HeART ECHO, 1st issue, Feb 2011

Jedinečná kaligrafi cká báseň věnována hraduA unique calligraphical poem devoted to the castle

Oslavy roku dobrovolnictví na HartenberguCelebrations of the Year of Volunteering in Hartenberg

téma / topic:

ZPRAVODAJ HRADU HARTENBERG / NEWSLETTER OF HARTEBERG THE CASTLEčíslo / issue 1 / ročník / year 1 / únor / February 2011

ARTARTAR CAMPSKEMPY

2

pozvánky ................................................. 4invitations

dobrovolnictví ........................................ 5volunteering

jak to vidím já ...................................... 12my point of view

profil účastníka ...................................... 8volunteer profile

okénko z hradu ...................................... 6from the castle

úvodník ................................................. 2editorial

téma: ARTkempy ..................................... 10topic: ARTcamps

HeART inspirace .................................. 16HeART inspiration

Oslavy roku dobrovolnictví na HartenberguCelebrations of the Year of Volunteering in Hartenberg

Mezinárodní dobrovolnictví na hradě v novém tisíciletíInternational volunteering in the castle in the new millenium

Obrovská zkušenost za krátký časSuch a big experience in a short time

Nezapomenutelný zážitekNever-to-be-forgotten experience

Proč vznikly mezinárodní dobrovolnické ART-kempy na Hartenbergu / Why international vol-unteering ARTcamps in Hartenberg

Poslední ARTkempThe last ARTcamp


Hledání způsobu svého života na HartenberguLooking for my way of life in Hartenberg

tiráž / colophon

Na tomto zpravodaji se podíleli následu-jící dobrovolníci z České republiky, Číny, Kanady, Turecka a Španělska:Šéfredaktorka: Irena Pajerová (CZ)Grafi cký návrh, fotoeditace a sazba: Olga Pluháčková (CZ)Texty: Gülfi dan Arslan (TR), Manuel Bedoya (E), Zdeněk Drobný (CZ), Bedřich Loos (CZ), Irena Pajerová (CZ), Adéla Rudá (CZ), Martina Vavřínová (CZ), Xaoming Wang (PRC)Překlady: Andrea Bachtíková (CZ), Irena Pajerová (CZ), Adéla Rudá (CZ)Korektury: Veniamin Chukhøvich (CDN) a Monika Hornová (CZ).

Vydáno 1. února 2011.

Příští číslo vychází v květnu 2011.

The newsletter was created by the following volunteers from Canada, China, the Czech republic, Turkey and Spain:Chief editor: Irena Pajerová (CZ)Graphic design, fotoediting and typeset: Olga Pluháčková (CZ)Texts: Gülfi dan Arslan (TR), Manuel Bedoya (E), Zdeněk Drobný (CZ), Bedřich Loos (CZ), Irena Pajerová (CZ), Adéla Rudá (CZ), Martina Vavřínová (CZ), Xaoming Wang (PRC)Translation: Andrea Bachtíková (CZ), Irena Pajerová (CZ), Adéla Rudá (CZ)Proofreading: Veniamin Chukhøvich (CDN) and Monika Hornová (CZ).

Published 1st February 2011.Next issue will be published in May 2011.

Hrad HartenbergHřebeny 1, 357 09 Josefov

[email protected]

www.hartenberg.cz

Foto/Photo: archiv/archives of Xaoming Wang

Ilustrace na obálce/Cover illustration: Maria Arnau (E)

obsah / contents

úvodník / editorial 3

Milé čtenářky, milí čtenáři,

není to tak dávno, co jsme si znovu připomněli význam-nou událost, kterou vánoční svátky zajisté jsou – někdo si posteskl na nepřítomnost božího dítěte, někdo jen oslavil konec roku a pozvedl svou sklenku na ten nový. Teď už je konce ledna a venku je stále zima. Ale naše srdce hřejí a sálají teplo. My všichni se usmíváme a radujeme, neboť se něco nového narodilo.

Ano, narodilo se nám Heart Echo. To my jsme ho přivedli na svět, dali mu tvar a tvář, aby se líbilo a našlo spoustu pravidelných čtenářů a čtenářek.

A co vám přináší v prvním čísle? Kromě pravidelných rubrik Pozvánky a Okénko z hradu, kde se dozvíte o uply-nulém i aktuálním děním v Hřebenech, se seznámíte s několika dobrovolníky, kteří na hradě pomáhali, nebo si přečtete čínskou kaligrafi ckou báseň. Tématem čísla jsou ARTkempy, jedinečný umělecký projekt, který za pět let své existence přinesl nečekané výsledky. Nechte se také inspiro-vat Hartenbergem a přispějte svou vlastní básní či kresbou do příštího čísla!

Přeji vám příjemné čtení,Irena Pajerová

Text/Text: Irena PajerováPřel./Transl.: Irena Pajerová

Dear readers,

Not so long ago, we celebrated the important event that Christmas surely is – someone lamented the absence of a child of God, someone just celebrated the end of the year and raised the glass to the new one. At the end of January, and it is still cold. But our hearts are warm and radiating heat. We all are smiling and glad, for something new has been born.

Yes, Heart Echo was born for us. It was us who brought it to the world, we gave it both a shape and a form to make you like it and become its regular reader.

And what can you read in the fi rst issue? Besides the regular sections Invitations and From the castle, where you can fi nd past as well as current information about events in Hřebeny, you can meet a few volunteers or read a Chinese calligraphical poem. The topic of this issue is ARTcamps, a unique art project, which brought unexpected results within the fi ve years of its existence. Be inspired by Harten-berg and send us your own poem or drawing to publish in the next issue!

Wishing you all a nice reading,Irena Pajerová

tiráž / colophon

Ilustrace/Illustration: Olga Pluháčková

Foto/Photo: archiv/archive

Text/Text: Martina VavřínováPřel./Transl.: Irena Pajerová

19. 3. 2011Slavnostní zahájení sezóny 2011 Jarní rovnodennostzačátek ve 13:00slavnostní otevření donjonu s dobrovolnickou expozicíkulturní program na nádvoří hradu – hudba, tanec, občerstvení

30. 4. 2011Pálení čarodějnic Hartenberg, Josefovzačátek v 16:00zábavná společenská akcevečer od 20:00 – Beltain – připomenutí ketských tradic a symbolů, keltské tance

19. 3. 2011The ceremonial opening of the season 2011 – Spring Equinoxbeginning at 1:00 p.m.the opening of donjon with a voluntary exposurea cultural programme in the courtyard – music, dance and refreshment

30. 4. 2011. Burning Witches Day Hartenberg, Josefovbeginning at 4:00 p.m.an entertaining social eventin the evening from 8:00 p.m. – Beltaine – a celebra-tion of Celtic traditions and symbols, Celtic dance

Vzhůru na Hrad!Up to the Castle!

Foto/Photo: Jiří Drozdík

pozvánky / invitations4

Foto/Photo: Jiří Drozdík

dobrovolnictví / volunteering

Do dobrovolných aktivit všeho druhu se po celém světě zapojuje stále větší množství lidí. Být dobrovolníkem zna-mená vykonávat činnost ve prospěch ostatních bez nároku na honorář. Dobrovolná činnost může být tedy jakákoliv, od práce s dětmi po čištění cihel, důležité však je, abychom svými skutky pomohli dobré věci. Ziskem se místo peněz stávají nové zkušenosti, noví přátelé nebo také hřejivý pocit z nabídnuté pomoci bližnímu člověku.

Odhaduje se, že na různých aktivitách tohoto druhu par-ticipuje až 100 milionů Evropanů, čímž se dobrovolnictví stává unikátním prostředkem k vyjádření evropských trad-ic a hodnot, solidarity a soudržnosti. Evropský parlament vyhlásil rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, který by měl sloužit především k podpoře dobrovolných aktivit a ke zvýšení obecné informovanosti o těchto akcích. Také Spojené národy v rámci Programu dobrovolníků OSN vyhlásily rok 2011 Mezinárodním rokem dobrovolníků. Hlavním záměrem je propagace přínosu dobrovolnictví k dosažení míru a rozvoje společnosti. Evropská unie a Spo-jené národy budou v roce 2011 spolupracovat na dosažení tohoto společného cíle.

Hartenberg jako tradiční organizátor a podpůrce různorodých dobrovolnických činností rovněž přispěje k tomu, aby tyto záměry byly naplněny. Na příští rok je v prostorách hradu Hartenberg naplánováno setkání dobrovolníků ze všech evropských zemí, kteří budou společně pracovat na nových projektech a rovněž tento výjimečný rok oslavovat. Na realizaci projektů se vel-kou měrou podílí Mezinárodní dobrovolnická akademie Hartenberg, jejíž členové z celého světa pomáhají rozvoji dobrovolnictví v regionu i v celé České republice. Více in-formací na www.hartenberg.cz v sekci www.hartenberg.cz v sekci DOBROVOLNICKÁ AKADEMIE.

Oslavy roku dobrovolnictví na HartenberguCelebrations of the Year of Volunteering in HartenbergText/Text: Adéla RudáPřel./Transl.: Adéla Rudá

5

More and more people all over the world involve them-selves in all kinds of volunteering activities. To be a volun-teer means to practice an activity for others without claiming money. Thus, a voluntary activity can be of any kind, from work with children to cleaning up bricks. The important fact is that our activities give help to a good cause. Instead of money we can obtain these benefits: new experience, new friends and the warm feeling that we helped a fellow.

Up to 100 millions of Europeans are estimated to partici-pate in various volunteering activities. Thereby volunteer-ing has become an unique instrument for expression of Eu-ropean traditions and habits, solidarity and cohesiveness. European Parliament has designated 2011 as the European Year of Volunteering, which aims to support voluntary ac-tivities and enhancement of public awareness. United Na-tions within the frame of the United Nations Volunteers pro-gramme has also proclaimed 2011 as the International Year of Volunteers, 10th anniversary. Its main goal is to promote contribution of volunteerism to achieve peace and develop-ment. European Union and United Nations will cooperate to reach these common goals.

Hartenberg as a traditional organizer and supporter of various volunteering activities will also contribute to meet these objectives. A meeting of volunteers from all the Eu-ropean countries, who will work together on new projects and celebrate this outstanding year, is planned to take place in the premises of Hartenberg the castle. The International Volunteering Academy of Hartenberg will largely partici-pate in the organization of the projects. Its members from all over the world help to develop volunteering in the region and the whole Czech Republic. More information at www.hartenberg.cz in the section www.hartenberg.cz in the sec-tion VOLUNTEERING ACADEMY.

okénko z hradu / from the castle

Text/Text: Bedřich LoosPřel./Transl.: Irena Pajerová

6

Foto/Photo: Francesca Battistelli (I)

Když mi na sklonku minulého tisíciletí vyprávěl přítel, milovník starých stromů a pracovník regionálního muzea RNDr. Slávek Michálek o svých kamarádech a kdysi jeho ochranářských žáčcích Petrovi a Šárce Kulíškových, kteří začali celorepublikově organizovat ze světa a do světa vysílané dobrovolníky ve sdružení Inex-SDA, začala tím nová mezinárodně-dobrovolnická historie hradu.

Prvních devět dobrovolníků přijelo v září roku dva tisíce, neměli vůbec žádné zázemí, bydleli ve stanech u řeky, jedi-nou střechou nad hlavou jim byl tedy stanový přístřešek. První dny lilo nepřetržitě jako z konve, byla zima: třesoucí se Koichi z Tokia se při večerním ohni uprostřed lesů stále otáčel, kdy nás přijdou už defi nitivně sežrat ti medvědi, a hrad po osudových ranách ležel v absolutních troskách, pokrytý místy až sedmimetrovou vrtsvou sutě, zahalené do zeleni mechu, náletem, křovím a místy dokonce už i esem vzrostlých stromů.

V té době nejen oni, ale také odborníci či místní stěží hledali způsob a sílu uvěřit, jak by mohl být hrad obnoven a najít své nové využití. Tak velký hrad, po požáru tak roz-sáhle poškozený – na jedné straně až po základ zřícený, s torzy nestabilních zdí – neměl totiž žádný svůj příklad – precedens.

První dobrovolníci odjížděli a hodnotili podmínky objektivně – ubytování bídné, sociálky žádné, počasí strašné – ale na otázku, zda by se chtěli vrátit a pokračovat,


At the end of the last century, when my friend, an old-trees-lover and an employee of regional muzeum RNDr. Slávek Michálek told me about his friends and his ex-students Petr and Šárka Kulíškovi, which started to organize sending vo-lunteers from the whole Czech republic and receiving them in our country, the new international-volunteer era of the history of the castle started.

First nine volunteers came in September, 2000, and they had no background, they camped near the river, so the only roof over their heads was their tent. It was raining cats and dogs for the fi rst days, it was cold: Koichi from Tokio, shaking and sitting by the campfi re in the evening, was still turning in the middle of the forests and trying to fi nd out when we would eventuallybe eaten by the bears, and the castle laid in ruins after the fatal wounds. Partly, it was covered with seven-meter layer of debris, cloaked in green moss, seeding, bushes and even forest trees.

In those times, not only they, but also experts and local people would hardly believe that fi nding a way to restore and use the castle was possible. Such a big castle, harshly damaged after the fi re – on one side to the point that the foundation collapsed, with torsos of unstable walls – had no example – precedens.

First volunteers left and objectively evaluated the condi-tions – miserable accommodation, no social equipments, terrible weather – but their answers to the question whether they wanted to go back and continue to work, were the same:

7okénko z hradu / from the castle

se shodli na velkém jednohlasném „ANO! Jsme nadšení, byla to skvělá zkušenost, poznali jsme něco nového, nepoznaného.“ Tvrdé podmínky, ale také blízkost, přátelství a mnohdy kousek domova ve svém srdci. To bylo memento pro všechny následující dobrovolnické projekty.

O rok později, v září 2001 při následujícím dobrovol-nickém projektu jsme šli za krásného počasí po práci ve skupince parkem směrem k hradu, když se ozvalo: „Začala válka: New York byl napaden! Hoří Světové ob-chodní centrum – dvojčata…!“ Nevěděl nikdo z nás v tu chvíli, co se děje. Měli jsme ve skupině dívku ze Spojených států, která pravidelně a také těsně před odjezdem absol-vovala jako dobrovolnice školení v jednom z „dvojčat“. Měla šílený strach o rodiče a přátelé a blízké... Dobro-volníci se drželi kolem ramen, když sledovali večer záběry v televizi v místní hospodě.

Každý následující rok přibývaly v těchto projektech nejen kubíky vyvezené suti či nově usazených kamenů, ale také nové příběhy přátelství a lásky, silná mezilidská pou-ta, která často přetrvala dodnes. Nejen cíl, ale především cesta se staly denním chlebem mnoha stovek dobrovol-nických duší z 56 zemí světa, které se na hradě během 11 mezinárodních let v různých projektech vystřídaly.

Přestože obrovskou pomoc potřeboval hrad, dobro-volníci se snažili pomoci všemi směry – pomáhali sklízet ovoce, ukládat balíky sena do stodol, likvidovat invazivní rostliny, kosit louky s vzácným výskytem orchideí. Pomáh-ali archeologům při vykopávkách, upravili kilometry cest v parku i mezi starými štolami v okolí, spolupodíleli se na organizaci a realizaci kulturních akcí, malovali, ma-povali, chystali projekty a stavěli hrad. Připravili rozšíření těchto akcí na nová místa v kraji - na Horní hrad či hrad Bečov a zámek Kynžvart, kde se staly tyto projekty také životaschopnými.

Od roku 2009 ukládají dobrovolníci tzv. národní kame-ny do rekonstruovaného hradu. V obnovené kapli by mělo být po jednom kameni ze všech národů světa, jako sym-bol společného úsilí o nápravu věcí kolem nás. Ve velkém paláci hradu najde svou základnu právě Mezinárodní do-brovolnická akademie Hartenberg, jejímž cílem je dobro-volná pomoc všude tam, kde je to potřeba, a zároveň koor-dinace a smysluplné využití dobré vůle každého z nás.

Na začátku nového tisíciletí spolu s rychlými změnami všude kolem se vynořuje mnoho otázek o našem novém místě ve světě, o našem způsobu života i těch, kteří Zemi zdědí po nás. Globalizace, překotně se vyvíjející nové technologie, globální politické i ekonomické změny, střety nejrůznějších zájmů, rostoucí propast mezi bo-hatým a chudým světem, vyčerpávání zdrojů Země, ztráta spojení se základními živly i potřebami člověka – to vše přináší s otázkami i mnoho výzev a úkolů pro každého z nás. Po mnoho milionů let vyvíjející se předivo harmon-icky se ovlivňujících vztahů mezi živou i neživou přírodou čelí velké zkoušce. Záleží na nás, zda najdeme společnou cestu do světa, kde budou mít věci v nás i kolem nás hlubší smysl a udržitelný řád. Hartenberg je a má být domovem pro všechny, kteří chtějí tuto cestu najít a realizovat.

„YES! We are enthusiastic, it has been a great experience, we have learnt something new and unknown.“ Hard conditions but also the closeness, friendship and sometimes a piece of home in their heart. It has been a memento for all of the fol-lowing volunteering projects.

In September, 2001, in the next volunteer project one year later, it was a nice day and we were walking through the park towards the castle, when we heard: „War began: New York City was attacked! Burning World Trade Center – the Twin Towers...!“ None of us knew at the moment, what was hap-pening. There was a girl from the U.S.A. in our group, which was regularly trained as a volunteer in one of “the Twin Tow-ers”, also right before her departure. She was terribly worried about her parents and friends and loved ones... Volunteers were sticking around shoulders as they watched shots on TV in a local pub in the evening.

In these projects every year, there were not only more and more exported rubbish or newly established stones, but also new friendships and relationships, strong interpersonal ties, which have often lasted until today. Not only the goal, but the process fi rst and foremost, has become the daily bread for hundreds of volunteer spirits from 56 countries around the world, which participated in different projects in the castle throughout those 11 international years.

Although the castle itself needed a huge fraction of the help, volunteers tried to be useful everywhere – they helped to reap fruits, store hay in the barns, dispose of invasive plants, mow meadows with rare occurrence of orchids. They helped arche-ologists with their researches, made kilometers of roads in the park and the old wells around, participated in the organization and realization of cultural events, painted, mapped, proposed and ran projects and built the castle. They prepared the exten-sion of these activities to new locations in the region – Horní hrad, Bečov the castle or Chateau Kynžvart, where these pro-jects also become possible.

Volunteers have laid their so called national stones in the re-constructed part of the castle since 2009. There should be one stone from all nations of the world in the restored chapel, as a symbol of joint efforts to rectify the things around us. The big palace of the castle will be the headquarters for the Inter-national Volunteering Academy of Hartenberg, which aims to provide volunteering help everywhere when needed, and also coordinate the meaningful use of good will.

At the beginning of the new millennium with its rapid changes all around, a lot of questions about our new place in the world have emerged – about our way of life and those who will inherit the Earth after us. Globalization, rapidly develop-ing new technologies, global political and economic changes, confl icts of different interests, the growing gap between rich and poor, the depletion of the Earth, the disconnection with the basic elements and human needs – it brings all the issues and many challenges and tasks for each of us. After many mil-lions of years an evolving fabric of harmoniously infl uencing relations between both living and inanimate nature is facing a big test. It depends on us whether we can fi nd a common path to the world where things around us will be of a deeper sense and sustainable order. Hartenberg is, and should be home to all those who want to fi nd a way forward.


Obrovská zkušenost za krátký časSuch a big experience in a short time

Rozhovor/Interview: Manuel Bedoya DonosoPřel./Transl.: Andrea Bachtíková

What did you do in Hartenberg and when?I joined this project as a volunteer in December for St

Nicholas Day. I helped my team and dwellers by prepar-ing some places for the event and I was a scary devil on the holiday. I tried to scare small children. It was so funny for me and my friends. But I don’t think that children liked it so much.Why did you go there?

I like working for volunteers clubs. And I wanted to feel like a Czech and to understand them more. So Hartenberg’s project was the best way to fulfi l this goal. It will always be one of the best memorial of my Erasmus semester.What did you like about Hartenberg?

Hartenberg is so unforgettable for me because people, places, culture, the meaning of St Nicholas Day are new and different things. I am a foreigner in the Czech republic and this experience in a country so different than mine was to-tally exciting and unique for me. Moreover, unlike the other volunteering projects that I joined before, I felt like I am a part of Czech society in Hartenberg and I have a home there where I can go whenever I want to. These things made this project different for all the volunteers.Do you have any future plans about Hartenberg?

Of course I have and I want to fulfi l my dreams again in Hartenberg. I want to keep in touch with Hartenberg team (red. notes: Gülfi dan is a member of International Volunteering Academy Hartenberg, consisting of around 20 members so far.) And when they need me again, I will do my best again.

Co a kdy jsi na Hartenbergu dělala?Projektu jsem se zúčastnila v prosinci na Mikulášské

strašení. Pomohla jsem svému týmu a obyvatelům s přípravou některých míst pro tuto událost a byla jsem strašidelný čert. Pokoušela jsem se vyděsit malé děti. Bylo to pro mě a přátelé velmi legrační. Ale nemyslím si, že by se to dětem tolik líbilo. Proč jsi tam jela?

Ráda pracuji pro dobrovolnické kluby. A chtěla jsem se cítit jako Češka, a tak jim více porozumět. Takže hartenber-ský projekt byl nejlepší volbou k naplnění tohoto cíle. Vždy to bude jedna z mých nejlepších vzpomínek na Erasmus pobyt.Co se ti na Hartenbergu líbilo?

Hartenberg je pro mě nezapomenutelným místem, protože lidé, místa, kultura, smysl dne sv. Mikuláše jsou pro mě nové, jiné věci. Jsem v České republice cizinka a tento zážitek v zemi tolik jiné od mé vlastní byl pro mě naprosto vzrušující a unikátní. Navíc, na rozdíl od jiných dobrovol-nických projektů, kterých jsem se předtím zúčastnila, jsem se na Hartenbergu cítila jako součást české společnosti a mám tam domov, kam mohu jet, kdykoli budu chtít. Proto byl tento projekt jiný pro všechny dobrovolníky.

Máš s Hartenbergem nějaké plány do budoucna?Samozřejmě že mám. Chci si na Hartenbergu opět splnit

své sny. Chci zůstat v kontaktu s hartenberským týmem (red. pozn.: Gülfi dan je členkou Mezinárodní dobrovolnické akad-emie Hartenberg, která se doposud skládá přibližně z 20 aktivních dobrovolníků). A až mě budou znovu potřebovat, udělám to, co budu moci.

Otázky pro Gulfidan / Questions for Gulfidan

8

Foto/Photos: archiv/archives of Manuel Bedoya and Gülfi dan Arslan

Gülfi dan ve svých dvaceti letech studuje na Pedagogické fakultě angličtinu. Tento jazyk už rovněž učí. Svůj volný čas věnuje sociální práci v různých dobrovolnických klubech při univerzitě, také ráda čte a setkává se s přáteli. Velmi se jí líbí česká kultura a Brno, v kterém studovala v rámci výměnného pobytu Erasmus.

Co o ní říká Manuel: Gülfi dan je veselá a všem pomáhající dívka.

Gülfi dan is studying English at the Faculty of Education. She is 20 years old. She also gives lessons of this language. Her biggest hobby is any kind of social work in her home university. Furthermore, she reads and meets her friends quite often. She likes Czech culture and Brno, in which she lived as an exchange student.

What Manuel said about her: Gülfi dan is a really funny and supportive girl.

profil dobrovolníka / volunteer profile


Rozhovor/Interview: Gülfi dan ArslanPřel./Transl.: Adéla Rudá

What did you do in Hartenberg and when?I have been a volunteer there twice. At the beginning of

October and again in December for St Nicholas day. In both of them, I helped to prepare the event and took part in, dressing up and trying to scare little kids. They were quite funny.Why did you go there?

It was offered for Erasmus students in my university in Brno (red. notes: Manuel is currently studying at University of Technology in Brno) and I considered it really proper to dis-play the volunteer role for this event. I wanted to experience as many things as possible during my Erasmus period, and this one completely fulfi lled it.What did you like about Hartenberg?

Basically, to live something I had never experienced be-fore. Living with basic conditions at a very low temperature, get closer to Czech culture and native dwellers, and overall, share this volunteering with Chinese, Taiwanese, Hungar-ian, Turkish, Polish… guys who have become really impor-tant and special friends nowadays. In a nutshell, I could claim I met a new family in Hartenberg.Do you have any future plans about Hartenberg?

Well, fortunately, I will be able to spend the second semes-ter in Brno as well, and of course, I will keep in touch with the Hartenberg’s project (red. note: Castle Adventure project is initiated and run by ISC MU, an organization preparing activities for exchange students.) I would like to take part in upcoming events, and help the Academy in everything I could.

Co jsi na Hartenbergu dělal a kdy?Byl jsem tam dobrovolníkem už dvakrát. Poprvé na začátku

října a podruhé v prosinci na Mikulášské. Pokaždé jsem pomáhal s přípravou akce a pak jsem se jí účastnil – převlékl se do kostýmu a strašil malé děti. Byly docela legrační.Proč jsi tam jel?

Byla to nabídka pro Erasmus studenty na brněnské universitě (redakční poznámka: Manuel v současnosti studuje na Vysokém učení technickém v Brně) a tak jsem jsem pečlivě zvažoval roli dobrovolníka. Chtěl jsem získat co možná nejvíce zkušeností během svého výměnného pobytu, a to-hle to tedy úplně naplnilo.Co se ti na Hartenbergu líbilo?

Jednoduše to, že jsem zažil něco, co nikdy předtím. Žít ve sparťanských podmínkách a v zimě, poznat českou kulturu a místní obyvatele a celkově sdílet dobrovolničení s Číňany, Tchaj-wanci, Maďary, Turky, Poláky…lidmi, co jsou dnes v mém životě důležití. Ve stručnosti můžu říct, že jsem na Hartenbergu potkal novou rodinu.


Máš nějaké další plány s Hartenbergem?Naštěstí budu moci strávit i druhý semestr v Brně a tak

určitě zůstanu s hartenberským projektem (red. pozn.: Pro-jekt Castle Adventure podnítil a vede ISC MU, nestátní organizace připravující aktivity pro výměnné studenty v Brně.) v kontaktu. Chtěl bych se účastnit i nadcházejících akcí a pomoci Aka-demii, jak to jen dokážu.

Otázky pro Manuela / Questions for Manuel

Nezapomenutelný zážitekNever-to-be-forgotten experience

Manuelovi je dvacet jedna let a studuje eko-nomii na univerzitě v Malaze. Má rád všechny druhy sportů a cestování a nacházení nových dobrodružství, které může zažívat. Říká, že každý den usiluje o to, aby se něco nového naučil, než zase půjde spát.

Co o něm říká Gülfi dan: Manuel je vtipálek, výborný týmový hráč a jeden z nezapomenutelných přátel.

Manuel is twenty-one and studies both Business and Management and Economy at University of Málaga. He likes every kind of sports and travel-ing, in order to fi nd adventures to go through. He says that he makes the effort to learn something new every day before he goes to bed.

What Gülfi dan says about him: Manuel is a really funny and cooperative boy and one of my unforgettable friends.

9

Úkol pro naše čtenáře: najděte Gülfidan a Manuela na fotkách z Mikulášské jízdy!Task for our readers: find Gülfidan and Manuel in photos from St Nicholas Ride!

Historie hradu Hartenberg je delší než 800 let, není však doložena, a skrývá proto mnohá velká tajem-ství. Samotná stavba se nikdy nestala pouze strážním pohraničním hradem, ale vždy byla něčeho důležitého vrcholem, ač ukryta hluboko v lesích. Římský císař Frid-rich Barbarossa, organizátor poslední křížové výpravy do Svaté země, odměňoval své věrné ministeriály kolo-niemi s právem stavět hrady. Hartenberg je jedním z nich a je nejvýchodnější v Čechách. Další císař, Karel IV., jej věnoval svému příteli ze studií Těmovi, Šlikové zde začínali a končili svou stříbrnou tolaro/dolarovou dráhu, vicekancléř a zemský prokurátor Písnic za císaře Rudolfa II. zde ukrýval svá tajemství a Písnicové založili také ma-jetnictví hradu v ženské linii až do roku 1945, tj. unikát-ních 350 let. Hrad má svou Hartenberskou madonu: je černá, čarokrásná, milostivá a má na prsou relikviář…

Po roce 1945 byl Hartenberg deklasován na kasárnu, sýpku a úmyslně několikrát zapálen… Vymizel z map, průvodců, památkářské literatury, přesto má své geniální mysterium a krátce, a to roku 1979 a nově od roku 2000, se vykopává ze zříceného zdiva a obnovuje. Pomáhá při tom ročně nyní již přes 100 dobrovolníků z celého světa… A má již tisíce přátel různého typu, vyznání a národností.

Koncem sedmdesátých let mi bylo 30 let a měl jsem v sobě mnoho sil a kolem sebe několik set kamarádů a také bylo třeba řešit mnoho problémů v oblasti ochrany přírody a památek, a to právě zde na Sokolovsku. Energetika a doly svou devastací krajiny, ovzduší, a tím i nedalekých lázní Karlovy Vary byly v Evropě příkladem, jak se to dělat nemá a Hartenberg byl pro nás tehdy symbolem velké ne-spravedlnosti, ale také naděje, že nic není konečné a že je třeba bojovat… Pro mne a naše kamarády, kluky a holky z „Tvrdé hory“, bude do konce našeho bytí hlavně školou života.

Od roku 1996 se každoročně a celoročně slaví 800 let od možného založení hradu. O rok později získal hrad zaslouženě konečně majitele s touhou a silou hrad vykopat ze sutin a obnovit jeho slávu. V letech 2006 až

The history of Hartenberg spans over more than 800 years, yet practically not documented, and that’s why the castle still holds many secrets unrevealed. The construc-tion itself never was only a border guards castle but it has always been a part of something important, though hidden deep in the woods. Roman Emperor Frederick Barbarossa, the organizer of the last crusade to the Holy Land, rewarded his loyal ministeriales with colonies and the right to build castles. Hartenberg is one of them, which can be found it in the very east of the Czech republic. Emperor Charles IV. gave it to his college friend Těma, the family of Šliks began and ended with their silver tolar-dollar career here, under the reign of the Emperor Rudolf II., Vice-Chancellor and re-gional Attorney Písnice was hiding his secrets here, and the family of Písnice kept the castle in the female line until 1945, ie a wonderful 350 years. Its unique Hartenberg’s Madon-na belongs to the castle: black, captivating, gracious, with a shrine on the chest…

After 1945, Hartenberg was regraded to barracks and a granary, and purposely set on fi re several times... It was erased from maps, guides, architectural literature but it kept its genius mystery and shortly, ie from the year 1979 and then again from the year 2000, it was dug up from rubble of rocks and collapsed walls and restored. Nowadays, more than 100 volunteers from around the world help every year... Hartenberg is a home to thousands of people of different kinds, faiths and nationalities.

At the end of the seventies, I was in the great age of 30 and I had a lot of strength and hundreds of friends around me and it was necessary to solve many problems regarding na-ture and monuments, here in the Sokolov region, especially. Power stations and miming operations devastated both the landscape and the air, and by extension, the spa of Karlovy Vary nearby. It was a great example in Europe of what not to do, and for us in those times, Hartenberg was a symbol of unfairness as well as a huge reminder that nothing is only for now and there are things worth to fi ght for… For me and our friends, boys and girls from „Hard mountain“, it is and will remain the school of life until the end of our existence.

Starting from 1996, celebrations of its possible 800-foun-dation are held each year to celebrate the lifespan of the cas-tle, lasting the whole year. One year later, the castle received a new owner with a desire and a strength to restore the castle from its ruins and restore it to its former glory. From 2006 until 2010 and by a mutual agreement with Beďa (red.

10

Proč vznikly mezinárodní dobrovolnické ARTkempy na Hartenbergu / Why international volunteering ARTcamps in Hartenberg

téma: ARTkempy / topic: ARTcamps

Text/Text: Zdeněk DrobnýPřel./Transl.: Irena Pajerová

2010 jsem po dohodě s Béďou (red. pozn.: Autor má na mysli Bedřicha Loose, současného správce hradu.) organizoval pět ARTkempů s dobrovolníky, většinou nijak neškolenými ve výtvarném umění. Než jsme se stačili poznat, tak odje-li. Přesto prostředí a samotná práce vytvořila mezi nimi mnoho pout a Hartenbergu tak odkázali mimo ojedinělé sbírky kreseb, maleb a fotomateriálu i síť aktivních spolupracovníků a organizátorů, a to pro budoucnost ry-zího dobrovolnictví.

Ještě jednou díky za krásných 5 pracovních prázdnin s ARTkempisty a za jejich práci. A co dál? O tom budou spolurozhodovat již oni, už jsou dospělí.

notes: The author talks about Bedřich Loos here, the owner of the castle nowadays.) I organized fi ve ARTcamps with volunteers, mostly untrained in the visual arts. Before we managed to know each other better, they went back home. However, lo-cal environment and work itself initiated a lot of mutual ties, and they pointed to Hartenberg not only a unique collection of drawings, paintings and photographic materials, but also a network of active associates and organizators, and that’s all for pure volunteering.

I am thankful for those wonderful 5 working holidays with ARTcampers and for their work. So what’s next? They will also decide about it, since they are now grown adults.

V loňském roce jsem se jako vedoucí zúčastnila na hradě Hartenberg neobvyklého projektu. Byl to poslední ART-kemp, jehož účastníci byli amatérští umělci, od letošního roku budou přijíždět profesionálové. Zakončovali jsme tedy jednu éru ARTkempů a o to byl náš úkol těžší. Tak jako v jiných letech, i na nás bylo výtvarně dokumentovat postu-pující rekonstrukci hradu. Kromě toho nás však čekala také kompletace materiálů z předchozích ročníků, aktualizace internetových stránek, tvorba log a znaků, přípravy na letošní rok, rok dobrovolnictví a dobrovolníků. Koordinovat a podílet se na tolika různorodých činnostech bylo mnohdy náročné, leč nezbytné. Nakonec se nám podařilo velkou část úkolů dokončit včas.

ARTkemp mi přinesl mnoho zkušeností. Umožnil mi vylepšit své organizační a motivační schopnosti, naučit se, jak zvládat stres, chaos či nedostatek techniky a materiálu. Jsem také ráda za to, že jsem se od skvělých výtvarníků, kteří se kempu zúčastnili, naučila používat různé výtvarné techniky. Užila jsem si krásné tři týdny prázdnin plné nejen práce, ale především zábavy a legrace s partou lidí, která držela pospolu.

Poslední ARTkempThe last ARTcamp

Last year, I took part as a leader in an unusual project at Hartenberg the castle. It was the last ARTcamp, whose participants were amateurs. Professionals are coming this year. So we were fi nishing one period of ARTcamps, that’s why our task was even harder. Similarly like in the previous years, art documentation of the process of the castle recon-sruction was our main task. Besides that, we were supposed to make a completion of so far collected materials, update the website, create logos and symbols and prepare things for this year – the year of volunteering and volunteers. To coordinate and participate in so many various activities was often demanding, but necessary. Fortunately, we managed to fi nish a great part of all the tasks in time.

Thanks to the ARTcamp I gained lots of experience. It en-ables me to improve my organization and motivation skills, learn how to cope with stress, chaos and lack of technical and material support. I am also happy for that I learnt to use various art techniques from great artists, who took part in the camp. I enjoyed three great holiday weeks fullfi lled with not only work, but mostly with entertainment and fun with a group of people, who bonded well together.

Text/Text: Adéla RudáPřekl./Transl.: Adéla Rudá

11téma: ARTkempy / topic: ARTcamp

Foto/Photos: Antonio Bove (I)

Kresba/Drawing: Jakub Zigo (SK)

Na ukázku jsme pro vás vybrali některé práce ARTkempistů z posledních dvou workcampů, podívejte se s námi na jejich jedinečné kresby a malby.Výběr prací z ARTkempu 2009 / Selection of works of ARTcamp 2009

téma: ARTkempy / topic: ARTcamps12

Maria Arnau (E)HyunJu Lim (ROK)Veniamin Chukhovich (CDN)Olga Korol (UA)Stephane Einrick (F)Josep Aniceto Romero Garcia (E)Hanna Wysopolska (PL)Marta Nowakowska (PL)Nari Jung (ROK)Oleksii Morozov (UA)Olga Pluháčková (CZ)

téma: ARTkempy / topic: ARTcamps 13We have chosen some works of ARTcampers from the last two workcamps. Have a look at their unique drawings and paintings.Výběr prací z ARTkempu 2010 / Selection of works of ARTcamp 2010

Fenna Schaap (NL) Hsin-Ying Wu (RC)

Hwi Jin Ki (ROK)So Yun Kim (ROK)

Tatiana Markina (RUS)Andres Alonso Garcia (E)

Emma Onverwag (NL)Dobrosława Rurańska (PL)

Laurent Lamy (F)Jun Ohashi (J)

Valentin Comoy (F)

Minulou noc jsem si do deníku napsala tuto větu: „Když cestujeme daleko, začínáme nalézat naši opravdovou cestu domů, když jdeme ještě výše, můžeme vidět skutečné věci mnohem dále.“ Jako holka z Číny mám opravdové štěstí, že jsem měla tu příležitost jet na výměnný pobyt na druhém konci světa, kde kultura a hodnoty jsou úplně jiné než v místě, kde jsem vyrůstala. Někdy potřebujeme změnu, někdy se musíme obklopit úplně novým prostředím a teprve potom uvidíme sami sebe jasně a zjistíme, kdo skutečně jsme.

Dobrovolnicí na Hartenbergu jsem byla dvakrát, dvakrát jsme vystoupili z vlaku a ocitli se uprostřed ničeho. Zní to děsivě? Alespoň pro mě ne, protože země je stále pod mýma nohama a já znám svůj konečný cíl cesty. Nic, čeho se mu-síme bát, protože jediné, co všichni potřebujeme, je udělat jeden krok a potom už jsme tam!

Ve sprše neteče teplá voda? Ve spacáku se třesete zi-mou celou noc? Žádné měkké postele a chybějící moderní vybavení možná zní strašidelně. Ale přemýšlejte o tom, všechny problémy pocházejí zevnitř a když zrovna silně netoužíme po pohodlné posteli a teplé sprše, potom náhle všechno klape!

Když jsem stála v chladném dole (red. pozn.: Autorka pop-isuje sklepní prostory hradního pivovaru, který rovněž prochází rekonstrukcí) a strašila jsem celé odpoledne děti, sotva jsem cítila palce na nohou. Ale když jsme se dozvěděli, že ta událost měla obrovský úspěch a koordinátor nás všechny pochválil, sluneční svit ve mně náhle všechno kolem oteplil. Co je odpovědnost? Je to něco, čeho se všichni chceme zba-vit, ale nakonec nám to pomůže vyrůst!

Pamatuji si datum prvního října, kdy je Národní den Číny. Úplnou náhodou zrovna v tento den jsem položila ká-men do hradní zdi a vyfotila se s ním a národní vlajkou. Já osobně si myslím, že je to spíš osud než náhoda. Jako první čínská dobrovolnice věřím tomu, že nikdy na tu chvíli, když jsem umístila kámen na zeď, nezapomenu, a ani na to, že tento čínský kámen zůstane na hradě navždy. Musím říct, že takhle jsem se ještě nikdy za svých dvacet jedna let necítila.

Povídali jsme si, smáli se, navzájem se učili o sobě navzájem i nové věci. Od té chvíle, co jsme tam přišli, prostě patříme na Hartenberg, protože tohle je místo, kde se cítíme obklopeni láskou a odpovědností, když otvíráme svoje srdce. Jídlo mi po celodenní práci opravdu chutnalo,

Hledání způsobu svého života na HartenberguLooking for my way of life in Hartenberg

I wrote a sentence in my diary last night: „When we travel far away, we start to fi nd our real way home, when we step higher, we can truly see the view farther.“ As a Chinese girl, I am actually pretty lucky to have an exchange opportunity on the other side of the world where culture and values are completely different from the place I grew up in. Sometimes we do need changes, we need to put ourselves in totally new surroundings, then we will see ourselves more clearly and fi nd out who we really are.

Being a volunteer for Hartenberg twice, two times we got off the train and were in the middle of nowhere. Does that sound scary? At least not for me, because the ground is right under my foot and I know my destination. Nothing to be scared, because all we need to do is to make one more step, then we will reach it!

No hot water to take a shower? Shaking in your sleeping bag during the cold night? Lack of soft beds and all mod-ern equipments might sound creepy. But think about it, all troubles come from inside. If we don’t have a strong desire for a comfortable bed or a warm shower, then everything suddenly works out!

Standing in a cold mine (red. notes: The authors describes parts of the castle brewery, also under reconstructions nowadays) to scare kids for the whole afternoon, I could barely feel my toes after that. But by the time we knew the event had been a big success and the coordinator said „Well done.“ to us, the sunshine inside of me immediately warmed everything. What is a responsibility? It is something we all want to get rid off but fi nally makes us grow up!

I remember the date of 1st October, which is the China National Day. By chance, I placed my brick on a wall of the castle and took picture with it and the national fl ag. I per-sonally think it is more like a destiny than a coincidence. As the fi rst Chinese volunteer there, I believe I will never for-get the moment I placed the brick on that wall, and being told that this Chinese brick would forever last in this castle. I have to say that I have never felt that way during my past 21-year life.

We talk, we laugh, we share, we learn. We have belonged to Hartenberg ever since the moment we arrived there be-cause this is a place where we feel surrounded by love and responsibility when we open our hearts. The food is really tasty after a whole day work, the room is full of laughter

jak to vidím já / my point of view

Text/Text: Xaoming WangPřekl./Transl.: Irena Pajerová

14

pokoj byl plný smíchu, ačkoliv nevelký, v srdci se mi rozlilo teplo i přes sníh, který venku hustě padal.

Tu noc před odjezdem mi bylo řečeno, že jsem v Česku našla domov. Skoro jsem v té tmě plakala bez toho, aniž by si toho ostatní všimli. Neřekla jsem jim, že v mém srdci je už pro Česko také místo navždy. Protože jenom díky té zimě na Hartenbergu jsem zažila přátelství, odpovědnost, lásku, obětavost... Dívám se teď na sebe v úplně novém světle a nutí mě to znovu promyslet svou budoucnost a cíl, za kterým se ženu.

Jako mezinárodní dobrovolnice jsem doopravdy pocho-pila, kdo jsem a co reprezentuju, když vyjedu ze země. To je to, proč jsem si napsala do diáře, že jsem našla svou cestu domů, i když jsem byla od domova daleko.

Když se ztratíte sami v sobě, je to samozřejmě mnohem horší, než když se ztratíte na ulici. Díky Hartenbergu jsem lépe poznala, co je pro mě v životě důležité a pro co se hodím. Možná si už nepamatuju, kde jsem byla na začátku tohoto dobrodružství, ale určitě po této vynikající zkušenosti najdu svůj způsob života.

though it is not big, my heart is simply so warm even the snow is falling down heavily outside.

The night before leaving, I was told that I had a home in the Czech republic forever. I almost cried in dark without being noticed by others. What I didn’t tell them is that my heart also has a room for Czech people forever. Thanks to that winter, in Hartenberg, I experienced friendship, re-sponsibility, love, dedication... I look at myself in a com-pletely new way, which makes me rethink my future, and the goal I am truly chasing.

As an international volunteer, I truly understand who I am and what I represent when I step out of my country. That is why I wrote in my diary that I could fi nd my way home when I was far away from home.

Compared to being lost on the road, lost in mind is for sure much worse. Thanks to Hartenberg, it makes me know better about what I am suitted for and the meaning of my life. I might have no idea where I was at the beginning of this adventure, but I surely fi nd the way in my life after this amazing experience.

“I am a 21-year old Chinese girl who participated in Erasmus program for 6-month exchange study in the Czech republic. The experience here not only enriched my knowledge and broadened my life, also contributed to my future-career because I’ve chosen to be an international journalist after graduating.“

„Jsem 21letá Číňanka, která se zúčastnila šestiměsíčního výměnného programu Eras-mus v České republice. Ta zkušenost tady nejenom obohatila moje znalosti a můj život, ale také přispěla k mé budoucí kariéře, protože jsem si vybrala povolání mezinárodní novinářky.“

O autorce / About author

15jak to vidím já / my point of view

Slavná kaligrafická báseň byla předána Bedřichu Loosovi, správci hradu.A famous calligraphical poem was delivered to Bedřich Loos, the castle warden.


Shang Zhongxin je otcem jednoho z rodičů Xaoming Wang. Dříve po dobu 40 let pracoval ve vládní společnosti, teď už je ve svých 76 letech v důchodu. Svůj volný čas věnuje čínské kaligrafi i a pekingskému opernímu zpěvu, který už provozuje mnoho let, má proto velmi jasný a silný hlas.

Sice se nedokáže připojit na internet, ale může si informace o Hartenbergu a jeho historii najít v největší knihovně ve svém městě Xian. A to také udělal. Když mu Xaoming řekla o svém zážitku, při kterém jako první zástupkyně své země položila národní kámen v hradní kapli právě na Národní den Číny, byl velmi překvapený a prohlásil: „to není pouhá náhoda, to je osud,“ a napsal báseň, v které stojí: „když my, lidé budeme mířit výše a dívat se dále, potom se uskuteční určité magické spojení, o kterém jsme předtím ještě nikdy nepřemýšleli,“ prozradila Xaoming. Tak Shang Zhongxin věří, že bychom neměli žít v minulosti, ale vždy se dívat dopředu, mířit výše, a teprve poté se na věci kolem sebe budeme dívat úplně jinak.

Báseň je po celé Asii velmi známá a slavná, ovšem málokdo ji umí přepsat. Shang Zhongxin to dokáže. Během dvou týdnů se poštou dostala do Brna, kde Xaom-ing momentálně studovala na výměnném pobytu, a ta ji bez váhání přivezla na opačný kout republiky i světadílu, do Hřeben. Společně ji věnovali Bedřichu Loosovi a hradu jako takovému. „Věřím, že ta báseň je o mně a o všech do-


jak to vidím já / my point of view

Shang Zhongxin is a father of one of Xaoming Wang’s parents. He used to work in a governmental company for 40 years. Nowadays he, however, reached 76 and has retired. He likes to spend his free time writing Chinese calligraphy and singing Peking opera, therefore his voice is very clear and loud.

Although not being able to connect to the Internet, he could fi nd information about Hartenberg and its history in the biggest library of his city Xian. And he did. When Xaom-ing told him about her experience when she put a national stone in the castle chapel, being the very fi rst citizen of China there, he was surprised very much and said: “this is not only a coincidence, it is a destiny,” and wrote a poem, indicating that „we people step higher, we will look further, then some magical connection takes place which we might have never thought about before,” said Xaoming. So Shang Zhongxin believes that we should not live in the past but always be heading to the future, climbing higher, then the view of us will be completely different.

The poem is very famous and precious in the whole Asia but only a few people can write it. Shang Zhongxin can do so. Within two weeks, the poem was sent by post to Brno, where Xaoming was taking her exchange study program at the time, and she brought it to Hřebeny, a totally different part of the republic as well as the continent. They gave it as a present

Text/Text: Irena PajerováPřel./Transl.: Irena Pajerová

14


brovolnících. Stejně tak i ty dny, které jsem strávila tady na Hartenbergu, mě skutečně posunuly úplně někam jinam. Zažila jsem to a přemýšlela jsem o tom takhle úplně poprvé ve svém životě,“ říká Xaoming. „Opravdu si toho vážím, že tato kaligrafi cká báseň bude umístěna na hradě v muzeu, a o to více jako budoucí čínská novinářka. Doufejme, že se tato nálada rozšíří a více a více dobrovolníků z Číny se bude moci zúčastnit (red. pozn.: Mezinárodní dobrovolnická akademie Hartenberg a Students International Communication Association v Číně se dohodli na spolupráci v rámci oslav 2011 EU-Čína Rok mládeže.) Já to vidím tak, že tvrdě pracující lidé na Hartenbergu nejenom opravují hrad, ale také posilují naši víru v harmonii a mír. Naše obzory se rozšiřují stejně tak, jako se hrad tyčí výše a výše…“

Originál rukopisu Shanga Zhongxina bude umístěn na hradě v muzejních prostorách, které se veřejnosti poprvé otevřou již 19. března tohoto roku. Spolu s dalšími vzácný-mi dárky a památkami tak bude připomínat mezinárodní spolupráci a vzájemné přátelství.

to Bedřich Loos and the castle. „I believe this poem suits me and all volunteers so well that those days I spent in Harten-berg truly made me step one fl oor higher. I experienced and thought about something for the fi rst time ever in my life,” said Xaoming. „I really appreciate that this calligraphy will be shown in the castle museum because as a future Chinese journalist. We hope this spirit will spread and more and more volunteers from China can participate. (red. note: Internation-al Volunteering Academy Hartenberg and Students International Communication Association in China cooperate to celebrate 2011 EU-China Year of Youth.) As for me, the hard-working people in Hartenberg are not only rebuilding the castle, they are building our belief in harmony and peace. Our horizons are expanding as the castle is getting taller and taller…“

The original of Shang Zhongxin’s work will be placed in the castle museum, which will be open to the public for the fi rst time 19th March, 2011. Alongside of the other precious presents and objects it will be a memorial of international co-operation and mutual friendship.

15jak to vidím já / my point of view

Mounting the Stork Tower

The white sun sets behind mountains,

The Yellow River flows into the sea.

You will widen your horizon thousands

of miles further,

If you step one floor higher.

The friendship between China and Czech republic will last forever.

16

Olga Pluháčková (CZ)

Byli jste na Hartenbergu a hrad jste si oblíbili? Nechte se jím inspirovat! Rádi zde uveřejníme vaše kresby, malby, skicy, fotografie, básně, příběhy apod. na téma: Hartenberg. Ukažte své práce světu! Tato stránka je jenom pro vás.

Have you been to Hartenberg and do you like the castle? Let it be your inspiration! We would like to publish your paintings, drawings, sketches, photos, poems, stories etc. about: Hartenberg. Show your works to the world! This page is made for you.

HeART inspirace / HeART inspiration

i n t e r n a t i o n a lv o l u n t e e r i n gA C A D E M Yof HARTENBERGm e z i n á r o d n íd o b r o v o l n i c k áA K A D E M I EH A R T E N B E R G

i n t e r n a t i o n a le n v i r o n m e n t a li n s t i t u t eof HARTENBERGm e z i n á r o d n íe n v i r o n m e n t á l n íi n s t i t u tH A R T E N B E R G

HeART ECHO, 1st issue, Feb 2011

Documents

Transcript of HeART ECHO, 1st issue, Feb 2011