Internet Geographic Magazinewww.ingema.net

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Svìtové dìdictví UNESCOTRIER (TREVÍR)

Lumír Pecold, Vladimír Tkáè

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

Nìmecko

TRIER (TREVÍR) 7 D

D7/1

RHEINLAND-PFALZPORÝNÍ-FALCKO

Nejstar�í mìsto Nìmecka, kdysi po-kládané za druhý Øím, a rezidence �estiøímských císaøù, pokladnice památekØímské øí�e � kolik oslavných ód opìvu-jících toto mìsto by se dalo je�tì napsat.

Trevír je nejstar�ím nìmeckým mìstem.Le�í na øece Mosele (Mosel) nedaleko hra-nic s Lucemburskem. Nápis na tzv. Èerve-ném domì (Rotes Haus) na hlavnímnámìstí (Hauptmarkt) uvádí, �e Trevír jeo 1 300 let star�í ne� Øím. �estnáct let pøedKristem byl ustaven øímským mìstema roku 177 byl hlavním mìstem provincieGallia Belgica. Pozdìji se stal rezidencí�esti øímských císaøù.

V prvním tisíciletí poboøili mìsto Hu-nové, Frankové a Normani, pøesto zùstalostále velkomìstem. Zdej�í arcibiskupovépatøili od 13. století mezi královské vo-litele � kurfiøty. Za válek v 17. století Trevírznaènì utrpìl. Pozdìji postupnì dostávalbarokní ráz, za 2. svìtové války v�ak bylaopìt znièena tøetina mìsta.

V souèasnosti je Trevír restaurován, jesídlem biskupa, univerzit, pøístavním mìs-tem øíèních lodí a turistickým centrem.

Od severu støe�í vstup do historickéhojádra mohutná Èerná brána (Porta Nigra),

vybudovaná ve 2. a 3. století n. l. Ta patøík nejvìt�ím a nejlépe zachovalým mìst-ským branám z doby slavné Øímské øí�e.U brány stojí románský klá�ter Simeonstiftz 11. století s dvoupatrovou køí�ovou chod-bou. V souèasnosti je zde umístìno Mìstskémuzeum.

Centrální Simeonovou ulicí dojdemena hlavní námìstí � Hauptmarkt, obklo-pené �títovými, hrázdìnými a vì�ovýmidomy. Vedle renesanèní ka�ny stojí sloups køí�em pocházejícím asi z roku 958. Vý-

Trevírské øímské památky, spoleènì s dómem sv. Petra a kostelemPanny Marie, byly do seznamu UNESCO zahrnuty v roce 1986.

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/2

7chodnì od námìstí se nachází románskýdóm sv. Petra s pokladnicí a první gotickýkostel v Nìmecku � kostel P. Marie (Lieb-frauenkirche). V sousedství dómu je zpøí-stupnìno Biskupské dómské a diecéznímuzeum.

Ji�nì od chrámù stojí øímská bazilika(Römische Palastaula), která byla za císaøeKonstantina trùnním sálem, za franskédoby královskou falcí a pozdìji hradem.K bazilice pøiléhá renesanèní a barokníKurfiøtský palác, v jeho� parku jsou roko-kové plastiky. Park je spolu s areálemZemského muzea (Landesmuseum) èás-teènì ohranièen hradbami. Pøi ji�nímokraji parku stojí zøícenina jedineènýchcísaøských lázní ze 4. století, kterou tvoøízbytky pozdnì antického paláce s lázeò-skými a sportovními zaøízeními.

Pìt set metrù východnì se èásteènìdochoval øímský amfiteátr z 1. století. Odnìho vedou západním smìrem tøídy

Südallee a Kaiserstraße a� k øece Mosel.U ní se nachází zbytky pozdnì antickýchlázní (Barbarathermen) a øímský most(Römerbrücke), jeho� základy pocházejíz 2. století. Smìrem do centra vede uliceKarla Marxe, v jejím pokraèování stojírodný dùm a Muzeum Karla Marxe.

ØÍMSKÉ PAMÁTKY V TREVÍRU

Trevír byl po rozdìlení Øímské øí�e jed-ním z velkých hlavních mìst.

V letech 285�395 se stal rezidencí �estiøímských císaøù.

K nejpozoruhodnìj�ím zachovanýmpamátkám z doby øímské patøí Èernábrána, románský dóm sv. Petra, øímskábazilika, zøícenina císaøských lázní, øímskýamfiteátr, antické Barbaøiny láznì a zá-klady øímského mostu.

PORTA NIGRAÈERNÁ BRÁNA

Brána byla postavena kolem roku 300a je patrnì nejkrásnìj�í ze v�ech øímskýchmìstských bran, které se zachovaly. V 11.a� 18. století byla pøebudována a plnilafunkci dvoupatrového kostela sv. Simeona.

Porta Nigra je vysoká 30 a �iroká 36metrù, hloubka stavby èiní okolo 21 metrù.Byla èástí mocných, asi 6,5 km dlouhýchmìstských hradeb. Pískovcové bloky,z nich� byla vystavìna, byly pùvodnìsvìtlé, ale pozdìji ztmavly.

Ve støedu objektu jsou dvì klenuté,volnì prùchozí brány, které svìdèí o dvoj-smìrném provozu, a vnitøní dvùr Zwinger.Nad nimi se vypíná dvoupatrová stavba,ohranièená na bocích dvìma mohutnými

Èerná brána � Porta Nigra

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/3

7vì�emi. Východní vì� byla v postromán-ské dobì sní�ena.V Èerné bránì jsou ná-v�tìvníkùm pøístupna v�echna tøi patra.

Spodní patro Zwingeru bylo kdysi sou-èástí kostela Laienkirche, horní patropatøilo ke klá�ternímu kostelu Stiftskirche.Ve stavebních kamenech z doby Øímanùlze rozpoznat krásné rokokové ornamentyz doby renovace obou kostelù. Pod chóremkostela se nachází cela svatého Simeona.

PALASTAULARÖMISCHE BAZILIKAØÍMSKÁ BAZILIKA

Okolo roku 310, kdy byl Trevír hlavnímmìstem, byla vybudována øímská bazilika.Tehdy slou�ila jako trùnní sál, pozdìji zafranské vlády jako královská falc. Od re-konstrukce konané v letech 1846�1856 bylaevangelickým kostelem.

Støecha a døevìný kazetový strop bylyzasa�eny v dobì 2. svìtové války a pozdìjirekonstruovány.

Budova vysoká 30 metrù, �iroká 27a dlouhá 67 metrù má dvì øady boèníchoken nad sebou. Za doby Øímanù bylazdobena mramorovými inkrustacemia mìla podlahové vytápìní.

V souèasnosti je bazilika evangelickýmkostelem, s oltáøem umístìným v klenutépùlkruhové pøístavbì. V monumentálnímprostoru jsou umístìny øady sedadel.

Vedle øímského Pantheonu je bazilikanejvìt�í dochovanou stavbou z øímskédoby.

K øímské bazilice pøiléhá zèásti barokní,zèásti renesanèní Kurfiøtský palác ze 17.a 18. století, v jeho� parku jsou umístìnyrokokové plastiky. V paláci upoutá nád-herné barokní schodi�tì.

KAISERTHERMENCÍSAØSKÉ LÁZNÌ

Stavba lázní byla zahájena ve tøetímstoletí pod vedením Konstantina Velikéhoa dokonèena v 1. polovinì století ètvrtého.V raném støedovìku byly zdej�í stavbysouèástí mìstského opevnìní, pozdìji v�akslou�ily jako zdroj kamene pro nové stavby.

Rozvaliny lázní vytváøejí pravoúhloukompozici 250 metrù dlouhou a 145 metrù�irokou. Dodnes se zachovaly stìny hor-kých lázní se dvìma poschodími nad seboua rozsáhlý suterén: chodby tvoøí jedineènýa komplikovaný podzemní systém, kterýslou�il k zásobování vodou a k vyhøívánílázní. Informace o konstrukci lázní podá-vají vystavené plány.

Øímská bazilika a Kurfiøtský palác

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/4

7Amfiteátr je nejstar�í dochovanou stavbouv Trevíru. Poèet míst k sezení dosahoval20 000.

Øímský most v Trevíru je nejstar�ímmostem le�ícím severnì od Alp, na nìm� jedodnes mo�ný provoz.

Barbaøiny láznì byly ve své dobì druhýminejvìt�ími v Øímské øí�i.

AMPHITHEATERAMFITEÁTR

Areál je nejstar�í dochovanou øímskoustavbou mìsta, pochází z doby okolo roku100 n. l. Slou�il jak hudebním pøedstave-ním, tak soubojùm gladiátorù se zvíøaty.Amfiteátr byl ve støedovìku podobnì jakocísaøské láznì zdrojem kamene pro dal�ívýstavbu mìsta.

Do souèasné doby se zachovaly základystavby. Ve tøech úrovních uspoøádané øadysedadel byly sestaveny z mocných kamen-ných kvádrù. Ovál horní øady byl 140 me-trù dlouhý a 120 metrù �iroký. Na západnístranì se nacházela ló�e pro èestné hosty.

BARBARATHERMENBARBAØINY LÁZNÌ

Barbaøiny láznì pocházejí z 2. století.Dlouhou dobu slou�ily i jako hrad, odroku 1300 pak jako kamenný lom pøi stavbìjezuitské koleje. Zbytek rozbourali Fran-couzi v roce 1673.

Z celého areálu se zachovaly pouze zá-klady a zbytky pecí. Láznì byly pùvodnìpostaveny na plo�e 172 x 240 metrù. Za-hrnovaly studenou a teplou lázeò a dva

vyhøívané plavecké bazény. Vykopávkynebyly dosud dokonèeny. Z výzdoby sezachovaly mramorové fragmenty figur.Nejznámìj�í je socha Amazonky, dnes umí-stìná v Zemském muzeu.

RÖMERBRÜCKEØÍMSKÝ MOST

Na místì dne�ního mostu existoval je�tìstar�í z roku 16 pøed Kristem, poté dal�ítrámový z let okolo 71 na�eho letopoètu.Základy souèasné stavby jsou datoványdo let 144�152, pìt ze sedmi pilíøù se za-chovalo dodnes. Poslední pilíø na levémbøehu a druhý od pravého bøehu bylyobnoveny v letech 1715�1718, podobnìjako mostní spoje.

Kamenný most má osm obloukù a zá-bradlí. Horní èást je rekonstruována, za-tímco pilíøe jsou vesmìs pùvodní. Na tøetímpilíøi je instalován køí�, pøipomínajícíobnovu v roce 1718.

Dóm v Trevíru

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/5

7Dal�í památky Trevíru zahrnuté doseznamu UNESCO

DOM ST. PETERDÓM SVATÉHO PETRADomschatzkammerKlenotnice

Na poèátku dìjin dómu stojí svatáHelena, matka øímského císaøe Konstan-tina Velikého. Nechala vyu�ít èást svéhopaláce pro stavbu katedrály. Její syn zdezalo�il roku 326 chrám, který patøil k nej-star�ím v Nìmecku. Základy tehdej�í ètver-cové stavby jsou dodnes zachovány vevýchodní polovinì dómu.

Chrám byl v prùbìhu staletí mnohokrátponièen a pøestavován. V 5. století ho za-sáhl po�ár, v 11. století byla pøistavìnarománská západní èást, o století pozdìjipak nový východní chór a ve 13. stoletíkøí�ová chodba. Kostel dostal ranì barokníklenbu, zásahy do architektury byly pro-vedeny i za doby baroka.

Velká promìna nastala po støe�ním po-�áru roku 1717, kdy byly nahrazeny nì-které star�í èásti. Po zbývající dvì staletíbyla zlep�ována statická kvalita, ale základ-ní charakter chrámu zùstal nezmìnìn.

Románský dóm tvoøí severní èást dvou-kostelí. Druhou polovinou je bazilikaPanny Marie (Liebfrauenkirche), pøipojenáz jihu gotickou chodbou.

Rozsáhlá stavba dómu má tøi podélnélodì, dvì velké a dvì men�í vì�e, z nich�jedna má zachován pùvodní románskýcharakter. V chrámu jsou uchovány pa-mátky od 12. století pøes gotiku, renesanci,manýrismus, baroko a� k souèasnosti.

Zvlá�� pozoruhodné jsou lavice kùrupocházející z 18. století. Jsou intarzoványcínem a slonovinou. Prostor nad oltáøem

je zdoben nádhernými �tuky z dílny Gio-vanniho Rossi.

Zajímavé jsou mnohé náhrobky, na-pøíklad náhrobek kardinála Iva (1144),arcibiskupa Balduina Lucemburského(1344), arcibiskupa Richarda von Greiffen-klau (1527). Kazatelna je jednou z prvníchprací sochaøe H. R. Hoffmanna, kterývytvoøil také oltáø V�ech svatých, vý-znamné dílo nìmeckého manýrismu.

Cenné exponáty jsou vystaveny v kle-notnici (Domschatzkammer), umístìné vevýchodní èásti mezi chórem a køídlemkøí�ové chodby. K nejvzácnìj�ím patøíAndreasùv cestovní oltáø, vytvoøený zlat-níky v 10. století. Jsou zde také malíøskádíla, dal�í zlatnické práce, pozoruhodnékadidelnice, monstrance a jiné.

Dóm patøí mezi nejstar�í biskupskékatedrály.

Údajnou Kristovu tuniku nechal trevírskýarcibiskup zazdít v roce 1196 do zdí zdej�íhochrámu. Svaté roucho není v tomto pøípadìpova�ováno za relikvii, ale za dùkaz,�e Kristus byl èlovìk.Tuniku prý sundali z Krista ve chvíli, kdyho sejmuli z køí�e. Vojáci si pak o ni zahrálikostky.Pouze tøikrát za století byla trevírská tunikavyòata ze svého úkrytu a vystavena.Naposledy se tak stalo v roce 1996.Dal�í obdobný kus odìvu patøícího pùvodnìKristu se prý nachází ji� jen ve Francii a paknìkde v Gruzii, ale ten údajnì nikdonevidìl.

Kostel Panny Marie je spolu s kostelemsv. Al�bìty v Marburgu nejstar�ím gotickýmkostelem Nìmecka.

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

7

D7/6

Dóm sv. Petra a kostel Panny Marie

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/7

7Dóm a kostel P. Marielegenda k obrázku

1. Tumba Balduina z Lucemburku(Balduin von Luxemburg).

2. Køtitelnice.3. Oltáø sv. Kateøiny (St. Katharina).4. Oltáø sv. Ane�ky (St. Agnes).5. Køí�ový oltáø.6. Tøíkrálový oltáø.7. Vchod do krypty.8. Mariánská kaple.9. Vchod do køí�ové chodby.10. Románský sál.

11. Klenotnice.12. Vchod do sakristie.13. Portál kostela Panny Marie

(Liebfrauenkirche).14. Oltáø V�ech svatých.15. Oltáø Zmrtvýchvstání.16. Kaple

Heilig-Rock-Kapelle.17. Gotický kostel Panny Marie

(Liebfrauenkirche).18. Køí�ová chodba.

LIEBFRAUENKIRCHEKOSTEL PANNY MARIE

Se stavbou na základech románskébaziliky bylo zapoèato okolo roku 1230.Kostel má významné místo ve vývoji go-tických staveb. Pùdorys kruhu spojujícíhoramena køí�e symbolizuje mystickou rù�i,je to alegorie Matky Bo�í. Nad symbolic-kým rozevøeným kvìtem se pùvodnì zve-dala �tíhlá gotická �pice vysoká pøes 80metrù, byla v�ak r. 1631 znièena bleskema pozdìj�í generace se obávaly ji obnovit.Je v�ak zachycena na v�ech dobovýchobrázcích. Bazilika je spolu s kostelemsv. Al�bìty v Marburgu nejstar�ím gotic-kým kostelem v Nìmecku.

Za 2. svìtové války byl chrám znaènìpo�kozen bombami a po opravách v roce1950 znovu otevøen.

Je to centrální stavba s témìø kruhovýmpùdorysem. Vý�ka klenby nad køí�enímdosahuje 35 metrù. Za pov�imnutí stojízápadní portál, na nìm� jsou výjevy ze

Starého i Nového zákona, zobrazeníkorunovace Panny Marie na severnímportálu a sochy dvanácti apo�tolù napodpìrných pilíøích. Apo�tolové tak sym-bolizují oporu svatostánku.

BISCHÖFLICHES DOM- UNDDIÖZESANMUSEUMBISKUPSKÉ DÓMSKÉ A DIECÉZNÍMUZEUM

Klasicistní budovu muzea postavil roku1830 J. G. Wolff. V roce 1988 ji obdr�elbiskupský dùm. Bìhem pìti let bylo bývalékrálovské pruské vìzení pøemìnìno v mo-derní muzeum.

V biskupském muzeu jsou pøedstavenyukázky umìleckých dìl církevního umìnív dlouhé øadì od poèátkù køes�anství a�do souèasnosti.

V pøízemí je pøedstaven model dómuze 4. století, jedineèné jsou deskové obrazyz doby kolem roku 300 n. l. Zdobily sál cí-

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/8

saøovny Heleny a tvoøí kompozici patnáctisousedících obrazù. Nyní jsou umístìnyna stropì malé místnosti.

Expozice v prvním patøe nabízí k pro-hlídce církevní pøedmìty, monstrance,historické církevní relikvie a ranì støedo-vìké malby z krypty.

Následuje sál s obrazy a sochami, podá-vající pøehled o církevním umìní a zbo�-nosti v trevírském biskupství.

Jsou zde také relikviáøe z poloviny 15.století, madony z 13. a� 14. století a sedmstojících soch ze staletí následujících. Sbírkamincí a medailí pøedstavuje ukázky z dob,kdy Trevír byl pevností.

SIMEONSTIFTSIMEONÙV KLÁ�TERStädtisches MuseumMìstské muzeum

Z bývalé hranièní pevnosti a román-ského klá�tera Simeonstift se zachoval se-verní trakt s muzeem, køí�ová chodbas restaurovaným ji�ním køídlem a èástvýchodního køídla.

Stavba této mohutné budovy bylazahájena ji� v roce 1036 a zdej�í dvou-patrová køí�ová chodba je nejstar�í svéhodruhu v Nìmecku.

Muzeum bylo otevøeno roku 1904. Zá-kladem se staly sbírky trevírských pánù.Za 1. svìtové války bylo uzavøeno, ale odroku 1924 pak zaznamenalo velký rozvoja zamìøilo se na dobu od gotiky po souèas-nost. Po 2. svìtové válce na�lo muzeumpøístøe�í ve Simeonstiftu.

Ranì románský klá�ter je tvoøen po-schoïovými budovami, uspoøádanýmitémìø do ètverce a obklopujícími zahradnídvùr. Otevøená køí�ová chodba je v pøízemí

i v prvním poschodí lemována arkádami,dole mohutnými a nahoøe drobnìj�ími.

Zdi na stranì vnitøního dvora jsouporostlé popínavými rostlinami, plochuzdobí vodotrysk.

Za vstupní halou je umístìn pozoru-hodný model mìsta, zachycující jeho stavokolo roku 1800.

Následuje velký sál � bývalé dormi-torium neboli lo�nice. Jsou zde vystavenyukázky církevního umìní, sochy i malbyz doby pozdní gotiky.

Vpravo od vchodu se nachází galerie,ve které se poøádají pøíle�itostné výstavymoderního umìní.

Ve velkém sále prvního poschodí simù�eme prohlédnout gotické deskovémalby, renesanèní nábytek a rùzné dal�íobrazy.

Malé pøísálí je vìnováno pozdní egypt-ské antice se sarkofágy, mumiovými mas-kami, sbírkou antických lamp, so�kamia keramikou.

RHEINISCHES LANDESMUSEUMRÝNSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM

Muzeum bylo zalo�eno roku 1874 a roz-�íøeno v letech 1906 a 1926. Po rekonstrukcibudovy roku 1956 mohly být doplnìnyvýstavní prostory a� na pozoruhodných7 000 ètvereèních metrù a v roce 1987znovu otevøeny expozice.

Rozsáhlý areál s klasicistní patrovoubudovou smìrem od hlavní tøídy (Weima-rer Allee) a moderní prosklenoupøístavbou do parku (Palastgarten).

V expozicích je prezentována antickáminulost mìsta, pozdnì antické malíøství,køes�anské a støedovìké umìní z rùznýchkostelù.

7

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/9

Prehistorická a galsko-øímská expozicepøedstavuje ukázky z raného Trevíru,exponáty z 2. a 3. století, náhrobky, mo-zaiky, ukázky z uctívání bohù, pozdnìrománskou císaøskou rezidenci aj. Rýnskémuzeum patøí nespornì k nejzajímavìj�íma nejbohat�ím archeologickým muzeímNìmecka.

Dal�í èásti expozice jsou vìnovány støe-dovìku a novovìku. Vrcholem barokníhoumìní jsou zahradní sochy Jupitera, Ju-nony, Merkura a Kleopatry.

MUSEUM KARL-MARX-HAUSMUZEUM V DOMÌ KARLA MARXE

Ve zdej�ím objektu se dne 5. kvìtna1818 narodil Karel Marx. Dùm byl postavenroku 1727 a v letech 1930�1931 rekon-struován. Dnes je základnou pro histo-rickokritický výzkum Marx-Engelsovyideologie a pro vìdecké muzeum.

Jde o dvouposchoïový mìstský obytnýdùm s dvorkem a zahradou.

Pøízemí domu Karla Marxe nabízívideoprogram a výstavy. Vìnováno je takéhistorii objektu. V prvním poschodí jsoupøiblí�eny �ivoty a dílo K. Marxea B. Engelse. Je mo�no seznámit ses doklady o pøedchùdcích moderního so-cialismu, o svazu komunistù a mezinárod-ním dìlnickém hnutí.

Zvlá�tní oddìlení si v�ímá bavlnáø-ského prùmyslu v 19. století.

Druhé poschodí je vìnováno literárnímdílùm obou autorù Manifestu a Kapitálu.Obsahuje øadu originálních dokumentù.Jsou zde vystaveny první pøekladya dùle�ité výtisky. Mezi dokumenty si mù-�eme prohlédnout dopisy, rukopisy,fotografie atd.

Kurfiøti � králov�tí volitelé, z nìmeckého»küren«, to jest »volit«, a »der Fürst«, to je»kní�e«. Zatímco døíve volili krále spoleènìkní�ata, �lechta a lid, ve druhé polovinì12. století se omezil okruh volitelù pouze natzv. øí�ská kní�ata, co� byl privilegovanýstav vysoké �lechty. V »Saském zrcadle«,prvním spise, v nìm� zachytil rytíø Eike vonRepgow (1220�1230) do té doby jen ústnìpøedávané staré zvykové právo, se je�tìvycházelo ze zásady spoleèné volby v�echkní�at, ale nìkterým se ji� pøisuzovalapøednostní úloha a jistá privilegia. Tak tomubylo u tøech rýnských arcibiskupù � kurfiøtùduchovních (Mohuè, Kolín, Trevír) � a svìt-ských kní�at zastávajících èelné øí�ské úøady.Sem patøil napøíklad rýnský falckrabì, saskývévoda, braniborský markrabì a od konce13. století také èeský král.V následující dobì jmenovaná kní�atapostupnì zmìnila své pøednostní postavenív monopol na to, kdo bude volit krále.Oprávnìní kurfiøtù k volbì krále definitivnìuzákonila »Zlatá bula« z roku 1356, kteráurèila nejen prùbìh takovéto volby, aleustanovila také poèet kurfiøtù na sedm. Taktomu bylo a� do roku 1623, kdy pøipadlfalcký volební hlas Bavorsku a jakokompenzace byl vestfálským mírem v roce1648 vytvoøen pro Rýnskou Falc hlas nový,tedy osmý. Do konce existence staré øí�e pakpøibyly je�tì dal�í kurfiøtské hlasy proBrun�vicko-Lünebursko (Hannoversko),Øezno, Toskánsko, Salcburk (roku 1805pøeveden na Würzburg), Württembersko,Bádensko a Hesensko-Kasselsko.Soudobé nazírání na volbu krále vy�adovalood kurfiøtù jednomyslnou volbu a tedynázorovou shodu, která mìla zabránitpøípadným následným rozbrojùm. Takovéjednoty se dosáhlo ale jen málokdy, a tak pøivolbì krále bylo v�dy mnoho prostoru probohaté dary, udìlování výsad a pod.

7

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

D7/I

INFOPORTA NIGRA � ÈERNÁ BRÁNA

Adresa: 5500 Trier, Simeonstraße � PortaNigra PlatzUmístìní: Severovýchodní vstup dohistorického mìstského jádra.Otevøeno: Duben a� záøí 9�18, øíjen a�bøezen 9�17 hodin.

PALASTAULA

Römische BasilikaØímská bazilika

Adresa: 5500 Trier, KonstantinplatzUmístìní: Ve východní èásti mìstskéhojádra.

KAISERTHERMENCÍSAØSKÉ LÁZNÌ

Adresa: 5500 Trier, Kaiserstraße�Wei-marer AlleeUmístìní: V jihovýchodním rohuhistorického jádra, pøi ji�ním okrajiparku.Otevøeno: Leden a� bøezen (úterý a�nedìle 9�13, 14�17), 1.�19. duben (úterýa� nedìle 9�13, 14�18), 20. duben a�25. øíjen (9�13, 14�18), listopad (úterý a�nedìle 9�13, 14�17 hodin).

AMPHITHEATERAMFITEÁTR

Adresa: 5500 Trier, Olewiger Straße 25Umístìní: Na jihovýchodì mìsta, 500metrù východnì od císaøských lázní, za�eleznièní tratí.

Otevøeno: Leden a� bøezen (úterý a�nedìle 9�13 a 14�17), 1.�19. duben (úterýa� nedìle 9�13 a 14�18), 20. duben a� 25.øíjen (9�13 a 14�18), listopad (úterý a�nedìle 9�13 a 14�17 hodin).

BARBARATHERMENBARBAØINY LÁZNÌ

Adresa: 5500 Trier, Südallee 48Umístìní: U øeky Mosely,v jihozápadním rohu historického jádramìsta.Otevøeno: Úterý a� nedìle 9�13a 14�18 hodin.

RÖMERBRÜCKEØÍMSKÝ MOST

Adresa: 5500 Trier, Karl Marx Straße,RömerbrückeUmístìní: V jihozápadním rohumìstského historického jádra, ji�nì le�ímost K. Adenauera, severnì most CísaøeWilhelma.

DOM ST. PETERDÓM SVATÉHO PETRA

DomschatzkammerKlenotnice

Adresa: 5500 Trier, DomfreihofTelefon: objednávky prùvodcev sakristii � 0651/75 801Umístìní: V centru mìsta, pøíchodulièkou Sternstraße od hlavníhonámìstí.Otevøeno: Dóm � duben a� øíjen 6�18

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net

INFO

Poznámky

Umístìní: Na severovýchodním okrajimìstského jádra, vedle Èerné brány.Otevøeno: Úterý a� pátek 9�17; sobota,nedìle a svátky � duben a� øíjen 9�15,listopad a� bøezen 9�13 hodin.

RHEINISCHES LANDESMUSEUMRÝNSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM

Adresa: 5500 Trier, Weimarer Allee 1Telefon: 0651/43 588Umístìní: Blízko �eleznièní tratì, zastarou historickou zdí, nedalekoCísaøských lázní.Otevøeno: Pondìlí 10�16, úterý a� pátek9.30�16, sobota 9.30�13, nedìle 9�13hodin.

MUSEUM KARL-MARX-HAUSMUZEUM V DOMÌ KARLA MARXE

Adresa: 5500 Trier, Brückenstraße 10Telefon: 0651/43 011 (studovna)Umístìní: V centru mìsta smìremk Øímskému mostu.Otevøeno: Duben a� øíjen (pondìlí13�18, úterý a� nedìle 10�18 hodin;listopad a� bøezen (pondìlí 15�18, úterýa� nedìle 10�13 a 15�18 hodin).

D7/II

hodin, listopad a� bøezen 6�12a 14�17.30 hodin.

Klenotnice: duben a� øíjen (pondìlí a�pátek 10�12 a 14�17), listopad a� bøezen(pondìlí a� pátek 10�12 a 14�16), po celýrok nedìle a svátky 14�17 hodin.Prùvodcovská slu�ba: Duben a� øíjendennì ve 14 hodin.

LIEBFRAUENKIRCHEKOSTEL PANNY MARIE

Adresa: 5500 Trier, DomfreihofUmístìní: Vedle dómu, propojenokøí�ovou chodbou.Otevøeno: Duben a� øíjen 6�18 hodin,listopad a� bøezen 6�12a 14�17.30 hodin.

BISCHÖFLICHES DOM- UNDDIÖZESANMUSEUMBISKUPSKÉ DÓMSKÉ A DIECÉZNÍMUZEUM

Adresa: 5500 Trier, Windstraße 6�7,Telefon: 0651/71 05-255Otevøeno: Pondìlí a� sobota 9�13a 14�17, nedìle a svátky 13�17 hodin.Umístìní: Naproti dómu, na opaènéstranì ne� Liebfrauenkirche.

SIMEONSTIFTSIMEONÙV KLÁ�TERStädtisches MuseumMìstské muzeum

Adresa: 5500 Trier, SimeonstiftplatzTelefon: 0651/71 82 440

© Ppress � ve�keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorùa vydavatelství Ppress. Je výslovnì zakázáno jejich jakékoli �íøení, publikování èi dokonce prodej za úplatu.

Internet Geographic Magazine � www.ingema.net