Gymnázium a Střední odborná škola,

Rokycany, Mládežníků 1115

Číslo projektu: CZ .1.07/1.5.00/34.0410

Číslo šablony: I/2 Inovace výuky ČJL

Název materiálu: Ruský romantismus

Ročník: Sexta

Identifikace materiálu: ZAH_12_24_ruský_romantismus

Jméno autora: Zdeněk Záhrobský

Předmět: Český jazyk a literatura

Tématický celek: Romantismus ve světové literatuře

Anotace: A.S.Puškin, Bachčisarajská fontána, Evžen Oněgin, Piková

dáma, Cikáni, M.J.Lermontov, Démon, Maškaráda, Hrdina naší

doby

Datum: 12.10.2013

RUSKÝ ROMANTISMUS

ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN ( 1799 – 1837)

ruský básník, prozaik a dramatik.

bývá považován za zakladatele moderní

ruské literatury.

představitel revolučního romantismu.

psal drobné epigramy, drobnější lyricko-

epické skladby

je rovněž autorem rozsáhlého románu ve

verších

pocházel ze šlechtické rodiny

byl v úzkých vztazích s účastníky šlechtické

proticarské vzpory děkabristů

byl dvakrát poslán do vyhnanství a teprve v

roce 1827 se směl definitivně vrátit do

Petrohradu, kde žil pod policejním dohledem

dvorské intriky ho vehnaly do souboje, v

němž byl zabit

BACHČISARAJSKÁ FONTÁNA

Poema je dramatem lásky, nenávisti a lidské bolesti

popisuje střet dvou světů - polské šlechtické

společnosti a krymských Tatarů v čele s chánem

Girejem

ten přepadne šlechtické sídlo knížete Potockého a

unese jeho dceru Marii

je její krásou nečekaně a do hloubky srdce zasažen

a vezme ji do svého harému

stávající chánovy ženy se velmi těžko vyrovnávají s

jeho náhlým nezájmem.

Především Gruzínka Zarema Marri

vyhrožuje, že jí probodne kinžalem, pokud jí

vezme lásku chána

jednoho dne je Marie nalezena mrtvá a

Zarema je popravena

chán Girej pak nechá na počest Marie

postavit fontánu, u které pak dnem i nocí

truchlí sám ve svém žalu.

PŘEDLOHOU LEGENGA

Krutý chán řekl po smrti své lásky perskému mistru

Omerovi: „Vytvoř z kamene něco, co by plakalo

jako mé srdce.“

Ten mu odpověděl: „Je-li tvé srdce schopno plakat,

i kámen to dokáže.“

Z křesťanskými kříži a mohamedánským

půlměsícem zdobené mramorové desky se dodnes

řine kapka po kapce a padá z jedné kamenné

mušle do druhé jako slzy – Fontána slz.

Fontána slz

TRADICE

Puškin navštívil v roce 1820 Bachčisaraj –

postál před tzv. Fontánou slz

položil dvě růže na památku nevolnicím

harému

v této tradici se pokračuje dodnes - zřízenci

muzea zde do pozdního podzimu kladou po

dvou čerstvých květech.

EVŽEN ONĚGIN

hlavní hrdina, mladý petrohradský švihák, nudící

se, tráví čas na plesích, odjíždí na venkov

tam mu umírá strýc, po němž má dědit

po smrti strýce se usazuje na vsi

seznamuje se s básníkem Lenským, statkářkou

Larinovou a jejími dcerami Olgou a Taťánou

pro Taťánu je Oněgin ztělesněním dívčích snů o

muži

píše mu vášnivé milostné vyznání

Oněgin ji odmítá

u Larinových vzbudí žárlivost Lenského

v souboji ho zabíjí

po létech strávených cestováním se Oněgin vrací

setkává se s Taťánou, která se provdala do vysoké

společnosti

Oněgin se do ní zamiluje, ale tentokrát odmítá

Taťána

Souboj s Lenským

„Já píši vám - co mohu více?

Co ještě mohu dodati?

Teď vím, že máte právo sice

mne pohrdáním trestati,

leč ještě věřím, nešťastnice,

že mne váš milosrdný soud

nemůže přece zavrhnout.

Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;

a věřte: nebyl byste znal

nikdy můj ostýchavý žal,

kdybych jen stín naděje měla,

že třeba jednou za týden

vás u nás na vsi uzřím jen,

abych vám slůvko mohla říci

a v duchu vaši tvář a hlas

než znovu navštívíte nás,

dnem nocí abych mohla stříci…

Však řekli, že jste samotář.

.

Že na vsi nudíte se, víme.

A z nás věru nejde zář,

třebaže ze srdce vás ctíme.

Proč jenom, proč jste přišel k nám?

Já v žalu opuštěné vsi té

bych neznala vás, jak vás znám,

ba ani žal, jejž pochopíte.

Mé zármutky, v tmách duše skryté,

by smířil čas, pak (kdož to ví?)

bych zadala se mužovi

a byla mu i věrnou ženou,

i ctnostnou matkou usmířenou

Ukázka z dopisu Taťány

PIKOVÁ DÁMA

vypráví o důstojníkovi Heřmanovi, který je posedlý

touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet

to zná stará hraběnka Anna Fedotovna

vloudí se proto v noci do jejího domu

využívá pomoci stařeniny schovanky

hraběnku vystraší nenabitou pistolí, ta leknutím

zemřela.

zjevila se mu však ve snu a ony tři karty (trojku,

sedmu a eso) prozradila.

Heřman začal na tyto karty postupně sázet

dvakrát vyhrál velkou částku

při třetí sázce se mu však místo esa zjevila piková

dáma jako memento mrtvé hraběnky

Heřmanovi se zdálo, že přihmouřila oči a ušklíbla

se

Heřman vše prohrál a zešílel

skončil zavřen v nemocnici, kde si neustále

mumlal: “Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma,

dáma!“

CIKÁNI

lyrickoepická skladba

Aleko utekl a zakotvil u cikánů

Chtěl zde svobodně žít, bez společenských

omezení.

Zamiluje se do místní cikánky a později s ní uzavře

sňatek.

Ona ale slíbí lásku jinému muži

Aleko se rozzuří a oba zabije.

Cikáni ho za tento čin zavrhnou a z jejich

společenství vyhostí.

MICHAIL JURIJEVIČ LERMONTOV ( 1814 – 1841)

romantický básník, prozaik, dramatik

pro útočnou báseň Smrt básníka, jíž napadl

Puškinovy nepřátele byl poslán do

vyhnanství

zahynul v boji na Kavkazu / ve vyhnanství/ -

také v souboji

Některá díla mají sklon k filozofickým

meditacím: poéma Démon / principy dobra a

zla/

DÉMON

Poema na zpola biblický a zpola apokryfní námět vypráví o

padlém andělovi, který je pro vzpouru proti Bohu odsouzen

k věčnému neklidu a bezcílnému bloudění vesmírem.

Všemi nenáviděný se ve své opuštěnosti zamiluje do

smrtelné gruzínské princezny Tamary

Ta očekává svého snoubence.

Démon uchvácen zlobou z cizího štěstí způsobí, že Tamařin

ženich zemře.

Tamara pro svého ženicha truchlí, ale tajemný hlas ji říká,

aby zapomněla.

hlas jí stále zaznívá v duši, marně hledá bezpečí v

tichu kláštera

vidí před sebou divný zjev, který jí prosí o lásku

je to démon, který se chce zříci navždy zla a

nenávisti

za slov lásky se přiblíží k jejím rtům a políbí ji

v té chvíli Tamara, zasažena jedem jeho dechu

umírá

je pohřbena vysoko v horách, kde je blíž k nebi

Démon vidí, že musí zase žít opuštěn a bez lásky

proklíná své sny o lepším životě a vzlétne opět plný

zloby do vesmíru.

Vina však není ve zlém jednotlivci, ale v řádu, který

z něho učinil zdroj zla.

První verzi této básně napsal Lermontov ve svých

patnácti letech roku 1829, pracoval na ní tedy více

než deset let

Démon

Démon s Tamarou

Jak proměnili jsme se oba!

Nastalo nové setkání…

Kolem nás plyne sklesle doba,

léta se skryla před námi.

V tvých očích jas již neplane,

znal jsem tě, jakou bývalas.

Tak jako tebe, také mne —

oba nás poznamenal čas.

• • •

Nebyl jsem zrozen pro anděly

a všemocný Bůh stvořil svět.

Proč rodiče mě neprokleli,

to jenom on zná odpověď.

Jsem démon s hrdou duší,

můj démon, vyvolenec zla.

Zlo lásku nikdy nepřehluší,

lhostejnost v srdci uvízla.

Porovnej můj a jeho osud,

minulost patří vzpomínkám…

S bezcitnou duší věř jak dosud,

že na světě je každý sám.

Démon - ukázka

MAŠKARÁDA

drama lásky, žárlivosti a msty

žena knížete Arbenina ztratí na maškarním plese

náramek

najde ho baronesa a daruje ho jako příslib lásky

muži, jehož tajně miluje

tato náhoda vzbudí Arbeninovo podezření z nevěry

ženy Niny

na tuto banální situaci se vrší řada dalších náhod

původně nicotná událost vyúsťuje díky

novým nedorozuměním a pomluvám v

tragédii

Arbenin ženu otráví.

tím původně Lermontovo drama končilo, bylo

zamítnuté cenzurou jako nemorální

druhá verze končí Arbeninovým zešílením,

když se dozví o nevině své ženy

HRDINA NAŠÍ DOBY

Pečorin se cítí být povznesen nad okolní svět

odmítá dělat běžnou kariéru a z vlastního rozhodnutí se tak

stává společenským vyděděncem

marně hledá smysl své existence

zaujat jen sebou opovrhuje vším a všemi

je inteligentní a vzdělaný a velmi arogantní Dokáže

manipulovat s lidmi a především se ženami

chová se odměřeně, a vše ho po chvíli přestane bavit,

neboť i nevšední věci pro něho za čas zevšední

Snaží se najít lásku, přátele a v neposlední řadě i

sama sebe, ale v souladu se svou povahou bez

úspěchu.

Tento typ hrdiny, který je velmi typický pro

romantismus (obzvláště pak ruský), se nazývá

zbytečný člověk.

LITERATURA A ZDROJE

Slovník ruských spisovatelů, Lidové nakladatelství, Praha 1977

http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Sergejevi%C4%8D_Pu%C5%A1kin

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AleksandrPushkin.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lermontov_by_FOBudkin_1834.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kmakovs_107.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vrubel_Demon.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Jurjevi%C4%8D_Lermontov

http://www.spisovatele.cz/michail-jurjevic-lermontov

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Yevgeny_Onegin_by_Repin.jpg

http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/anotace/2010/2/Lermontov-Jakub-

Kostelnik-ukazka.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fontana_slz.jpg

http://kangoroo.sweb.cz/rusky_romantismus.htm