1

23.2.2012

vod do religionistiky

1 Obsah 2 Co je religionistika a nboenstv ....................................................................................... 4

3 Co religionistika nen .......................................................................................................... 4

4 O em je religionistika ........................................................................................................ 4

5 Vznik religionistiky .............................................................................................................. 4

6 Metody modern religionistiky ........................................................................................... 5

7 Pojmy .................................................................................................................................. 5

7.1 Nboenstv ................................................................................................................. 5

7.2 Mtus ........................................................................................................................... 5

7.3 Ritus ............................................................................................................................. 5

7.4 Mana ............................................................................................................................ 5

7.5 Feti .............................................................................................................................. 5

7.6 Epidemia ...................................................................................................................... 5

7.7 Tabu ............................................................................................................................. 6

7.8 Vulgrn vrazy o povaze nboenstv ......................................................................... 6

7.8.1 Ddictv pojm ze 17. a 19. Stolet ..................................................................... 6

8 Orientace v nboenskch jevech: Typologie a Fenomenologie ....................................... 6

8.1 Typologie ..................................................................................................................... 7

8.1.1 Dal rozliovac znaky nboenstv ...................................................................... 7

8.2 Pklady z Typologie ..................................................................................................... 7

8.2.1 Mtus/Historie ..................................................................................................... 7

8.2.2 Zobrazovn .......................................................................................................... 8

8.2.3 Misie ..................................................................................................................... 8

8.2.4 Exkluzivita ............................................................................................................. 8

8.2.5 Posvtn text ........................................................................................................ 8

8.3 Fenomenologie nboenstv........................................................................................ 9

9 Djiny nboenstv jejich problematinost, neolit, bronz .................................................. 9

9.1 Pro jsou djiny nboenstv problematick ............................................................... 9

9.2 Zptn vazba djin nboenstv a nboensk koncepce djin .................................. 9

9.3 O pvodu nboenstv .............................................................................................. 9

9.4 Problmy heackelovskch analogi ........................................................................ 10

10 Paleolit (40 000 - 10 000 ped n.l.) ................................................................................... 10

11 Neolit a chalkolit (8000-3000 ped n.l.) ........................................................................... 10

2

12 Bronz (3000 - 1000 p. n. l.) .............................................................................................. 11

12.1 Ddictv neolitu a bronzu ....................................................................................... 11

13 ecko: pedeck motivy v mysterich a normln eck nboenstv ............................ 11

13.1 ecko: Mysteria jako relikty starch kultur ........................................................... 12

13.1.1 Elusis ................................................................................................................. 12

13.1.2 Mtus o Dmter a Kor .................................................................................... 12

13.1.3 Pbh o nalezen mlad bohyn Persefon (Kor) ............................................ 13

13.1.4 Samothrk ........................................................................................................ 13

13.2 ecko: Homrsk nboenstv a jeho promny v prbhu antiky ..................... 13

13.2.1 Bohov a lid v eckm nboenstv .................................................................. 13

13.2.2 Pkazy a zkazy v eckm nboenstv .............................................................. 13

13.3 Panhelnsk kultovn centra .................................................................................. 14

13.3.1 Posvtn msta ................................................................................................... 14

13.3.2 Hry ...................................................................................................................... 14

13.3.3 Vtrny............................................................................................................... 14

13.3.4 Olte a obti...................................................................................................... 15

13.3.5 Chrmy ............................................................................................................... 15

13.3.6 Sochy, vtvarno .................................................................................................. 15

13.4 et bohov .......................................................................................................... 16

13.4.1 et bohov tradinho epickho stylu a Hesiodova somatizace generac boh ............................................................................................................................ 16

13.4.2 Ti brati a 3 rovn svta .................................................................................. 17

13.4.3 Krsn dti (Artemis a Apolln) ......................................................................... 17

13.4.4 Mlad bohov Apolln, Dionsos, Herms ...................................................... 18

13.4.5 Dal et bohov: Afrodit, Ars ...................................................................... 19

13.5 Orfici, pythagorejci, reinkarnace ............................................................................ 19

14 m .................................................................................................................................... 19

15 id: nboenstv smlouvy a posvtnho textu ............................................................... 20

15.1 Djiny Izraele a vznik posvtnch spis ................................................................. 20

15.2 Posvtn spisy ........................................................................................................ 20

15.2.1 Psmo .................................................................................................................. 21

15.3 Hlavn rysy nboenstv Izraele .............................................................................. 21

15.4 Stvoen podle Geneze problmy textu .............................................................. 21

16 Kesanstv ........................................................................................................................ 22

16.1 Je Kristus ............................................................................................................ 22

16.2 Posvtn texty ........................................................................................................ 22

3

16.3 Apotolov ............................................................................................................. 22

16.4 Kesanstv jakoto nboensk nauka .................................................................. 23

16.5 Proces odlouen crkve a synagogy....................................................................... 24

16.6 Problm s uznnm kesanstv a judaismu jako nboenstvmi ........................... 24

16.7 Pavel z Tarsu (Sv. Apotol Pavel) ............................................................................ 25

16.7.1 Reforma v 2.stolet ............................................................................................. 25

16.7.2 Organizan struktura: Pozdj dlen ............................................................... 25

16.8 Kesanstv novodobho typu ................................................................................ 26

16.8.1 Velk crkev ........................................................................................................ 26

16.9 Kesanstv jako sttn nboenstv ....................................................................... 27

16.9.1 Dogmata ............................................................................................................. 27

16.10 Nboensk novinky kesanstv (5 stol.) .............................................................. 27

16.11 Rozdlen kesanstv ............................................................................................. 28

16.11.1 Katolci a pravoslavn ...................................................................................... 28

17 Ostatn nboenstv .......................................................................................................... 28

1. Islm .............................................................................................................................. 28

17.1.1 Pile Islmu ........................................................................................................ 28

17.2 Indick nboenstv ................................................................................................ 29

17.3 Budhismus .............................................................................................................. 29

17.4 na......................................................................................................................... 29

17.5 Tropick kult Kahula ............................................................................................... 30

18 Pechod od kesanstv k ateismu .................................................................................... 30

19 Ateismus ........................................................................................................................... 30

19.1 Strun djiny ateismu .......................................................................................... 30

20 Otzky ............................................................................................................................... 31

20.1 Jak je reln nboenstv globalizovan kultury souasnosti (Evropa) ............... 31

20.2 Jak rozumt nboenstv ve vztahu k reduktivnm poznvacm principm .......... 32

4

2 Co je religionistika a nboenstv - religionistika je vda o nboenstv psn, kontrolovan a nezaujat poznn - vklad nboenstv vklad zevnit - m pispvat k poznn a porozumn

3 Co religionistika nen - nen teologie, kurz vdeckho ateismu, nem za cl mnit nboenskou orientaci, neum posoudit pravost

4 O em je religionistika - neexistuje jedna obecnji pijman definice - religionistika vklad zvenku nem mnit nboenskou orientaci, ale m slouit k porozumn - kad nboenstv je zevnit vidno jako posvtn; zvenku vidno nerozumn, nkdy a trapn nebo smn. - Pod pojmem nboenstv si kad pedstav bu to svoje, nebo to, kter mu vad (me to bt i tot). - Mvme pli zk pohled a chyb nm vhodn terminologie. Vtinou znme spe ta nboenstv, jejich znaky jsou z hlediska statistickho vjimen - mnoho ateism - nen veobecn pijman definice nboenstv - kad nboenstv se chrn, kesanstv jen mlo; tm, e procesem chrnn u prolo brn se kritice okol - kesanstv a islm a judaismus + nkter typy buddhismu kladisticky splvaj - nejvt diverzita nboenstv vnitrozem Nov Guineje700 druh (li se velmi ateismus - amanstv) miz vlivem misi - 50. lta - N.Guinea bedny, pomoc z nebe nboenstv cargo bylo hlavn bostvo , kult Santa Klaus

5 Vznik religionistiky -Misioni rj nebo peklo bu jedou hledat to nejlep, nebo studovat bla - koloniln ednci se museli vyznat v situaci nevyvolvat konflikty, umt se orientovat sociln, koho na co nepozvat - teologov liberln byli vyvreni z teologick fakulty - nebo ateist snac se porozumt vzniku a psoben nboenstv - varovn p. z antiky - snaha vychzet s mstnmi bohy (ek v Egypt) podobnost Interpretatio greaca - interpretatio latina - co lovk v o eckm i latinskm nboenstv - id je brali jako modlosluebnky -interpretatio hebraica kesan - ostatn v antice chpou kesany jako Dionsovu mysterii - prezentace

- Religionistika sms interpretatio christiana a interpretario atheistica

5

6 Metody modern religionistiky - je jich tolik, kolik je filosofickch a jinch kol (filosofie nboenstv, fenomenologie nboenstv, djiny nboenstv, srovnvac vda nboenstv, kulturn antropologie, psychologie nboenstv ) - metody kulturn antropologie - nejde zkoumat vlastn kulturu

7 Pojmy

7.1 Nboenstv = eusebeia; religio

- nen jedna ustlen definice - vsugerovv Boha a ve spoust nboenstv bh nen => religio pouto k pochvalnmu vrazu - ecky eusebeia cta, vztah ; eu - dleitost

7.2 Mtus = mythos, fabula

- ecky - pbh, vyprvn; latinsky - bajka - zptomuje primordln posvtn dj - slovn strnka ritul - manifestace posvtnho slovem

7.3 Ritus = lat. ritul - obad - diskuze zda ritus = cultus (je obad a kult tot???) - liturgie je kesansk slovo pro ritus (pvodn ecky sluba) - obady: oistn, obtn (lidsk, zvec, kvtiny, slova logicae thysia nyn stle petrvv), pechodov (kest, plnoletost, svatba, poheb), identifikan (ztotonn s bostvem, pijmnm i jinak), modlitba

7.4 Mana

= moc, sla - me bt v lovku, zveti, stromu, vci, ale i v dob a situaci - pen se obvykle nositele, d se spolu s nositelem (vc) vymovat - vitln sla, sla sval, intelektu, sexu, sla zbran nebo lk - penze jsou obdaeny moc mana - s nositelem mana se mus zachzet uctiv a obezetn, jinak lze o mana pijt a dojt kody

7.5 Feti - pedmt, kter je mana je asto opatrn uctvn asto na chrnnm mst - mocn pedmt zvyuje moc msta na kterm je ukryt, i moc toho, kdo pedmt ukryl - mocn pedmt lze take vyrobit = FETI (nem nic spolenho se sexualitou) - asto loutka z prodnch materil, ukryt a ctn jako tajemn poklad

7.6 Epidemia - ecky - mana me pichzet nebo prochzet, nadchzet

6

- kdy prochz Bh nebo jin moc, nutno nleit reagovat, jinak bude mt neblah dopad (souasn vznam slova epidemie) - nkdy zkaz vychzen, jindy slavnost, nkdy abstinence, jindy orgie, podle povahy mana

7.7 Tabu - z Polynesie nebo Malajsie

- s mana je nutno zachzet zvltnm zpsobem, omezen = tabu - jde o zdrav a bezpe a ne o morlku - pi nkterch svtcch se zmrn poruuj v rmci ritualu

7.8 Vulgrn vrazy o povaze nboenstv - navc

- Nereligionist mluv o nboenstv jako hospodsk o filosofii. - Teologov vd, kter nboenstv je sprvn. - Nkte ateist vd, e je to vechno podvod. - Pklady nevhodnch rozlien:

Nboenstv iv a mrtv, Svtov a ostatn Prav a falen Zjeven a pirozen Rozumn a nerozumn Mravn a nemravn

- jin vc je, e nkter nboenstv jsou nebo nejsou v souladu teba s prvnm dem urit spolenosti. Na soulad nebo nesoulad mus bt dva.

7.8.1 Ddictv pojm ze 17. a 19. Stolet

- mlo kajc uml pojmy, v nkterch situacch uiten pro popis z dlky, sp to jsou teoretick konstrukty:

Panteismus Bh je vm nebo ve vem, vechno je bosk. Deismus Bh jako Velk hodin svta, vymylen kvli garanci

prodnch a morlnch zkon. Je to zbytek po monoteismu. Teismus Nboensk bh, na rozlien od deismu. Polyteismus Mnoho boh nebo bohy. Henotesimus Jeden bh, ostatn jsou mn mocn, hor, nejsou nai. Monoteismus Jedin bh, vlun. Patriarchln Matriarchln

1.3. 2012

8 Orientace v nboenskch jevech: Typologie a Fenomenologie

- Typologie Hledn vhodnch rozliovacch znak pro klasifikaci pestr zoo mnoha nboenstv V pomyslnm kladogramu by se vtina nboenstv krila v jednom rohu

- Fenomenologie ada nboenskch jev jde nap nboenstvmi a kulturami (nap. cta k pramenm studnky, hygiena nevnm se jako nboenstv, ale je to pozstatek, zpsob jakm mrtv nboenstv nen mrtv, rodikm, vinm, pravmu)

7

8.1 Typologie -draz na mtus (poezie, divadlo, chce nco sdlit) x draz na historicitu (je jich mlo islm a kesanstv, historick odkaz) me se smovat, ale nboenstv nesna o jednotn nzor - ast zobrazovn (obrazy, sochy) x dn zobrazovn - jen rodem (pro naince, misie nemysliteln) x misie (vnucovn extrmn varianta) - exkluzivn (nesdlet) x synkretizujc (vznik novch forem, prorstvnm vce typ nboenstv), kombinovateln - posvtnost textu (kniha) => (judaismus a islm) x psmenka nejsou nboensk (posvtn je obsah knihy, ne psmenka) - posvtn instituce (crkev) x instituce jen lokln nebo dn - nauka (teologie, dogmata) x nauka nen v centru nboenstv - draz na sloit ritul x draz na ast pi obadu - U ns ritul krtk, nen daleko od neho civilnho, na ritulu se dv pozor - divadlo, hudba, sport v ritulu x ist ritul bez lidskch zbav - prvn a morln regulace jednn x svobodn odpovdnost - charitativnost (i pokryteck) x individualita (charitativnosti naruuj lidskou individualitu) - regulace jdla, odvu, sexu x svobodn estetika ivota (mra a typ eupraktinosti) - sex jako nboensk tma x stud, celibt - kulturn droga x abstinence, prohibice (islm) => man vozili efedrin (prekurzor pervitinu) z ny, i kdy rostl v Mediternu - spsa jako globln x spsa jako lokln (jestli vbec) - vra jako klov slovo x vra jako dvra - hav eschatologie (koukaj se na ostatn jako na vystydl nbo.) x minimalistick eschatologie

- libovoln kombinovatelnost tchto hledisek

8.1.1 Dal rozliovac znaky nboenstv

- proda jako nboensk hodnota nebo nadpirozen nboensk entity (jen latinsk nboenstv) vtina nboenstv m bohy jako prodn bytosti Osud? Vtn? ateista osud nen, kesan je jen bosk prozetelnost, osud se dje skrze nhodu, je nad bohy man Vt se nebo ne, nkde je centrum vtn, nkde nen vbec Vznik svta je dleitm tmatem kesanstv i ateismus (pokra. Kesanstv) ano Existuj i zl nboensk sly? Ritul je pstupn vem nebo ne, je v otevenm nebo uzavenm prostoru Povaha hlavnho boha nebo bohyn! typ (aspo savec monost komunikace :D) Role due dleit a neexistujc (Buddhismus due neexistuje) Je vle nebo ne (vle dleit - latinci) Reinkarnace (jde i bez due jsou rzn druhy buddhismu, li se) Sla kultu pedk sms cty a distance cta ke svatm nebo hrom Askeze nkter nboenstv prohlauj cvien za svatokrde Smysl pro humor

kla me jt i mezi pln rznmi nboenstvmi, ale i mezi obdobami jednoho nboenstv

8.2 Pklady z Typologie

8.2.1 Mtus/Historie

- eumytick nboenstv (zdrazuje roli mtu): ecko a Indie, asto u primitiv

8

- s mtem spojen role poezie i divadla - spojen mal nboensk role historicity; historie bu skoro nen (Indie) nebo vznik mimo nboenstv (ecko) - Nedvra k mtu pmo v nboenstv Latinci - prvn znm demytologizace vlastnho nboenstv, kter pak sekundrn zpsob nov hlad po mtu, tedy import eckho - Odpovren mtem z pozic nboenstv, kter sama sebe chpe jako historicky zaloen : Kesanstv, Islm, zsti i Judaismus tak vtina podob ateismu (hlavn osvcensk, marxistick)

8.2.2 Zobrazovn

- nkde se zobrazuje hojn a vdy: ecko, Indie (hinduismus), pravoslavn a katolick kesanstv. Nkdy koreluje s eumytinost. asto se zobrazuj mytick scny, v kesanstv scny historick. Nejen obrazy a sochy, ale teba i tanec a zrodky divadla

- jinde je zobrazovn citlivch tmat striktn zakzno: Judaismus, islm, v mrnj podob reformovan kesanstv. V nkterch jejich proudech a vrstvch je zkaz poruovan.

- nkde se periodicky std hojnost a zkaz zobrazovn: Pr u Kelt, ale vlastn tak v kesanstv.

8.2.3 Misie

- nkdy je clem obrtit lidstvo k pravmu nboenstv - nkde jen pro urit asov obdob (judaismus pedkesansk doby) - vtina nboenstv misie nezn, vzna na rodov pvod se biologicky nebo rostoucm vlivem kultury - vyjmen nboenstv eno nazenm sttn moci - me se mnit v prbhu doby - Judaismus nen posledn dobou misijn (vjimka je adopce), ale judaistick misie do mediternu byla vjimka, id to pak stopli kesansk misie do mediternu pinkami idovsk - nkdo je kesan, tta a ddeek id a praddeek pohan typick stav (id to brali tak jako e jim kesan misii ukradli tak zastavili misie)

8.2.4 Exkluzivita

- nkter nboenstv nejde sdlet s ostatnmi zevnit (judaismus, kesanstv, islm, ateismus) - jin lze, ale mus bt k tomu dvod (obchodnk mus vyjt s mstnmi bohy) - obas vznik synkretickch forem nboenstv, ivotnost bv omezen (voodoo, variace buddhismu)

8.2.5 Posvtn text

- posvtn text (knon text oste vydlen z ostatn knihovny) m: Hindusimus (vdsk nboenstv), rnci, Judaismus, kesanstv, islm, nkter proudy buddhismu - Sakrln status psma samotnho: Judaismus, islm (ne vechny proudy). - Bez posvtnho textu:

Primitivn nboenstv v kulturch bez psma. Le tak ada vysoce gramotnch kultur, nap. ecko.

Se statutem textu (nebo orln tradice) souvis jemu odpovdajc pojet inspirace

9

Podstatn je, e nboenstv se z rznch hledisek grupuj rzn, ale vytvej pitom skupiny celkov vt i men podobnosti, co pouze nkdy souvis s jejich genez nebo prostorovou nebo asovou blzkost.

Cel kesanstv, st islmu a st buddhismu m instituci. Kesanstv, islm, buddhismus a mon i judaismus m vru. Latinci, brahmnsk Indie a pravoslavn kesanstv jsou eurituln. Kesan a eck mysteria konaj ritus v chrmu, ne ped nm.

8.3 Fenomenologie nboenstv - zkoumn jev nap nboenstvmi:

- Nahoe / dole; prav / lev. - Mu / ena; bh / bohyn; hieros gamos / sublimace sexu. - Dospl / dt; bh / syn bo. - Posvtn (mocn) / neist (asto tot v jinm kontextu). - Voda / ohe (oiovn i znak smrti). - Strom, pramen, vrchol hory, moe - Nesmrteln / smrteln; vn / asn; recyklace zemelho boha. - Lze si vak vmat i tch znak, kter jsme ve uvedli jako typologicky

rozliujc (gesta obadu nebo modlitby, jednotliv komponenty ritulu, forma posvtnho textu).

- Atd., nakolik ns to bav, vetn transmisnch literrnch motiv 8.3.2012

9 Djiny nboenstv jejich problematinost, neolit, bronz - djiny nboenstv jsou dstojnou a zajmavou religionistickou disciplinou (M. Eliade), le tak polem vdom i nevdom ideologizace. - problm vzniku nboenstv - djiny nboenstv do zatku antiky

9.1 Pro jsou djiny nboenstv problematick - koncept djin je z velk sti zaloen nboensky (judaismus, kesanstv, islm) - ateistick verze tho: Djiny pokroku. - starolatinsk koncept djin: djiny Imperia, Vnho msta - eck koncept djin: Cyklus vznikn, rozvoje, rozkvtu, padku a zanikn. - novodob analogie i zmny djin a evoluce: djiny jako zrychlen evoluce lidsk kultury

9.2 Zptn vazba djin nboenstv a nboensk koncepce djin - nboensk koncepce djin ovlivuj pojet djin nboenstv. Tot plat i pro koncepty ateistick. - v 19. a 21. stolet bvaj djiny nboenstv propojeny s tmaty pvodu nboenstv (a nboenskho nebo ateistickho vkladu nboenstv), co jim na nezvislosti nepidv. - umanutost pvodem je pro 19. a 20. stolet typick, v religionistice, prodovd i v totalitn politice (rasov, tdn)

9.3 O pvodu nboenstv - typick mylenkov schma let 1830 a 1930:

A. Comte, zkon t stadi L. Feuerbach, Das Wesen des Christentums; Theogonie.

10

Ch. Darwin, On the Origin of Species (1859). Ch. Darwin, The Descent of Man E. Haeckel (ontogeneze a fylogeneze, biogenetick pravidlo). Za vtinou z toho je Hegelv koncept djin absolutnho ducha. 1840 a 1930 O pvodu nboenstv:

Strach a omyl nebo podvod Projekce obav a tueb do nadlidsk podoby (Feuerbach). Prvotn bo zjeven lidstvu Spe soust kultury u od paleolitu.

9.4 Problmy heackelovskch analogi - Ranj dtstv je analogi paleolitick mysli. - Kultura australskch domorodc odpovd paleolitu. - Je tedy australsk domorodec podobn naim dvnm pedkm nebo souasnmu evropskmu dtti - Nco na tom je, je to heuristick, ale nen to tot! - Nedoporuuji pokus s prohozenm prosted. Australk nebo kovk by v panelku peval patn, zatmco evropsk dt by v bui nejsp mlo krtk konec.

10 Paleolit (40 000 - 10 000 ped n.l.) - -40 a -10tisc let - problematick porozumn paleolitu:

Mal etnost a patn zachovn nlez. Vtinou si jenom domlme kontext. Pro star vrstvy tak problmy biologick rozdlnosti.

- doklady pro existenci nboenstv: Pohby. Rituln pedmty: plodnost (plastiky Venu, rytiny), lov (jeskynn malby,

rytiny), amulety.

Mon i zobrazen ritul? - analogie s rituly socilnch zvat (vlci)? - asi u existovali amani - Ddictv paleolitu - Sbrask a loveck pudy a metafory. - cta k matce, rozen, plodnosti - Velk Matka boh, avak promnn neolitickm pochopenm. - Pedstavy a rituly amanskho typu, i kdy znm amansk nboenstv vtinou pracuj s rozvinutj technikou. Amulety, trans, tanec, hudba - Hylozoistick a panpsychick vnmn. - Mon i zklad pedstavy due jako dechu a stnu nebo dvojnka. - Pechodov rituly

11 Neolit a chalkolit (8000-3000 ped n.l.) - prehistorick fze velkch kultur; plus Evropa, Mal Asie... Zemdlsk metafory: - vegetan cyklus, setba a sklize, metafora pole.Zrno, pokud nezeme, nevyd plod.: analogie plodnosti Zem, pole, zvat, en - individualita, sex, smrt

- ochoovn zvat, i silnjch ne lovk (krocen bka): metafora zachzen se silami

11

uvnit ns - bohyn: vtvarn asto v nvaznosti na paleolit, rodc bohyn, kojc bohyn (pozdji v ecku: Krotrofos) - emesla, keramika - a s tm spojen metafory

15.3.2012

12 Bronz (3000 - 1000 p. n. l.) Vrcholn fze nejstarch kultur Egypt, Krta, Kyklady, Sumer, Akkad, Mittani, Chetit, Harappa Nejstar fze vrcholnch slavnch kultur

o et Achjci, rn, Indie, na Ostatn oblasti, vetn typu petrvn do pozdj doby

o Evropsk pevnina, Mal Asie, Aztkov, Inkov - pokrauj star tmata, nov - nboensk role sexu, nejen rozen - vt role bojovch kult, zbran, vlen bohyn - etn vtvarn pamtky - asto velk stavby - psemn pamtky - obas zkony typu Zub za zub jako humanistick regulace krevn msty (brn vtm krevnm mstm, typu vyvradn cel vesnice) - Kvantum pamtek - vlen bohyn = bohyn spodan vlky, organizace - noho zachovalch psn atd - Epos o Gilgameovi snaha proslavit se slavnmi iny, snaha aby po nich zstala pamtka./ sele na nj bohyn bol, nenachz nikoho jinhoBohov selou Enkidua polidt se, sptelen s Gilgameem, spolen skutky, Enkidu ume, Gilgame hled rostlinu nesmrtelnosti, o t v jen lovk co peil potopu UtanapiNa dn moskm, mus splnit 3 podmnky nejst, nespatseere had, je nesmrteln, svlk se, za trest je jedovat a mus lzt po bie - motiv potopy, nesmrteln rostlina, 3 poruen zkazy a sestupu (dno mosk, podsvt) - motivy znme i z jinch kultur

12.1 Ddictv neolitu a bronzu - Zemdlsk metafory nap nboenstvmi, pozdji dominuj v mysterich - emeslnick metafory, plen keramiky - Zsti i vlen metafory (me, tt) - Pechodov rituly se zanaj posouvat do symbolick roviny - Individualita, smrtelnost, sex

- Msty i zkony odvozen z principu Zub za zub - kykladsk idoly

13 ecko: pedeck motivy v mysterich a normln eck nboenstv

- 1.tis p.n.l. - extrmn pklon k mtu, zobrazovn a hrm pozdji divadlo - mysteria jako relikt starch kultur

- Relikt kultur doby bronzov, obas pechodn rituly, vyuit metamorfovan neolitick tematiky

12

- asto v uzvenm prostoru -Homrsk nboenstv a jeho promny v prbhu antiky (bran z nkolika hl pohledu) - Panhelnsk (veeck) kultovn centra: hry, divadla a vtrny - Posvtn msta, olte, chrmy a sochy

13.1 ecko: Mysteria jako relikty starch kultur - mysteria reliktem kultur doby bronzov - asi lo o pechodov (inician) rituly, mnohdy s vyuitm metamorfovan neolitick tematiky (zemdlsk). - neeck souvislosti: Thrkov, maloasijsk a ostrovn kultury (Kyklady, Krta), Foinan. - v eck antice se dal promnou stala s pechodovho ritulu mysteria. - asto v uzavenm prostoru (v chrmu pro lidi uvnit). - nejslavnj mysteria v ecku:

Eleusinsk Samothrck Fenejsk, Lykosrsk, Naxijsk

13.1.1 Elusis

- athnsk sttn kult - analogie plodnosti zem, pole, zvat, en - vegetan cyklus, setba, sklize, metafora pole - Rosu dejte nebesa shry, otevi se zem, vydej spsu - lovk je pozeman, zvisl na nebi (poas) a zemi (rod) - individualita, smrtelnost a sex pat k sob, rzn strnky te ivotn dispozice izolovan nen nic z tto trojice mon - Zrno, pokud nezeme, nevyd plod - o eleusinskch mysterich vme hodn, avak krom toho hlavnho - obad zan prvodem z Athn - podmnky zasvcen (nebt vrah, bt star 15 let, rozumt aspo pasivn ecky) - vesel obscnosti na most v pli cesty rozlouen se vednost - prvod jde hledat ztracenou Persefonu (Kor Dcera dcera Dmther = bohyn zem) - koupel v moi, tanec na kopci, ob prasete, zakopn a vykopn bez svin - hlavn obad ve zvltnm velkm chrmu pro lidi uvnit, co jinak nen v ecku obvykl - divadeln pedstaven pbhu Dmether a Kor - zzran vyrostl klas obil v noci v ptomnosti obou bohy, astnk m asi najt bohyn uvnit sebe, nebo ztotonit se s nimi

13.1.2 Mtus o Dmter a Kor

- Bohyn Dmtr psob plodnost pol, zvat a en. Zobrazovan jako star dma v ernm. - Jej krsn mlad dcera Persefon (= Kor = Dvka) si vyla natrhat afrn; nhodou tak inila u st podsvt v Elesin, nejsp o tom ani nevdla a podsvtn bh Hds ji unesl. - Dmtr to dlouho nev, truchl, je natvan, ergo: nepr, pole nerod, zvata nerod, eny nerod, mui nemaj radost z plozen (konec svta na eck zpsob). -Dmtr hled dceru, a pijde do Elesiny, unaven usedne na okraj studny. Tamn mlad princezna nebo sluka Iamb ji ukonej veselmi oplzlostmi (iamby), m ji pimje k jdlu a pit (kyken). - Dmtr se usad v mstnm krlovskm palci, asem zasvt prince Triptolema do pstovn obil

13

13.1.3 Pbh o nalezen mlad bohyn Persefon (Kor)

- Dmtr zjist, e jej dcera je dole v Podsvt, u Hda. - Dmtr si vyme, aby Hds jej dceru vrtil na svt. - Hds se ale pojistil tm, e s n sndl rud grantov jablko a ona jedla dokonce i s pecikama. - Proto u me na svt vdycky jenom na st roku - a navc s Hdem ek syna. - Pvodn asi dv inician ritul (do ensk dosplosti), peznaen na obecnou iniciaci do vztah individuality, smrtelnosti a sexu. - Pvodn kontext umn pstovn obil (vegetan cyklus setby a sklizn) zstal.

13.1.4 Samothrk

- mysteria na ostrov v severovchodn Egeid, nedaleko st Dardanel - kontexty nmonick a drsn; vme o tom mlo - podmnky asti: 18 let - hlavnmi postavami jsou Velc bohov (Megaloi Theoi), ili Kabeirov (Kabeiroi), co je ovem eck zkomolenina fnickho vrazu Velc bohov (Chabirim) - je to asi tak o pvodu lidskch schopnost veho druhu (k neduivmu prvnmu lovku pichzej Pronikav a Moc). - obad pr zan msi na zpsob zpovdi, pokrauje jakmsi nazrnm, vrchol prozenm (epopteia). Asi je to divok (kam se hrabe slucky sehran hieros gamos v Elesin).

22.3.2012

13.2 ecko: Homrsk nboenstv a jeho promny v prbhu antiky - Homrsk eposy ukazuj nboensk relie sv doby i konce doby bronzov - Hesiods se pokou systematizaci nboenstv - koncem archaick doby (- 6.stolet) se ustavuje ten typ eckho nboenstv, kter pak vytrv do konce antiky

13.2.1 Bohov a lid v eckm nboenstv

- bohov jsou soust svta, netvo svt, jen ho podaj - bohov jsou soust prody, skutenosti; ecko nezn rozlien na pirozen a nadpirozen - bohov jsou vn i kdy se rod; jsou nesmrteln, i kdy nkte umraj, obas dokonce v pravidelnm cyklu - lid jsou smrteln smrtelnci - vztah k bohm uruje cta, mty a zpodobovn ne vra - lid maj na rozdl od boh vli - nad lidmi vldne Osud

13.2.2 Pkazy a zkazy v eckm nboenstv

- eck n. nen apraktick, velice mlo reguluje individuln ivot, nemoralizuje, neomezuje - 5 obecn zakzanch skutk:

- Vrada (mimo vlku) - Incest - Nechat star nemocn rodie hladovt a bez pe - Zrada sttu ve stavu vlky - Znemonit prbh veejn bohosluby

- ostatn iny nejsou vdy dobr, ale zvisl na kontextu, tyto jsou patn vdycky

14

- malou roli m zmr, sp podle vsledku, spe ne o hchy jde o poskvrnn

13.3 Panhelnsk kultovn centra - od -8. stolet stoup role veeckch nboenskch center, kde se potkvaj ekov z rznch kmen a stt. Tyto pvodn lokln kulty maj jednotc roli. Hlavn:

- Athny - Delfy (v horch, poho Parnssos) - Olympie (na Peloponsu, ne pod Olympem) - Dlos (kykladsk posvtn ostrov)

- vtinou jsou tam star kultovn msta s novmi chrmy, ale i hry, divadla a vtrny. Pokrauje vak tradice loklnch kult, vetn teba jeskynnch.

13.3.1 Posvtn msta

- opakovn sti fenomenologie nboenstv vztaen na ecko. - vrcholky hor: Olympos, Parnssos, Kronv pahorek v Olympii; Lykaion, Kylln, Ktilion a Akrokorint na Peloponsu; Kynthos na Dlu; Zs na Naxu, - jeskyn (vtinou jde o jeskyn boho narozen, asto Diova): Psychro, Mnov stl, da a Kamarsk na Krt; Hyakinthova na Dlu, Zs na Naxu; Kryck nad Delfami; Hermova na Kylln; kuriozitou je kontinuln (te pravoslavn) kult v jeskyni na ostrov raklia (Mal Kyklady).

- skaln terasy pod horami jsou typickmi msty pro Apollna - prameny a bystiny (vtn, nymf, Artemidy). - zelenajc se mokadla nebo lesy (Artemidy, nymf, Pana). - mysy (Poseidna), napklad Snion. - pahorky v centru msta osdluje asto Athna, nap. athnsk akropolis

13.3.2 Hry

- nejde jen o sport, konaj se k pote boh i lid a maj sakrln vznam. - navazuj na hostinsk a pohebn hry pozdn bronzov doby. - konaj se k uctn poraenho, nkdy i k oslav vtze. Protivnka je toti nutn pln zniit a pak uctt. Pozdji z toho polo: Slva vtzm, est poraenm! - rzn discipliny, hlavn atletick (beck) a jezdeck. - k tomu se stav stadion, dlka jeho trat je taky dlkovou jednotkou. - nejslavnj antick stadiony (stadia v mstech panhelnskch her):

Olympie: K uctn poraenho Krona a oslav Diova vtzstv Delfy: K uctn poraenho Pythna a oslav Apollnova vtzstv =>Pthijsk hry

Nemea: Na pamtku zemelho malikho prince Ofelta Isthmia: Na poest zabitho vozataje

13.3.3 Vtrny

- vt Zeus; nkdy sm, nap. skrze umn dubu, zvuk vtru (Ddna); blesky; let ptk; hzen kostek (pvodn kstky z nrtu ovce). - asto prostednictvm Apollna, kter promlouv skrze vtkyni, jej hlas nkdy mus interpretovat teologov. - nejslavnj Apollnovy vtrny:

- Delfy (Delfoi) sloit ritul, po pedbnch vtbch a oitn Pthie v Kastalskm prameni se vt v podzem Apollnova chrmu, u Dionsova

15

hrobu, na trojnoce s drami zuby. Vtrna je zce spojena s djinami eck filosofie

- Klros a Didyma v Inii (Mal Asie, te v Turecku) - ekov ctili a pak i pevzali taky Ammnovu vtrnu v oze Siva v Egypt. - dal vtrna - Vtrna mrtvch (Nekromanteion) v severozpadnm ecku - kuriozitou je malik vtrna na kykladskm ostrov Amorgu, kontinuln fungujc do roku 1958

13.3.4 Olte a obti

- lidsk obti v ecku skoro pestaly u v dob bronzov; vjimky a do -6. Stolet, v rustiklnm prosted i mnohem pozdji (Lykaion) - zvec obti bn, vetn vtho potu bk (Artemid) => masivn olt; odtok krve. - upeen maso se spolen sn - spolen hostina lidsk obce pospolu i s bohy; jaksi pijmn - k podobnmu identifikanmu pijmn slou i rhyton. - obtn kolky, jemen... - litby: vno, mlko, voda, obas krev ovce - ohe, vykuovadla (kadidla) - kvtiny, ob slov (modlitba, logik thsia) - olt vtinou ped chrmem; odpovd typu obt.

13.3.5 Chrmy

- pvodn jen zvraznn posvtnho msta; ohrdka kolem posvtnho stromu (uchovala se v Ddn Temenos). - koncem bronzu palcov posvtn ohnit a chrmov mstnosti. - od -8. stolet se stav skuten chrmy - v -6. stolet dostvaj typickou podobu antickho chrmu; pozdji u jen promny vtvarnho knonu - bohosluba obvykle ped chrmem - v chrmu bnm lidem nepstupn mstnost zvan adyton. - v chrmu socha bostva, kter se na svtky vyn; kn/ky o ni peuj; kolem dal sochy - pod chrmem nebo vedle chrmu pramen.

13.3.6 Sochy, vtvarno

- posvtn socha zptomuje slu bostva, kter znzoruje; lid se klan bostvu, ne soe - od konce archaick doby se vydluje kategorie umn(pedtm splvala s nboenstvm nebo emeslem); souvislost s vtvarnm verismem a s objevem perspektivy (kolem -400). - proto Platn povauje umn za padkov. - jen velice mlo kultur, kter rozliuj umn a nboensk ztvrnn :

- ecko od klasick doby do konce antiky - Evropa od renesance - Pr nco v n

- do konce klasick doby zvyk zobrazovn boh a mu pevn bez odvu; bohyn a eny obleen; eck vchod obrcen

16

29.3.2012

13.4 et bohov - et bohov nejsou pklady mravnosti, ale jejich pbhy ukazuj, jak to na svt chod. - dn nejsou zl (do msk doby), ale s nktermi jsou pote nebo jsou obvan (Hdes, Thanatos)

- v ecku slab tendence k pochopen jednotlivch boh jako ministr uritch rezort => to hlavn v m. - meninov novinky: reinkarnace, filosofick henoteismus. - star nboenstv Latin znme jen mlo. Podrobn znme a latinizujc pevzet eck mytologie v msk dob

13.4.1 et bohov tradinho epickho stylu a Hesiodova somatizace generac boh

- ti generace boh: - ranos a Gaia - primordiln ustaven Nebe a Zem - Kronos a Rhea - zlat vk - Zeus a Hra - n svt

- vn bohov se rod a nkdy i umraj - maj lidskou podobu a lidsk vlastnosti - dokonce zvten

13.4.1.1 ranos a Gaia - nebe (maskulinum) a Zem se rod z Chaosu - Hsiodv text - ranos a Gaia sice prabostva, ale mlo samostatn ctn, zvl ranos - deus otiosus, bh na odpoinku, neinn - k prabostvm pat ilej Ers. - ranos spatovn hlavn v hvzdnatm nebi, Gaia v rodnosti i hlubin ir zem. - ranovo potomstvo:

Kronos: jeho syn, s Gaiou, uzne otci pirozen a zmocn se vldy Afrodt: zrod se z mosk pny, kdy ranovo uznut pohlav spadlo do

moe.

13.4.1.2 Kronos a Rhea - zlat vk - Kronos nkdy interpretovn jako as (asi chybn), polyk sv potomky - Rhea znamen proudiv, tekut; tajn porod Dia v krtsk jeskyni - Kronos je Diem poraen na pahorku v Olympii, dopadne stejn, jako jeho otec ranos.

13.4.1.3 Zeus

- syn Krona a Rhey

- Krtsk verze: Zeus Krtagens m mnoh podsvtn rysy, a dokonce i hrob na hoe Ikts. - normln eck verze: Vldce boh, lid a poas, dobr hospod svta, m ve vem navrch, zletnk s bohynmi, lidskmi enami, mladky, Hra na nj nepetrit rl. - pro nboensk myslitele se stane reprezentantem bostv, s tendenc k henoteismu, sla dechu ohn. - m rd duby, trefuje se do nich blesky. - vldne z Olympu.

17

- vedn problmy mu dl Hra, me si za to sm. - problmy psob to, e je sice nesmrteln vlada, jeho radkem je Osud, ale je Osudu podzen: i jeho iny maj nsledky, kter mus nst - kdy je v zkch, rad se se svou prvn enou Mtis a hlavn s Noc. - dky jeho plodnosti se narodilo mnoho boh a bohy, asto nezvyklm zpsobem. Oblben komick tma: obtn porody Diovy. - Dionsa musel po smrti jeho matky (hned pi poet) donosit ve svm stehn. - Athnu porodil ze sv hlavy.

13.4.2 Ti brati a 3 rovn svta

- vedle generan tridy, mme tridu sourozenc: Zeus, Poseidn, Hds. - Zeus vldne shry: z Olympu, z poas; vldne bleskem - Poseidn vldne rovinm a moi, bk a k, mosk hav. - Hds je vldcem podsvt, lid se ho boj a bohov tt, je pnem bohatstv poklad i rody, eufemisticky je Boh, Pltn - v eckm podsvt dn tresty, jen nuda - Nikdo vm tam neubl, je tam tma, nic se tam nedje, nen na co ekat - Vjimka - spodn propast Tartaros tam nsilnci a podvodnci (Ssyfos)

13.4.3 Krsn dti (Artemis a Apolln)

- Apolln a Artemis jsou dvojata. - Narodili se po Diov zletech s lkijsou svtelnou bohyn nebo princeznou Lt - thotn Lto je (nsledkem Hiny rlivosti) pronsledovan Drakem nebo Hadem, ale i bami (riziko moru), prch a spje k porodu -tma pronsledovan thotn eny odn sluncem zdd i kesansk Apokalypsa. - Porod v Lton na Slavi hoe nad Efesem - a hlavn na ostrov Dlu (Kyklady)

13.4.3.1 Artemis

- pan zvat; pan prody, pirozenosti, skutenosti - panensk lovkyn, v lesch a na horch - ochrauje a krm mlata, vetn lidskch dt = Krotrofos; jedna z patronek pi porodu - jej atributy zdd pravoslavn a katolick Panna Maria - ivot dv i bere; m luk - v Mal Asii m zvltn podobu, s mnoha bmi lzami na obleen hrudi; tak pan vel

13.4.3.2 Apolln Fobos

- jasn bh, zc - zdatn mladk hrajc na lyru - neomyln lukostelec - pem zasahuje cl v tme okamiku, ve kterm opout ttivu luku - zn veker Osud, vtn bh - mimoasov bh, m i podsvtn rysy: odtaitost, neastn lsky:

Dafn mu kousek od Athn utekla Hyakinta zabil na Dlu neastnou nhodou diskem

- nen dobr zpasnk: Hrakls mu silou vzal trojnoku Apollnv pbh (z Dlu do Delf) - po narozen na Dlu se Apolln vypravil pomstt Lt, vyhledal Hada / Draka (Pthna) v jeho sdle a zastelil ho, to bylo v Pthon (Delfch), kde onen potvor hldal vtrnu - Apolln se stal vldcem Delf a vtrny, kter do t doby patila Zemi; Pthn byl ovem

18

synem Zem (Gaie) - svj neekologick in proto musel Apolln odpykat slubou u Admta v dol Temp - na pamtku Pythna se v Delfch slav pthijsk hry - Apollnv odkaz v umn a filosofii:

- Apolln je prototypem estta a intelektula. - S jeho kultem souvis zsadn nrok:

o Poznej sebe sam) o Gnthi seauton.

- Sochy mladk (kroi) zpodobuj lidskou reakci na tuto vzvu: o Mylen, svaly i sex jsou v klidu, ale ne z nemohoucnosti o V okol Apollnovch svatyn zastupuj sluebnky nebo obti o Na nhrobcch vyjevuj, o co nebotkovi lo, nezvisle na jeho podob a vku o

- Sochy vozataj ukazuj nrok zen a rovnovhy. - Platn: podobenstv o intelektu jako vozataji speen due

o Faidros - U filosof je Apolln obrazem henoteistickho boha

13.4.4 Mlad bohov Apolln, Dionsos, Herms

- Diovi zvlt poveden synov, kte byli pijati na Olymp jako mocn bostva - rdi se zabavuj s lidmi - hlavn bh je Zeus, stt ct Athnu (mstskou a vlenou bohyni), prod vldne Artemis, ale Mlad bohov uruj velkou st eck kultury

13.4.4.1 Dionsos (Bakchos, Dech vna)

- Bh, kter pichz znenadn. Kdo se nenech pozvat, dopadne patn (zblzn se) kdo se zve sm, ztrat stzlivost, est a majetek kdo si chce ut a pitom si nezadat, dopadne nejh (rozspn) (Eurpids, Bakchantky)

- Bh s maskou, jeho ctitel je s nm identick, patron divadla - Linos = vinn list; vno je Dionsova krev - doprovzej ho bakchantky a satyrov; opileck prvod Dionsv = kommos Dionsv pbh - za thbskou princeznou Semel chodil tajn Zeus, Hra j poradila, e po nm m chtt, aby k n piel ve sv prav podob, nejenom jako zdatn mu. Semel naivn poslechla. - Zeus k n piel v podob blesku, take v okamiku poet Dionsa byla seehnuta na popel, ze kterho vyrostl vinn ke. - Dionsa musel donosit Zeus sm, vychovval ho pak Siln (asi vdce satyr) s nymfami, to ve za vydatn pomoci Hermovy. - pak se ozbrojil thyrsem, usedl na panthera a vydal se do svta. - v okol blaench ostrov ovldl lo: sten se promnil ve vinn kmen, z jeho hrozn teklo vno. Pistl na Naxu, kde zrovna Ariadn oputn Thseem skkala z tesu, a ml s n slavnou svatbu.

- Titni Dionsa roztrhali, ale Apolln sestavil jeho dy a pohbil ho, m umonil jeho recyklaci a dl se s nm o vldu nad Delfami (Dionsos po 5 zimnch msc). - Titni Dionsa sndli, le Zeus je splil bleskem a popel ze zbytk Titn a Dionsa se stal soust smsi, ze kter vznikli lid.

19

13.4.4.2 Herms

- prvodce du, pn horizontu - posel boh, prvodce du do Podsvt, pn cest, pn horizontu (kouzlen, zlodjiny, obchodu, enictv, filosofie, soumraku) - narodil se v jeskyni hory Kylln v pastsk Arkdii, z vydlaban elvy udlal prvn lyru, ukradnul Apollnovi krvy, udobil si ho lyrou, zkusil mu ukradnout luk a dar vyho vtn - milek Afrodty. - rozvern puberk i moudr staec - specialista na mimodn situace.

13.4.5 Dal et bohov: Afrodit, Ars

- Afrodt je dcerou rana, narodila se z mosk pny - Ars je synem Dia a Hry, miluje bitevn vavu a spory, bez jeho ptomnosti nemaj vojci rozko z utrpen ostatnch, ani z vlastnho rizika; v ecku ctn mlo, tt se ho i vtina boh - Afrodt m za manela Hfaista, sp s Areem, ale miluje Herma - synem Afrodty a Area je v jedn verzi Ers, dcerou Harmonie - potomkem Afrodty s Hermem je Hermafrodit

13.5 Orfici, pythagorejci, reinkarnace - normln eck nboenstv: nepli bujn eschatologie; skoro nezn askezi - u orfik a pthagorejc, menina, hlavn v eck Itlii od -6. stolet:

Psn pravidla lidskho ivota (eupraktick). Vn kolobh due (reinkarnace) => Cl je vymann se z nj

- orfick mty vyuvaj tma hudebn harmonie a Orfeova sestupu do Podsvt (pro Eurdiku) jenom k popisu tajnost Podsvt - Orfick texty; Pthagorejsk texty - Xenofanovo zesmnn Pthagorovy reinkarnace

14 m - starolatinsk nboenstv

Knsk kolegia, etrusk vliv Rituln prvo (odtud pak msk prvo) Resortn pojet rol boh a bohy cta k textu (litera scripta manet), k djinm Mtus je jen fabula

- nadpirozeno - sekundrn - pevzet latinizovan eck mytologie (Vergilius, Ovidius) - vliv na kesanstv a evropsk (i americk) klasicismus

20

5.4.2012

15 id: nboenstv smlouvy a posvtnho textu - nboenstv smlouvy (zkona) a knihy - posvtn text, psmo (nepekladateln, nesm se pekldat; vznam maj i samotn psmenka) a jazyk - spousta lid v antice u nerozum hebrejsky, ale mluv aramejsky (nebo maj jako matesk jazyk etinu) - socialn a politick stav nboenstv - TANACH (TENAK) jak si ho vykldaj sami id, kesansk Star zkon kesansk interpretace judaismu tm pdem tomu musme kat jinak - Genesis

- Proroci id tvrd e maj proroky, nen to to sam co vtci (vtce nemaj) (kesansk nboenstv vnm proroky jako vtce) => proroci rozum chodu djin a promlouv k nim bh; prorock knihy kompenzuj historick hledisko (vlky) - siln eurituln, m jasn stanoveno jak m fungovat zkon proroci funguj jako naruitel (hldaj istotu ritul aby vypadalo tak jak m) 3 linie moc krlovsk, knsk, prorock - proln se - nboensk exkluzivita souvis s pedstavou jednoho boha henoteismus (je vce boh, ale jen jeden je sprvn) v se e jin nrody maj jin bohy, ale v e si je vyrb (sochy) modlosluebnci (Egypt, Fnian), Nebo jsou vnmny jako zl sly (ale nem stejn sly, slab) - sakrln vznam djin jako boho psoben pbhy historick, mty tam jsou taky, ale nen to na nich postaveno ! Djiny jsou projev boho psoben (djiny smlouvy mezi bohem a vyvolenm lidem) => pevzat v kesanstv Djiny spsy - nesmj zobrazovat ani pnaboha ani lidi (jen rostliny) - judaismus tsn pedkesansk a ran kesansk doby - kesansk misie se pozdji stejnmi cestami jako idovsk - Pentateuch sepsny kolem roku 500 pr.n.l. -2 pojmenovani boha: Elohim (plural majestaticus), pojmenovava se vlastnim jmnem Jehove (id bu na tu dobu co se psmenka tou e potichu nebo pouije njakou alternativu)

15.1 Djiny Izraele a vznik posvtnch spis -Tradice od bronzov doby: - Abrahm, Izk a Jkob typologick postavy situovan do stednho bronzu - Moj historick nebo typologick postava, pozdn bronz, exodus - Nvaznost na star kultury (Gilgame - potopa) - hlavn vymezovn vi sousedm, izolacionismus, vyvolen, smlouva, desatero - Spisy piblin od 1000 p.n.l Soudc, Oze, mos - Asyrsk a pak babylonsk zajet - proroci, pak sepsn klasickch spis kolem 500 ped n. l. (Pentateuch, v tsn pedkesansk dob pak chpn jako Knihy Mojovy). - Pozdn spisy - a do tsn pedkesansk doby, zsti aramejsky a ecky, vliv eck kultury a reakce na ni.

15.2 Posvtn spisy - palestinsk verze psnj, alexandrijsk mn - Zkon (TRA), Proroci, Spisy. - Jerusalmsk (u) a alexandrijsk (ir) knon.

21

- Kesansk pevzet hlavn dky eckmu pekladu: Septuaginta (-3. a -1. stolet, Alexandrie).

-azen spis v knonu, v kesansk recepci: Tra (Pentateuch), Djepisn knihy, Proroci, Sapienciln (mudroslovn) spisy.

- Sloit historie vzniku v prbhu celho -1. tiscilet, v nvaznosti tak na star tradice.

15.2.1 Psmo

- psmo samo je posvtn, dokonce i psmena: Proto problm s peklady Proto se rzn tradice pi redakci v klasick dob zapisuj vedle sebe, bez

prav Prakticky nen jin hebrejsk literatura

15.3 Hlavn rysy nboenstv Izraele -Psmo - Vyvolen, smlouva (ma Izrael, Desatero) - N bh je jedin, vlun Bh - Zkaz zobrazovn i vysloven jmna boho (tabu) - Problmy s ddictvm dvnch tradic:

Brozck morlka (Oko za oko, zub za zub jako regulace krevn msty) Oiovac pedpisy knihy Leviticus Pozdji eeno alegorickou exegez, pak i v kesanskm prosted

-Proroci

- Djiny jsou posvtn, jsou projevem Boha - Stvoen (viz Genesis)

15.4 Stvoen podle Geneze problmy textu - redakce asi v -5. stolet - star prameny se dnes jmenuj podle slova pro jmno bo:

Elohistick mlad, abstraktnj Jahvistick star, lidovj

- na potku stvoen svta 2krt: Elohisticky a Jahvisticky - gen 1 stvoen svta Slovem v 6 dnech, postupnou diferenciac. Posledn diferenciac je lidsk/mimolidsk a pak diferenciace pohlavn; nic mu neklade odpor (odsud pochz vle) - gen 2 jahvistick podn o Adamovi a Ev. Plcn z hlny je co do vznamu zachrnno koncepc vdechnut dechu ivota, kter je pjkou lovku od Boha

bh stvoil lovka Adama zebro, EvaAdam je uhcan z prachu zem - nezabvaj se s tm co bude po smrti (prvn dech e od boha, poslednm vdechem vrac bohu et vyrovnn) -dokud jsme iv, je n ivot soust boho ivota, my ho kazme, po smrti zpt k bohu - velikonoce 3 rovn: v souladu s prodou, setbou, v souladu s odchodem id z

Egypta, Je

22

16 Kesanstv - z pvodn verze judaismu - judaismus nen jednotn, m mnoho proud a tm pdem m mnoho proud i kesanstv - star a nov zkon - kesanstv je reformn proud - tm se li od jinch proud judaismu - kestanstvi m mnoho jinch parametr - z eckho kulturnho prosted - jazyk, psmo, zvyky - z hlediska posvatnch spis :

- kesanstv nen o textu - vnj pohled na Jee Krista - ne/pipisovn naboenskho vznamu

16.1 Je Kristus - Je a Sokrates - jist e ili, sami nepsali, popraveni, psali jejich ci, - Je- narodil se mezi lety 4-11 p.n.l. (nebo -7 a -6 ) -ukiovn roku 30 alebo 29 n.l. -datum ukiovn 14. den msce Nissan

16.2 Posvtn texty - texty - Nov zkon (2.polovina 1.stoleti) - nejlpe zachovan texty na svt: Star zkon,Nov zkon, Platon (pepisovan) - 4 evangelia : Marek, Matou, Luk ,Jan

Marek 60 n. l. Matou 70 n. l. Luk 80 n. l. Jan 90 95 n.l.

16.3 Apotolov - Marek- utekl z vzen ve 14.letech - patn etina - ist komunikan jazyk - jako velkomstsk slang - obsahuje latinismy

- vdeck datace -70.leta n. l. - nejstar evangelium nen text - nejvce zzrak - nejkrat evangelium - Matou z Palestiny

- vdeck datace kolem 80 n. l. - prvn peklady egyptsk a aramejsk

- pedislmsk texty - pracuje s idovskmi zvyky - Luk - 80. n.l. - nevykld to skrze idovsk zvyky - spe pro eky - vybran etina - nejdel kapitoly

23

- obtn ten - literrn ambice - novela - tmata modern - ada legend - zanaj ped Jeovm narozenm (vechny krom Markova evangelia) - evangelia se dl na synoptick a Janovo -synoptick evangelia Marek, Matou, Luk -Jan - text m upln jinou povahu - zan stvoenm svta - genese

-nejmn zzrak, jenom 7 - m 8-9 kapitol - plka je paijov pbh - clem je vyloit teni, pro se tm vbec zabvat - reflexivn a teoretick text - synoptick evangelia a evangelium podle Jana rozdl -synoptick Marek, Matou, Luk psna podle toho co Je k - evangelium podle Jana psno podle Jeova srdce - rozdl mezi pohledem zvenku a zevnit - jak je status Jee v kesantv - skutky apotol - djiny Pavlovy misie - jako cestopis -pramen Q ze kterho evangelist erpali Q= (Matou prnik Luk) MK

19.4.2012

16.4 Kesanstv jakoto nboensk nauka - Je je vnmn mnoha zpsoby, li se podle typ evangelia nebo msta - Je m pi pohledu zevnit vy status, ne status nboenskho kazatele - v evangelich siln nboensk titulace - Je jako syn bo (ote nmy jsme tak dti) synoptick - v evangeliu sv. Jana m titul prvorozen syn (nejsilnj formulace podobnost v judaismu) - bh tvo svt prostednictvm svch sil sly jsou jeho synem heterodoxn judaismus - titulace syn bo je obvykl v celm kesanstv rzn vklad - star doba religionln zvisl; et kesan (v Egypt se nboenstv rychle ilo, dn incesty atd.), Babylon, Asrie, blzk vchod panovnk je adoptovn za syna boho; syn bo znamen, e byl pijat za syna boho, ne e se tak narodil - 1. tpen crkve ve 4.-5. stolet asem hynut pod vlivem islmu => zstaly meniny - hlavn proud chtl njak vykldat: - Mesi oekvan spasitel, vykupitel (otzka jak ho nazvat chyb terminologie existuje jen pevzat eck!)

- ekov - oekv se ten, kter napln proroctv, knstv a krlovstv. - Kesan oznauj pejat jako spasitele (ten kdo pin zchranu) => m zcela jin vznam! => V ecku titul spasitel me bt civiln nap. lka, vojevdcebohov ho poslali.

- Nboensk vznam tak! - Spasitel funguje vdy lokln - v kesanstv mylena kosmick promna statutu; Kesan je ten kdo pijm Krista jako spasitele a nsleduje jeho cestu - Kristus esk zkomolenina latinsk zkomoleniny eckho pekladu slova mesi - nespoet peklad kontakt kesan s eckou filosofi

24

16.5 Proces odlouen crkve a synagogy vzjemn, v 1. stol, ze zatku povaha konfliktu mezi formami judaismu, pozdji vrchol v konflikt dvou nboenstv - vznik nepoutnm kesan do synagogy; ale i tendence kesan se schzet zvl, nechtn tam chodit - pozdji rychle pevil poet kesan, kter nebyli pvodem id - ze zatku drtiv vtina kesan byli pvodn etnit (palestint) id - v tomto obdob konec judaistickch misi - v dalch generacch kesany lid z celho mediternu, pozdji vtina ani nebyli pvodem id, ani neznali judaismus (v ivot se s tm nesetkali) - kon v roce 140 n.l. - milnk v roce 70 n.l. - shoel jedin chrm judaismu, zbyly synagogy, zvil se jejich vznam palestinsk judaismus jde z kopce, mezi kesany pevazuji Galov, Germni a dal nrody - nboensk centra se pohybuj dnes: indonsk islm, jihoamerick kesanstv

16.6 Problm s uznnm kesanstv a judaismu jako nboenstvmi - v m aby mohlo bt nboenstv uznno, mus bt politicky korektn (nenaruovat chod sttu) a eticky mravn (dn len rituly a krvav obtiny) + nutno doruit sochu boha do Pantheonu

=> pina konfliktu kesanstv s judaismem - titul mesi znamen slovo id brali to jako nadvku (id = judeit, jen plka, druz byli galilejt a tak neuznvali slovo id) -zakladatel Galilejci (horci proti dolkm) - d a kesan mli v m problm jak mohou id do Pantheonu dodat sochu boha (bh se nesm zobrazovat a nem dnou podobu) (- saducejsk strana kulturn svtu oteven lid x farizejsk zbon (Problm jako Sokrates a sofist)) - pronsledovn id many:

- lidov pogromy nebo rabovn sttn moc zasahovala, ale ne moc vehementn, nkdy to lidu tolerovala (lpe kdy se lid vybou na idech ne na ns); - organizovan pronsledovn sttem pochytali se mocn id a ostatnm se pohrozilo, dbalo se, aby nerabovali moc asto !

- problm kesan stejn problm se sochou navc je chpn jako syn bo, ale ne natolik aby se dal dt do Pantheonu kesan v m vtinou v ilegalit, ale ne vdy bylo tak zle

- nejprve pronsledovn kesan, pak nekesan (je to fifty-fifty ) - kesan si nali zpsob jak se v m legalizovat nemohli se legalizovat jako nboenstv - stali se pohebnm bratrstvem (odtud v mafii nosii rakv) - tak k tomu patil teba nboensk poheb a dal, ale psobilo to jinak ne nboenstv, pozornost byla odvrcen - vznikaly nepravdiv pomluvy o kesanech: pij krev nemluvat kiv obvinn byl zvyk vykonvat bohosluebn kony venku v mediternu, kdy se bohosluba konala jinde, tak vznikaly pomluvy, co e se tam dje (katakomby bylo to tam legln, v uzavenm prostoru, jen tak nikoho tam nepust, ti co nemaj co dlat s pohby a pohebnm bratrstvem tam nemaj co dlat) - man kesanstv vnmali jako jakousi bohoslubu chleba a vna pipomnalo jim to Dionsa - chpni jako ujet verze Dionsovch mysteri - slunm zvykem bylo neruit obad cizho nboenstv ve volnm prostranstv

25

16.7 Pavel z Tarsu (Sv. Apotol Pavel) - Je je nejprve chpn jako:

- spasitel spsa po vyhnn z rje, - vykupitel, satisfakce - druh vklad (sv. apotol Pavel) - vykoupen chpno tak, e prvotnm hchem se lid stali dlunky, a Je svou smrt zaplatil a vykoupil lid

- satisfakn vklad, Za prvotn hch a dal hchy byl Bh uraen a Je poskytl svou smrt satisfakci

- apotol Pavel - zakladatelsk postava (nejdleitj) instituce - systematicky objd msta a zakld organizaci a strukturu (pvodn ne hierarchickou 2.-4. stol) od 40let 1stolet - zakladatel je vc i kdy jeho zsluhy jsou zdaleka nejvt - pvodem id, vzdlan, um hebrejsky, tradicionalistick a fundamentalistick - podle jeho vyprvn: cestoval do Damaku za clem pochytat kesany, zail zjeven nsledkem kterho se stal kesanem - pvodn jmno Saul, s pijetm kesanstv ho zmnil - 2 teorie eho doshl - jeho clem bylo otevt kesansk prostor pohanm nemusel se pedtm stt idem jako dve => zakladatel pohanokesanstv - je autorem zkonick verze kesanstv - jedin Apotol s velkm A - listy soupis svch mylenek, li se od evangeli ??? - postpavlovsk listy po jeho smrti, jin datace, nsledovnk psal s odkazem na mylenky apotola ped nm - postpavlovsk z 2 stol. u nen kem, il o dost pozdji, ale je to njak moralista, krtk texty, je jich jen pr, nem s Pavlem nic spolenho - Sociln a institun prosted zaloen Pavlem pijde, ke, nezitn, m msk obanstv, nemohou ho vyhnat - Kn = presbytera - Star = pamatovali zakladatelskou generaci, jak piel apotol a kzal

16.7.1 Reforma v 2.stolet

- jmenovn novch Presbyter odte oficiln titul, zmna role => odsud pochz titul knz - diakon - pomocnk knze ml na starost praktick vci (aby bylo na bohoslub chleba a vno), star titul kter vznikl u ped Pavlem - Episkopos = biskup= ec. Dohlitel Zaloil Pavel po Pavlov smrti byli dohliitel asto ddin (ne vdy), plat vit pedstava hierarchie

16.7.2 Organizan struktura: Pozdj dlen

Eklesia vbr, sebranka - crkev v Efesu, Tefalonice, Jeruzalm umouje plurl nboenstv, ale jen lokln - kdy se mluv o jedn crkvi je na mysli mystick tlo Kristovo euangelik, povauje evangelia za jedinou normu

- crkev veobecn je instituce co jde nap crkvemi (= katolick eklsia) - ortodox - slav boha nboensk zpsobem - pozdj veden vedlo k tomu, e se ti tituly rozdlily mezi instituce

26.4.2012

26

16.8 Kesanstv novodobho typu - 4. stolet cca - velmi rozvinut crkevn nauka - stabilizovan liturgie - hierarchizovan crkevn sprva - kad crkev si vykld po svm, li se i podle proud uvnit crkv (podobnosti i rozdly) - vechny verze vetn extrmistickch si mou najt legitimizaci ve star dob, vid v tom kontinuitu

- kad draz na nco jinho

16.8.1 Velk crkev

- pouv se v nov dob - mluv se v singulru, mysl se mysticky nebo lokln (kad obec m strukturu) - objev prvnch tendenc k hierarchizaci - nejrychlej vvoj v Egypt - nov kesansk biskup navazuje na theokracii v Egyptskm stylu (v Egypt rychl ustaven hierarchizace a nzorov konzervatismus) - Egypt je rj pro zkoumn ranho kesanstv - prosted bohosluby nejdleitj - centrem je bohosluba a m adu forem, lze je rozliit podle svtost (katolick crkev jich m 7, li se ) - dleit je hlavn kest a eucharistie - 2 stolet: svtosti = mysteriapvodn protikesansk nadvka (zkaen mysteria oni se s tm ztotonili) nebo je to kesansk pojem tkajc se misi, je to vyvrcholen eckho nboenstv proto pijm nomenklaturu - mysteria nen motlitba, pse (ze idovskho nboenstv => tm pdem nen brno jako dleit)

16.8.1.1 Kest a Eucharistie (pijmn) - kest a eucharistie uzaven prostor, pout se tam jen lid co k tomu pat - kest je inician ritul (vodou m mnoho nboenstv, nespecifick), chpno jako oitn nebo pedznaen smrt a zisk novho ivota, identifikan ritul znakov proveden identifikace, e lovk dv vanc svj ivot a chce nsledovat ivot Kristv - charakter zsti vzpomnky na historickou udlost, zsti nm inicianm, dleitm pro jedince

- Eucharistie - zptomujc vzpomnka na posledn veei, dleit pro ptomn, ist nboensk a mystick efekt pijmn, nco eschatologickho vykld se rzn - eucharistii pedchz biblick ten, zpv a kzn - bohosluba slova je veejn =>eucharistick ritul je uzaven - z eho veho se slu st pi bohoslub slova kanonick text (pevezme se idovsk knon), problm s rozsahem knih, spisy jsou napsan, ale v rznch obcch pouvan rzn poet spis, evangeli a epitol (- vbr toho co skonilo v knonu je pirozen vvoj fakt vznikalo samovoln 2-3 stol, jedin problm okolo apokalypsy, jedni j chtli druz ne) - ten kdo to vede, to dl po svm, ale respektuje text, pat k tradici obce, dodruje zvyky - okolo 2. stol. Vznikaj psan podoby jak vst bohoslubu, obce kde je to vce a mn kodifikovan (zvykov) - prvn stabilizovan texty vznikaly v 1. stolet - v co se crkev modl, tomu tak v nejsou dn dogmata => ped-dogmatick vrstva kesansk nauky Krygma (zvst)

27

- tradin formulace: zvst Jeova (jak kzal) a zvst o Jeovi - forma krygmatu jak vypad bohosluba - svtost jdro obadu, ponoen, ten kdo vede: J t ktm ve jmnu, k podob apod., nkolik verz, stejn smysl lid asto pohoren, e je to jinde jinak, tendence pipodobovat =>Stabilizovn krygmatu - plynul vvoj od krygmatu k dogmatu (pes mezipodobu- symbol)

16.9 Kesanstv jako sttn nboenstv - politick vvoj 4. stol - kesanstv se stane definitivn sttnm nboenstvm - stavba prvnch kostel - nekesan - institun partner - kesan berou nekesany jako nebezpe - csa Konstantinos zesttnil kesanstv jako nboenstv asi udlal zitn e byla ve patnm stavu, snaha i sjednotit (u dve kult csae, apod.) - kesanstv udr rovnovhu (mezi multietnicitou) - politick tah! - reln podoba kesanskch obc mlo odpovdala - velk role biskup mediterilnch velkomst m, Konstantinopol, Alexandrie a Antenochie

- patriarchov tchto mst budou mt pod sebou okoln urbanizovan oblasti a biskupy - mus mt jednotnou nauku (chtl Konstantin) - biskupm se to lbilo - poteba poslat armdu na Gty plenili, co se dalo (blb poslat proti kesanm, musel z nich udlat kace) arinstv pikli Gtm (Arius byl kesan) Kacstvo dajn tvrdili: Je byl jen lovk, ale lb se nm, co kzal nebyla pravda, ale chtli se jich zbavit brali Jee jako adoptovanho boho syna

16.9.1 Dogmata

- Dogmata (nzor) zskv nboensk vznam, Nikajsk krdo strun, drobn vjimky, spolen dote vem crkvm (nkter na to hrd, nkter ne, ale i tak to tam maj) - Egypan tvrdili, e jsou jedin kesan - tvrdili, e Je je natolik syn bo, e je lovk jen zdnliv nakonec se z toho udlal opt nboensk problm -dnes cca 4000 dogmat

16.10 Nboensk novinky kesanstv (5 stol.) - cta k pann Marii (dve hrozn mlo, ale v se o n) - spousta soek a obrzku (je to Marie nebo Artemis vypadaj pln stejn vetn barvy plt) nebt Efesu, tak by cta k pann Marii nebyla takov - bohorodika mariansk cta - velk role konkrtn podoby panny Marie - v Efesu jedin kostel Matky Bo, legenda, e Marie doila nad Efesem - domek Panny Marie dajn nali francouzt archeologov 8km od Efesu, pozval je tam biskup z Efesu, chtl z toho udlat poutn msto, na zklad zjeven sv. Kateiny nepravdpodobn! - ve starokesanstv se mluv o vzken tla, v dogmatu se raz cesta k definici nesmrtelnosti due (definitivn 16. stolet - dn nboenstv nen tak nenvistn proti tlesnosti (sex)a zrove dv tlesnosti takov vznam, tma vtlen)

28

16.11 Rozdlen kesanstv - dv velk tpen: katolci a pravoslavn; pravoslavn a protestanti

16.11.1 Katolci a pravoslavn

- v de facto v to sam - rozdl o jednu spojku vsunutou dodaten - katolci a pravoslavn, prvn rozdl - katolick m papee, a pravoslavn patriarchu konstantinopolskho - pravoslavn - jde o vru to je jasn, ale o dogmata??? - katolci maj patnou liturgii - s katolky se ned dohodnout - lidov vrstva, katolci ubliuj ikonm, nepokleknou ped n, ikona ple, pak je nutn ji pomazat olejem

3.5.2012

17 Ostatn nboenstv - dohledat si o nich informace na Wiki

1. Islm

- Ped pr lety nemlo globln podobu - souasn extremn - od 7.stolet - u nen pravda, e roste => nen to ,,iv nboenstv - m svatou knihu, posvatn jazyk, jeste vic vydlen kniha z ostatn literatury ne jin - kulturn formace - misijn - vc eupraktick ne jin nboenstv - Korn - vrazn vliv judaismu a kesanstv (Korn nadiktoval Bh skz archandla Gabriela)

-Sunna Muhmmadovy iny - ma rzn proudy, kter se podobaj kesanstv, crkev - hierarchick crkev - pile islmu - ,,islm- zbonost - islamsk prvo aja -Sunnyt; it

17.1.1 Pile Islmu

Vyznn vry - nen boha krom Alha a Mohamed je jeho prorok - mlo tolerance uvnit nboenstv, velk tolerance mezi jinmi nb. - neum si pedstavit ateisty Modlitba - 5x denn, na istm mst - meita - odvozen od synagogy

- nemaj obtn rituly - prvky starho arabskho nboenstv, kmen v Kb (meteorit) - osa svta v Mecce,

Almuna - povinn - dan, dobrovoln dary (i chud lid) - z daru se financuj nemocnice, koly, knky, sociln st...

Pou do Mekky

29

Pst - nejbli kultura - na vechno m rozpracovan prvo - uctvaj Pannu Marii

17.2 Indick nboenstv - je jich mnoho, nepat sem buddhismus - nen nboenstv, ale dharma => zpsob byt - polovina prvnho tiscilet ped nam letopotem - jsou stejn strukturou - hinduismus sms nboenstv - brati indoevropani - kvuli anglianm pestali obtovat zvata - otevren v sexualit - pijali britskou viktorinskou morlku - sloite rituly, krvav - extrmn eurituln, extrmn zobrazovn veho - maj nejdel epos na svt - jedin tropick kultura, kter vydrela dote - drastick obtn rituly, sebebiovn, ven za ki, hkovn - bohyn Kl - brahmn - vykonavatel obadu, je nad bohy (v nkterch oblastech), spoleensk vstva - kulturn drogy - tantrick kulty- jak zadrovat sperma, aby neunikalo, oteven sexualita - reinkarnace Karmov zkon - Vdy pse o stvoen svta - Dinismus, Sikhismus

17.3 Budhismus - spe duchovn nboenstv - ,,Budhova cesta - Sigharta Gautama

- 5.stolet - teistick nboenstv - Budha je titul znamen probuzen - analog s Herakleitem

- zan jako reforma z hinduistickch kultur - m jinou strukturu - Bohov mej malou roli => nemaji hlavn roli - atman - iluze ( due, ja...) to je to hlavn o co tu jde - probuzen zjistit, e je to iluze - mnii maj meditovat na tma ist zrcadlo - nemohou nic chtt - doshnout nirvany - ulechtil osmidln stezka => 4 pravdy

17.4 na - podobn Herakleitovi - nske nboenstv v kostce Anna Cheng - Taoismus Tao te ing Kniha o cest a ctnosti, jing a jang, mnoho boh

30

- Konfucionismus kola uenc, z uen Konfucia, Tao = cesta, lidsk jednn nesm bt v rozpou, vzor rodina

10.5.2012

17.5 Tropick kult Kahula - v guinejskm zlivu, ne pmo u moe, vesnick kultura - mnoho ritul (vtn slunce, pechodov rituly, svtky mchan se vm monm teba s kesanstvm) - hlavn svtek je kult Kahuly: co 15-20 let se zane roztruovat, e mon pijde Kahula, Star (nad 30) si pamatuj, e kdysi piel, pomalu nabv na intenzit, lid se toho boj, ale skldaj v to i vechny nadje societa se rozdl na zasvcence (star co si pamatuj) a pacienty (ti co ekaj vylen, ale boj se toho) => ale nikde nen doloeno e nikoho seral - zasvcenci buduj olt, pdium, brnu pro pchod Kahuly => postav svatobrnu - Kahula je figura z velkch materil a je sti hbac boj se vichni, i to co ho stavli Kahula pichz v noci, cel ves se shromd, vichni dojdou vylen, rozsouzen a zchrany Pbh - Francouzsk religionista => odjel zkoumat nboenstv - divochy nebo to prav pvodn, dostal odobnho sluhu - nejlepho studenta z francouzskho gymnzia pro mstn, kluk neml moc rd francouze (kesan), uvtal ho a hned se deklaroval jako animista, myln si myslel e kad evropan je kesan on byl ateista (animista kter tvrdi ze je animista, animista nen, je to produkt skoly krestansvi)

18 Pechod od kesanstv k ateismu - kesanstv je zvltn rozporem mezi tlesnost a - formy se s tm v rznch dobch uspodaj jinak - e se v tiscilet - nboensk vznam je ve zkn se moci - crkevn instituce sleduje svoj moc ran stedovk mla vc moci ne mla dostat - poslen paradoxu nekesany nadvaj ale v si toho jak jsou na sebe hodn a peuj o sebe => v nkterch zem ije dodnes (USA- nboenstv je dost sociln a charitativn dvody: spoleensk sebeprezentace, prokazuje se formalizovanou dobroinnost nem co dlat s nboenstvm, ale je to vhodn bohat mus pedstrat kulturnost a 7%) - bohat snobov maj velkou roli ve spolenosti u ns ubylo snob, nen dobe => vliv na divadla, beletristickou literaturu atd.

- pokrytectv je problm, ale problmem je i nedostatek pokrytectv (spolenost na pokrytectv postaven) - ateizace ne vdy byla ateizace, ale vykldn kesanstv - pklad pokrytectv - znefunkovn instituc rozpadajc se

19 Ateismus

19.1 Strun djiny ateismu - v ecku ateismus nadvka (f spolku pro revitalizaci starho nboenstv) - v relnm svt ateismus od pozdnho ma (destky max. stovky lid st tzv. zlat mldee) - mimo Evropu tm nen - v dob baroka ateismus tak jak mu te rozumme, ale m mnoho podob (politick souvislosti)

- osvcensk ateismus, nejtypitj jev evropsk civilizace - odlinost koncem stedovku vydl se kategorie umn z nboenstv a emesla promna umn

31

- kategorie sakrln umn zstv v nboenstv, ale je to znan problematick, zkovat - filosofie mn se, ale stle je - vda renesance je obdob pelomu ve vd, promna vdy - USA djiny vdy zanaj kolem 1600, ped tm tradice a emeslo - promna kesanstv (ale i promna idovstv) Deismus (nboenstv co m jen 1ho boha, je teoretick racionln interpretace kesanstv) - bh udlil prodn i morln zkony stedovk si potrp na morlku, velmi se moralizuje - koreluje s mnostvm krde apod. - Novovk moralizace, prodn zkony sou boskho pvodu, nen toho, kdo by je ml hldat - svoboda svobodn vle od Boha => proto je meme soudit (kameny a zvata soudit nememe, vli nemaj) - meme poruovat morln ale ne prod zkony na na zodpovdnost => soudy a kriminly - prodn se nedaj poruovat jen poznvat pomoc vdy (od Boha) - deistick pnbh mnoho znak boha na odpoinku(v sakrlnm smyslu nebo v trivilnm smyslu obejdeme se bez nj) => vtinov geneze evropskho ateismu = zastaral zbyten pedstava, o kter si nai ddov mysleli, e je poteba proto, aby fungovala vda a morlka - deistickho boha jsme potebovali kvli metodologii vdy, nakonec jsme se obeli bez nj, v morlce je to problm, mme strach, e se to bez boha polme - etika, pokus o nhrady morlky - nboenstv je nahrazeno vdou + starost aby lid nezvleli - nem obdoby - dodnes na to koukaj divn

20 Otzky

20.1 Jak je reln nboenstv globalizovan kultury souasnosti (Evropa)

- okol 20ti let - 1 typ mylen - jsme ateist, ostatn jsou zbytky starho nboenstv co zanik statistiky apod.

-2 typ mylen - jsme vychladl kesansk civilizace arcibiskup university apod., stle se drme zklad a svtsk morlky v matrikch je vtina kesan - 3 typ mylen existuje mnoho menin novinka - mnostv nboenstv, pmo mrn velikosti msta - p. Praha id mlo, ale buddhist docela dost (Vinohrady) - efekt misi a kulturnch vmn, globalizace apod. - revitalizace nboenstv, tradin crkve nadvaj, odlkvaj mlad do sekt po vychladnut njakho nboenstv, asem pijde hlad po dalm nboenstv - vychladlo nejen kesanstv, ale i ateismus (lidem je to v zsad jedno) - otzka jestli ty kulturn formy nedr pohromad dky nemu co neumme pojmenovat - nboenstv me bt to dky emu buddhismus, ateismus, kesanstv, islm koexistuje jaktak bez konflikt, nen jak zkoumat, nikdo nen neangaovn (muselo by pistt UFO religionist a vysvtlit nm to) - z eckho nboenstv nm zstaly jen jmna (Afrodit lechtiv domy, Apollo poty. Dionsos - vinrny), z kesanstv nm toho zbylo vce - kostely; kult penz ikony; chrmy: banky, katedrly jako pamtka; haly - pout za mstem (dtsk koutky) pro vnjho pozorovatele mnoh npadnj ne kostely a pamtky, m vliv na praktick chod kultury

32

- role v komunikaci

20.2 Jak rozumt nboenstv ve vztahu k reduktivnm poznvacm principm

- otzka kdy to nezvisl jednn je kodn a kdy spsonosn (kdy biochemik vypne pi jdle salmu a neuvauje, e je star) - umme fungovat na vce rovinch - vechno m 2 strany:

- nboenstv jako zdroj nebezpe vklon kamsi na druhou stranu jde o schopnost pohybu po kle, nezohledovat, nestt se fanatikem