Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského ... · Reliktní a izolovaný výskyt...

Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa

u Èeského Krumlova

Relict and isolated occurrence of Prunus fruticosa by the town ofÈeský Krumlov (South Bohemia, Czech Republic)

Pøíspìvek je vìnován památce pana Václava Chána.

Petr L e p š í 1), Martin L e p š í 2), Karel B o u b l í k 3) & Filip K o l á ø 4)

1) Správa CHKO Blanský les, Vyšný 59, 381 01 Èeský Krumlov; e-mail:[email protected]

2) Jihoèeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 Èeské Budìjovice; e-mail: [email protected]) Fakulta �ivotního prostøedí Èeské zemìdìlské univerzity v Praze, Kamýcká 129,

165 21 Praha 6-Suchdol; e-mail: [email protected]) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy, Benátská 2, 128 01

Praha; e-mail: [email protected]

Abstract

A very isolated and probably relic locality of Prunus fruticosa in the surroundings of the town of ÈeskýKrumlov in South Bohemia is described. The occurrence of the species in this region was first documen-ted as far back as 1829 by J. Jungbauer and has been confirmed recently after remaining unnoticed formore than 100 years. The nearest occurrence of the species is ca 80 km to the east (Moravia) and 100 kmto the north (Central Bohemia) of Èeský Krumlov. Prunus fruticosa has probably become extinct at 2 of 3historically known localities in the surroundings of this town. Today it occurs rarely at only one localitywhere it is confined to an area of a few square metres. This last remaining population is threatened by di-rect destruction of the locality, the spread of tall shrubs and hybridisation with Prunus cerasus (common-ly planted in the town). Prunus × eminens occurs at another 6 localities in the surroundings of the localityand spreads spontaneously to semi-natural or man-made habitats. Prunus fruticosa and P. × eminenscreate low xeric scrubs (Prunetum fruticosae association) and its ruderal or mesic variants. The Prune-tum fruticosae association was recorded in the region of South Bohemia for the first time. Prunus × emi-nens inhabits also xeric scrubs (Pruno-Ligustretum vulgaris) and edges of open forests or tall growths ofCorylus avellana (Carpinion). Geometric morphometrics were used to display the intermediate positionin leaf lamina shape of the hybrids. A key for the identification of the hybrid and its parents is providedand a detailed distribution map of Prunus fruticosa and the hybrid Prunus × eminens in the surroundingsof the Èeský Krumlov is presented as well.

K e y w o r d s : hybridization, floristic records, Prunus × eminens, Rosaceae

N o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002), Chytrý (2007), Chytrý et al. (2010)

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 231–250, 2011 231

Úvod

Èeský Krumlov a jeho nejbli�ší okolí patøí do jednoho z tzv. „vápencových“ fytochorionù Šu-mavsko-novohradského podhùøí, konkrétnì do fytogeografického podokresu Èeskokrumlov-ské Pøedšumaví (Skalický in Hejný & Slavík 1988). Osobitý pøírodní charakter tohotofytochorionu je dán pestrými geologickými podmínkami, èlenitým reliéfem (údolí Vltavy) aspecifickým podnebím ovlivòovaným mj. srá�kovým stínem a dalšími fénovými vlivy Šuma-vy (Chábera et al. 1985). Výše uvedené abiotické faktory spolu s výrazným lidským vlivem,který tam pùsobí ji� od pravìku (Lo�ek 2007), pochopitelnì mìly a stále mají pozitivní vliv narozvoj a zachování xerotermofilní kvìteny a vegetace. Èeskokrumlovské Pøedšumaví je vý-razným ostrovem teplomilné a svìtlomilné flóry, podobnì jako ostatní vápencové oblastiv Pøedšumaví. Oproti okolní geologicky a geomorfologicky jednotvárné krajinì se ve vìtšíkoncentraci a míøe uplatòují bazifilní a reliktní rostliny (napø. Anemone sylvestris, Allium sene-scens subsp. montanum, Cotoneaster integerrimus, Festuca pallens, Gentiana cruciata, Teu-crium chamaedrys, Veronica teucrium). Jedním z nejpozoruhodnìjších subxerotermníchdruhù èeskokrumlovské kvìteny je právì tøešeò køovitá (Prunus fruticosa), která se v okolíÈeského Krumlova nalézá v rámci Èeské republiky na velmi izolované lokalitì.

Cílem tohoto pøíspìvku je upozornit na tento ojedinìlý a s nejvìtší pravdìpodobnostíreliktní výskyt, dále pøinést informace o historii objevení lokality, o jejím souèasném sta-vu, o rozsahu hybridizace s Prunus cerasus a o regionálním ohro�ení druhu. Souèástí èlán-ku je také morfometrická analýza listù a charakteristika vegetaèní vazby Prunus fruticosaa jejích hybridù.

Metodika

Lokality jsou oèíslovány, stejná èísla jsou pou�ita k lokalizaci fytocenologických snímkù ve fytocenologic-ké tabulce a k zobrazení lokalit v mapì. Do hranatých závorek v textu lokalit byly pøipsány upøesòující úda-je nebo komentáøe. Kód mapovacího pole o velikosti 1/4 základního pole støedoevropského sí�ovéhomapování je uveden dle práce Ehrendorfer & Hamann (1965). Souøadnice lokalit jsou uvedeny v souøadni-covém systému WGS-84 a byly odeèteny z pøístroje GPS Garmin Legend nebo z mapového podkladu1:50 000 elektronické verze Geobáze (Anonymus 2000). Zkratky herbáøových sbírek jsou dle práce Vozá-rová & Sutorý (2001). Za zkratkou CB následuje evidenèní èíslo polo�ky, pod kterým je ulo�ena.

Listy na morfometrickou analýzu byly sbírány bìhem 2 dnù v èervnu roku 2007. Do analýz byl zahrnutmateriál: 3 jedinci Prunus fruticosa (z lokality 1), 6 jedincù P. × eminens (z lokalit 2–5, 7–8) a 3 jedinciP. cerasus (z lokality 12–14; lokality viz Appendix 1). Z ka�dé rostliny (vìtve) bylo sebráno ca 10 listùz brachyblastù a ca 10 listù z letorostù. Následnì byly listy oznaèeny a pod zatí�ením usušeny. Mìøena byladélka a šíøka listu. Absence/presence odìní na rubu listové èepele byla zjiš�ována binokulární lupou.

K posouzení variability v celkovém tvaru listù ze sterilních brachyblastù byla pou�ita analýza eliptic-kých Fourierových deskriptorù (EFD; podrobný postup viz Lepší et al. 2009) provedená pomocí programuSHAPE 1.2 (Iwata & Ukai 2002).

Pro zapsání fytocenologických snímkù byla pou�ita rozšíøená (9èlenná) Braun-Blanquetova stupniceabundance a dominance (Westhoff & van der Maarel 1973). Fytocenologické snímky byly zapsány Marti-nem Lepším a Petrem Lepším a byly umis�ovány subjektivnì tak, aby byla zachycena pokud mo�no veške-rá variabilita vegetace s Prunus fruticosa a Prunus × eminens. Mechové patro nebylo studováno.

232 Lepší et al.: Prunus fruticosa na Èeskokrumlovsku

Celkové rozšíøení

Tøešeò køovitá je na území Èeské republiky zástupcem ponticko-jihosibiøského kvìtenné-ho elementu (Slavík in Hejný & Slavík 1988). Její areál sahá od støední Evropy a� do støed-ní Asie. Výrazným výbì�kem zasahuje a� do oblasti severního Balkánu, izolovanévýskyty le�í na Kavkazu, v Malé Asii a v severním Polsku (Meusel et al. 1965, Chrtek inHejný & Slavík 1992). Zøetelným rysem areálu tøešnì køovité jsou více nebo ménì izolo-vané arely (cf. napø. Meusel et al. 1965, Boratyñski et al. 2003). V centru ponticko-jihosi-biøské kvìtenné oblasti jsou charakteristická suchá léta a nízké zimní teploty, tj. klimaticképomìry pøíznivé pro vývoj a vznik lesostepních, popø. stepních formací (Slavík in Hejný& Slavík 1988). Podobné klimatické podmínky panovaly na území Èeské republiky prav-dìpodobnì v prùbìhu posledního glaciálu (Kuneš 2008, Horsák & Chytrý 2010a, b) a tøe-šeò køovitou proto mù�eme pova�ovat za relikt glaciálního èi ranì postglaciálního bezlesíèi øídkolesí. V pozdìjších dobách bìhem nástupu lesa byla tøešeò køovitá spoleènì s další-mi stepními rostlinami vytlaèena na skalní výchozy nebo její pøe�ití v postupnì lesem za-rùstající krajinì umo�nil èlovìk tím, �e omezil plošný rozvoj lesa (srov. Lo�ek 2007).

Rozšíøení v Èeské republice

Z výše uvedeného je patrné, �e tøešeò køovitá je na území našeho státu významným relikt-ním druhem stepí a lesostepí. Je udávána ze všech fytogeografických okresù termofytika


Obr. 1. – Rozšíøení Prunus fruticosa v Èeské republice podle práce Slavík (1998).Fig. 1. – Distribution of Prunus fruticosa in the Czech Republic according to Slavík (1998).

s pøesahy do nejbli�ších a teplejších èástí mezofytika – Plzeòské pahorkatiny, Køivoklát-ska, Støedního Povltaví, Milešovského støedohoøí, Verneøického støedohoøí, Polomenýchhor, Kutnohorské pahorkatiny, Moravského podhùøí Vysoèiny, Moravského krasu, Dra-hanské vrchoviny a Bílých Karpat lesních. Druh v ÈR vytváøí dvì vzájemnì oddìlené are-ly – èeskou a moravskou (obr. 1). Èeská arela je izolovaná v rámci celkového areálu,moravská je souèástí širšího panonského výskytu. Velmi pozoruhodná a znaènì izolovanálokalita le�í v Èeskokrumlovském Pøedšumaví (cf. Chrtek in Hejný & Slavík 1992, Slavík1998); nejbli�ší lokality ve støedních Èechách jsou od ní více ne� 100 km vzdálené, mo-ravské lokality (Daèicko) le�í ve vzdálenosti asi 80 km. Z pøilehlého Horního Rakouskanení druh znám, vyskytuje se a� v Dolním Rakousku v návaznosti na výskyt v panonskéoblasti (Fischer et al. 2008).

Ekologie druhu v Èeské republice

Tøešeò køovitá vyhledává xerotermní skalnaté a kamenité svahy, skalní stepi, okraje lesù apolních cest, køoviny, svìtlé listnaté lesy a suché meze. Roste pøedevším na vápencích, èe-dièích, opukách a na sprašových pùdách. Je diagnostickým druhem spoleèenstev nízkýchxerofilních køovin (svaz Prunion spinosae), v rámci nìho� tvoøí dominantu ve spoleèen-stvech asociace Prunetum fruticosae. Dále se vyskytuje v suchých bylinných lemech (svazGeranion sanguinei) a v teplomilných doubravách (svaz Quercion pubescenti-petraeae)(Chrtek in Hejný & Slavík 1992, Chytrý 2007, Chytrý et al. 2010).

Ohro�ení a ochrana v Èeské republice

Druh není doposud legislativnì chránìn, aèkoliv by si ochranu bezesporu zasluhoval.V celostátním èerveném seznamu ohro�ených druhù rostlin je øazen do kategorie silnìohro�ených druhù s poznámkou na stranì 17 navrhující jeho pøeøazení do kategorie nej-vyšší – mezi druhy kriticky ohro�ené (Procházka 2001). Regionálnì mù�e být ještì víceohro�en, napø. v ji�ní èásti Èech je pova�ován za kriticky ohro�ený taxon (Chán 1999).Tøešeò køovitá je ohro�ena podobnì jako vìtšina xerotermních taxonù našeho státu upuš-tìním od hospodaøení na neproduktivních pùdách (jako jsou suché trávníky, skalnaté a ka-menité svahy, meze) a následnou samovolnou sukcesí, která vede k postupnému nahrazeníkonkurenènì slabších xerotermofytù druhy mezofilnìjšími. Úbytek lokalit rovnì� zpùso-bilo scelování pozemkù v dobì kolektivizace, kdy byly rozorány meze, èasté biotopy tøeš-nì køovité (Sádlo in Kolbek 2003). Dalším neménì záva�ným ohro�ením je èastáhybridizace s višní za vzniku plodného hybrida P. × eminens. Druh je touto introgresíohro�en v celém areálu se stoupající intenzitou smìrem na západ, zvláštì pak ve støedníEvropì (Wójcicki 1991). Na skalnatých biotopech s pøirozenì blokovanou sukcesí a do-stateènì vzdálených od výsadeb višnì není druh ohro�en, na ostatních mezofilnìjších bio-topech je nutné køovinné patro pravidelnì vyøezávat nebo zavést obèasnou pastvu (Sádloin Kolbek 2003).

234 Koutecký: Polygala serpyllifolia v ji�ních Èechách

Hybridizace s Prunus cerasus

Stupeò introgrese Prunus fruticosa ze strany P. cerasus je na území ÈR pomìrnì znaèný.Wójcicki & Marhold (1993a, b) zjistili na základì studia herbáøových dokladù, �e na úze-mí bývalého Èeskoslovenska dosahuje podíl køí�encù prùmìrnì 35 %. Ve skuteènostivšak mù�e genetická eroze dosahovat v nìkterých oblastech i mnohem vyšších hodnot.

Hybridizace tøešnì køovité a višnì je z obecného pohledu velmi zajímavý jev. Prunuscerasus je kulturní taxon, který není známý odnikud z pøírody a v Evropì byl zaveden a�Øímany na zaèátku køes�anské éry (Wójcicki 1991). Postupnì se višeò stává v Evropìobecnou ovocnou døevinou a tím pøichází do kontaktu s pùvodním druhem P. fruticosa, sekterým hybridizuje a køí�enci se èasto šíøí nezávisle na rodièích pøedevším na antropickypodmínìné biotopy (okraje cest, polní meze, úhory, vinice). Wójcicki (1991) pro tentoproces zavádí nový termín antropohybridizace a P. × eminens nazývá spontánním antro-pohybridem (vedle toho rozlišuje spontánní pøirozené a umìlé hybridy). Není rovnì� bezzajímavosti, �e je znám a formálnì popsán také hybrid mezi P. avium a P. fruticosa


Obr. 2. – Rozšíøení Prunus fruticosa (trojúhelník, è. 1 – recentní lokalita; ètverec – neovìøené lokality,è. 9–11) a Prunus × eminens (koleèko – recentní lokality, è. 2–8) u Èeského Krumlova.Fig. 2. – Distribution of Prunus fruticosa (triangle – extant locality, no. 1; squares – unconfirmed localities,nos. 9–11) and Prunus × eminens (circles – extant localities, nos. 2–8) nearby the town of Èeský Krumlov.

(P. × mohacsyana Kárpáti) a dokonce i trojnásobný køí�enec mezi P. fruticosa, P. cerasusa P. avium nazvaný P. × stacei Wójcicki (Wójcicki 1991). Výskyt tìchto hybridních taxo-nù však nebyl v ÈR doposud zaznamenán, ale zdá se pravdìpodobný.

Historie nálezù Prunus fruticosa u Èeského Krumlova

Patrnì úplnì první zmínka o výskytu tøešnì køovité z okolí Èeského Krumlova pocházíz pera Jacoba Jungbauera: „Auf dem Kalkfelsenberge öftlich.“ (Jungbauer 1829a, b). Loka-litu Kalkfelsenberge se nám nepodaøilo zcela pøesnì lokalizovat. Dle ústního sdìlení místnípamìtnice Marie Lepší se jedná o skalní ostroh u Nových Dobrkovic ca 250 m Z od støedulomové jámy s parkovištìm autobusù (48°49'03,6"N, 14°18'08,9"E). V širším pojetí však lo-kalita mohla zahrnovat celý komplex vápencových skal a svahù na levém bøehu Poleènicetáhnoucích se od konce Nových Dobrkovic a� po lomovou jámu (vèetnì) (viz obr. 2). Dru-hým údajem o výskytu tøešnì køovité na Èeskokrumlovsku je zpráva lesníka J. Johna z roku1835: „roste ojedinìle nad vápenkou v Èeském Krumlovì a na tamní tzv. ‘Kamenné stìnì‘(Steinwand, Pod Kamenem)“ (Záloha 1975). Vápenkou je myšleno dnešní parkovištì auto-busù ve výše zmínìné lomové jámì u Poleènice a lokalita „Kamenná stìna“ neboli „Pod Ka-menem“ je vápencová skála nad silnicí do Èeských Budìjovic mezi Špièákem a SvatouTrojicí (obr. 2, lokalita è. 9). Tøetí a ètvrtý údaj (toto�ná lokalita) poskytuje opìt J. Jung-bauer: „Öftlich auf dem Kalkfelsenberg bei Krummau“ (Jungbauer 1842) a „U Krumlova nahoøe ‘Kalkfelsen’ (Jungbauer)!“ (Èelakovský 1877). Pátou zmínku pøináší R. Allram: „AmKalkfelsen [zøejmì toto�né místo s Kalkfelsenberg], Rabenstein, auf der Steinwand“(Allram 1883). Nová lokalita „Rabenstein“ je tzv. Havraní skála na pravém bøehu Vltavynad pivovarem Eggenberg (pøi silnici smìrem na Kaplici) (obr. 2, lokalita è. 10).

Po více ne� 100 let se údaje o výskytu tøešnì køovité u Èeského Krumlova neobjevujív �ádné regionální floristické práci a je velmi pravdìpodobné, �e druh nebyl v tomto ob-dobí nikým ovìøen. V souborných pracích je druh sice z Krumlovska opakovanì udáván(Dostál 1958, 1989, Chrtek in Hejný & Slavík 1992, Slavík 1998), ale pravdìpodobnìpouze na základì výše uvedených literárních údajù z 19. století nebo snad i osobníchzkušeností autorù – neexistují toti� �ádné herbáøové doklady (BRNU, BRNM, PRC, PR,CB, cf. Wójcicki & Marhold 1993b). Úplná absence dokladù v herbáøových sbírkách utak fytogeograficky pozoruhodného druhu ve floristicky atraktivním území je a�zará�ející. Dokonce i hybrid P. × eminens byl na Èeskokrumlovsku dokladován pouzejednou M. Vansou v roce 1981 (CB), polo�ka však byla do roku 2004 badatelské veøej-nosti nepøístupná. Údaj o recentní pøítomnosti Prunus fruticosa se ve floristické literatu-øe znovu objevuje a� v Komentovaném èerveném seznamu kvìteny ji�ní èásti Èech, díkyrevizi provedené V. Chánem a V. �ílou v roce 1998. Lokalizace je však velmi obecná –„pøi okraji Èeského Krumlova“ (Chán 1999). V následujících letech (2001–2007) seprvní dva autoøi tohoto èlánku marnì pokoušeli druh znovu ovìøit. Nacházeli pouze hyb-ridní populace mezi P. fruticosa a P. cerasus a domnívali se, �e druh na Krumlovskuv dùsledku hybridizace zcela vymizel. Výše zmínìný údaj v Komentovaném èerveném



Obr

.3.–

Nas

keno

vané

list

yz

brac

hybl

astù

taxo

nùP

runu

sfr

utic

osa

(a),

Pru

nus

×em

inen

s(b

)aP

runu

sce

rasu

s(c

)zlo

kali

tuÈ

eské

hoK

rum

lova

.F

ig.3

.–S

cann

edle

aves

from

shor

tsh

oots

ofP

runu

sfr

utic

osa

(a),

Pru

nus

×em

inen

s(b

)an

dP

runu

sce

rasu

s(c

)fr

omlo

cali

ties

near

byÈ

eský

Kru

mlo

v.

seznamu nebyl bohu�el dolo�en herbáøovou polo�kou a dle ústního sdìlení V. Chánamohlo dojít i k zámìnì s P. × eminens. Vzhledem k absenci jakýchkoliv herbáøových do-kladù nebylo ani jasné, kdy druh z území vymizel, resp. zda alespoò botanici v 19. stoletípozorovali skuteènì hybridizací neovlivnìnou P. fruticosa. Vše se vyjasnilo v roce2007, kdy se bìhem vegetaèního snímkování porostù P. × eminens podaøilo pøekvapivìobjevit druh Prunus fruticosa ve smìsi s hybridem na lokalitì v záøezu �eleznièní tratìnad gymnáziem (obr. 2, lokalita è. 1).

Ve výsledcích floristického kurzu ÈBS v Èeských Budìjovicích v roce 2001 (Lepší etal. 2005) je uvedena lokalita: „Staré Dobrkovice, subxerotermní trávníky na vápenci S nadobcí („Dobrkovické vápence”), not.: Z. Kaplan“ (obr. 2, lokalita è. 11). Jedná se o pozoru-hodný údaj, vysunutý nejvíce k západu. Bohu�el se tento výskyt ani pøi opakovaném hle-dání nepodaøilo ovìøit. Ovìøena nebyla ani pøi intenzivním dvouletém prùzkumu NPRVyšenské kopce v letech 2004–2005 (Lepší 2005). Je pravdìpodobné, �e lokalita zanikla(pokraèující sukcese, nebo naopak management – pastva, výøezy), pøehlédnutí je ménìpravdìpodobné, nelze zcela vylouèit ani determinaèní omyl.

Aktuální výskyt u Èeského Krumlova

Druh v souèasnosti roste pouze na jediné lokalitì na horní hranì záøezu �eleznièní trati nadgymnáziem (obr. 2, lokalita è. 1). Vytváøí tam porost na ploše nìkolika metrù ètvereèníchpøevá�nì ve smìsi s P. × eminens (viz tab. 1 a 2). Èást populace roste na nekosené louèce(s dominancí Brachypodium pinnatum) nad záøezem �eleznièní trati a èást mezi lískovýma rù�ovým køovím pøímo na svahu záøezu v návaznosti na louèku. Lokalita nejvíce odpoví-dá historické lokalizaci z roku 1835 „nad vápenkou“ (Záloha 1975), ale není vylouèené, �evznikla a� po vybudování trati v roce 1891 (Zeithammer 2006).

Zbývající historicky udávané lokality se nám i pøes intenzivní terénní prùzkum v le-tech 1999 a� 2010 nepodaøilo ovìøit. Na lokalitì è. 3 (obr. 2), kterou lze snad ještìpova�ovat za souèást nalezištì Kalkfelsenberg, se vyskytuje pouze P. × eminens. Lokalita„Pod Kamenem“, resp. vápencová skála nad silnicí do Èeských Budìjovic mezi Špièákema Sv. Trojicí (obr. 2, lokalita è. 9) je témìø zcela zarostlá šeøíkem (Syringa vulgaris) a anipo opakovaném hledání se tam výskyt tøešnì køovité ani hybrida s Prunus cerasus nepoda-øilo nalézt. Od roku 2010 je celý skalní masív asanován, veškeré keøe byly vyøezány a navìtšinì míst byl odstranìn pùdní horizont. Podobnì neúspìšné bylo hledání na lokalitì„Havraní skála“ (obr. 2, lokalita è. 10), kde výskyt tøešnì køovité pravdìpodobnì zanikl,zøejmì v dùsledku výstavby silnice, která skálu èásteènì protnula. Lokalita Pod kamenembyla na rozdíl od Havraní skály velice tì�ko pøístupná (z èásti kvùli hustým porostùm šeøí-ku), proto nelze zcela vylouèit pøehlédnutí druhu.

Kromì nevelké populace Prunus fruticosa (obr. 2, lokalita è. 1) bylo v oblasti nalezenonìkolik pomìrnì bohatých lokalit køí�ence Prunus × eminens (obr. 2, lokality è. 2–8). Nì-které hybridní porosty jsou snad relikty po výskytu P. fruticosa, která na daném místì zce-la podlehla hybridizaci. Avšak na vìtšinu souèasných lokalit se hybrid pravdìpodobnì


rozšíøil samostatnì a� po vytvoøení pøíhodných biotopù v souvislosti s výstavbou �elezniè-ní tratì (skalnaté záøezy, náspy, kamenné tarasy). Za mo�né ohnisko šíøení hybrida lzepova�ovat lokalitu s aktuálním výskytem P. fruticosa a pøilehlé okolí, kde se dnes nachá-zejí nejbohatší hybridní populace. Apofytní chování P. × eminens (šíøení na èlovìkem vy-tvoøené nebo silnì pozmìnìné biotopy) je známé napø. z Polska (Wójcicki 1991). Mo�nostnezávislého šíøení fertilního hybrida jsme si orientaènì ovìøili vysetím nìkolika pecek do


Obr. 4. – Analýza hlavních komponent (PCA) Fourierových koeficientù (EDF) popisující promìnlivost vetvaru listù z brachyblastù Prunus fruticosa (ètvereèky), P. cerasus (trojúhelníky) a jejich køí�ence P. × emi-nens (plná koleèka) u 13 rostlin z lokalit 1–5, 7–8 a 12–14 (viz Appendix 1). Hodnoty PCA skóre jsou stan-dardizovány smìrodatnou odchylkou. Podél první i druhé osy jsou zobrazeny rekonstruované obrysy listùodpovídající poloze na hodnotì -2 a +2 smìrodatné odchylky dané osy; v prostøedním obrázku jsou tyto dvaobrysy pøelo�eny pøes prùmìr (tj. poloha [0,0] v diagramu). Pøíslušnost k jednotlivým taxonùm byla stano-vena arbitrárnì na základì charakteru odìní spodní strany listu (P. fruticosa vs. P. × eminens) a celkové ve-likosti sbírané rostliny (strom P. cerasus vs. keø P. × eminens).Fig. 4. – PCA of Fourier coefficients describing the variability in total leaf lamina shape of Prunus fruticosa(squares), P. cerasus (triangles), and their hybrid P. × eminens (points) of 13 plants from the localities 1–5,7–8 and 12–14 (see Appendix 1). Reconstructed contours corresponding to the -2 and +2 SD positions onboth axes are visualised along the respective axis (the scale of the plot is in SD units). In the middle, thesetwo contours are superimposed on the mean leaf shape (corresponding to the [0.0] point of the plot). Thetaxa were identified according to the presence or absence of hairs on the underside of leaf lamina (P. fruti-cosa vs. P. × eminens) and overall habit of the plants – trees vs. shrubs (P. cerasus vs. P. × eminens).

venkovního zahradního záhonu. Vìtšina pecek úspìšnì vyklíèila a mladé rostliny se bezproblémù uchytily (následnì byly beze zbytku zlikvidovány).

Populace P. × eminens nejsou morfologicky jednotné. Nìkteré polykormony jsouvzrùstem a tvarem listù bli�ší višni, jiné naopak tøešni køovité. Nejèastìji se lze setkats køovinnými ca 1–1,5 m vysokými porosty, které mají 3–4 cm dlouhé eliptické listy nabrachyblastech (viz obr. 3). Ka�doroènì bohatì kvetou a støednì bohatì plodí. Ani v jed-nom pøípadì neroste P. × eminens spoleènì s P. cerasus. Višeò je však pìstována nebozplanìlá v blízkém okolí hybridních populací (viz napø. Appendix 1). Na lokalitì nadgymnáziem se vyskytuje P. fruticosa spoleènì s hybridními rostlinami, které postupnìpøecházejí pøes jedince velmi podobné P. fruticosa a jedince intermediárního vzhledumezi rodièi a� po exempláøe témìø stromovitého vzrùstu blí�ící se morfologicky P. cera-sus. Jedná se pravdìpodobnì o hybridní roj, jisté to však zcela není, nebo� velikost rostlinnápadnì koreluje s biotopem – v pøíkopu na bázi záøezu trati rostou 1–3 m vysoké exem-pláøe a smìrem do svahu se jejich vzrùst postupnì zmenšuje a� na rostliny ménì ne� 0,5 m


Obr. 5. – Šíøka a délka listù Prunus fruticosa, P. cerasus a jejich køí�ence P. × eminens u 13 rostlin z lokalit1–5, 7–8 a 12–14 (viz Appendix 1).Fig. 5. – Width and length of the leaves of Prunus fruticosa, P. cerasus, and their hybrid P. × eminens in 13plants from the localities 1–5, 7–8 and 12–14 (see Appendix 1).

vysoké. V Polsku jsou hybridní roje bì�né (Wójcicki 1991). Podrobnìjší informace o veli-kosti a stavu populací P. fruticosa a P. × eminens jsou uvedeny v tabulce 1.

Vegetace s Prunus fruticosa a Prunus × eminens u Èeského Krumlova

Prunus fruticosa roste u Èeského Krumlova na vápencích v porostech nízkých køovin aso-ciace Prunetum fruticosae (svaz Prunion spinosae, tab. 2, snímky 9, 10) v mozaice s tra-vinným spoleèenstvem Carlino acaulis-Brometum erecti (svaz Bromion erecti).V podobném vegetaèním typu pøevá�nì najdeme i køí�ence P. × eminens (tab. 2, snímky1–8). Porosty asociace Prunetum fruticosae nebyly z ji�ních Èech doposud v literatuøeuvádìny a jejich výskyt je stejnì ojedinìlý jako výskyt tøešnì køovité (srov. Chytrý & Sád-lo in Chytrý et al. 2010). Prunus × eminens roste také v køovinách blízkých asociaci


Obr. 6. – Prunus fruticosa, plodná vìtev (lokalita è. 1) (Foto M. Lepší 2009).Fig. 6. – Prunus fruticosa, fertile branch (locality no. 1) (Photo: M. Lepší 2009).

Pruno-Ligustretum vulgaris (svaz Berberidion), které vznikly zarùstáním trávníkù asocia-ce Carlino acaulis-Brometum erecti (tab. 2, snímky 11, 12). Prunus × eminens mù�emenajít i v okrajích svìtlých lesù èi zarùstajících lískových køovin svazu Carpinion (Galiosylvatici-Carpinetum Oberdorfer 1957 – tab. 2, snímky 13–15). Prunus × eminens se všaknevyhýbá ani zcela antropogenním biotopùm jako je násep drá�ního tìlesa, kamenný taraszahrady, spáry zdi zpevòující tra� nebo mìlká pùda na svazích záøezù �eleznièní trati.

Morfometrické analýzy znakù na listech

Jedinci P. fruticosa a P. cerasus se na jihoèeské lokalitì dobøe odlišují v hodnotách délky ašíøky listù na brachyblastech (obr. 3, 4 a 5; Prunus fruticosa: délka = 1,6–2,6 cm, šíøka =0,8–1,3 cm; P. cerasus: délka = 4,1–7,1 cm, šíøka = 2,5–3,4 cm). Na druhou stranu, pomìrdélky a šíøky dané taxony neodlišuje. Rostliny, podle charakteru odìní urèené jako køí�enci,


Obr. 7. – Prunus × eminens, plodná vìtev (lokalita è. 4) (Foto M. Lepší 2009).Fig. 7. – Prunus × eminens, fertile branch (locality no. 4) (Photo: M. Lepší 2009).

však mají hodnoty kvantitativních znakù uprostøed mezi jejich rodièi (délka listu = 2,1–5,4cm, šíøka listu = 1,2–2,2 cm). Tím vzniká nepøehledné kontinuum, v jeho� rámci nelze jed-notlivé taxony spolehlivì odlišit. Podobné výsledky poskytlo porovnání hodnot charakteris-tik mìøených na letorostech, tj. P. fruticosa a P. cerasus byly dobøe odlišeny, avšak pøekryvmezi rodièi a hybridem byl vìtší ne� u charakteristik mìøených na brachyblastech (obr. 5).To je v souladu s obecnì známou zkušeností, �e listy z brachyblastù jsou ménì variabilní atím vhodnìjší k determinaci ne� listy z letorostù (napø. Rich et al. 2010).

Oba druhy také na jihoèeské lokalitì vykazují výraznou odlišnost ve tvaru listu (bezohledu na velikost, její� vliv analýza EDF odfiltruje). Jedinci druhu P. cerasus se vyzna-èují širší listovou bází a výraznìji nasazenou špièkou. Potenciálnì hybridní rostliny majílisty pøechodného tvaru mezi obìma rodièovskými druhy (obr. 4 – variabilita podél druhéosy, srov. také obr. 3). Je zajímavé, �e v rámci všech tøí sledovaných taxonù lze vysledovatještì promìnlivost v relativní šíøce listu (obr. 4 – variabilita podél první osy), nezávislouna druhové pøíslušnosti. Je to pravdìpodobnì zpùsobeno tím, �e relativní šíøka listu je vel-mi variabilní jak na úrovni druhù a populací, tak i v rámci jednoho jedince.

Urèování Prunus fruticosa a Prunus × eminens

Spolehlivým znakem odlišujícím Prunus × eminens od P. fruticosa je odìní listu. Rub lis-tu P. fruticosa je zcela lysý, P. × eminens má na rubu (na ploše èepele) v�dy alespoò nìko-lik chlupù, které dìdí po P. cerasus (Wójcicki 1991). Ostatní kvantitativní i kvalitativníznaky nejsou pro jednoznaènou determinaci spolehlivé (obr. 6 a 7), obzvláštì v pøípadì,kdy se setkáme s introgresantem, který je velmi blízký P. fruticosa. Velmi obtí�né je odli-šení mírnì introgresované višnì od „èisté“ višnì, proto�e není známý �ádný unikátní znakdìdìný po P. fruticosa (Wójcicki 1991). Prunus fruticosa je obecnì menší rostlina, tj. lišíse ni�ším vzrùstem, menšími listy, kvìty a plody.

K odlišení obou druhù a jejich køí�ence poslou�í následující klíè:

1a Listy na rubu lysé, na vrcholu špièaté nebo tupì špièaté; v�dy nízké keøe . . . . . . . . . P. fruticosab Listy na rubu alespoò s nìkolika ± dlouhými chlupy, na vrcholu špièaté a� zašpièatìlé; nízké keøe a�

stromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22a Listy na rubu velmi øídce a� roztroušenì chlupaté, na vrcholu špièaté a� s nasazenou špièkou, keøe a�

nízké stromy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P. × eminensb Listy na rubu roztroušenì a� hustì chlupaté, s nasazenou špièkou, stromy . . . . . . . . . P. cerasus

Souhrn a závìr

Tøešeò køovitá je na území Èeského Krumlova fytogeograficky velmi významným reliktnímdruhem. Pravdìpodobnì se jedná o glaciální resp. ranì postglaciální relikt, v souèasnostiizolovaný desítkami kilometrù od dalších nejbli�ších recentních populací. Existence druhuje však v souèasnosti kriticky ohro�ena v dùsledku pøímých i nepøímých vlivù lidských


aktivit. Všechny historicky udávané lokality na primárních biotopech (pøirozené skalní vý-chozy) zanikly v dùsledku lidské èinnosti (tì�ba vápence, výstavba silnic, expanze Syringavulgaris, hybridizace s Prunus cerasus). Recentnì byla nalezena pouze jediná plošnì velmiomezená a pravdìpodobnì i sekundární lokalita v záøezu �eleznièní trati nad gymnáziem(obr. 2, lokalita 1). Druh se na tomto nalezišti udr�uje pravdìpodobnì pouze klonálnì a jehogenerativní rozmno�ování a šíøení semeny je málo pravdìpodobné v dùsledku bohaté hybri-dizace s P. cerasus a pravdìpodobnému zpìtnému køí�ení s P. × eminens. Je zøejmé, �e bezlidského pøispìní druh vymizí. Domníváme se, �e tøešeò køovitá zasluhuje ochranáøskou po-zornost. U takto jedineèného výskytu lze napø. uva�ovat o odebrání odkopku, napìstování ao následné výsadbì na asi 250 m vzdálené stìny lomové jámy nad Poleènicí (odebrání øízkùk naroubování na podno�e napø. Prunus spinosa nebo P. avium je nevhodné, proto�e nelzevylouèit zmlazení podno�e z koøenových výmladkù).

Podìkování

Karel Boublík byl pøi výzkumu tøešnì køovité podpoøen projekty GA ÈR 206/09/0329 a 42900/1312/3114Interní grantové agentury F�P ÈZU v Praze.

Literatura

Allram R. (1883): Die Phanerogamen-Flora um Krummau. – Jahresber. Staatsobergymn. Krummau 8(1882–1883): 62–96.

Anonymus (2000): Geobáze® Prohlí�eè Professional Verze 2.8, 1:50 000, 1:100 000. – Geodézie ÈS a. s.,Èeská Lípa.

Boratyñski A., Lewandowska A. & Ratyñska H. (2003): Cerasus fruticosa Pall. (Rosaceae) in the region ofKujavia and South Pomerania (N Poland). – Dendrobiology 49: 3–13.

Èelakovský L. (1877): Prodromus kvìteny èeské. Vol. 3. – Arch. Pøírod. Výzk. Èech 3/3a: 385–676.Dostál J. (1958): Klíè k úplné kvìtenì ÈSR. Ed. 2. – Praha.Dostál J. (1989): Nová kvìtena ÈSSR. Vol. 1, 2. – Academia, Praha.Ehrendorfer F. & Hamann U. (1965): Vorschlage zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber.

Deutsch. Bot. Ges. 78: 35–50.Fischer M. A., Oswald K. & Adler W. (2008): Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol.

Ed. 3. – Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz.Hejný S. & Slavík B. [eds] (1988): Kvìtena Èeské socialistické republiky. Vol. 1. – Academia, Praha.Hejný S. & Slavík B. [eds] (1992): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 3. – Academia, Praha.Horsák M. & Chytrý M. (2010a): Krajiny zamrzlé v èase. I. Ji�ní Sibiø – souèasná analogie støední Evropy

v dobì ledové. – �iva 58: 118–120.Horsák M. & Chytrý M. (2010b): Krajiny zamrzlé v èase. II. Ji�ní Ural – souèasná analogie støední Evropy

ve starém a støedním holocénu. – �iva 58: 166–168.Chábera S. et al. (1985): Jihoèeská vlastivìda. Ne�ivá pøíroda. – Jihoèeské nakladatelství, Èeské

Budìjovice.Chán V. [ed.] (1999): Komentovaný èervený seznam kvìteny ji�ní èásti Èech. – Pøíroda 16: 1–284.Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace Èeské republiky. 1. Travinná a keøíèková vegetace. – Academia, Praha.Chytrý M., Kuèera T., Koèí M., Grulich V. & Lustyk P. [eds] (2010): Katalog biotopù Èeské republiky. Ed.

2. – Agentura ochrany pøírody a krajiny Èeské republiky, Praha.


Iwata H. & Ukai Y. (2002): SHAPE: a computer program package for quantitative evaluation of biologicalshapes based on elliptic Fourier descriptors. – J. Hered. 93: 384–385.

Jungbauer J. T. (1829a): Topographie 100 der im gewöhnlichen Flora seltensten Gewächse um Krummauim budweiser Kreise, auch solcher, die nur um Krummau sehr selten vorkommen. – In: Opiz P. M.,Naturalientausch 12: 679–692, Prag.

Jungbauer J. T. (1829b): Alphabetisches Verzeichnis seltener Pflanzen der Bömischen Flora, welche aufder Herrschaft Krummau im Budweiser Kreise vorkommen mit genauer Angabe ihres Standortes. –Mschr. Vaterländ. Mus. 3: 545–554.

Jungbauer J. T. (1842): Alphabetisch geordnete botanische Topographie der Phanerogamen umGoldenkron. – Ms., 426 p. + 5 p. sine pagin. [Depon. in: Knih. Nár. muz. Praha, sign. XIH 10; opisJihoèeská poboèka ÈBS]

Kolbek J. [ed.] (2003): Vegetace Chránìné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Køivoklátsko. 3.Spoleèenstva lesù, køovin, prameniš�, balvaniš� a acidofilních lemù. – Academia, Praha.

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds] (2002): Klíè ke kvìtenìÈeské republiky. – Academia, Praha.

Kuneš P. (2008): Pøedneolitická krajina, vegetace a role moderního èlovìka ve støední Evropì. – �iva 56:146–150.

Lepší M., Lepší P. & Štech M. [eds] (2005): Výsledky floristického kurzu v Èeských Budìjovicích 2001(1. – 7. 7. 2001). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 40, pøíl. 2005/2: 71–135.

Lepší M., Vít P., Lepší P., Boublík K. & F. Koláø (2009): Sorbus portae-bohemicae and Sorbus albensis,two new endemic apomictic species recognized based on a taxonomic and chorological revision ofSorbus bohemica. – Preslia 81: 69–89.

Lepší P. (2005): Inventarizaèní prùzkum NPR Vyšenské kopce z oboru botanika. – Ms., 14 p. + 33 p. tab., 6map., 2 foto. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Èeský Krumlov, ÚSOP, Praha]

Lo�ek V. (2007): Zrcadlo minulosti. Èeská a slovenská krajina v kvartéru. – Dokoøán, Praha.Meusel H., Jäger E. & Weinert E. (1965): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 1.

– Gustav Fischer, Jena.Procházka F. [ed.] (2001): Èerný a èervený seznam cévnatých rostlin Èeské republiky (stav v roce 2000). –

Pøíroda 18: 1–166.Rich T. C. G., Houston L., Robertson A. & Proctor M. C. F. (2010): Whitebeams, Rowans and Service

Trees of Britain and Ireland. A monograph of British and Irish Sorbus L. – B. S. B. I. Handbook No. 14.Botanical Society of the British Isles, London.

Slavík B. (1998): Phytocartographical syntheses of the Czech Republic. Vol. 3. – Academia, Praha.Vozárová M. & Sutorý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. –

Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 36, pøíl. 2001/1: 1–95, Bull. Slov. Bot. Spoloèn. 23, suppl. 7: 1–95.Westhoff V. & van der Maarel E. (1973): The Braun-Blanquet approach. – In: Whittaker R. H. [ed.],

Ordination and classification of communities, Handbook of vegetation science 5: 619–726, Dr. W.Junk b.v.-Publishers, The Hague.

Wójcicki J. J. (1991): Variability of Prunus fruticosa Pall. and the problem of an anthropohybridization. –Veröff. Geobot. Inst. ETH, Stiftung Rübel, 106: 266–272.

Wójcicki J. J. & Marhold K. (1993a): Prunus fruticosa w Czecho-S³owacji. – Wiadom. Bot. 37(3/4): 55–56.Wójcicki J. J. & Marhold K. (1993b): Variability, hybridization and distribution of Prunus fruticosa

(Rosaceae) in the Czech Republic and Slovakia. – Polish Bot. Stud. 5: 9–24.Záloha J. (1975): Divoce rostoucí døeviny na panství Èeský Krumlov v 1. polovinì 19. století. – Sborn.

Jihoèes. Muz. Èeské Budìjovice, pøír. vìdy, 15: 95–107.Zeithammer K. (2006): �eleznice. – In: Dudák V. [ed.], Novohradské hory a Novohradské podhùøí –

pøíroda, historie, �ivot, p. 753–759, Baset, Praha.



Tab. 2. – Fytocenologické snímky s Prunus fruticosa a Prunus × eminens od Èeského Krumlova. Èísla lo-kalit odpovídají èíslùm lokalit v Appendixu 1 a obr. 2.Tab. 2. – Phytosociological relevés with Prunus fruticosa and Prunus × eminens from the surroundings ofÈeský Krumlov. Locality numbers refer to Appendix 1 and Fig. 2.

Èíslo snímku/Relevé number 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Èíslo lokality/Locality number 3 3 3 4 5 8 3 5 1 1 4 8 7 7 7Datum/Date 30.7. 30.7. 30.7. 30.7. 30.7. 6.6. 6.6. 6.6. 6.6. 6.6. 30.7. 6.6. 30.7. 30.7. 6.6.Rok/Year 2003 2003 2003 2003 2003 2007 2007 2007 2007 2007 2003 2007 2003 2003 2007Plocha snímku/Relevé area (m2) 40 18 6 50 12 30 16 12 16 12 16 15 32 36 60Nadmoøská výška/Altitude (m) 516 492 531 520 520 523 530 525 547 547 529 500 548 548 543Orientace/Aspect (°) 150 120 195 195 180 130 133 130 140 – – 130 45 45 150Sklon/Slope (°) 60 25 3 2 8 35 80 10 35 0 0 20 5 2 5Pokryvnost/Cover E3 (%) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 40 40Pokryvnost/Cover E2 (%) 25 30 30 45 40 30 0 35 0 0 80 70 55 55 65Pokryvnost/Cover E1 (%) 20 60 60 70 40 75 35 90 85 90 15 35 20 25 50

E3 - stromové patro/tree layerPopulus tremula . . . . . . . . . . . . 3 . 2aBetula pendula . . . . . . . . . . . . . 2a 2aE2 - keøové patro/shrub layerPrunus × eminens 2b 2m 2b 3 2a 2b . 3 . . 4 3 3 3 3Rosa canina . + 1 . 1 . . + . . . . 1 . 1Quercus robur . 2m 2m . 2m . . 1 . . . . . . .Berberis vulgaris 2m 2b 1 . . . . . . . . . . . .Corylus avellana . . . . 2m . . . . . . . . 3 3Malus domestica . . + . . 2m . . . . . . . . .Crataegus sp. . . . . . . . 1 . . . . . . 1Prunus avium . . . . . . . . . . . 2m . . +Prunus spinosa . . . . . . . . . . . . 2m . 1E1 - bylinné patro/herb layerBrachypodium pinnatum + 2a 2a 3 2a 2b . 3 3 4 2m 2m 2m 1 2aLibanotis pyrenaica 1 2m 1 2m 2m 2m . 1 1 + . r . . .Verbascum

chaixii subsp. austriacum + 2m 1 + . + + . 1 + . + r . .

Tab. 1. – Doplòující charakteristiky lokalit Prunus fruticosa a Prunus × eminens u Èeského Krumlova.Tab. 1. – Additional information on localities of Prunus fruticosa and Prunus × eminens nearby ÈeskýKrumlov.

Èíslo lokality Rozloha (m2) Odhad poètu ramet Ohro�ení

1 (P. fruticosa) 100 30 hybridizace, sukcese, pøímá likvidace2 (P. × eminens) 20 30 pøímá likvidace3 (P. × eminens) 800 stovky sukcese, pøímá likvidace4 (P. × eminens) 1300 stovky sukcese, pøímá likvidace5 (P. × eminens) 80 desítky sukcese, pøímá likvidace6 (P. × eminens) 200 stovky sukcese, pøímá likvidace7 (P. × eminens) 180 desítky sukcese, pøímá likvidace8 (P. × eminens) 60 desítky sukcese, pøímá likvidace



Arrhenatherum elatius r r . . . 2b r . + + r 1 r . +Helianthemum grandiflorum

subsp. obscurum + 1 2m r 2m . r 1 + 1 . . . . .Centaurea scabiosa 1 + 2m 2m 1 + r 2m . . . . . . .Galium glaucum + 2m . 2m 2a . 1 2a 2m + . . . . .Euphorbia cyparissias + + . 1 . 2m + r 1 + . . . . .Teucrium chamaedrys r 2b 2m . + . 1 . 1 + . . . . .Fragaria viridis r 2m 1 + 2m . . 1 . r . . . . .Sanguisorba minor subsp. minor r + . . 1 2m r 1 + . . . . . .Dactylis glomerata . . . 1 1 + . + . + . . . + rQuercus robur . . . . r . + + + r . . r + .Galium verum 1 r 2m . . + r . . . . + . . .Hypericum perforatum + r r r . . . r . . . r . . .Securigera varia . 1 . 2m 1 . . 1 2m . . r . . .Veronica teucrium . 1 . 2m r . . 1 + 2m . . . . .Festuca rubra agg. . + . . . . . . 2a 2a . 1 + 2m .Galium album . . . 2m . r . + . r . + . . rKnautia arvensis . . . r 1 r r 1 . r . . . . .Phleum phleoides 1 1 2a r . . 1 . . . . . . . .Poa angustifolia 1 1 2m 2m r . . . . . . . . . .Thymus pulegioides 1 . . r r . r 1 . . . . . . .Potentilla tabernaemontani + + . . 1 1 r . . . . . . . .Vicia cracca . . . r 1 . . . . r + r . . .Genista tinctoria + 1 2m . . . + . . . . . . . .Koeleria pyramidata + . 2a . 2m . . 1 . . . . . . .Hieracium sabaudum r . . . + + . . r . . . . . .Avenula pubescens . . r r 2m . . . . r . . . . .Melampyrum nemorosum . . r . . . . . . . . . 2a 2b 2aVincetoxicum hirundinaria . . . . . + . . + . . . . 2m 1Corylus avellana . . . . . . . + . r . . r r .Crataegus sp. . . . . . . . . 1 . . . + + rFestuca pallens 2a r . . . . 2b . . . . . . . .Anthemis tinctoria 1 r . . . . r . . . . . . . .Allium senescens subsp. montanum 1 . r . . . + . . . . . . . .Hylotelephium maximum 1 . . . . . r . r . . . . . .Centaurea jacea r . 1 . . + . . . . . . . . .Camelina microcarpa r . r . . . r . . . . . . . .Echium vulgare r . . . . r r . . . . . . . .Origanum vulgare . 2a . . . . r + . . . . . . .Polygonatum odoratum . 2m . . . . . . . . . . . 1 rAnemone sylvestris . r . . . . . . + + . . . . .Festuca rupicola . . . 2a 1 . . . . + . . . . .Rubus caesius . . . r . . . . . . 2m 2a . . .Inula salicina . . . . 2a . . . + + . . . . .Agrimonia eupatoria . . . . 2m + . + . . . . . . .Plantago lanceolata . . . . + r . r . . . . . . .Medicago lupulina . . . . r . . r . r . . . . .Lotus corniculatus . . . . . 2m . + . + . . . . .Achillea millefolium . . . . . + . . . + . . r . .Prunus × eminens . . . . . . 2b 2b 2a . . . . . .Euonymus europaea . . . . . . . . 2m . + . . r .Campanula rapunculoides . . . . . . . . . r . . . + 1Galium aparine . . . . . . . . . . 2m 1 . . +Veronica chamaedrys . . . . . . . . . . . . r 2m r



Fraxinus excelsior . . . . . . . . . . . . r r +Hepatica nobilis . . . . . . . . . . . . r r +Artemisia absinthium 1 . . . . . r . . . . . . . .Potentilla argentea 1 . . . . . r . . . . . . . .Trifolium montanum r . + . . . . . . . . . . . .Potentilla recta . 1 . . r . . . . . . . . . .Plantago media . . . . 2m + . . . . . . . . .Trisetum flavescens . . . . . 2m . . . . . . r . .Poa pratensis . . . . . 1 . . . . . . . . rPotentilla reptans . . . . . + . . . . . r . . .Leucanthemum ircutianum . . . . . r . r . . . . . . .Rubus mollis . . . . . . . 1 . . . + . . .Prunus fruticosa . . . . . . . . 2a 2m . . . . .Populus tremula . . . . . . . . . r . . . . rUrtica dioica . . . . . . . . . . 2m + . . .Aegopodium podagraria . . . . . . . . . . . . 2m . +Clinopodium vulgare . . . . . . . . . . . . + . +Geum urbanum . . . . . . . . . . . . + . +Prunus avium . . . . . . . . . . . . r + .Poa nemoralis . . . . . . . . . . . . . 2m 1Acer platanoides . . . . . . . . . . . . . 2m +Convallaria majalis . . . . . . . . . . . . . 1 2aFragaria moschata . . . . . . . . . . . . . 1 +Silene nutans . . . . . . . . . . . . . + +Lilium martagon . . . . . . . . . . . . . r 1Festuca heterophylla . . . . . . . . . . . . . r 1Geranium robertianum . . . . . . . . . . . . . r +Lathyrus vernus . . . . . . . . . . . . . r +Allium oleraceum . . . . . . . . . . . . . r +Taraxacum sect. Ruderalia . . . . . . . . . . . . . r rSorbus aucuparia . . . . . . . . . . . . . r r

Druhy v jednom snímku/Species in one relevé only:E3 – stromové patro/tree layer: Robinia pseudacacia 13: 2m, Quercus robur 14: 3, Prunus avium 15: 2a,Quercus petraea 15: 2a.

E2 – keøové patro/shrub layer: Ligustrum vulgare 2: 2m, Rubus mollis 5: 2a, Cotoneaster integerrimus5: 2m, Acer platanoides 8: 1, Sambucus nigra 11: 2m, Cornus sericea 12: 3, Populus tremula 13: 2a, Cra-taegus × calycina 15: 1, Frangula alnus 15: 1.

E1 – bylinné patro/herb layer: Asplenium ruta-muraria 1: r, Campanula trachelium 1: r, Carex caryo-phyllea 2: 1, Hylotelephium jullianum 2: 1, Allium vineale 2: r, Briza media 3: 2a, Festuca ovina 3: +, Ag-rostis capillaris 3: r, Prunus spinosa 5: +, Festuca pratensis 6: 1, Artemisia vulgaris 6: +, Geraniumpyrenaicum 6: +, Fallopia convolvulus 6: r, Melilotus sp. 6: r, Vicia sp. 8: +, Hieracium pilosella 8: r, Hiera-cium lachenalii 8: r, Trifolium medium 9: 1, Fragaria vesca 9: +, Potentilla filiformis 9: r, Prunus domesti-ca 10: +, Vicia sativa agg. 10: r, Chelidonium majus 11: 1, Torilis japonica 11: 1, Cirsium arvense 12: +,Convolvulus arvensis 12: r, Melica nutans 13: +, Bromus erectus 13: r, Viburnum opulus 13: r, Viola cf. hir-ta 13: r, Viola riviniana 13: r, Carex umbrosa 14: r, Fagus sylvatica 14: r, Anthriscus sylvestris 15: r, Cala-magrostis arundinacea 15: r, Campanula persicifolia 15: r, Carex muricata agg. 15: r, Frangula alnus 15:r, Quercus petraea 15: r, Rosa sp. 15: r, Sambucus nigra 15: r, Viola hirta vel collina 15: r.

Appendix 1Herbáøové doklady a lokality Prunus fruticosa, P. × eminens a P. cerasus.Herbarium specimens and records of Prunus fruticosa, P. × eminens and P. cerasus.

Recentní lokalityPrunus fruticosa

1. Èeský Krumlov, skalka a terénní plošina nad tratí v záøezu �eleznièní tratì nad gymnáziem, ca 0,5 kmJJV od vrcholu Mìstského vrchu, 540 m n. m., 48°49'08,9''N, 14°18'34,9''E (6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lep-ší, CB 64955).

Prunus × eminens

2. Èeský Krumlov, v kamenném tarasu zahrady v osadì Nové Dobrkovice, 510 m n. m., 48°49'04,6''N,14°17'46,5''E (6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64956).

3. Èeský Krumlov, v záøezu �eleznièní trati a svah pod tratí do Kájova, nad osadou Nové Dobrkovice, naddoly na grafit, roztroušenì, 540 m n. m., 48°49'03,1''N, 14°18'05,4''E (19. VI. 2001 M. Lepší, CB 33331,33335, 33336; 29. IV. 2003 M. Lepší & P. Lepší, CB 38982; 29. VI. 2003 M. Lepší & P. Lepší, CB 38981;19. VII. 2003 M. Lepší, CB 38889, 38888; 6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64999).

4. Èeský Krumlov, tra�, skalky a terénní plošina nad tratí v záøezu �eleznièní tratì nad gymnáziem, ca 0,5km JJV od vrcholu Mìstského vrchu, 540 m n. m., 48°49'09,0''N, 14°18'34,6''E (19. VI. 2001 M. Lepší, CB33322–33325, 33330, 33332; 29. IV. 2003 M. Lepší & P. Lepší, CB 38986–38988; 26. VI. 2007 M. Lepší &P. Lepší, CB 64954).

5. Èeský Krumlov, okraj borového lesa a suchého trávníku (Bromion) nad budovou gymnázia, 520 m n. m.,48°49'07,9''N, 14°18'35,3''E (19. VI. 2001 M. Lepší, CB 33326–33329, 33333, 33334; 6. VI. 2007 M. Lepší& P. Lepší, CB 64952).

6. Èeský Krumlov, okraj zahrady a louèky ve svahu nad gymnáziem, velký porost, 520 m n. m.,48°49'08,7"N, 14°18'39,7"E (not. 29. IV. 2003, 6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, leg. 16. VIII. 2011 P. Lep-ší, CB).

7. Èeský Krumlov, Nádra�ní Pøedmìstí, ca 0,4 km od budovy �eleznièní stanice po trati smìrem do Èes-kých Budìjovic, okraj lískových køovin, 550 m n. m., 48°49'25,7''N, 14°19'19,9''E (29. IV. 2003 M. Lepší &P. Lepší, CB 38983; 6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64953; 31. V. 2007 M. Lepší, CB 65055); ÈeskýKrumlov, nad sídlištìm co je nádra�í (11. VII. 1981 M. Vansa, CB 29287).

8. Èeský Krumlov, ca 0,4 km V od �eleznièní stanice, køovinaté ruderalizované meze u panelových domù,roztroušenì, 48°49'19,5''N, 14°19'23,7''E, 520 m n. m. (8. VI. 2004 M. Lepší & P. Lepší, CB 38980; 6. VI.2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64950).

Neovìøené lokalityPrunus fruticosa

9. Èeský Krumlov, Pod Kamenem [48°49'01,8"N, 14°19'09,3"E] (Allram 1883, Záloha 1975).10. Èeský Krumlov, Havraní skála [48°48'52,5"N, 14°19'13,9"E] (Allram 1883).11. Staré Dobrkovice, subxerotermní trávníky na vápenci S nad obcí („Dobrkovické vápence“) [ca48°49'12,9"N, 14°17'31,5"E], not.: Z. Kaplan (in Lepší et al. 2005).


Prunus cerasus (lokality z nich� byl pou�it materiál k morfometrickým analýzám)12. Èeský Krumlov, ca 0,4 km V od �eleznièní stanice, køovinaté ruderalizované meze u panelových domù,roztroušenì, 48°49'20,9''N, 14°19'23,4''E, 490 m n. m. (6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64948).13. Èeský Krumlov, ca 0,25 km VSV od �eleznièní stanice, køoviny pod tratí, hojnì, 48°49'22,3''N,14°19'16,1''E, 490 m n. m. (6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64949).14. Èeský Krumlov, na horní hranì lomu (bývalá „Vápenka“) mezi mìstem a osadou Nové Dobrkovice,roztroušenì, 48°49'01,4''N, 14°18'23,0''E, 520 m n. m. (6. VI. 2007 M. Lepší & P. Lepší, CB 64951).

Došlo dne 11. 5. 2011


Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského ... · Reliktní a izolovaný výskyt...

Documents

Transcript of Reliktní a izolovaný výskyt Prunus fruticosa u Èeského ... · Reliktní a izolovaný výskyt...