Pompa funeralis – sláva pohřební (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Pompa funeralis – sláva pohřební Pohřební ritus

• žárový či kostrový – v dějinách málokdy existovaly v jedné kultuře současně (úzce souvisí s převládajícím náboženstvím)

Venkovské pohřby

• málo dochovaných poznatků co se ceremonií týče • archeologické prameny nemají jednoznačnou interpretaci • náhlá změna pohřebního ritu koncem 7. století dříve, než nastala christianizace Čech • s postupným růstem vlivu křesťanské církve a stabilizací šlechtické moci se mění

způsob i místo pohřbívání • původně – „břeh mrtvých“ • postupně kostelní hřbitovy s vysokou zdí (strach ze sdílení „břehu živých“ s mrtvými) • etážové hroby (několik pater, protože bylo málo posvěcené půdy) • v nejstarších pramenech zaznamenány pohřební hostiny i milodary pro mrtvé • Nejstarší pohřby bez rakví, tělo se uložilo do země ovázané plátnem do mělkého

hrobu (většinou přikryto velký balvanem) • přetrvávání pohanských zvyků: mince a nádoby na pití v hrobech ještě v novověku;

rozlišování „nesprávných“ nebožtíků • Jediné dochované zmínky o venkovských pohřbech jsou o těch případech, které byly

špatně.

Křížky z pohřební výbavy

Mince pro převozníka

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Softwarehttp://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

Mrtví vstávají z hrobů při posledním soudu (Kodex vyšehradský 13./14. století) Knížecí, královské i císařské – ta správná pompa

• od 10. století přísně podle církevních pravidel (Přemyslovci v kostelíku Panny Marie) • snaha oddělit korunovační a pohřební kostel (několik nekropolí např. na Zbraslavi či v

klášteře sv. Jiří) • pravidla pro případ, že panovník zemře mimo Prahu • výroba pohřební výbavy, makety korunovačních klenotů. • Jedinečné svědectví o pohřbu krále Václava II., který si „zrežíroval“ vlastní poslední

cestu.

• Pohřby vždy sloužily jako akty státní reprezentace! „...Císařova mrtvého těla se ujali balzamovači. Poté byl v síni královského paláce na Pražském hradě vystaven jedenáct dní na katafalku. Další dny byl přemísťován po různých místech Prahy, aby jeho památku mohlo uctít co největší množství lidí. Pokaždé byl vypravován velkolepý průvod. Máry neslo celkem 30 osob. Přihlížející kronikář odhadl průvod na 7000 lidí a průvod dosahoval délky ze Starého Města pražského až na Vyšehrad.


V pohřební řeči byl císař Karel IV. poprvé nazván Otcem vlasti. Takto ho nazval jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na francouzské Sorbonně. Karel IV. je pohřben v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Původní hrobka, kterou skutečně založil, se nachází v prostoru mezi dnešním oltářem a oltářním stolem...“

Maketa korunovačních klenotů v pohřební výbavě králů.

vzácný onyxový prsten krále Přemysla I. Otakara

Přemyslovská tumba v klášteře sv. Jiří


Základní zdroje: Zbraslavská kronika, Praha: Svoboda, 1976. SOMMER, P., TŘEŠTÍK, D., ŽEMLIČKA, J. Přemyslovci. Praha: NLN, 2009. KAVKA, F. Karel IV. Praha: MF, 2002 SPĚVÁČEK, J. Václav IV. Praha: Svoboda, 1986.


Pompa funeralis – sláva pohřební (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Education

Transcript of Pompa funeralis – sláva pohřební (Lenka „Kleio“ Ratajová)