Novy an Outline of the Critical Concept of Class

7/25/2019 Novy an Outline of the Critical Concept of Class

1/25

554 Sociolgia 46, 2014, . 5

Nstin kritickho konceptu tdy1

MartinNov2

Katedra sociologie, Fakulta socilnch studi Masarykovy univerzity, Brno

...vechna vda by byla zbyten, kdyby se jevov forma a podstata vci pmo kryly... Karel Marx (1980: 333)

An Outline of the Critical Concept of Class.This essay reconstructs the critical notion ofclass. Firstly, it turns its attention to the methodological distinctiveness of critical theory andclarifies the key importance of Marx's critique of fetishized capitalist social forms in hissociological method. Secondly, it criticizes the sociological reconstructions of Marx's workthat are unable to integrate his concept of class with his treatment of capitalist socialobjectivity. Thirdly, it shifts its focus to a contemporary interpretation of the critical concept ofclass in Bonefeld's work. Bonefeld derives the process of social constitution from Marx'stheorization of primitive accumulation, which has left its imprint on capitalist conceptuality assuch. On this basis, Bonefeld introduces a distinction between the affirmative and the criticalconcept of class. Finally, this essay, once again, stresses the interconnectedness andinseparability of the concepts of class and class struggle in critical theory and ponders theirusage in the sociology of culture.Sociolgia 2014, Vol. 46 (No. 5: 554-578)

Key words:class; class struggle; critical theory; Marx; The Frankfurt School; Bone-

feld

vod

Sociologick pojem tdy obvykle vychz z empirickho faktu sociln nerov-nosti, kterou kapitalistick dlba prce ve spolenosti vytv. Jej teoretizac iempirickm vzkumem se zabv sociologick studium sociln stratifikace,

je bylo po dlouhou dobu stejnm tmatem cel vdndisciplny. Holmwood(1996) interpretuje Marxovu teorii kapitalistickch vztah, vnich proti sobstoj buroazie a prmyslov proletarit, jako vraz relativn polarizace tdnstruktury v dsledku znan sociln nerovnosti, je doprovzela existenci ranmodernch socilnch instituc. Toto vypjat pochopen tdnch vztah vakv sociologii brzy odeznv. Spolu stechnologickou i spoleenskoutransformac placen prce (Mare 2004) se ve 20. stolet promovala i tdnstruktura zpadnch spolenost. Tda se stv mimodn nejasnmkonceptem, piem spolu soupe dv velk koncepce: jedna akcentujeekonomick rozdly a zjmy, druh kulturn odlinosti. (Scott 1996) Dleitmvztanm bodem zstv i dnes pro nejvt st sociolog, kte tduteoreticky uchopuj, Weberv model sociln stratifikace, kter pedstavuje

1Tato sta erp z autorovy diplomov prce. (Nov 2012) Jej autor dkuje za cenn pipomnky k textu prof. St teckmu,

doc. Maradovi a dvma anonymnm recenzentm.2

Korespondence: Mgr. Martin Nov, Katedra sociologie, Fakulta socilnch studi, Masarykova univerzita. Jotova 10,602 00 Brno, esk republika. E-mail: [email protected]


2/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 555

kritick vyrovnn se sMarxem. V hegemonn sociologick interpretaci sdlelWeber spolu s Hegelem a Marxem pedstavu obecn vvojov tendencezpadnch spolenost, v nich postupn zanaj pevldat ekonomick vztahy,i konfliktu jakoto esenciln komponenty socilnho ivota. Svm drazem,kter pokldal na dleitost kultury a vztahy autority a moci, se snail vyvitekonomick determinismus ortodoxnho marxismu. Zejmna vamericksociologii se vak pozdji Weberovo dlo vykld pod Parsonsovm vlivem,co ssebou pin ignorovn tdnch aspekt jeho stratifikanho modelu,aby tdu nakonec strukturln funkcionalismus redefinoval vnormativnchpojmech, a ta se zhroutila v koncepty statusu. (Ibid: xii)

O konkrtnj vymezen konceptu tdy se vak vedou uvnit tohotodominantnho sociologickho diskurzu otd spory. (Viz anderov 1995,1999; Katrk 2004, 2005a: kap. 4) Stejn otzkou nicmn zstv, zdali

me tda podmiovat sociln jednn. Pojet konceptu tdy, kter na niodpovd kladn, pak asto st v tzv. sociologickou tdn analzu. Tedy smr,jen chpe trh prce coby dleit, nkdy i urujc prvek sociln struktury,proe na nj obrac svou pozornost. Sociologick tdn analza artikulujekoncepci tdy tak, e teoretizuje strukturln pravidelnosti generovan trhem

prce. Teoretick vymezen td je spojeno jednak se zdvodnnm jednotli-vch tdnch ez a jednak s odpovd na otzku, pro bychom mli oekvatpropojen mezi tdn pozic a uritm typem jednn lovka. (Katrk2005a: 7) Jde tedy o deduktivn pstup ke td. Sociologick tdn analzatedy vymezenm strukturlnch pozic, do nich situuje jednotlivce, vztahujelidsk jednn ksocioekonomickm nerovnostem, jejich zdroje interpretujev tdn teorii. Spolu skategoriemi rasy, pohlav, vku a etnicity vytv tda

kostru systmu sociln stratifikace. Tdy jsou v tomto pojet (historickyvzniklmi) zklady socilnch nerovnost Jedn se o charakteristiku lid,kter (do urit mry) podmiuje jejich jednn a postoje a vymezuje pstupokoln spolenosti k nim, objasuje Katrk. (Ibid: 6) V souasn tdnanalze se pitom zanaj stle silnji prosazovat pstupy, je usiluj o jej upropojen sostatnmi dimenzemi sociln stratifikace a sinky nejrznjchkulturnch vliv, co m souviset pedevm s tranzic modern spolenosti odfordismu k postfordismu i industrialismu kpostindustrialismu. (Grusky 2001:32-36)

V tto perspektiv se o td v esk a slovensk sociologii obvykleuvauje: tda tak vnaem prosted vela do irho povdom spoleenskchvd zejmna jako kategorie, je m potencil zodpovdt vzkumn otzkytkajc se konkrtnho stavusocioekonomick struktury dan spolenosti. Jejanalze se pak vnuje empirick vzkum sociln stratifikace, kter testujeadekvtnost teoreticky ukotvench schmat. Souasn sociologick debata otd se vnaem prosted nejastji ubr po prv naznaench linich: je


3/25

556 Sociolgia 46, 2014, . 5

vedena neoweberinskou koncepc uritho kauzlnho vlivu, kterm na jednotlivce psob jejich tdn pozice (zejmna ve vztahu kjinm tdm)odvozen od jejich postaven na trhu prce. Zaktulnch empirickch vzkumse v R tto problematice vnuje nap. kniha o sociln mobilit v eskspolenosti ped rokem 1989 a po nm (Katrk Fuk 2010), na Slovenskupak vzkum sociln stratifikace zaloen na tdnm schmatu EGP (Bunket al. 2011) a Sopciho (2014) testovn sociln tdy, statusu a jejichvzjemn souvislosti, kter na tento vzkum vjistch ohledech navazuje.Katrk (2012) dle srovnval vhodnost aplikace tdnch schmat EGP aESeC v eskch podmnkch.

Empiricky orientovan vzkum sociln stratifikace vak pojem tdy veslovenskm a eskm prosted zdaleka nevyerpv. Poinem, jemu sedostalo v sociologii obou naich zem ir pozornosti i mimo skupinu badatel,

kter se tdou ve svch vzkumech zabv, je Kellerova (2010) prce, jeinterpretuje vvoj sociln struktury modern spolenosti jako pechod od stavusociln nerovnosti knesoumitelnosti. Dsledky tchto promn jsou jakbezdomovectv fyzick, tak i statusov. (Keller 2013) Objevuj se i analzy,kter si vmaj nkterch specifikstednch td i vrstev, jejich promnyinterpretuj jako symptomy hlubch spoleenskch proces. (Keller 2012;Marada 2000) Novou tendenc je pak smovn k takovmu pojmu tdy, kterbude zakotven v konkrtnch socilnch praktikch: Vat (2012) vtomtoduchu bourdieuovsky zkoum tzv. tdu nejchudch, Nedblkov (2012)provd etnografick vzkum dlnick tdy. Zd se tedy, e se mezi naimimladmi vzkumnky zan projevovat snaha o nov uchopen tdy: tda sevjejich pojet neomezuje na sfru trnch interakc, ale stv se nstrojem

komplexnjho, integrovanjho pochopen socilnho svta. Ostatn i tentotext lze pochopit jako teoretick pspvek ktto ustavujc se kritick liniisociologickho pochopen pojmu tdy.

*V sociologii se dnes kvli pevldajcmu spojovn tdy s empirickm

studiem sociln stratifikace ponkud zapomn, e i vjejch neortodoxnchmarxistickch podobch stejn jako vkritick sociln teorii hraje koncepttdy stejn lohu. A to i pesto, e s ve naznaenm hegemonnmpochopenm tdyvcn mnoho spolenho nem. Co vce, tradin koncepttdy se zde podrobuje kritice, kter pramen zdsledn dialektickrekonstrukcemetodologie Marxova dla a zpekonn jej bn sociologickrecepce. Kritick teorie tdy se tak stv Lokonem, jen odhalujev dominantnm sociologickm zachzen sMarxovou konceptualizac tdy lesttrojskho kon. Pomyslnho Odyssea, jemu vzkumnci sociln stratifikaceobecn velmi dvuj, pak pedstavuje Weberova kritika Marxovy tdnteorie. Cesta k odhalen deficitu weberinsk recepce Marxe vede v tomto textu


4/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 557

pes explikaci metodologickch princip marxistickho pojet tdy3. Tyvychzej znroku na dialektick chpn vztahu mezi sociln objektivitou asubjektivitou. Pot, co bude Smithova naturalistick teorie tdy, je se astoMarxovi myln podsouv, konfrontovna sadekvtnjm, metodologickourozpravou pouenm pochopenm Marxovy tdn teorie, stane se rozdl mezikritickm a tradinm sociologickm pojetm tdy jet lpe patrnm. V tchvli vyjde rovn na svtlo zkladn metodologick nedostatek Weberovapochopen Marxe. Pklad kritickho pouit tdy v socilnch vdch pak vtomto Nstinureprezentuje interpretace vah Wernera Bonefelda, souasnhomarxistickho teoretika, jeho prce ke kritick teorii tdy vrazn pispla.Clem pedkldanho textu je tedy v diskuzi vzjemnch vztah rznchmetodologickch pstup uvst do slovensk a esk sociologick diskuzekritickou konceptualizaci tdy jako pojmu, skrze nj se kapitalistick

spolenost antagonickyustavuje.Djinn uritcharakter sociln objektivity a jeho metodologick impli-kace v kritick teorii

Metodologick sebeporozumn kritick teorie pramen z nroku na pochopenjednotlivho socilnho jevu jako entity konstituovan v historicky zvltnepoe. Marxovo (1961:143) materialistick uen, e djiny jsou opravdovmprodopisem (Naturgeschichte) lovka, povstalo z kritiky Hegelovy idealis-tick koncepce djin. Hegel (1960) pemt o historii jako o dovren procesusebeuvdomn Ducha (Geist), jen se v djinch mylen projevuje jakonegativita, jako kritika a pekonvn dosaench pozic a k rozpoznn sebesama. V Hegelov idealistick nauce pichz Duch v dialektice systmuidealistick filozofie k sebepoznn jakoto odcizen, vi individulnmumyslcmu subjektu extern stojc duchovn objektivity. Kpekonn odcizenpak hegelinsk dialektick idealismus dospv filozofickm rozpoznnm auvdomnm siduchovn skutenosti odcizen. Na rozdl od Hegela vak chpekritick teorie odcizen coby specifickou, historicky vlunou sociln kvalitu,a proto klade proces pekonn odcizen v pojmu praxeili zruen i jetlpe dialektick negace (Aufhebung) existujc podoby spolenosti. Jejmaterialismus tedy nenahrazuje hegelinskho Ducha jinm svtodjnmprincipem, jinm Duchem, jen se m protentokrt nazvat napklad Hmotou4,

3V tomto ohledu sta napluje Petruskovu (2011) prognzu, e v naem prosted le znan monosti dalho rozvoje

sociologick teorie v seriznm zjmu o (neo)marxismus.4Znmmi pedstaviteli takovhoto mechanickho materialismu jsou ve Francii nap. osvcent materialist La Mettrie,

Helvtius a Holbach, v Nmecku pak Feuerbach. Podle Marxe (1974: 5) vak nedosahuje nedialektick materialismus kvlisvmu latentnmu ahistorismu ani zdaleka tak hlubokho vhledu do modern spolenosti jako Hegel i ped nm Kant:Hlavnm nedostatkem vekerho dosavadnho materialismu je, e pedmt, skutenost, smyslovost, se pojm jen veform objektu, ili nazrn, nikoli vak jako lidsk smyslov innost, praxe, nikoli subjektivn. Proto se stalo, e innoustrnku v protikladu k materialismurozvjel idealismus.


5/25

558 Sociolgia 46, 2014, . 5

nbr obrac svou pozornost na historicky zvltn, a proto i pechodn zpsob,jm lovk utvv boji sprodou sebe sama.

Lid organizuj uspokojovn svch fyzickch i duchovnch poteb v rz-nch djinnch etapch rzn. Napklad ve stedovku a ranm novovkuvytv sociln substrt, znho vyrstaj specifitj praktiky a fenomny,vztahy mezi feudlnmi stavy: osobn zvislost tu charakterizuje spoleenskvztahy materiln vroby. (Marx 1978: 91) Jak uspokojuje lovk sv potebyv modern epoe? V tomto historickm typu spolenosti pevldl a dnes jiprakticky na celm svt kapitalistick vrobn zpsob, pro nj ji nencharakteristick naplovn lidskch poteb ve vztazch osobn zvislosti,nbrsmnaproduktu individuln prcenatrhu. Jednotlivec tedy ji neprodu-kuje pmopro svou vlastn spotebu (a event. pro spotebu jinch lid), aleuspokojuje sv poteby zprostedkovan. Produkt jeho prce je na trhu

pomovn penzi, tedy veobecnou ekvivalentn formou hodnoty, co trntransakci usnaduje, nebo pomr, vnm se produkt jeho individuln prcesmuje vi produktm prce jinch, tak lze penzi snadno vyjdit. (Ibid: 85)Hodnota konkrtnho produktu, kter na trh jednotlivec pin, vak nenurena mnostvm individulnprce vproduktu zpedmtnn, nbr spole-ensky nutnou pracovn dobou nutnou pro jeho vrobu: sociln objektivizo-vno tedy nen jen zbo, je jednotlivec na trh pin, ale i prce, kter jevytv. Ve vudyptomn praxi smny se vak stejn tak uskuteuje inadvlda abstrakce, kter se vjednotlivch aktech smny sociln validuje, nadtm, kdo ji uvd do chodu, nad lovkem. Rovnost abstraktnho ekvivalentu,jen trn smnu definuje, maskuje systematickou spoleenskou reprodukcivldnoucch a ovldanch a antagonickou povahu socilnch vztah. (Adorno

1990b: 13-15) V kapitalistickm vrobnm zpsobu existuje lidsk prce jakovnitn rozporupln jednota konkrtn innosti producenta a nutnosti, aby tatokonkrtn, smyslov aktivita vela do abstraktnho, konceptulnho univerzakapitalistick prce, kter na ni skrze mediaci spoleensky nutnou pracovndobou uvaluje svou vlastn asovost. (Nov 2014) Historicky urit zpsobobjektivizace lidsk prce charakterizuj urit abstrakce, je jsou nejabstrakt-nj, zrove ale vsocilnch jevech, je jsou pro dialektika v prvn adexistujc esenc, vdy ptomnou, a proto i nejkonkrtnj determinac dansociln formy. (Hegel 1975: 122)5

Kapitalistick sociln objektivita tedy existuje jako mediace konkrtnsociln aktivity djinn vlunou konceptualitou; jako vztah mezi obecnm apartikulrnm; jako vztah mezi rodem a druhem. Marxova metoda pochopen

sociln skutenosti proto primrn neusiluje oidentifikaci psobcch pin io prezentaci ad hocaplikovatelnch model socioekonomickho jednn, ale o

5Pouen pspvky k interpretaci teoretickho statusu a imanentn logiky rozvjen analytickch kategori ve vrcholnm

Marxov dle nalezne ten nap. vBackhaus 1992; Clarke 1991: kap. 4; Arthur 2000; Arthur 2006; Reichelt 2007.


6/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 559

rozkryt specifickch konceptulnch moment kapitalismu.Jej pojmov apartproto nutn zahrnuje jak vysoce abstraktn koncepty, tak i nstroje pochopenkonkrtn spoleensk totality. (Arthur 2001) Intern soust vdeckho po-chopen kapitalistick totality se stv kritika jevov formy o sob, resp.rznch podob vdom, skrze n nahlej nejrznj sociln akti relnpodmnky svho spoleenskho byt. Zpsob, jm se ped pomyslnmnezaujatm pozorovatelem socilnch jev o sob trn smna ve sv bez-

prostednosti vyjevuje, je mystifikovan, nebo separuje empirickou jevovouformu od jej kapitalistick sociln esence. Nlezy, k nim takovto stdmvzkumnk dospje, zstanou pouze ahistorickm ulpnm na jsoucm, jehovdeckmu prosvcen brn ern Nyx jeho bezase pojman ptomnosti .Sociln fenomn bude tedy postien pouze ve sv bezprostednosti, jako jispoleensky zprostedkovan pedmt: tato vzkumn optika ve studovanm

jevu neumouje zahldnout esenciln moment specifick historickkonceptuality, kterou prostedkuje, ili moment jeho spoleensky uritkonstituovanosti. To, co je historicky a sociln zvltn, pak nutn vyhl jakoprodn: pro tento obsah pijm takovou formu tak zstane naemupozorovatelistejn jako reprezentantm politick ekonomie nepochopitel-nou zhadou. (Marx 1978: 94) Vci, je quafyzick pedmty nemaj dnouspoleenskou moc, se vtakto oitn empirick perspektiv konsekventn jevjako sociln subjekty, kdeto lid se zdaj bt pouhmi objekty jejichspoleensk aktivity. Akt smny pochopen pouze ve sv bezprostednosti jeskutenost smyslov nadsmyslnou, fetiistickou iluz vcnch vztah osoba spoleenskch vztah vc. (Ibid: 87) Ve skutenosti se vak v jistm druhu

smnyrealizuje obecn determinace spoleenskho pracovnho procesu: onm

zbom, jeho nkupem lze zskat vce hodnoty, ne je cena, za ni se na trhuprodv, je pracovn sla. Tak vznik nadhodnota6, skuten telos spoleen-skho vztahu kapitlu, hodnoty, kter se sama zhodnocuje. (Marx 1978: 201)Spoleensky vyprodukovan nadhodnota se pipoj kji existujc masekapitlu a opt se investuje do vroby, aby se coby sociln objektivizovanprodukt iv prce stala prac mrtvou, konstantnm kapitlem, a jako uprznova a znova vysvala prci ivou. (Ibid: 236) Pokud tedy pijm lidskprce7 vprocesu spoleensk produkce a reprodukce kapitalistickou formu,stv se sociln reprodukce konceptuln uritou sociln skutenost,konkrtnji pak zhodnocovacm procesem kapitlu.

6 Chpavou interpretaci Marxova konceptu nadhodnoty a jejho vztahu k dalm dleitm kategorim kritiky politickekonomie pedloil nedvno Halas. (2012a, 2012b)7 Prce je pedevm proces, probhajc mezi lovkem a prodou, proces, v nm lovk svou vlastn innost

zprostedkovv, reguluje a kontroluje vmnu ltek mezi sebou a prodou. lovk uvd do pohybu prodn sly, kterpat k jeho tlu, pae i nohy, hlavu i ruce. Tm, e tmto pohybem psob na vnj produ a mn ji, mn zrove svouvlastn pirozenost. (Marx 1978: 184; zvraznn autor)


7/25

560 Sociolgia 46, 2014, . 5

Kritick teorie frankfurtsk koly navazuje na Marxovo uchopen kapitalis-tick sociln objektivity vpozmnnch djinnch podmnkch. Jak vtipnpoznamenv Sohn-Rethel (1972: 10), mylen jejch pedstavitel je jakousiteoretickou a ideologickou nadstavbou poraen proletsk revoluce v N-mecku po prvn svtov vlce. Krom analzy nejrznjch kulturnchfenomn vak pin frankfurtsk kola i metodologickou kritiku, jemnohdy osvtluje i rozvj Marxovu dialektickou metodologii sociln vdy,kter zstala z rznch dvod ukryta v jeho teoretick laboratoi. (VizReichelt 1995) Jednm z nejvraznjch pnos autor kolem stavu pro

sociln vzkum je v tomto ohledu rekonstrukce Marxova (1978: 98)porozumn kapitalistick podob subjektivity jako charakterov ekonomickmasce. Lidsk subjekt ztrc svvojem kapitalismu a stle se roziujcmokruhem zbom uspokojovanch poteb jistou autonomii, kterou si zachovval

vpotcch tohoto vrobnho zpsobu. Rezistence vi komodifikaci miz iz kulturn sfry a umn, m lovk pichz o dleitou protivhu jednoroz-mrn logiky akumulace kapitlu. Lid si stle mn uvdomuj, e jsou pou -hmi objekty ekonomickho procesu, co je pivedlo k tm nejhorm politic -km dsledkm. (Horkheimer 1988)

Vrazn se promnila i ideologick rouka sociln reality: zatmco za asMarxovch byl dlnick svt jasn oddlen od svta vych td, socilnvvoj vedl ve druh polovin 20. stolet ke vzniku peludu beztdnosti.(Adorno 1990d: 383, viz t Adorno 1990a) Spolenost dnes zstv tdnmbojem stejn jako v dob, z n tento koncept pochz, pe Adorno. (1990b:15) Spolu se zlepenm materilnch podmnek pracujcch a s podstatnmrozenm jejich konzumnch monost se promuj i jejich spotebn vzorce,

je se nap spoleenskmi tdami m dl tm vc navzjem pipodobuj.V naivn interpretaci se pak zd, e povstn otroci setsli jaksi mimodk svokovy, ani by ktomu potebovali sociln revoluci. Pravda, nezskali sice celsvt, ale doclili alespo plnoprvnho obanstv a osobn svobody. Adorno(1990d: 389) vak proti tomuto rozenmu nzoru namt, e takov indivi-dualita je sama spoleensky produkovanm konceptem, kter spad pod kritikupolitick ekonomie. Jeho kritika stoj na tom, e ona masov individualizacestle nen nim ne subsumpc k totalit ekonomickch abstrakc. (Adorno1990c: 244) Ty se v Marcuseho (2009a: 111) podn ustavuj za zdy indivi-du pestoe jde o jejich prci. Aporie ideologickch reprezentacburoazn spolenosti pak tkv v tom, e jedinci do n socializovan nikdynemohou dostt kantovskmu nroku na autonomn, kritick pouvn svhorozumu. Konstitutivnm pedpokladem kapitalistickho ratiaje vroba pro ziska extrakce nadhodnoty z iv prce a takov druh rozumu systematickypedsouv svou konceptuln determinaci ped individuln akt mylen;preformuje objektivitu, do n se individuln jednn vkld. Ergo je pak


8/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 561

falenm rozumem zvcnn a zvnn tdnho vztahu prce a kapitlu. Zdnbeztdnosti je iluz, kter v jist djinn chvli povstv zkonkrtn podobyrozporuplnho spoleenskho celku, vnm a skrze nj se realizuje abstraktnpojmov determinace, kter je kapitalistick spolenosti vlastn. Aktuln stav,v nm se spolenost nachz, je jistoukonstelac rznch socilnch tendenc,a proto nelze ulpvat na jeho povrchu, jen me v dan chvli vyhlet jakostojat vodn hladina. Naopak, serizn pochopen tto fze kapitalismu si dvysvtlen doasnho oslaben socilnch antagonism a mus zvaovat i mo-nost jejich optovnch projev.

Kritika naturalistickho pojmn tdy jako vyvrcholen kritiky klasickpolitick ekonomie a jej souvislost stradin weberinskou recepc Marxev sociologii

Sociologov asto vyjaduj svou nelibostnad tm, e Marx nikdy nevypraco-val ucelenou teorii socilnch td (Katrk 2005a: 15) a e svoji teorii tdnikde systematicky nevysvtlil a ani nedefinoval pojem spoleensk tda.(anderov 2000: 43) Typick stanovisko zastv v tomto kontextu Dahrendorf(1963: 31), kter tvrd, e Marxem-filozofem vysloven teze nelze empirickytestovat jako hypotzy, a proto jsou nevdeck. Marx tak l na svho tenepast, kter je zaloena na defininm triku a neospravedlnitelnm zamovnfilozofie za sociologickou analzu: Marxova filozofie jej donutila zradit jehosociologii. Autor stati zde hj pozici opanou: jeliko nen Marxv pojemtdy zformulovn jako koncept pouze empirick, nbr jako koncept histo-ricky zvltn, nelze jednodue pebrat jeho definici a srovnnm s objektiv-nmiempirickmi daty hic et nunczjistit (ne)adekvtnost tdn teorie. Marxvyvinul a pouval koncept tdy qua kategorii, skrze ni se ustavuje odcizenpovaha kapitalistick prce. Jeho pochopen tdy vKapitluje ostatn zvelksti kritikou Smithovy koncepce sociln stratifikace.

O existenci t sloek, na n se pirozen rozpad celkov hospodskprodukce kad civilizovan spolenosti, pe Smith (2001: 222-223) vBo-hatstv nrod. Tmito temi zdroji obivy, z nich lze vposledn instanciodvodit dchody vech socilnch stav, jsou renta, kter pochz zpozemko-vho vlastnictv, mzda, je se plat dlnkm za jejichprci, aziskzamstnava-tel pramenc z jejich podnikn. Tyto ti stavy maj na spolenosti rznzjmy. Dlnci maj zjem na co nejvy otevenosti trhu a konkurenci, nebom vy je poptvka po jejich prci, tm vy jsou i jejich mzdy. Problm

dlnk vak le v nevdom tchto zjm: jejich nzk vzdln a kulturnrove jim nedovoluj tento fakt rozpoznat, proe se nechvaj zmanipulovatzamstnavateli a hj zjmy jejich. By se dnes Smithem zatiuj pedevmzastnci deregulace pohybu kapitlu a voln hry trnch sil, tak co se teharmonie partikulrnch zjm jednotlivch stav se zjmy celospoleenskmi,


9/25

562 Sociolgia 46, 2014, . 5

navazuje Smith (Ibid: 224) na uen fyziokrat a tvrd, e majitel pdy sttnemohou nikdy zavst na nepravou cestu, tm, e budou sledovat zjem svhovlastnho stavu, alespo tehdy ne, je-li jim ten zjem trochu jasn. Fyziokratsi sice uvdomovali hospodsk vznam zemdlstv, avak ponkudzanedbvali dleitost kapitalist. Ti investuj do podnikn svj individulnkapitl, ale mra zisku nestoup se vzrstajcm blahobytem, tak jako renta amzda a nekles s jejm upadnm. Prv naopak; v zemch bohatch je vdysama od sebe nzk a v zemch chudch vysok, nejvy je pak v zemch, kterspj do zkzy nejrychleji. (Ibid: 225) Zamstnavatel a obchodnci jsou lidpraxe, musej neustle sledovat zjem svho individulnho kapitlu, a vyvj seu nich proto siln dispozice kpragmatickmu jednn. Jejich utilitrn pstupke spoleenskmu dobru nakonec st ve snahy o rozen trhu a potlaovnsvobodn konkurence.

Roziovn trhu me asto celkem odpovdat i zjmm spolenosti; zuo -vn konkurence se vak mus zjmm spolenosti vdycky pit a napomhpouze podnikatelm zvyovat zisk nad jeho pirozenou mru a uvalovat tak naostatn obany nesmyslnou da ve prospch podnikatel. Zjmy tohoto stavunejsou nikdy zcela toton se zjmy spolenosti stavu, jemu jeho zjemzpravidla vel spolenost klamat a dokonce ji pokozovat a kter ji tak jinejednou oklamal a pokodil. (Ibid.)

Smithova teorie o zdrojch dchod rznch spoleenskch stav jeteoretickm opisem kontur trn empirie, je fenomenologi kapitalistick smnya mutatis mutandis se vparadigmatickm pstupu politick ekonomie k so-ciln realit praktikuje dodnes. (Srov. Backhaus 1992) Tradin sociologickrecepce navc vychz z pedpokladu, e Marx ve tetm dlu Kapitlupatrn

pebr Smithovu nauku otech velkch spoleenskch tdch, kter charak-terizuj kapitalistick zpsob vroby. Jedn se o dlnky, kapitalisty a pozem -kov vlastnky. Pro prvn znichje typick mzda a zhodnocovn pracovn sly,pro druh zisk a zhodnocovn kapitlu a pro posledn z nich pozemkov rentaa zhodnocovn pozemkovho vlastnictv. (Katrk 2005a: 19)

Tato interpretace vak trp tradinm sociologickm problmem: opomjkritiku Smithova ekonomickho naturalismu, kterou pedevm Marx v osma -tyict kapitoleKapitlu Trojjedin formuleprovd. Byl-li toti Marx kritic-km teoretikem kapitalismu, musel ke Smithovu odvozen zdroj dchodujednotlivch stav zaktulnch empirickch prostedk reprodukce ihnedpojmout krajn podezen: trojjedin, smyslov nadsmyslntranscendentlnsla, kter je nadna sociln moc a ukrv se vkapitlu, pd a prci, je pro

Smithe pedpokldanm faktem. (Marx 1978: 87) Tuto objektivn danost, kterstoj mimo lidskou prci, neme lovk nijak zmnit. Me ji nanejvvdecky poznat, odhalit partikulrnmi zjmy, je ekonomick proces generuje,a racionln ve spravovat. Smith soud, e se vjevovch formch ekonomic-


10/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 563

kch interakc pmo zra jejich pravda. Pitom vak domnl oddlenostzdroj dchodu stav, kter Smith rozliuje, je v nekritickm pochopenmystifikovanou jevovou formou kapitalistickho vrobnho zpsobu v tomsmyslu, e kapitl fixuje st hodnoty, a tud produktu ron prce ve formzisku, pozemkov vlastnictv druhou st ve form renty a nmezdn prce tetst ve form mzdy, a prv touto pemnou dl z tchto st dchody:kapitalisty, pozemkovho vlastnka i dlnka, nevytvej vak substanci, kterse mn v tyto rzn kategorie. Toto rozdlen naopak pedpokld tuto sub-stanci jako danou, toti celkovou hodnotu ronho produktu, kter nen nicjinho ne zpedmtnn spoleensk prce. initelm vroby, nositelmrznch funkc vrobnho procesu, se vak vc nejev v tto form, nbrvcemn ve form pevrcen. (Marx 1980: 338)

Jakkoli se renta, kapitl a mzda jev nanejv dispartn, tak jejich pro -

dukty pat do stejn sfry, do sfry hodnoty . (Ibid: 337, 339) Oddlen zjevkapitalistickch stav i td je stejn jako zjev pirozenosti zdroj jejichdchod pouze mmenm socilnch forem. Teoretizace jednotlivch momentekonomickho procesu, kterou provd politick ekonomie, ulpv na povrchusocilnho fenomnu. Nevztahuje jev k historicky urit konceptualit kapi-talistick spolenosti, proe se tato vda hrout do propasti buroazn ideolo -gie. Politick ekonomie se stv ideologi nikoli v dsledku zkorumpovanostii vdomho strann zjmm buroazie, ale na prvnm mst kvli deficitmv oblasti metody, je neodpovd svmu djinn uritmu pedmtu: je pro svjnaturalismus ahistorick. Nakonec i jej nejlep mluv zstvaj vce imn v zajet svta zdn, kter svou kritikou rozbjeli, a upadaj tud vichnivce i mn do nedslednost, poloviatost a neeitelnch rozpor . (Ibid:

345) Marxova hegelinsk hantrka a vyhrocen dialektick formulace, jich jeTrojjedin formule pln, nemus bt pro tradin sociology mn obeznmens filozofickmi disputacemi onch as snadnm soustem. Na druhou stranubitk Marxovy vroky o tom, e se prv diskutovan dchody a jejich zdrojemaj ksob navzjem asi jako notsk poplatky, erven epa a hudba i ecena prceje stejn iracionln jako lut logaritmus, mohou teninapovdt, e Marx naturalistickou teorii tdy, u n zan i kon koncep-tualizace politick ekonomie, za svou rozhodn nepijm, nbr ji coby

fetiismus kapitlukritizuje. (Ibid: 330, 334)Co je tedy vlastn tda? Jak maj tdy v Marxov projektu sociln vdy

analytick status? Vpedmluv k prvnmu nmeckmu vydnKapitlumluvMarx (1978: 19) o td jako o perzonifikaci ekonomickch kategori. Jde

tedy o ve diskutovan charakterov masky, skrze n existuj jednotlivciv historicky uritch spoleenskch vztazch, o jevov formy tchto vztah.Z kritiky Trojjedin formuleje vak patrn, e pouh registrujc popis akategorizace tchto jevovch forem nedostauj k jejich vdeckmu pochopen,


11/25

564 Sociolgia 46, 2014, . 5

resp. e porozumn, jeho se takto doshne, je pouhm pepsnm zjevu jejichdomnl oddlenosti, je se m zakldat na odlinch zdrojch dchodjednotlivch td. Zanedbv se tak analza povahy jejich sociln zvltnhoustavovn a opomj se otzka souvislosti rznch charakterovch maseks celkovm ekonomickm procesem. Nekritick reprodukce jevu socilnnerovnosti v jeho bezprostedn empirick podob odpovd naturalistickmetod, pro ni je rozpor v socilnch entitch pouhou kategori formlnlogiky, a nikoli projevem antagonickho ustavovn spoleensk prce skrze

sociln entity, je kapitalistickou sociln realitu charakterizuje. Pro Marxe(1980: 345) je kapitalistick sociln objektivita zaarovan, pevrcen a nahlavu postaven svt, v nm Mounsieur le Capital a Madame la Terre jakosociln charaktery a zrove bezprostedn jako pouh vci provdj sverty. Mounsieur le Capital je qua kapitalista zosobnn, vl a vdomm

nadan kapitl; dlnkem je pak ten, z jeho kapitalisticky konstituovanprce ili znkupu jeho pracovn sly zskv Mounsieur le Capital nadhod-notu. (Marx 1978: 161) Kapitalistick Madame la Terre pipomn kapitalistovinco z jeho historick geneze a sama je kapitalistkou cum grano salis. (Marx1980: kap. 47) Konkrtn empirick existence vech t je stejn falen amystifikovan jako kapitalistick realita sama. Dlnci se vak pibliuj kpravd na epochy tehdy, kdy bojuj proti socilnmu zdroji, kter je jakodlnky konstituuje. (Marx 1946, 1951)

*O dlo Maxe Webera a jeho pozdj rozvinut se tato sta zajm z prostho

dvodu: sociologov obvykle neproblematicky pejmaj Weberovu perspek-tivu, v n se tda stv jednou ze soust stratifikanho systmu modern

spolenosti. Zpsob, jm Weber tdu konceptualizoval, umonil pozdjmgeneracm sociolog pracovat stmto pojmem jako spromnnou, kter podmi-uje sociln jednn jednotlivc. Vedle n existuj i jin faktory, je ovlivujlidsk jednn. Pestoe se na tom, kter promnn to jsou a jak js ou mezinimi a tdou vzjemn vztahy, rzn sociologov neshoduj, vtinou akceptujWeberovo fundamentln nastolen teoretizace tdy jako strukturln pozice,v n se vyskytuj individua (ili chpou tdu jako inek tdnho postavenjednotlivc).I Marxovo dlo pak sociologie namnoze nahl skrze tuto optiku.

Nejjednodum defininm momentem tdnho postaven je pro Webera(1978b: 927) vlastnictv majetku, nebo naopak nemajetnost. Jde o prostouskutenost, e do trnch interakc vstupuj jejich akti vybaveni nestejnmmnostvm materilnch statk a praktickch dovednost, co diferencuje jejichance na trhu uspt, a tak sv zdroje rozhojnit. Na jinm mst proto Weber(1978a: 302) pe o tdnm postaven jako o typick podobnosti ve zpsobuobstarvn statk, od nho se odvj individuln ivotn pozice v socilnstruktue a dosahovn vnitnho uspokojen. Lid v podobnm tdnm posta-


12/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 565

ven se li jednak druhem slueb, kter na trhu nabzej, jsou-li nemajetn, apak podle toho, nakolik jsou schopni ze svho vztahu k recipientovi tit.Tdn postaven tedy uruje pedevm zdroj hlavnho pjmu. Tdn posta-ven je vposledku trnm postavenm. (Weber 1978b: 928)

Tdaje pak oznaenm pro osoby, kter se nachzej ve stejnm tdnmpostaven. (Weber 1978a: 302) O tdch m smysl mluvit pouze ve spole-nosti, kde zajiuje distribuci statk trh, take napklad o otrocch jako o tdmluvit nelze. Weber (1978b: 931) t vhistorick perspektiv upozoruje navzrstajc vznam instituce trhu od antiky pes stedovk a kmodern.Nerovnost zdroj jedinc, ji na trh vstupuj, vede Webera k vaze o privile-govanch a znevhodnnch tdch. Kritrii tdn (pod)privilegovanosti jsouve majetku i renta u vlastnickch td aschopnost profitovat z chodu firmy(a u dky monopolizaci rozhodovacho procesu i vhodm poskytovanm

danm typem vzdln) u td komernch. Jedno samozejm nevyluujedruh, take napklad vlastnk firmy je privilegovn jak z hlediska vlastnictv,tak profitu, zatmco zadluen dlnk je vobou tchto ohledech znevhodnn.Vslednmi socilnmi tdami, je Weber (1978a: 305) identifikuje, jsou pakdlnick tda, maloburoazie, nemajetn inteligence aspecialist, nad nimistoj vlastnicky ivzdlanostn privilegovan.

Sama tda vak Weberovi neposkytuje dostatenou explanan oporu provysvtlen systmu sociln stratifikace, natopak socilnho jednn. Weberkritizuje Marxe prv za to, e takovto kauzln vztah mezi tdou a socilnmjednnm pedpokld. Pe, e zachzet stdoukonceptuln tak, jako bybyla ekvivalentn pospolitosti, vede ke zkreslen; jde o pseudovdeckouoperaci s pojmy tdaa tdn zjem, kter nalezl nejklasitj vyjden

v tvrzen jednoho talentovanho autora, e jednotlivec se sice me, pokud jdeo jeho zjmy, mlit, ale tdaje ve svch zjmech neomyln. (Cit. podleanderov 2000: 60) Weber na rozdl od takov koncepce pedkld alterna-tivn model, v nm kategorie tdy vystupuje jako dimenze pokrvajc trninterakce a nerovnosti z nich plynouc. Nemn dleit jsouvak v modernspolenosti sfra kulturnch praktik, vn se formuj statusov skupiny (Weber1978a: 306-307, 1978b: 935), a oblast mocensk, je je domnou politickchstran. (Weber 1978b: 938-939) Weberovo pojet sociln stratifikace tedypedpokld pluralismus rznch sil, kter se v sociln realit stetvaj.Aktuln podoba sociln stratifikace je pak jejich vslednic. Obecn nelzeci, kter z nich je pro sociln konflikt urujc to je kolem empirickanalzy. Tda je pro Webera tedy pouze jednou zdimenz, v nich se sociln

konflikty odehrvaj.Je vak Weberova kritika Marxe, kter Webera vedla k formulaci vlastn

koncepce tdy, oprvnn? Pi hodnocen validity Weberova ten Marxedochz sta kzvru, e Weber a spolu s nm i znan st sociolog


13/25

566 Sociolgia 46, 2014, . 5

myln pedpokld, e se metoda Marxovy konceptualizace primrnzakldna zachycen kauzlnho vztahu mezi tdou a socilnm jednnm. ZatmcoWeber se ve svm pojet sociln stratifikace skuten sna identifikovat

pluralismus psobcch sil, Marxova koncepce tdy rozvj kritiku totalityuritch kapitalistickch abstrakc, a tedy i distinktivnch charakteristik, kterjednotlivci zskvaj bhem subsumpce ke kapitalistick sociln objektivit.Marx nepotlauje negativn komplement pivtlen prce ke kapitlu, nbrz tdnho boje in osov princip svho pojet tdy. Weber tuto dialektickoupovahu Marxovy tdn teorie nerozpoznv. Weberovu tradin kauzln,rozporu zbavenou definici tdy zkrtka a dobe nelze zamovat za dialektic-kou konceptualizaci, kter chpe kontradikci jako intern soust svhoanalytickho apartu. Z tohoto dvodu Weber Marxv koncept tdy nein -terpretuje adekvtn. Sociologii se tak otevr cesta kpozitivistickmu ten

Marxe, kter pistupuje kjeho konceptu tdy nekriticky. Marxv pojem tdyse rekonstruuje bu weberovsky, na zklad tdnho postaven jednotlivc,nebo se odvozuje naturalisticky ze Smithovch pirozench zdroj dchodujednotlivch stav.

Weber kr Marxe za nedostatenou teoretizaci kauzlnho objasnn lid-skho jednn, za jeho ekonomick redukcionismus. in tak proto, e pin-nost je pro Webera nepeklenutelnm horizontem sociln vdy: jeho rozum-jc sociologie se sice od socilnvdnho pozitivismu8 v mnoha podstatnchrysech odliuje, avak prv kauzalita je jejich metateoretickm svornkem;domnle univerzlnm vdeckm principem, z nho oba metodologickpstupy vychzej, aby se vi sob poslze mohly zat na tomto spolenmzkladvymezovat. Sociln objektivita je pak pro n produktem vce i mn

nahodilch, racionlnch stejn jako iracionlnch, determinac trnch,kulturnch i mocenskch. Toto metateoretick vchodisko Weberovy sociolo-gie, je na jeho partikulrnch teorich zanechv jist obtisk, kritick teorieodmt: Horkheimer (2004: 55) proto pe o Weberovi jako nkom, kdo peseve podntn, co sociologii pinesl, zstal v srdci pozitivistou.9Jak ale ukzalnrt Marxovy koncepce tdy, kter dsledn pedvedl konceptualizaci tdyna pozad jeho dialektick metody, Marxv cl byl zcela jin: lo mu o obna -en reln existujc abstrakce, je in modern ru historicky specifickou,kapitalistickou, a odhalen toho, co ji zevnit rozkld. Marxovo uchopen tdyje negativn ontologi kapitalistick spolenosti a kritikou jejch jevovchforem. (Adorno 1990f: 233) Nejpodstatnjm momentem Marxovy tdn

8Pozitivismem chpe kritick teorie metodologickou tendenciv socilnch vdch, kter odmt otzku po esencilnm.

(Adorno 2000: 19) Viz t (Marcuse 2009b; Adorno 1990f; Horkheimer 1988).9Rovn ideln typ, klov nstroj Weberovy (1978a: 21) metodologie, operuje na kauzln bzi: pozorovan odchylky

skutenho socilnho jednn od ideln typickho umouj jeho kauzln vysvtlen.


14/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 567

teorie je pak artikulace tdnho boje jako intern kapitalistick negativity:tdn boj je samotnou tdou. (Gunn 1987: 16)

Jak se s Marxovou konceptualizac tdy vyrovnvaj sociologov, ktekrej veWeberovch lpjch? By jde o velk jmna, jejich interpretacenen pli vrohodn. Proslul weberint teoretici Dahrendorf (1963) aGiddens (1975) svorn tvrd, e Marxova argumentace stoj a pad s akcentem,jej klade na ekonomickou sfru, kter m vjejich ten Marxe determinovatspoleensk ivot. VMarxov dle se paksna izolovat jeho sociologii, kterouvykldaj skrze jeho dajn ekonomick determinismus. Obrcenm pozornostina vznam mocenskch vztah (Dahrendorf), spoteby a ivotnho stylu(Giddens) v rozvinut modern spolenosti pak nad Marxem slavn vtz. Jdevak o triumf Sofoklova Aianta. Ten pot, co s Odysseem prohrl pi oAchillovu zbroj, pobil pod vlivem Athnina kouzla stdo ovc, domnvaje se,

e jde o neptele. Kritika tchto weberinskch sociolog zkrtka mj ter,jdro Marxovy teoretick koncepce. Giddensovo a Dahrendorfovonepochopen Marxovy dialektick metody je symptomatick i z jinho dvodu:nevdomky ukazuje pote, je tradin sociologie mv smarxistickmchpnm spoleensk totality a rznch pojm, kter ji strukturuj. Poodmtnut weberinsk kritiky Marxe se tato prce zam na adekvtnjpokus o interpretaci jeho kritickho konceptu tdy v dle Wernera Bonefelda10.

Historick a logick geneze tdnho vztahu prce a kapitlu; implikacepro kritick pojem tdy

Popisuje-li Marx (1978: kap. 24) pvodn akumulaci coby nsiln historickproces ustavovn kapitalismu, Bonefeld (nap. 1988, 2001, 2011) se dlouho-dob vnuje zkoumn forem, vnich jej prvodn jevy, zejmna pak nsil,petrvv jako praxe akumulace kapitlu. Pvodn akumulac rozum Bonefeldnejen tranzin obdob pechodu od feudalismu ke kapitalismu, ale t formo-vn kapitalistick konceptuality. Tedy proces ustavovn spolenosti, skrzenj se realizuje vykoisovn prce; pvodn akumulace se dnes permanentnreprodukuje v kadodenn praxi akumulace kapitlu. Separace vrobc odvrobnch prostedk je prvnm pedpokladem, aby tito mohli svobodnprodvat svou pracovn slu, nebo se jim jinch monost nedostv. Pvodnakumulaci vak nelze chpatjen jako ukonenou djinnou etapu: presumpceoddlen producent od vrobnch prostedk mus bt zrove i vsledkem

10Pkr kritika, je byla prv vyslovena, pat zejmna pozdjm weberinskm teoretikm. U Webera je cel vc opoznn sloitj: pinejmenm proto, e Marx, kterho mohl znt, byl Marxem znan ochuzenm. Nkter Marxova dlabyla koncem 19. a zatkem 20. stolet, kdy Weber tvoil, neznm (nap.Nmeck ideologievyla a r. 1932, Ekonomicko-filosofick rukopisy byly nalezeny r. 1927, rukopisy Grundrissedokonce a ve 30. letech) a interpretace marxismu Druhinternacionly pedstavovala vulgarizaci Marxovy dialektick sociln teorie vmechanickou podobu materialismu.Weberova kauzln rekonstrukce Marxova konceptu tdy koen prv odtud. Vzhledem k historickm podmnkm svhovzniku je proto Weberovo pomlen nastolen kritiky Marxova konceptu tdy pochopiteln.


15/25

568 Sociolgia 46, 2014, . 5

kapitalistick vroby. Jen tak se d smyslupln uvaovat o reprodukci kapita-lismu, tedy o subsumpci prce ke kapitalistickm socilnm formm; jen tak semohou obnovovat podmnky, ve kterch spoleensk prce konstantn nabrpodobu nmezdn prce. Ostatn je to prv oddlovn ustavujc moci lidskinnosti od jejch prostedk, co vytv materiln zklad fetiismu zbonformy. Tedy takovch podmnek sociln produkce, vnich sebe-ustavovnlidsk prce konfrontuje jej historick vsledek, spoleensk vztah kapitlu,jako odcizen a nezvisl sla.

Nejrozvinutj vraz fetiismu pedstavuje vztah kapitlu k sob sammu.Kapitl a rovn i nmezdn prcejsou pouze dvma rznmi vyjdenmiperverze socilnho vztahu kapitlu. Primrnm analytickm zjmem marxismuproto nen jejich bezprostedn vztah, ale spe sociln konstituce, na kter jetento vztah zaloen a skrze kterou petrvv. Jinmi slovy, tm, co je teba vy-

svtlit, je,pro lidsk spoleensk praxe nabr formu kapitlu, co je funda-mentln otzka, kter prostupuje nap celm Marxovm dlem. (Bonefeld2001: 3) Pvodn akumulace se vtomto svtle vyjevuje suspendovan(aufgehoben) v komoditn form, piem vak nepestv bt ustavujcpodmnkou kapitalistickch spoleenskch vztah jako vztah mezi vcmi.(Ibid: 5) Sociln reprodukce tak nalz v pvodn akumulaci svj konstitutivnzdroj.

Kapitalistick spoleensk vztahy jsou ovldny abstrakc. Ekonomickjevy a zkonitosti se lenm spolenosti jevjako prodn sly, kter existuj abudou existovat bez ohledu na jejich vlastn jednn. Stejn tak se zbo zd btproduktem kapitlu spe ne kapitalisticky konstituovanou ivou prac.(Bonefeld 2011: 387) Aby se bylo lze vyhnout naturalizaci ekonomickch

kategori, je teba zkoumat sociln ustavovn kapitalistickch vztah, kterkladou za nutnou podmnku sv reprodukce zbaven prce prostedk, skrzekter se realizuje. Prce se spoleensky ustavuje jakoto pracovn sla, je sepivtluje ke kapitlu. Tm se princip pvodn akumulace dostv ke slovunejen v potcch kapitalismu, ale je i permanentn rekonstituovanm vsled-kem kapitalistickho vrobnho procesu. Pvodn akumulace je jako vsledeksv vlastn realizace permanentn akumulac, vyjaduje se dialektickyBonefeld. (Ibid) Prce kadho se ustavuje jako dl celkov spoleensk prce,piem jednotlivci jsou vkapitalismu prostedkovni smnou. Lid se tedy kespolenosti nevztahuj bezprostedn, ale jako jej mediace. Konkrtn prceexistuje v abstraktn kapitalistick form. Zbon forma tak strukturuje totalituburoaznch spoleenskch vztah, kter zakld produktivn praxi vech

jednotlivc coby odcizench individu. (Bonefeld 2001: 5) Je tedy v lidskpraxi permanentn ptomna, ale zrove je na kad individuln innostinezvisl. Reln proces produkce zbo pedstavuje separaci lidsk innostiod esenciln kreativity, s n prce spolenost ustavuje, nebo se ned


16/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 569

dnmi objektivnmi zkony v prodovdnm smyslu slova. Objektivitazbon formy se tak denuncuje; teoretick analza ukazuje, e to, co reifiko -van svt kapitlu pedvd objektivnm, je pouze odcizen subjektivita lidskprce. Kritika zbonho fetiismu se stv kritikou nereflektovanch pedpo-klad analzy kapitalistickch forem jako definitivn ustavench a statickchstruktur, nebo ukazuje proud spoleensk prce jako negativn se transformu-jc lidstv na pozad historickho vvoje. Nejde pitom jen o historick zrozena pedpoklad kapitalismu, ale t o kapitalistickou konceptualitu. (Bonefeld2011: 394) Kapitalismus se neme odseknout od svho historickho vzniku,s nm se zd bt spojen pupenkem.Pvodn akumulaceje takovm historic-km aktem, kter formuje koncept kapitlu, piem teror separace, kters sebou pin, le jako non mra na sociln praxi lidsk eln aktivity,pe emfaticky Bonefeld. (2001: 7)

Bonefeld zdrazuje, e pvodn akumulaci lze jen tko asov vymezit.Opraje se o historick prce, tvrd, e zatmco ve Velk Britnii kon obdobpvodn akumulace kolem roku 1850, vSovtskm svazu o n lze mluvitv souvislosti se Stalinovou industrializac. Pvodn akumulaci tedy charakteri-zuje jej historicita vzhledem k ustavovn kapitalismu, nemn vak i jejsystematick povaha, zaloen na logice separace. Dleitj je proto porozu -mn jejmu vztahu kustavovn spolenosti. Pvodn akumulace jetajemstvm historie konstituce, co pivd pozornost ke kritice politick eko-nomie jako teorie sociln konstituce. (Bonefeld 2002: 2) Dle se objasujesmantika tohoto pojmu. S nmeckm ursprnglichse nekonotuje chronolo-gick pohyb po asovose, ale spe se jedn o jaksi konstitutivn prvopo -tek i prazklad (Ursprung). Pak nen na mst rsovn kauzlnho vztahu

mezi pvodn akumulac a bnou kapitalistickou akumulac. Ke druhjmenovan Marx dn podobn adjektivum nepidv, co signalizuje nea-dekvtnost poloen schematickho dltka mezi ob kategorie. Pokud tedyBonefeld (Ibid: 3) hovo o permanenci pvodn akumulace, m na mysli jejpetrvvajc povahu; nco, co se zachovalo skrze as.

Podobn obte vznikaj s pekladem nmeckho termnu Aufheben.Chpat kapitalistickou akumulaci jako aufgehobenpodobu pvodn akumulaceznamen, e historick perioda pvodn akumulace je zruena, zatmco jejesence nadle existuje v jin podob, na kvalitativn nov rovni, je inobdob pvodn akumulace nadbytenm. Bonefeld ukazuje, e princip p-vodn akumulace, oddlen vrobc od vrobnch prostedk, je konstitutivnmzkladem kapitalistick akumulace co je souasn i logika reprodukcekapitlu. Ustavujc nsil pvodn akumulace vtisk svou pee buroaznmctnostem, je jsou jeho civilizovanou normalitou. Zatmco kapitl se nemeoddlit od svho potku, ale prce, kter disponuje konstitutivn moc, ano.Sociln kritika je pak demystifikac vech forem kapitalistick separace, je


17/25

570 Sociolgia 46, 2014, . 5

spovaj vustavujcm nsil pvodn akumulace a jeho separujcm obsahu,kter je reprodukci kapitalismu imanentn. Pronik zvcnlost sociln formy,kterou se v kapitalismu prce zpedmtuje. Ruen kapitalistick spolenostinalz to, co je pozitivn, pouze v beztdn spolenosti, vyvozuje Bonefeld(2011: 397) implikace sv analzy.

*Bonefeld se explicitn vymezuje proti snaze mnoha marxist podat obecnou

definici tdy. Leitmotivem jeho analzy je vchodisko, e tdn rozdlenspolenosti existuje pouze jako projev zpsobu, jm se prce pivtluje kekapitlu, a proto nen definice dlnick tdy mysliteln bez souasn spolu -definice kapitlem. Kategorie kapitalistick politick ekonomie, definicekapitlu, vak jen kopruj reifikaci panujcch spoleenskch vztah, a jsouproto tautologick. Me pak definice dlnick tdy nestihnout podobn

osud? pt se Bonefeld. (2002: 65) V polemice proti afirmativn koncepci tdyrozvj kritiku tdy coby ustavujc se praxe kapitalistickch spoleenskchvztah.

Pochopen kapitalistick tdn reality jde ruku v ruce s vvojem a socilnmustavovnm jej bytostn kontradikce, j je existence tdnho boje. Tda tedynen statickou kategori, ale antagonickm spoleenskm vztahem, jehoprvnm urenm je existence kapitalistick prce jako svho vlastnho popen.Jej kreativita se nsledkem slepho pijmn kapitalistickch socilnch foremmus podizovat reglementacm kapitalistickch abstrakc. Marxistick tdnanalza se pak stv prozkoumvnm monosti zruen tohoto zvcujchosocilnho substrtu. I nekritick marxistick koncepce jako napkladWrightova (1989 et al.)11pedstavuj pinejlepm jednu zmnoha zvcnlch

reflex sociln reality: stav se za dlnickou tdu a sv vahy orientuj naposlen jej existence v kapitalismu. Takovto projekty ovem operuj naspolen bzi kadodennho nboenstv buroazn spolenosti: zbonhofetiismu. (Bonefeld 2002: 65) Objektivn pozice dlnick tdy se stvmstem, v nm se m inkem masivnho tdnho uvdomn odehrtpromna tdy o sob v tdu pro sebe. (Ibid: 67) Vvoj tdnch vztah sev tomto pojet odvozuje zjevov formy socilnho vztahu kapitlu. Dialektickkoncept lidsk prce se odkld ve prospch racionln administrace kapi-talistick spolenosti a konstitutivn idea, e emancipace dlnick tdy medoshnout jedin dlnick tda sama, se transformuje vpedstavu osvcenhoveden proletaritu. (Ibid: 68) Otzka, zdali pjde o realizaci ideologie leninis-tick avantgardn strany nebo aplikaci pozitivisticky dosaenho vdn

11V naem prosted prv Wrightovo dlo vrazn ovlivnilo obecnou recepci marxistickho pojet tdy. (Viz Sopci 1998;

Katrk 2005b)


18/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 571

marxistickch sociolog, pak pedstavuje vmarxistickm mylen pouze dvmon vystn afirmativnho pstupu ke td. Oproti tomu, podmnkouemancipace dlnick tdy je zruen vech td. (Bonefeld 2002: 68)

Zpsob, jm Marx pouv koncept tdy, m ovem s nekritickmi kon-cepcemi pramlo spolenho. Pokud hovo o objektivit kapitalistickchzkon, in tak v prbhu analzy existence nmezdn prce a kapitlu, kterchpe jako personifikace socilnch vztah, je kontradiktorn petrvvajjako vztahy mezi vcmi. (Ibid) Takovto existence lidsk prce je vak umo-nna podmnkami, kter producenty socilnho svta oddluj od prostedkjejich realizace. Kritika tchto podmnek je kritikou spoleenskho vztahukapitlu, a tedy i nmezdn prce. Dlnick tda je produkovanm objektem, anikoli kreativnm subjektem sociln (re)produkce. Politick projekt, kterusiluje o jej sebe-afirmaci, nejprve destiluje z historickho pohybu ustavovn

prce definici proletaritu, aby pak tento kapitalisticky konstituovan feti,jm je existence nmezdn prce, vyzdvihl na piedestal a tam jej coby spole-enskou emancipaci nekriticky oslavoval. Nsil kapitalistickho mtu se takobnovuje a spolu s nm i nadvlda jeho abstrakc. Historie dlnickho hnutostatn pin velmi bohat materil pro studium hokch nsledk tto teore-tick praxe.

Tdn vztahy se ustavuj jako dynamick kontradikce. sil o podn empi-rick definice tdy redukuje pochopen trajektorie tdnho boje na jedenzjejch bod, m sociln teorie proces historickho vvoje spolenostipetrifikuje. Analza zskan statick pedstavy, zvcnle utvoenho konceptuskutenosti, se dosazuje na msto pochopen rozpor djinnho pohybu lidskprce. Zmarxistick historick dialektiky se tak stv abstraktn metafyzika,

nebo kontradikce se ned definovat. (Ibid) Marx (1980: 395) oproti tomuplynule pechz od tzn po tom, co ustavuje tdu, khistoricky uritmspoleenskm vztahm, v nich a skrze n se tda ustavuje. in tak, aby sevyhnul bludnmu kruhu, do kterho tautologick definin mylen politickekonomie asto upad. Pjem dlnick tdy tvo mzda a zdroj pjmu mzdadefinuje dlnickou tdu. Tato kruhovost mylen se v mnoha dalchcirkularitch: dchodem kapitlu je zisk, pozemkovch vlastnk renta....(Bonefeld 2002: 69) Nedialektick definovn tdodezv sociln skupinyod analzy uritch abstrakc kapitalistick totality, jejm vrazem existencekapitalist, prolet a pozemkovch vlastnk u Marxe je. Empirick definicestejn tak oddluje tyto skupiny od sebe navzjem; abstrahuje od vztah, ktermezi lidmi ve spolenosti existuj a kteruruj povahu jejich charakterovch

masek. Tdu jako seskupen lid podle jistch kritri nelze zamovat zaspoleensk vztah.

Definice dlnick tdy jako pozice ve vrobnm procesu, jej reprezentantisvobodnuzavraj kontrakty na pracovnm trhu s reprezentanty jinch pozic,


19/25

572 Sociolgia 46, 2014, . 5

si za sv vzkumn nstroje vol buroazn, a tedy mystifikovan formy.(Ibid: 70) Kritick analza mediac kapitlu vak zakld kritiku jeho spoleen-skch forem, je jsou relnm jevenm sekapitalistickch abstrakc.Kapitlovem zdaleka nen redukovateln jen na svou mzdovou formu. Ta je pouzejednou z forem, skrze kterou se pedpoklady kapitalistick sociln reprodukceprojevuj jako jej vnitn skloubenost sakumulac kapitlu. Dalmi z kapi-talistickch socilnch forem jsou nap. sttn forma, prvn forma, pennforma, nboensk forma atd. I ony jsou rznmi zpsoby existence kapitlu asubstituovat nkterou z nich za kapitalistickou konceptualitu jako takovou inz kritickanalzy regres fetiistickhozvcnn a tedy mylen klamu kapi-tlu namsto jeho kritiky. Ale dje se tak: mtus se pivolv jako kl k ta -jence. (Bonefeld 2002: 71)

Nahl-li Marxpost festumna spolenost v termnech ustavench td, in

tak proto, e jde o historicky existujc realitu, kter vak vznik a zanikvprocesu imanentnho vvoje kapitalistickch abstrakc ili tdnho boje.Clem jeho pochopen kapitalismu je kritika konstitutivnch socilnch pedpo-klad tohoto vrobnho zpsobu. Kapitalistick prce, kter se realizujev kategorich politick ekonomie a skrze n, je perverz lidskch vztah co ukazuje kritika ekonomickch kategori. (Ibid: 81) Tyto kategorie sevprbhu analzy stvaj relevantnmi pro kapitalistick prbh sociln praxe,avak nestoj na jejm zatku ani konci. Tm, co pronik za mystifikaci, jeexistenci kapitlu nevyhnuteln doprovz, je jeho kritika, vzthnut vsledkpedchoz lidsk innosti zpt ke svmu tvrci: redukce ad hominem.(Adorno1976: 122) Pokud se ekonomikajev jako objektivita, je to jen proto, e seprce sociln ustavuje vkapitalistickch socilnch formch. Kritick pocho-

pen ekonomikys jejmi zkony a nroky, je na lovka klade, odhaluje zaekonomickou objektivitou odcizenou subjektivitu lidsk prce. Nastolenotzky tdy jako pozice, kterou jedinec zaujm ve spoleenskm vrobnmprocesu, nekriticky akceptuje takovou objektivizaci lovka, je jej pojm jakopouhou ekonomickou vc i personifikaci a afirmuje jej jako jednn, kterreprodukuje struktury. (Bonefeld 2002: 81) Kritick teorie tdy na rozdl odtoho uchopuje ekonomick proces jako historicky pechodnou sociln formu,jej vlastn negativita ukazuje na monost pekonn socilnch vztah, vnichlovk produkuje sebe sama nereflektovan a existuje coby ztlesnn eko-nomickch kategori.

Bonefeldovy vahy vkldaj do kritick diskuze o td dsledn dialektickpochopen tto kategorie, je zachycuje historickou genezi perverze lidskpraxe. Proto Bonefeld (Ibid: 82) konfrontuje abstraktn mysticismus separace (tdy) o sobod (tdy) pro sebe, substance od subjektu. Lidskpraxe transcenduje tato abstraktn uren, kter se sna zahladit jej rozporytm, e ji objektivizuj. Lidsk prce existuje vtto epoe jako nmezdn prce,


20/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 573

je z n in kapitalistickou sociln kategorii. Existuje ale souasn i jakoodpor proti svmu zvcnn. Tdn boj je modem vivendi kapitalistickspolenosti a krystalizuje kolem prce, kter petrvv na jedn stran protisob,jako perverzn sociln kategorie, na druh stran jako moc, kter vytvhistorii. (Ibid) Kapitalistick reifikace prce tak vytv tlak proti sob sam.Jej vvoj vnkterch svch momentech podkopv spoleenskou reprodukci,a tak vytv podmnky pro pekonn kapitalismu.

Volba ji konstituovanch forem kapitalistick prce za vchoz bodanalzy znamen tyto kontradiktorn existujc formy nereflektovan pokldatza vnitn identickou, bezrozpornou, zkrtka objektivn jsouc danost.Vrohodn kritick konceptualizace oproti tomu zan od jejich djinnhovzniku, od historick konstituce jejich ustaven existence. (Ibid) Je tedyanalzou logiky separace lidsk prce a jej sociln rekonstituce. Stejn

kategori se pro ni stv spoleensky nutn prce, nebo ta spolu se svmnezbytnm komplementem, nadprac, obrac pozornost socilnch vd naantagonick konceptuln pouto, jm je lidsk prce spojena s kapitlem.Sociln vztah vykoisovn produkuje centrln rozpor kapitalistick reality. Rozkryt anatomie uritch abstrakckapitalistick spolenosti vak neusilujeo vypracovn i, poloeno silnji, realizaci abstrakce marxistick.Komunismus coby ruen abstrakce osvobozuje kreativitu prce: lidskemancipace pak znamen transformaci vrobnch prostedk v nstroje lidskemancipace existenci lidstv ne jako vykoisovatelnho zdroje, ale jakoelu, pe Bonefeld. (Ibid: 83)

Zvr

Tato sta uvedla do slovensk a esk sociologie kritick koncept tdy. Svoupozornost upela zejmna na logiku jeho derivace na zklad metodologickchprincip, na nich kritick teorie jako neortodoxn forma marxismu stoj. Narozdl od tradin sociologie nechpe kritick teorie kapitalistick socilnformy jako pozitivn, vnitn konzistentn realitu; spolenost pro ni nen pouzeobjektivnm procesem odvjejcm se bez podstatnho ten. Kritick teorieukazuje, e subjektivita lidsk prce existuje coby reifikovan objektivitaspoleenskho vztahu kapitlu pouze proto, e vprbhu historick genezespolenosti, je vedla ke vzniku kapitalismu, zvcnla. Tud se teoretickoumetodou, kter pronik za mediace historicky urit kapitalistick konceptua -lity, stv jej kritika ad hominem. Kritick teorii jde o dsledn pochopen

kapitalismu jako historicky pechodnho typu spolenosti, co ssebou nutnpin kritiku pirozenosti forem, vnich se sociln svt jev. Jde tedy okritiku tradin konceptualizace socilnch fenomn, nebo ta usiluje pouze ozachycen jejich nejdleitjch rys, jak se ped sociologem empirickyvyjevuj. Kad takov bezprostednost je vak ji pedem zprostedkovna


21/25

574 Sociolgia 46, 2014, . 5

uritost konkrtn epochy, vn je zaputna. Pouze metodick nedvrak empirii pak me odhalit hlub sociln obsah jevu. Sociln kritick meto -dologie je tak v socilnch fenomnech sto artikulovat jejich vnitn negativitu;umouje konceptualizovat pramen jejich kontradikc jako kvalitu, kter jekapitalistick sociln realit imanentn. Tm, co se vjednotlivch socilnchjevech projevuje jako jejich rozpor i neidentita, je inek procesu socilnkonstituce, kterou definuje antagonick vztah prce a kapitlu. Tuto stejnvrstvu socilna nedoke adekvtn zachytit tradin metodologie, kterspolh na odhalen rznch determinant socilnho jevu, nbr jen dialektickmetoda, je dosahuje hlubho pochopen socilnho jevu tak, e usouvztaujejeho bezprostednost ajejdjinnou konceptuln podmnnost.

Marxv koncept tdy proto nen mono rekonstruovat pouze na empirickma kauzlnm zklad. Smarxistickm pojmem tdy nelze nakldat ani jako

s vnitn identickou, rozporu zbavenou kategori zachycujc strukturln pozicijedinc, odvozenou od jejich postaven na trhu prce. A pece jde o ten, je sev sociologick tradici raz pinejmenm od Webera, od nho odvozuje svouidentitu hegemonn (neo)weberinsk pojet konceptualizace a empirickhovzkumu tdy. Tento pstup chpe tdu jako dleit prvek systmu socilnstratifikace. Aktuln lohou pro sociology vnujc se teoreticko-empiric-kmu zkoumn problematiky socilnch nerovnost a sociln stratifikace stlezstv dosahovn stle komplexnjho, pesnjho a validnjho popisu avysvtlen aktulnho stavu a vvoje modernch spolenost i v oblasti socil -nch nerovnost a stratifikace. (Sopci 2014: 161) Toto paradigmatickchpn tdy jist me doshnout a dosahuje vznamnch spch pipopisu kontinuity a promn sociln distribuce bohatstv, moci a prestie. Jeho

teorie se vak omezuje na pochopen rznch empirickch forem kapitalistickkonceptuality, na variabilitu existence historicky uritch abstrakc, skrze nse lidsk prce objektivizuje. Historick i konceptuln pedpoklady existencetrhu se vak vanalze nikdy neproblematizuj, berou sejako dan. Trnhospodstv vak nen vnou podmnkou lidsk existence, proe samovyaduje hlub reflexi a kritickou teoretizaci qua sociln skutenosthistoricky pechodn. Produktem tto teoretick metody je kritick koncepttdy: ten oproti tradinmu pojet umouje rozpustit domnlou pirozenostkonstitutivnch princip akumulace kapitlu, kter se skrze trn interakcerealizuje, vpochopen jej historick a logick geneze coby nsilnho oddlenvrobc od vrobnch prostedk. Spolu sBonefeldem tato sta objasnila, e seod svho ustavujcho prvopotku kapitalistick reprodukce spolenosti

neme nijak odseknout. Nsil pvodn akumulace vystilo vantagonickzpsob zpedmtovn lidsk prce. Vjednotlivch socilnch entitch paktento esenciln antagonismus nedochz usmen, nbr se projevuje jakokontradikce, jako negativn neidentita uvnit jejich pozitivn identity.


22/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 575

Do irhopovdom souasn sociologie se koncept tdy zapsal ve svtradin podob, a to zejmna vsouvislosti s empirickm zkoumnm socilnstratifikace a nerovnosti. Kritick koncept tdy m vrazn odlinou meto-dologickou povahu. Jeho klasick pouit lze nalzt nejen v Marxovch anal-zch historickch tdnch boj, ale i vDialektice osvcenstv. Adorno s Hork-heimerem zde interpretuj Odysseovu pou zTrje na Ithaku jako souboridentitotvornch udlost, jimi se Odysseus, civilizujc se subjekt, vymaujez animlnho vru iracionality a prodn nahodilosti. Odysseus se tak odhalujejako pravzorburoaznho individua. (Adorno Horkheimer 2009) Jak je tomon copak lze v antice mluvit o kapitlu coby konstitutivnm pedpokladuzpedmtovn lidsk prce? Samozejm, e ne; avak Dialektika osvcenstvje sama pedevm historicky podmnnou kritickou analzou kapitalistickracionality. Jej interpretace Odyssea coby prvnho buroy umouje teorii

odhalit kontinuitu historickch promn tdnho panstv. Kategorie kapitalis-tick spolenosti, kter vyjaduj jej vztahy, pochopen jej struktury, dovolujproto zrove proniknout do struktury vrobnch vztah vech zaniklch foremspolenosti. Anatomie lovka je kl k anatomii opice. (Marx 1971: 59)

Domnou kritickho konceptu tdy proto nen studium a analza aktulnhostavu sociln nerovnosti a stratifikace. Kritick pojet tdy odhaluje antago-nick charakter pedpoklad spoleensk reprodukce. Stv se spe nstrojemhlubok sociologick reflexe o povaze modern spolenosti. Uplatnn protonachz nejen vsociologii socilnch hnut a politick sociologii, ale nap. iv sociologii kultury. Tedy vude tam, kde lze pi interpretaci socilnho dnuplatnit jeho zkladn vhled do povahy sociln reality na epochy: zpsobemexistence kapitalistickch socilnch forem jsou neusmenost a neidentita ili

tdn boj. Nesm vak ztrcet ze zetele, e konen pravda o td se vakkritick teorii odhal a ve chvli uskutenn imanentn kritiky kapitalisticktotality. (Adorno 1990e: 396)

Martin Novje doktorandem na Fakult socilnch studi Masarykovy univer-zity v Brn. Mezi okruhy jeho odbornho zjmu pat kritick a marxisticksociln teorie. Vsouasn dob pracuje na dizertaci, jejm tmatem je Ador-nova sociologick metoda.

LITERATURA

ADORNO, T. W., 1976: On the Logic of Social Sciences. In: Adorno, T. W. (ed.): The

Positivist Dispute in German Sociology. London: Heidemann, s. 105-122.

ADORNO, T. W., 1990a: Anmerkungen ber sozialen Konflikt heute. In: Adorno, T.W.: Gesammelte Schriften, Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, s. 177-

195.

ADORNO, T. W., 1990b: Gesellschaft. In: Adorno, T. W.: Gesammelte Schriften,

Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, s. 9-19.


23/25

576 Sociolgia 46, 2014, . 5

ADORNO, T. W., 1990c: Notiz ber sozialwissenschaftliche Objektivitt. In: Adorno,T. W.: Gesammelte Schriften, Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag,

s. 238-244.ADORNO, T. W., 1990d: Reflexionen zur Klassentheorie. In: Adorno, T. W.:

Gesammelte Schriften, Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, s. 373-391.

ADORNO, T. W., 1990e: Thesen ber Bedrfnis. In: Adorno, T. W.: GesammelteSchriften, Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, s. 392-396.

ADORNO, T. W., 1990f: ber Statik und Dynamik als soziologische Kategorien. In:Adorno, T. W.: Gesammelte Schriften, Band 8. Frankfurt am Main: Suhrkamp

Verlag, s. 217-237.ADORNO, T. W., 2000: Introduction to Sociology. Cambridge: Polity Press.

ADORNO, T. W. HORKHEIMER, M., 2009: Dialektika osvcenstv. Praha:OIKOYMENH.

ARTHUR, C. J., 2000: From the Critique of Hegel to the Critique of Capital. In:

BURNS, T. FRASER, I. (eds.): The Hegel-Marx Connection. Basingstoke:Macmillan Press, s. 105-130.

ARTHUR, C. J., 2001: Value, Labour and Negativity. In: Capital & Class, 25, s. 15-39.

ARTHUR, C. J., 2006: The Inner Totality of Capitalism. In: Historical Materialism, 14,

s. 85-111.

BACKHAUS, H.-G., 1992: Between Philosophy and Science: Marxian Social

Economy as Critical Theory. In: Bonefeld, W. Gunn, R. Psychopedis, K. (eds.):Open Marxism, Vol. I: Dialectics and History. London: Pluto Press, s. 54-92.

BONEFELD, W., 1988: Class Struggle and the Permanence of Primitive Accumula-

tion. In: Common Sense, . 6, s. 54-65.BONEFELD, W., 2001: The Permanence of Primitive Accumulation: Commodity

Fetishism and Social Constitution. In: The Commoner, . 2, s. 1 -15. [on-line] [cit. 4.7. 2014]. Dostupn z: .

BONEFELD, W., 2002. Capital, Labour and Primitive Accumulation: On Class andConstitution. In: Dinerstein, A. C. Neary, M. (eds.): The Labour Debate: AnInvestigation into the Theory and Reality of Capitalist Work. Aldershot: Ashgate,

s. 65-88.

BONEFELD, W., 2011: Primitive Accumulation and Capitalist Accumulation: Notes

on Social Constitution and Expropriation. In: Science & Society, 75, s. 379-399.

BUNK, J. DAMBAZOVI, R. HRABOVSK, A. SOPCI, J., 2011:Kniektorm otzkam socilnej stratifikcie slovenskej spolonosti. In: Sociolgia,43, s. 495-527.

CLARKE, S., 1991: Marx, Marginalism and Modern Sociology: From Adam Smith to

Max Weber. London: Palgrave Macmillan.

DAHRENDORF, R., 1963: Class and Class Conflict in Industrial Society. Stanford:

Stanford University Press.

GIDDENS, A., 1975: The Class Structure of Advanced Societies. New York:Harper&Row Publishers.

GUNN, R., 1987: Notes on Class. In: Common Sense, . 2, s. 15-25.


24/25

Sociolgia 46, 2014, . 5 577

GRUSKY, D. B., 2001: The Past, Present, and Future of Social Inequality. In: Grusky,

D. B. (ed.): Social Stratification: Class, Race, and Gender in Sociological

Perspective. Boulder: Westview Press, s. 3-51.HALAS, J., 2012a: Kategorilny rmec Marxovej terie nadhodnoty (1. as). In:

Filozofia, 67, s. 93-103.

HALAS, J., 2012b: Kategorilny rmec Marxovej terie nadhodnoty (2. as). In:Filozofia, 67, s. 208-220.

HEGEL, G. W. F., 1960: Fenomenologie ducha. Praha: Nakladatelstv SAV.HEGEL, G. W. F., 1975: Wissenschaft der Logik. Zweiter Teil. Berlin: Akademie

Verlag.

HOLMWOOD, J., 1996: Introduction. In: Holmwood, J. (ed.): Social Stratification,

Volume I. Cheltenham, UK: Edward Elgar, s. xiii-xx.

HORKHEIMER, M., 1988: Traditionelle und kritische Theorie. In: Horkheimer, M.,

Gesammelte Schriften, Band 4: Schriften 1936 1941. Frankfurt am Main: FischerVerlag, s. 162-216.

HORKHEIMER, M., 2004: Ecplise of Reason. New York, London: Continuum.KATRK, T., 2004: Jsou tdy na svitu jednadvactho stolet definitivn

pohben? Tdn versus anti-tdn teorie a analza. In: Politologick asopis, 11,s. 52-71.

KATRK, T., 2005a: Tdn analza a sociln mobilita. Brno: CDK.KATRK, T., 2005b: Tdn analza v souasnch kapitalistickch spolenostech:

Erik Olin Wright a John Goldthorpe. In: Politologick asopis, 12, s. 164-180.KATRK, T., 2012: Is Current Czech Society a Social Class-Based Society? The

Validity of EGP and ESeC Class Schemes. In: Sociolgia, 44, s. 678-703.KATRK, T. FUK, P., 2010: Nvrat k socilnmu pvodu. Vvoj sociln

stratifikace esk spolenosti v letech 1989 a 2009. Brno: CDK.KELLER, J., 2010: Ti sociln svty: Sociln struktura postindustriln spolenosti.

Praha: SLON.

KELLER, J., 2012: Sociologie stednch vrstev. Praha: SLON.KELLER, J., 2013: Posvcen bezdomovc: vod do sociologie domova. Praha:

SLON.

MARADA, R., 2000: Nov tdy, nov hnut: Politick obanstv novch stednch td.In: Sociln studia, . 5, s. 165-184.

MARCUSE, H., 2009a: Philosophy and Critical Theory. In: Marcuse, H.: Negations.

London: MayFly Books, s. 99-117.

MARCUSE, H., 2009b: The Concept of Essence. In: Marcuse, H.: Negations. London:

MayFly Books, s. 31-64.

MARE, P., 2004: Od prce emancipujc k prci mizejc. In: Sociologick asopis,40, s. 37-48.

MARX, K., 1946: Osmnct brumaire Ludvka Bonaparta. Praha: Svoboda.MARX, K., 1951: Obansk vlka ve Francii. Praha: Svoboda.MARX, K., 1961: Ekonomicko-filosofick rukopisy z roku 1844. Praha: SNPL.MARX, K., 1971: Rukopisy Grundrisse I. Praha: Svoboda.MARX, K., 1974: Teze o Feuerbachovi. In: Marx, K. Engels, F.: O historickm

materialismu. Praha: Svoboda, s. 5-8.


25/25

578 Sociolgia 46, 2014, . 5

MARX, K., 1978: Kapitl: Kritika politick ekonomie. Dl prvn. Praha: Svoboda.MARX, K., 1980: Kapitl: Kritika politick ekonomie. Dl tet, st druh. Praha:

Svoboda.NEDBLKOV, K., 2012: Tak daleko, tak blzko: Dlnick tda vesk republice.

In: Sociln studia, . 3, s. 85-100.NOV, M., 2012: Rekonstrukce konceptu tdy v dle Wernera Bonefelda. Diplomov

prce.NOV, M., 2014: Spor o abstraktn prci: Ke konceptulnmu zaloen kritiky

politick ekonomie. In: Sociln studia, . 1, s. 61-79.PETRUSEK, M., 2011: Nvrat (sociologick) teorie do ech? Vchodiska, stav a per-

spektivy. In: Sociologick asopis, 47, s. 1017-1033.REICHELT, H., 1995: Why did Marx Conceal his Dialectical Method? In: Bonefeld,

W. Gunn, R. Psychopedis, K. Holloway, J. (eds.): Open Marxism, Vol. III:Emancipating Marx. London: Pluto Press, s. 40-83.

REICHELT, H., 2007: Marx's Critique of Economic Categories: Reflections on the

Problem of Validity in the Dialectical Method of Presentation in Capital. In:Historical Materialism, 15, s. 3-52.

SCOTT, J., 1996: General Commentary. In: Scott, J. (ed.): Class: Critical Concepts.

Volume I. London: Routledge, s. x-xxxiv.

SMITH, A., 2001: Pojednn o podstat a pvodu bohatstv nrod. Praha: Liberlninstitut.

SOHN-RETHEL, A., 1972: Geistige und krperliche Arbeit. Frankfurt am Main:Suhrkamp Verlag.

SOPCI, J., 1998: Dve terie socilnych tried a stratifikcie. In: Sociolgia, 30, s. 445 -462.

SOPCI, J., 2014: K niektorm otzkam spoloenskej triedy a socilneho statusuv slovenskej spolonosti. In: Sociolgia, 46, s. 146-166.

ANDEROV, J., 1995: Nesnze s pojmem spoleensk tda (Na okraj jedndiskuse). In: Sociologick asopis, 31, s. 61-75.

ANDEROV, J., 1999: Opt o tdch a vrstvch v souasn kapitalistick spole -nosti. In: Sociologick asopis, 35, s. 17-31.

ANDEROV, J., 2000: Sociln stratifikace: Problm, vybran teorie, vzkum. Pra-ha: Nakladatelstv Karolinum.

VAT, P., 2012: Mezi rezistenc a adaptac: Kadodenn praxe tdy nejchudch. In:Sociologick asopis, 48, s. 247-282.

WEBER, M., 1978a: Economy and Society I. Berkeley, Los Angeles, London: Uni-

versity of California Press.

WEBER, M., 1978b: Economy and Society II. Berkeley, Los Angeles, London: Uni-

versity of California Press.

WRIGHT, E. O. et al., 1989: The Debate on Classes. London: Verso.

Novy an Outline of the Critical Concept of Class

Documents

Transcript of Novy an Outline of the Critical Concept of Class