Pruvodce Linuxem

Michal Docekal

31. rjna 2007

Obsah

1 vod do GNU/Linuxu 101.1 Co je GNU/Linux? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.1 GNU a Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101.1.2 Distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.2 Proc Linux? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111.2.1 Svoboda softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111.2.2 Stabilita, spolehlivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111.2.3 Vbava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111.2.4 Svoboda vberu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.2.5 Otevrenost a kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.2.6 Bezpecnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.2.7 Duveryhodnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.2.8 Flexibilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.3 Stinn strnky GNU/Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.3.1 David a Goli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.3.2 Patentove chrnen technologie . . . . . . . . . . . . . . . . 131.3.3 Cas jsou penze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.4 Exkurze do historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131.4.1 Unix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131.4.2 GNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141.4.3 Linux a GNU/Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.5 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2 Vber distribuce 172.1 Ubuntu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172.2 Mandriva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172.3 OpenSUSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.4 Fedora Cora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.5 Debian GNU/Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.6 Slackware . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.7 Gentoo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.8 Kterou distribuci vybrat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.9 Pr praktickch rad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.10 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1

3 Instalace distribuce 213.1 Jak si distribuci opatrit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.1.1 Linuxov obchudky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213.1.2 Obchody a knihkupectv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.1.3 Casopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.1.4 Kamard linuxk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.1.5 Zasln zdarma potou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.2 Instalujeme distribuci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.3 Prubeh instalace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.3.1 Nabootovn z instalacnho CD . . . . . . . . . . . . . . . . 233.3.2 Rozdelen pevnho disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.3.2.1 Pevn disky v GNU/Linuxu . . . . . . . . . . . . . 243.3.2.2 Rozvren linuxovch oddlu . . . . . . . . . . . . 243.3.2.3 Linuxov souborov systmy . . . . . . . . . . . . 25

3.3.3 Vber softwaru k instalaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.3.4 Instalace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.3.5 Konfigurace zavadece . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.3.6 Zadn hesla superuivatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.3.7 Vytvoren uivatelskho ctu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263.3.8 Nastaven firewallu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.4 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4 Prce s GNU/Linuxem 274.1 Spolecn prvky Gnome a KDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274.2 Prostred KDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.3 Prostred GNOME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.4 Tipy a triky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294.5 Prkazov rdka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294.6 Aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294.7 Sprva souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304.8 Adresrov struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304.9 Velk a mal psmena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304.10 Prce s mdii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304.11 Systm oprvnen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314.12 Nouzov procedury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314.13 Rady do zactku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4.13.1 GNU/Linux nen Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324.13.2 Vber sprvn distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324.13.3 Cst dokumentaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334.13.4 Stvajc operacn systm ponechat . . . . . . . . . . . . . . 334.13.5 Nepracovat pod rootem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334.13.6 Nemenit distribuci v zactcch . . . . . . . . . . . . . . . . . 334.13.7 Netreba se vechno ucit hned . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344.13.8 Preferovat sprvce balcku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344.13.9 Uprednostnovat nativn aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . 344.13.10 Nevzdvat se predcasne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2

4.14 Co dl? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344.14.1 Multimdia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354.14.2 Doplnujc dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354.14.3 Odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.15 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

5 Architektura GNU/Linuxu 365.1 Od hardwaru a k aplikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375.2 Jdro, kernel, Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

5.2.1 Kernel panic a oops . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385.2.2 Cslovn verz jdra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385.2.3 Vanilla a distribucn jdra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385.2.4 Kompilace jdra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385.2.5 Iniciln ramdisk (initrd) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395.2.6 Predvn parametru jdru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

5.3 Soubory a adresre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395.3.1 Souborov systmy, diskov oddly a pevn disky . . . . . . . 395.3.2 Soubory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

5.3.2.1 Adresr (directory) . . . . . . . . . . . . . . . . . 405.3.2.2 Symbolick odkaz (symbolic link) . . . . . . . . . 405.3.2.3 Pevn odkaz (hard link) . . . . . . . . . . . . . . . 415.3.2.4 Znakov a blokov zarzen . . . . . . . . . . . . . 415.3.2.5 Pojmenovan roura (named pipe) . . . . . . . . . . 425.3.2.6 Socket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

5.3.3 Adresrov struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3.3.1 /bin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3.3.2 /boot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3.3.3 /dev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3.3.4 /etc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3.3.5 /home . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.6 /lib . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.7 /media, /mnt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.8 /proc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.9 /opt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.10 /root . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.11 /sbin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.12 /usr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435.3.3.13 /var . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445.3.3.14 /tmp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

5.3.4 Adresrov struktura a software . . . . . . . . . . . . . . . . 445.4 Uivatel a skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445.5 Prstupov prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

5.5.1 Prva adresru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.5.2 Speciln prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.5.3 Sticky bit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.5.4 SetUID a SetGID . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

3

5.6 Procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465.6.1 Rzen procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465.6.2 Signly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465.6.3 Dmoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

5.7 Uivatelsk rozhran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475.7.1 Textov reim, shell . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475.7.2 Grafick rozhran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475.7.3 Grafick desktop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475.7.4 Okenn manaer (window manager) . . . . . . . . . . . . . . 47

5.8 Beh systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485.8.1 Sputen systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485.8.2 rovne behu (runlevely) a startovac skripty . . . . . . . . . . 48

5.9 St a servery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485.9.1 St . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485.9.2 Druhy pripojen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485.9.3 Zastovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 495.9.4 Servery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 495.9.5 Firewall . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

5.10 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

6 Sprva GNU/Linuxu 516.1 vod do sprvy systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

6.1.1 Monosti sprvy GNU/Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . 516.1.2 Dokumentace je duleit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526.1.3 Rozdelen dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526.1.4 Manulov strnky a programov dokumentace . . . . . . . . 526.1.5 Struktura manulovch strnek . . . . . . . . . . . . . . . . . 536.1.6 Programov dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546.1.7 Systmov dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546.1.8 Distribucn dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546.1.9 skal dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

6.2 Sprva softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 556.2.1 Teorie funkce sprvce balcku . . . . . . . . . . . . . . . . . 556.2.2 Virtuln balcky (meta-balcky, dummy packages) . . . . . . 556.2.3 Uivatelsk pohled na sprvce balcku . . . . . . . . . . . . . 566.2.4 Prklad: Rdkov Apt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566.2.5 Prklad: Grafick nstavba Apt: Synaptic . . . . . . . . . . . 576.2.6 Instalace softwaru bez sprvce balcku . . . . . . . . . . . . . 57

6.2.6.1 Instalace balcku pomoc nzkorovnovho nstroje 576.2.6.2 Kompilace balcku ze zdrojovch kdu . . . . . . . 58

6.2.7 Osobn doporucen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596.3 Sprva hardware . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

6.3.1 Zprovoznen nefunkcnho hardwaru . . . . . . . . . . . . . . 616.3.2 Vber vhodnho hardwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 616.3.3 Seznamy kompatibilnho hardwaru a dal odkazy . . . . . . 62

6.4 Informace o systmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4

6.4.1 Logy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 636.4.2 Informace o hardwaru poctace . . . . . . . . . . . . . . . . . 636.4.3 Monitory a utility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 646.4.4 Analza behu programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 656.4.5 Km je pouvan zarzen? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

6.5 Sprva procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 666.5.1 Programy pro sprvu procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . 666.5.2 Zabjen procesu a signly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 666.5.3 Slunost (priorita) procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 676.5.4 ulimit: Omezovn procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

6.6 Sprva serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 686.6.1 Konfigurace serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 686.6.2 Servery, o kterch je dobr vedet . . . . . . . . . . . . . . . . 69

6.6.2.1 SSH (OpenSSH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 696.6.2.2 X Server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 696.6.2.3 CUPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

6.6.3 Bezpecnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 696.7 Sprva pameti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

6.7.1 Sprva swapu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 706.7.2 Swap v souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 706.7.3 Kdy dojde pamet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

6.8 Konfiguracn soubory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 716.8.1 Prce s konfiguracnmi soubory . . . . . . . . . . . . . . . . 736.8.2 Uivatelsk profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

6.9 Sprva filesystmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 746.9.1 Organizace dat na disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 746.9.2 Filesystm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 746.9.3 urnl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 746.9.4 Adresrov strom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 756.9.5 Mountovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 756.9.6 /etc/fstab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 766.9.7 Obnoven smazanho souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . 776.9.8 Oprava partition table . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 776.9.9 Oprava pokozenho filesystmu . . . . . . . . . . . . . . . . 77

6.10 Sprva jdra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 786.10.1 Typy jader . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 796.10.2 Kompilace kernelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 796.10.3 Kompilace jadernho modulu . . . . . . . . . . . . . . . . . 816.10.4 Iniciln ramdisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

6.11 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 826.11.1 Sprva softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 826.11.2 Procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 826.11.3 Filesystmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 826.11.4 Kernel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 836.11.5 Ostatn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

5

7 Zklady prce s prkazovou rdkou 847.1 vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 857.2 Zklady prce s rdkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 867.3 Jdeme na pruzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

7.3.1 Prkaz ls podrobneji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 877.4 Zkoumme podrobneji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 887.5 Editory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

7.5.1 Rychlokurz vi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 897.6 Zstupn znaky, speciln znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

7.6.1 Zstupn znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 907.7 Prce se soubory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

7.7.1 cp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 927.7.2 mv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 937.7.3 rm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 937.7.4 mkdir, touch, ln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 947.7.5 find, locate, which . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

7.8 Presmerovn vstupu a vstupu, roury, filtry . . . . . . . . . . . . . . 957.8.1 Roury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 967.8.2 Filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

7.8.2.1 Prkaz msto parametru . . . . . . . . . . . . . . . 987.9 Regulrn vrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

7.9.1 Grep a regulrn vrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1007.10 Sprva loh v shellu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1017.11 Sprva systmu v shellu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

7.11.1 Zmeny oprvnen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1037.12 Vzdlen prstup k shellu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1047.13 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

8 Psan shellovch skriptu 1068.1 Hello world . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1068.2 Druhy prkazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1078.3 Promenn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1078.4 Matematika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1088.5 Funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1098.6 Podmnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

8.6.1 Vrazy (podmnky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1108.6.2 Prklady ruznch podmnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1118.6.3 Jak reit chyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

8.7 Vetven a cykly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1148.7.1 Cyklus for . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1158.7.2 Cykly while a until . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1158.7.3 break a continue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

8.8 Parametry a uivatelsk vstup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1168.9 Oetren chybovch stavu a reakce na signly . . . . . . . . . . . . . 118

8.9.1 Reakce na signly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1198.9.2 nohup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

6

8.10 Zdroje a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

9 Jak a kde hledat pomoc 1209.1 Reen problmu vlastnmi silami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

9.1.1 Hrub postup reen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1209.1.2 Systmov informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1219.1.3 Dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1219.1.4 Vyhledvace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1229.1.5 Prostredky k reen problmu . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

9.2 Pokldn dotazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1229.2.1 Kam poloit dotaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1229.2.2 Formulace dotazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1239.2.3 Po poloen dotazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1249.2.4 Ceho se vyvarovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1249.2.5 Interpretace odpovedi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

A Odkazy 125A.1 Portly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125A.2 Zpravodajsk weby, casopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125A.3 Dokumentacn weby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125A.4 Distribucn weby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126A.5 Vyhledvn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126A.6 Software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127A.7 Repositre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127A.8 Balcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128A.9 Ostatn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

B GNU Free Documentation License 129

7

Seznam tabulek

6.1 Adresre v /etc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 726.2 Soubory v /etc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

7.1 Nejtypictej filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 977.2 Vznamy specilnch znaku v regulrnch vrazech . . . . . . . . . . 99

8.1 Podmnky obecne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1108.2 Podmnky vztaen k retezcum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1108.3 Podmnky vztaen k (celm) cslum . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1108.4 Nekter podmnky vztaen k souborum . . . . . . . . . . . . . . . . 111

8

Predmluva

O knizeLinux je fenomnem soucasnosti. Avak zatmco v oblasti serveru je dobre znm, voblasti desktopu je znm mne. Situace se vak casem lep. Zacn se o nem stle vcehovorit a jeho uivatelsk zkladna roste. Pokud se chcete dozvedet, co je to Linux, covm prinese, jak jej zact pouvat a jak jej optimlne vyut, jste na sprvnm mste.

Tuto dokumentaci jsem zameril na cloveka se zjmem poznat Linux ponekud vcedo hloubky, aby z nej mohl vyteit maximum. Nen to dokumentace urcen pro napros-tho zactecnka, kter nem ani ty nejzkladnej znalosti o fungovn poctacu.

Dokumentaci jsem se nesnail udelat zcela podrobne, duraz kladu predevm nazklady a dvm k dispozici odkazy na dal materily, kde jsou prslun zleitostirozebrny do podrobna. Snail jsem se krome teoretickho zkladu poskytnout rovnepraktick rady, kter by vm mely pomoci s vytvorenm tech sprvnch nvyku, abystebyli schopni s GNU/Linuxem pracovat efektivne.

Tato dokumentace je k dispozici v aktuln verzi k on-line prohlen ci staen nawebu:

http://www.poznejlinux.czJakkoliv chyby nebo nejasnosti mi, prosm, nahlate na e-mail info@poznejlinux.cz.

Licence a copyrightTento dokument, Pruvodce Linuxem, je ren pod licenc GNU Free DocumentationLicense, verze 1.2. Kopie tto licence je k dispozici v zveru publikace. Veker sekykdu, prkazy a ukzkov skripty jsou k dispozici jako voln dlo k libovolnmu uit.

9

Kapitola 1

vod do GNU/Linuxu

1.1 Co je GNU/Linux?GNU/Linux je operacn systm1 (dle OS), na jeho vvoji se podl ohromn mno-stv doborovolnku z celho sveta, stejne jako rada komercnch firem. Primrn duvodjeho existence je nabdnout uivatelum svobodn OS, tedy OS bez restrikc a omezen.GNU/Linux je zaloen na Unixu, vceuivatelskm a vcelohovm OS s dlouhoutradic a brilantne navrenou architekturou.

Jedn se o velice flexibiln systm, kter je schopen zastat mnoho rol. Naleznetejej nejenom na desktopech, serverech, routerech, clusterech, superpoctacch, ale i vembedded zarzench jako jsou PDA, mobiln telefony nebo treba automaty na zmrzlinuci vojensk transportry. Vs ale bude asi nejvce zajmat oblast desktopu, poprpadeserveru, a na tyto dve oblasti se tak zamerm.

Tou nejduleitej informac je vak ta, e GNU/Linux nen MS Windows. Tytosystmy jsou odlin, postaven na jinch filozofich, s jinmi cli a prioritami. To nenchyba. Kdyby byly stejn, nemeli byste duvod zajmat se o GNU/Linux. Na druhoustranu, k tomu, abyste se s nm naucili efektivne pracovat, je nutn, abyste jej nebralijako kopii MS Windows, ale ponekud vce otevreli svou mysl novm poznatkum.

1.1.1 GNU a LinuxLinux je pouze jdro OS (tzv. kernel). Teprve spojenm s projektem GNU vznik plno-hodnotn operacn systm. To je duvod, proc nehovorm o Linuxu, ale o GNU/Linuxu.

1.1.2 DistribuceGNU/Linux nen jeden konkrtn operacn systm. Ve skutecnosti tento termn za-streuje ohromn mnostv relativne nezvislch projektu, jejich integrac vznik kon-krtn operacn systm. GNU/Linux je tedy mon si z onech komponent vlastnorucne

1 http://en.wikipedia.org/wiki/Operating_system

10

"postavit", ale to bv znacne sloit a casove nrocn. Proto existuj linuxov distri-buce, tedy ji sestaven, konkrtn operacn systmy zaloen na GNU/Linuxu. Vberudistribuce se budeme venovat dle.

1.2 Proc Linux?Pokud si kladete otzku, zda-li vm stoj GNU/Linux za vyzkouen, mon byste rdivedeli, jak jsou jeho steejn vhody. Dovolte mi vak, spe ne o vhodch, pohovo-rit o vlastnostech GNU/Linuxu. Ostatne, vhody i nevhody jsou vdy zvisl na tom,jak se na danou vlastnost clovek dv.

1.2.1 Svoboda softwarucelem GNU/Linuxu je nabdnout uivateli svobodn operacn systm. Tyto svobodyjsou ctyri, a sice svoboda pouvat program, jak si uivatel preje, studovat, jak funguje,upravovat jej a rit jak puvodn, tak upravenou verzi.

Uivatel se casto ptaj, k cemu jim tyto svobody jsou, kdy treba nejsou progra-mtori a nechtej si systm upravovat. Neuvedomuj si pritom, e co nemohou nebonechtej udelat oni, mohou udelat jin, a prospech z toho mohou mt zpetne i ti, kter sena zmench nepodleli. Mezi tyto zprostredkovan vhody patr mimo jin:

absence restrikc (dn ochrany proti koprovn, DRM, aktivace, atd.)

dn mrovn uivatele (alias spyware)

rychl vvoj

brzk dostupnost aktualizac

orientace na uivatele (programtor je sm uivatelem)

monost prmho kontaktu s vvojri (tedy i ovlivnit vvoj programu)

zruka kontinuity (odejde-li vvojr, nahrad ho jin)

nezvislost na jedn konkrtn firme

atd.

1.2.2 Stabilita, spolehlivostGNU/Linux je stabiln a spolehliv systm. Nen nhodou, e je velmi rozren naserverech, kde je stabilita a spolehlivost jednm z rozhodujcch kritri. Je jasn, e sta-bilita je omezena pouitm hardwarem, na poruchovm HW stabilitu ocekvat nelze.

1.2.3 VbavaLinuxov distribuce nejsou hol OS bez aplikac, jsou plne vybaven radou aplikacpro ben i speciln pouit. Dky tomu muete se systmem ihned zact pracovat, anikoliv nejprve nahrvat jeden program za druhm.

11

1.2.4 Svoboda vberuS GNU/Linuxem nejste omezeni na jedin prohlec, jedin prehrvac nebo jedingrafick prostred. Mte monost si vybrat, prakticky na kad rovni. Jakou si zvolitdistribuci, kterou variantu, jak prostred, jak aplikace, atd. - zle jen na vs. Nikdovs nenut jt jednou cestou.

1.2.5 Otevrenost a kontrolaGNU/Linux pred vmi nic netaj, v kadm okamiku muete zjistit, co se deje i cose delo. Stejne tak mte monost ve svm systmu zmenit ci upravit naprosto cokoliv.Jste to vy, kdo urcuje pravidla.

1.2.6 BezpecnostNebudu zastrat, e kad OS vcetne GNU/Linuxu m jist bezpecnostn rizika. Ko-neckoncu, chyby del kad, vcetne vvojru GNU/Linuxu. Ale faktem je, e na tentooperacn systm prakticky neexistuj viry ani spyware, Linux navc sm obsahuje pic-kov firewall a dobre vyladen systm oprvnen. Aktualizace jsou dostupn velmirychle, software se instaluje z repositru s digitlne podepsanmi balcky. Tato opat-ren pomhaj efektivne chrnit uivatele pred bezpecnostnmi riziky.

1.2.7 DuveryhodnostGNU/Linux prochz, dky otevrenosti jeho zdrojovch kdu, neustlm nezvislmbezpecnostnm auditem verejnosti. Kdokoliv se mue podvat, jestli dan program ne-del neco, co nem. U GNU/Linuxu je tedy duvodu pro pochybnosti velmi mlo. Sa-mozrejme je ale vdy na uivateli, aby si sm urcil, cemu duveruje. Ostatne, pokud mzjem, mue projt zdrojov kd ke kadmu programu sm, a presvedcit se na vlastnoci.

1.2.8 FlexibilitaDusledkem otevrenosti a unixovho charakteru GNU/Linuxu je ohromn flexibilita.GNU/Linux lze prizpusobit prakticky jakmukoliv celu, a to je duvodem, proc honalezneme tmer vude. Na osobnch poctacch, serverech, superpoctacch, mobilechi PDA. Existuje tak rada specilne upravench linuxovch distribuc pro radu celu.

1.3 Stinn strnky GNU/Linuxu

1.3.1 David a GoliNebudeme si nic nalhvat, alespon na domcch a kancelrskch poctacch m GNU-/Linux vrazne men podl ne soucasn majoritn systm. Dusledkem toho je, e serada spolecnost vyvjejc software nebo hardware orientuje vhradne na onoho "Go-lie" a na jin operacn systmy prli nemysl.

12

To znamen, e nekter hardware proste pod GNU/Linuxem fungovat nebude, nebobude postup jeho zprovoznen prli sloit. Vetina hardwaru vak podporovna je,take nen duvod panikarit. Se softwarem je to podobn. Je-li software k dispozicipouze ve verzi pro majoritn systm, pak je jasn, e v GNU/Linuxu jen tak spustitnepujde.

Natest pro tento problm existuje nekolik reen. Prvnm je projekt Wine a jehokomercn varianty (Cedega, Crossover). Lze si ho predstavit jako tlumocnka meziLinuxem a programem pro majoritn systm. Tyto projekty samozrejme nemaj anizdaleka 100% spenost, ale t se s nimi d. Druhm reenm jsou ryz emultory(VMWare, Virtualbox, qemu, apod.), do kterch se nainstaluje majoritn systm a po-adovan software, a to cel funguje pod GNU/Linuxem.

Poslednm reenm je soucasn provoz GNU/Linuxu a MSWindows. Oba systmymohou koexistovat na jednom poctaci a uivatel se mue sm rozhodnout, kter ope-racn systm v danou chvli spust.

1.3.2 Patentove chrnen technologieNekter znm a pouvan patentove chrnen technologie (zejmna audio a videokodeky), nemohou bt soucst nekterch distribuc (v zvislosti na tom, kde se vyrb,nebo pro koho jsou urceny), a proto bv nutn tyto komponenty do systmu doplnit.U nekterch distribuc je to velmi jednoduch, jinde to bv sloitej. Tyto zleitostivak bvaj podrobne popsny v dokumentaci nebo na webovch strnkch distribuce.

1.3.3 Cas jsou penzeGNU/Linux nen MS Windows. I kdy jsou po uivatelsk strnce podobn, jejichsprva i funkcnost se li. Tud je treba, abyste se naucili neco novho, mon pre-cetli nejakou dokumentaci a GNU/Linux si nleite osahali a seznmili se s nm. Tosamozrejme vyaduje cas, kter muete a nemuste mt. Vhodou je, e si muete samiurcit, kam a chcete v seznamovn se s GNU/Linuxem zajt, co se naucit a co ne, alibovolne si rozvrhnout "ucebn pln" podle toho.

1.4 Exkurze do historie

1.4.1 UnixDva lid, Ken Thompson a Dennis Ritchie, stli roku 1969 v rmci Bell Laboratoriesu zrodu operacnho systmu Unix. Tento operacn systm byl vytvoren od poctku tak,aby s nm mohlo soucasne pracovat vce uivatelu (byl tedy od zactku vcelohov avceuivatelsk). Jeho budoucnost byla zajitena prenositelnost. Za tmto celem bylvytvoren programovac jazyk C, do kterho byl poslze Unix prepsn a prenesen najin platformy. Unix zskal svou slvu predevm dky sv architekture, kter m ryzegeniln mylenku:

existuje velk mnostv malch progrmku

13

kad z nich del jenom jednu vec, ale del ji dobre

progrmky spolu mohou komunikovat

lze je a jejich spoluprci rdit pomoc prkazov rdky

Kombinac techto progrmku je mon realizovat presne to, co je treba. Tto ar-chitekture se rk modulrn, systm je komplex relativne samostatnch komponenet,kter spolupracuj, a rzenm jejich spoluprce je mon doshnout presne toho, coclovek potrebuje.

V Unixu plat jete jedno pravidlo - "vechno je soubor". To se tk mj. i hardwaru,take v Unixu je vae tiskrna, pevn disk ci stov karta obycejn soubor. A nennhodou, e ony ve zmnen progrmky um mj. velmi dobre zachzet se soubory.

Z techto duvodu byl Unix velice oblben a netrvalo dlouho a zacaly vznikat jehodal implementace.

1.4.2 GNUPosuneme se do roku 1983, kdy RichardM. Stallman zaloil projekt GNU. Stallmanovivadila tzv. proprietrn (uzavren) podstata dosavadnho softwaru, tedy ta, kter exis-tuje dodnes. Spocv v tom, e jeden subjekt dan software "uzavre" pomoc licencea autorskho zkona. Uivatelum pak brn v tom, aby jej jakkoliv menili, upravovali,poprpade i rili dl. Uzavrenost softwaru tak zpusobuje zvislost uivatele na v-robci, kter rozhoduje, kdy a jestli program oprav, uprav, ci vylep. Uivatel pakde facto ani nem anci si overit, e software del skutecne to, co delat m, a ne nicneprjemnho navc, co je v dnen dobe velice aktuln tma (viz spyware, adware,rootkity, apod.).

Richardovi se tato situace nelbila, byl toho nzoru, e uivatel by meli mt pr-slun prva nskldn se softwarem, kter pouvaj, tedy e software by mel bt svo-bodn. Zkladem pro pouvn jakhokoliv softwaru je operacn systm, a tak se Ri-chard rozhodl vytvorit svobodn operacn systm a zaloil projekt GNU, kter melvytvorit svobodnou implementaci operacnho systmu Unix. Vvoj zastreil v rmciFree software foundation (Nadace svobodnho softwaru).

Svobodn software je ale pojem, kter v naem prvnm rdu neexistuje. Vechensoftware se mus licencovat. Pokud je software bez licence, spad do kategorie pub-lic domain. Ale public domain software mue kdokoliv uzavrt, vytvorit z nej propri-etrn software a svobodu jeho uivatelum odebrat. Z toho duvodu vytvoril Richardlicenci GNU/GPL, kter je povaovna za copyleft (copyright naruby). Zatmco copy-right dnes slou k tomu, aby moc nad softwarem soustredil v rukou jednoho subjektua ostatn omezil, copyleftov licence GNU/GPL presne tohle znemonuje tm, e ve-ker odvozen dla od GNU/GPL softwaru mus bt vydna pod stejnou licenc, ktersvobody zajituje.

Licence GNU/GPL m copyleftov charakter, co znamen, e software sm btren pouze pod stejnou licenc. Nen tedy mon vzt GNU/GPL software a udelatz nej proprietrn software. Vce informac o projektu GNU a mylenkch RichardaStallmana naleznete na strnkch projektu GNU.

14

1.4.3 Linux a GNU/LinuxNyn se presuneme do roku 1991. Projektu GNU chybela k dokonalosti jedin vec,funkcn jdro operacnho systmu (kernel). Ten sice projekt GNU zahrnoval (GNU-/Hurd), ale byl prli sloit, ne aby byl zral produkcnho nasazen (dodnes nen).

V roce 1991 finsk student, Linus Torvalds, zverejnil svuj mysl sestavit unixovjdro, kter by, dle jeho slov, nemelo bt tak profesionln jako projekt GNU. Jenomedo prce se zapojilo tak obrovsk mnostv nadencu, e se velmi brzy situace zmenilaa z Linuxu se stal profesionln unixov kernel. Sloucenm softwaru z projektu GNUa linuxovho jdra vznikl GNU/Linux. V roce 1994 byl vydn Linux 1.0 a o rok drveji vznikly dve linuxov distribuce, Slackware a Debian.

GNU/Linux zacal velmi rychle nabvat na sle. Vzniklo ohromn mnostv dalchprojektu, prinejcch dal a dal funkcionalitu uivatelum tohoto svobodnho unixo-vho operacnho systmu. GNU/Linux zacaly podporovat i velk korporace jako IBM,Hewlett-Packard, Novell ci Oracle.

Roku 1998 nastal linuxov boom, kdy dolo k jeho rustu na poli serveru o vce ne200%, a byl tak spolehlive operacn systm s nejrychleji rostoucm podlem na trhu.

GNU/Linux ale nezskval uivatele pouze na poli serveru, ale i na poli desktopu.GNU/Linux byl, stejne jako Unix, expert friendly, tedy prvetiv pro experty. Branouna trh desktopovch operacnch systmu je ale predevm uivatelsk prvetivost. Aprve tady pomohla cel rada projektu, at u to byly projekty jako KDE (ohlen 1996,prvn verze v roce 1998) ci GNOME (ohlen 1997, prvn verze v roce 1999) prin-ejc komfortn grafick desktop, sprvci distribuc jako Mandrake (prvn verze 1998)a SUSE (prvn SUSE verze 1996, drve zaloen na Slackware) nabzejc snadnoua uivatelsky prvetivou konfiguraci systmu, stejne jako cel rada vzniknuvch apli-kac, kter byly schopn realizovat ben cinnosti na desktopu (kancelrsk balky,multimediln prehrvace, hry, apod.).

V roce 2002 pouvalo dle pruzkumu provedenho spolecnost IDC tento operacnsystm 2.8% uivatelu desktopu. Na serverech mel v tomto roce u 25% podl.

Novej data bohuel nemme a webov statistiky jsou neprukazn, nicmne lzepredpokldat, e podl desktopovch uivatelu GNU/Linuxu je mezi 4-5% a na ser-verech m GNU/Linux vce ne 30% podl a neustle roste. Na nekterch trzch mGNU/Linux dokonce prvenstv (superpoctace) a stle vce firem a instituc jej imple-mentuje do svch IT infrastruktur.

1.5 Zdroje a odkazy Linux Express, Co je to Linux?

ABC Linuxu, Leo Literk, Co je to Linux?

Wikipedia, Linux (cesky)

Wikipedia, Linux (anglicky)

Web proc.linux.cz, Adam Pribyl, Proc Linux?

15

Audiovizuln centrum Silicon hill, Petr Koloros, Linux? Na co? (video)

16

Kapitola 2

Vber distribuce

Vber distribuce je pro zactecnka kritick. patn volba ho mue od GNU/Linuxuodradit, a proto je treba vedet, jak distribuce existuj a jak maj vlastnosti, aby si mohlvybrat tu sprvnou.

Proc je to tak duleit, respektive, v cem se distribuce li? Vechno je samozrejmeGNU/Linux, nicmne odlinosti jsou v zameren distribuce (desktop, server, ap.), vy-baven, aktulnosti balcku, ale tm nejpodstatnejm pro zactecnka jsou nstroje prosnadnou a pohodlnou sprvu systmu.

Linuxovch distribuc existuj stovky (pribline 350), ale nen duvod k obavm, vpopred je jen nekolik mlo kousku, kter si v tto knize predstavme. Pokud chcete,muete si ale samozrejme vybrat z mnohem irho seznamu distribuc na webu http://www.distrowatch.com.

2.1 UbuntuUbuntu (http://www.ubuntu.cz/) je distribuce primrne zameren na zactecnky a benuivatele s filozofi zaloenou na humnnch principech. Je a vdy bude ryze neko-mercn, vychz zhruba kadho pul roku a je mon si ji nechat zaslat zdarma potou1.Nem jete tolik grafickch konfiguracnch nstroju jako jin distribuce zameren napohodl uivatelu, ale vyvauje to ochotn komunita2 i existence rady podrobnch n-vodu3, jak co udelat, z nich ty nejduleitej m distribuce pribalen a lokalizovando cetiny. Jeliko je zaloena na distribuci Debian (viz ne), m k dispozici ohromnmnostv softwaru.

2.2 MandrivaMandriva (http://www.mandrivalinux.cz/) je dal s distribuc zamerench na zacnajca ben uivatele. Nabz sadu grafickch konfiguracnch nstroju, snadnost pouit a

1 http://www.ubuntu.cz/ziskejte/poslat2 http://forum.ubuntu.cz/3 http://wiki.ubuntu.cz/

17

prvetivost. M u ns velmi dobr zastoupen, vychz jak v placen, krabicov verzi,tak ve volne staiteln. Ke krabicov verzi (maj ji i nekter knihkupectv) dostvuivatel velmi dobre sestavenou ceskou prrucku4, kter je k dispozici i v bezplatnelektronick podobe.

2.3 OpenSUSEVznikajc pod taktovkou spolecnosti Novell, OpenSUSE (http://cs.opensuse.org/ jeopet distribuce zameren na desktop a uivatelskou prvetivost. Obsahuje komplexnovldac centrum Yast s radou grafickch konfiguracnch nstroju. Cet uivatel majk dispozici komunitn portl5, kde naleznou diskusn fra, clnky a radu nvodu.

2.4 Fedora CoraFedora (http://fedoraproject.org/ se stala odno komercnho Red Hatu, kter nadlevyvj podnikov reen pro servery (Red Hat Enterprise Linux, kter z Fedory vznik).Distribuce je nekomercn, obsahuje nekter grafick konfiguracn nstroje, take i za-ctecnk bude mt monost distribuci pohodlneji pouvat, i kdy prkazov rdce sepatrne nevyhne. Cet uivatel by meli obrtit svou pozornost k mstnmu komunit-nmu portlu6, kde naleznou ceskou dokumentaci a diskusn frum.

2.5 Debian GNU/LinuxDebian (http://www.debian.org) je ryze nekomercn distribuce, de facto jedna z nej-vetch a nejznmejch. Je ovem urcena spe pokrocilejm uivatelum, nebot sev n mnoh konfiguruje rucne. Debian pribliuje zactecnkum a benm uivatelumdistribuce Ubuntu (viz ve), kter z nej vychz.

Distribuce se clen se do trech vetv. Stabiln, kter je mne aktuln, ale, jak jejnzev napovd, je stabiln a spolehliv. Jejm opakem je nestabiln vetev, kter msice ten nejaktulnej software, ale ten nen dukladne otestovn. Jakmile se balcekpridan do nestabiln vetve na svm mste nejakou dobu zahreje a nikdo nehls dnproblmy, putuje do testovac vetve. Ta se jednou za cas zmraz a vyloupne se z nstabiln verze.

Cet uivatel mohou navtvit cesk portl7, kde naleznou nekter nvody, alepredevm ceskou e-mailovou konferenci.

4 http://www.mandrivalinux.cz/dokumentace5 http://portal.suse.cz/6 http://www.fedora.cz/7 http://debian.cz/

18

2.6 SlackwareSlackware (http://www.slackware.com) je distribuce s velmi dlouhou tradic, dokoncejedna z nejstarch prevajcch distribuc vubec. Jej tvurce tvurce je jedin clovek,Patrick Volkerding. Distribuce vynik "cistotou" konfiguracnch souboru a jednodu-chost proveden (ve smyslu minimlnch prav jednotlivch komponent, ze kterchse systm skld). Nen zamerena na zactecnky, rucn konfigurace je nutnost. Cetuivatel mohou navtvit komunitn portl8.

2.7 GentooGentoo (http://www.gentoo.org) je zstupce distribuc "from scratch", tedy "od za-ctku" (volne preloeno). V Gentoo si clovek ve realizuje a vol sm, software si kom-piluje a optimalizuje na dan hardware. Distribuce pak vhodnmi prostredky prispva pomh uivateli snadno doshnout kenho stavu, at u excelentn dokumentac,dky kter se clovek dokonale nauc, jak ve v systmu probh, nebo pomoc vhodnchtechnickch prostredku, kter dan cinnosti usnadn a automatizuj. Pokrocilm uiva-telum tak dv do ruky velmi mocn nstroj, na kterm by si ale zactecnk bez tuntrpelivosti a volnho casu vylmal zuby. Cet uivatel mohou navtvit cesk frum9

nebo ceskou wiki10.

2.8 Kterou distribuci vybrat?To zle na vaich poadavcch. Chcete do GNU/Linuxu rychle proniknout, mte dostcasu, trpelivosti a trochu nadeneck a kutilsk povahy? Zvolte nejakou distribuci propokrocilej uivatele. Chcete radeji prtuln prostred, kter se snadno spravuje? Ne-chcete do GNU/Linux proniknout nebo chcete pronikat postupne? Zvolte distribucivhodnou pro zactecnky. Pokud se nemuete rozhodnout, klidne jich vyzkouejte vce.

2.9 Pr praktickch radOsobne doporucuji dobre zvit eventueln zmenu distribuce v zactcch (po aklima-tizaci to u problm nebv). Nekter lid mvaj tendenci prosazovat svoji oblbenoudistribuci a radit zactecnkovi, kdy d o pomoc, aby preel prve na tu jejich. Nendobr takov rady nsledovat, protoe prechod na jinou distribuci mue bt v zactcchlehce matouc. Naopak, pokud zjistte, e vm distribuce opravdu nevyhovuje, a rdibyste zkusili jinou, ucinte tak. Je to rozhodne lep ne opustit GNU/Linux kvuli tomu,e se vm nezamlouv jedna distribuce.

Moj druhou, mon jete podstatnej radou, je dt si pozor na dobu vydn danverze distribuce. Mue se stt, e natrefte na starou verzi distribuce, at u v knihku-pectvch, kde mohou nekter distribuce preckat radu let, ackoliv nov verze vychz

8 http://www.czslug.cz/9 http://forums.gentoo.cz/10 http://cs.gentoo-wiki.com/

19

treba kadch est mescu, nebo na urcitch serverech, kde z nejakho duvodu nebylaprovedena aktualizace. Starm verzm doporucuji se obloukem vyhnout (na novejchpoctacch nemus fungovat, jejich podpora hardwaru bude omezen, nemus k nim ubt k dispozici aktualizace a prichzeli byste o vechny nov vlastnosti, kter jsou vnovejch verzch).

Stejne tak vak varuji pred horkmi brambory, tedy distribucemi vydanmi v pru-behu poslednch nekolika tdnu. Nestv se to zase a tak casto, ale nekdy se nepodarnalzt vechny chyby a nekter vnej v distribuci zustanou. J doporucuji pro jis-totu tak zhruba mesc po vydn nov verze pockat, a pak proverit poznmky k vydn(relase notes, errata, apod.), kde naleznete informace o znmch chybch.

Jak zjistte, kter verze je nejnovej, poprpade kdy byla vydna? K tomu muetevyut bud oficiln webov strnky distribuce, nebo server Distrowatch11, kter udr-uje komplexn prehled o svetu linuxovch distribuc.

Kadopdne vm preji tastnou ruku a pevne doufm, e vm tato dokumentacepomue pri objevovn sveta GNU/Linuxu prostrednictvm vmi zvolen distribuce.

2.10 Zdroje a odkazy Web proc.linux.cz, Adam Pribyl, Chci si Linux vyzkouet na svm poctaci

Web proc.linux.cz, Adam Pribyl, Kde zskat Linux a jak si vybrat

PC Svet, Jir Formnek, Systm do kapsy Live distribuce Linuxu

Linux Express, Jak Linux zskat?

ABC Linuxu, Leo Literk, Linux

Wikipedia, Linuxov distribuce (cesky)

Wikipedia, Linux distribution (anglicky)

Web Distrowatch, http://distrowatch.com

11 http://distrowatch.com

20

Kapitola 3

Instalace distribuce

3.1 Jak si distribuci opatritAt u chceme GNU/Linux vyzkouet prostrednictvm live distribuce, nebo jsme si uvybrali klasickou, kterou zamlme instalovat na pevn disk, potrebujeme si ji nejprveopatrit. V zsade mme nekolik monost:

sthnout ISO obrazy mdi a vyplit je

nechat si je poslat za urcitou cstku

nechat si je na pockn vyplit za urcitou cstku

koupit ji v obchode nebo v knihkupectv

koupit si ji jako prlohu v casopise

zkoprovat si ji od kamarda

nechat si ji bezplatne zaslat

3.1.1 Linuxov obchudkyNemte-li monost distribuci sthnout a vyplit, muete si ji objednat v nekterm li-nuxovm obchudku, nekde i nechat si ji na pockn vyplit. Nekter z nich uvdm vnsledujcm seznamu, dal naleznete pri troe hledn v katalozch ci na Googlu:

http://linuxsoft.cz/

http://linuxos.sk/

http://shop.qcm.cz/

http://dvdlinux.cz/

http://linux-cd.cz/

21

3.1.2 Obchody a knihkupectvV obchodech zabvajcch se vpocetn technikou prli zstupcu linuxovch distri-buc, paradoxne, nenajdeme. Nekde nm alespon prodvaj distribuce SUSE ci Man-drake, ale dn slva to nen. I mnoh knihkupectv jsou na tom lpe.

Pokud u shnme nejakou distribuci v obchodech nebo knihkupectvch, meli bychomsi predem overit, e dan verze je aktuln. Obcas je mon sehnat velmi star verzeza nehorzn sumy, jeliko se prodvaj jako knihy s CD/DVD prilohou. Starm dis-tribucm bych se radeji vyhnul.

3.1.3 CasopisyNa naem trhu je to predevm Linux+, kter je bene k dispozici na stncch. M2xDVD prlohu, jednu live distribuci s recenzovanmi programy a minimlne jednudal klasickou linuxovou distribuci. Linuxov distribuce vak bvaj rovne soucstrady vydn jinch casopisu (napr. CHIP, apod.)

3.1.4 Kamard linuxkPokud mte znmho, kter je vm ochotn zvolenou distribuci sthnout, eventuelnevyplit, vypujcit ci prekoprovat, tm lpe, je to legln. Jedin problm mue nastat ukomercnch (placench) verz distribuc, kter nemus mt jako celek tak benevolentnlicenci. Je to dno tm, e se v takovch distribucch nachzej komponenty s jinmilicencemi, kter je treba respektovat. V takovm prpade doporucuji procst licenci kdan distribuci.

3.1.5 Zasln zdarma potouMte-li zjem o distribuci Ubuntu, muete si jej live a instalacn CD nechat poslatpotou, z va strany zcela bezplatne. Vce viz http://ubuntu.cz/. Jin distribuce nictakovho nenabzej, alespon pokud vm.

3.2 Instalujeme distribuciV zsade existuj dva scnre instalace GNU/Linuxu na v poctac, instalace na cistpoctac (bez OS, bez dat) a instalace na uvan poctac (s OS i s daty).

V prpade, e mte na poctaci nejak existujc nezazlohovan data, tak je jetepred instalac zlohujte. Mue se prihodit cokoliv, pocnaje prekliknutm, pres vpadekelektriny, po chybu softwaru. Nen nic horho, ne kdy je prvn zkuenost s jinmoperacnm systmem korunovna ztrtou dat.

U jsme si o tom rkali, ale j to radeji reknu jete jednou. Pokud mono, neinsta-lujte ryz live distribuce, i kdy instalaci treba umonuj. Tato funkce bv neoficilna neodladen, a i kdy pri instalaci neprijdete o vechna sv data, nemuste bt spo-kojeni s distribuc samotnou, protoe jejm primrnm celem je beh z mdia, a tomuje prizpusobena. Pochopitelne nen problm provst adekvtn pravy rucne, ale to je

22

prce pro zdatnho a pokrocilho linuxovho uivatele. Vyberte si radeji klasickou dis-tribuci, kter je pro instalaci na pevn disk navrena. Tato poznmka se samozrejmenetk distribuc, kter jsou primrne navreny pro instalaci na pevn disk, ale nabzejinstalacn CD s live systmem, jako treba Ubuntu.

Instalujete-li GNU/Linux do VMWare nebo jinho virtulnho stroje, budte pri-praveni na eventuln problmy, linuxov distribuce bvaj sestaven pro provoz naskutecnch, ne virtulnch poctacch.

Dle berte na vedom, e tento pruvodce je relativne strucn a velmi obecn, navcruzn distribuce mvaj instalaci reenou jinak, take se klidne muete setkat s distri-buc, jej postup instalace bude jin, nekter prvky mohou bt vynechny, porad muebt zmeneno, ap.

Meli byste si v kadm prpade opatrit instalacn prrucku ke sv distribuci a tu sidukladne procst. Pokud nemte titenou verzi, meli byste si ji pred instalac vytisknout.

Dluno dodat, e vetinu rozhodnut za vs, pokud si zvolte distribuci zamerenouna benho domcho uivatele, ucin samotn instaltor, a vy budete celou dobu spejen upravovat jeho nastaven.

3.3 Prubeh instalaceInstalace GNU/Linuxu se bene sestv s techto fz:

nabootovn z instalacnho CD

rozdelen pevnho disku

vber softwaru k instalaci

instalace

konfigurace zavadece

zkladn konfigurace systmu (zadn hesla superuivatele, vytvoren uivatel-skho ctu, nastaven ste, firewallu, apod.)

3.3.1 Nabootovn z instalacnho CDPredpokldm, e to s prehledem zvldnete. Vlote prvn instalacn CD/DVD do me-chaniky a restartujete poctac. Pokud se nezavede instaltor, v BIOSu nastavte booto-vn z CD mechaniky. Pokud to nepomue, vytvorte bootovac disketu ci konsultujetedostupnou dokumentaci.

Na (tece) nekompatibilnm hardwaru mue ve fzi bootovn GNU/Linuxu nastatproblm. Je dobr v tto situaci konzultovat dokumentaci a vyzkouet nekter parame-try, kter muete predat jdru Linuxu, a tak ho donutit nepouvat problmov hard-ware.

Parametr jdru zadte tak, e na vodn obrazovce s prkazovou rdkou, kter sezpravidla objev jete pred vlastnm nabootovnm GNU/Linuxu, zapete nzev jdra

23

(zpravidla Linux, ale mrknete do dokumentace) a jednotliv parametry oddelen me-zerou podle toho, co chcete vypnout (posledn tri doporucuji pout a teprve v situaci,kdy prvn dva nezaberou):

noapic

noacpi

noapm

nodma

nosmp

3.3.2 Rozdelen pevnho diskuRozdelen pevnho disku je zleitost, kterou muete provst prostrednictvm insta-lacnho programu ci jinho softwaru. Pokud mte k dispozici cist poctac, je situacejednoduch, proste smaete cel disk a nechte instaltor, aby rozvrhl oddly sm. Po-zor dejte v prpade, e mte na disku data, kter chcete zachovat.

Mte-li na pevnm disku data (ci cel operacn systm), kter chcete zachovat,mohou nastat dve situace. Bud mte disk u rozdelen, v tom prpade stac vybratjeden oddl, evakuovat jej, v instaltoru jej vymazat a vytvorit msto volnho mstapatricn oddly. Posledn varianta je situace, kdy pevn disk rozdelen nemte, v tako-vm prpade je nutn vzt existujc oddl a zmenit jej. To je ze vech variant nejvce"nebezpecn" varianta, take pozor na data!

Zmenit oddl s Windows mue udelat linuxov instaltor, dokonce i bez znicendat na nem, ale nedok to vechny distribuce a u jistch proprietrnch souborovchsystmu (jako NTFS), jejich specifikace jsou tajeny, je tato cinnost velmi rizikov.V kadm prpade by bylo velmi vhodn konzultovat instalacn prrucku zvolen dis-tribuce, eventuelne pak dt prednost jinmu softwaru pro rozdelovn pevnch disku.Tam ale doporucuji vyhnout se vytvren oddlu s linuxovmi souborovmi systmy,to nechte na instaltoru GNU/Linuxu.

3.3.2.1 Pevn disky v GNU/Linuxu

Pro nae cely postac rci, e IDE zarzen (pevn disky a CD mechaniky na vetinedomcch poctacu) jsou oznacovny jako hda, hdb, atd., oddly na pevnch discch seznac cslem (napr. hda1 nebo hdb4). Zarzen SCSI a SATA disky GNU/Linux roz-liuje bud jako sda, sdb,..., CD mechaniky jsou pak scd0, scd1,... a opet, u pevnchdisku se oddly oznacuj cslem (sda1, sda2, atd.). Povetinou ale stac sledovat kapa-city disku/oddlu a symbolika nesymbolika, co je to za disk/oddl, vm dojde.

3.3.2.2 Rozvren linuxovch oddlu

Pokud mte monost nastavit v instaltoru automatick rozvren oddlu, ucinte tak(ovem prekontrolujte si, zda tak nhodou neprijdete o data na nekterm z existujcchoddlu). V nejzaz nouzi je mon nechat instaltor vytvorit pouze jedin oddl, ale

24

tento postup nedoporucuji. Urcite se hod minimlne dva, prvn na OS a data, druhna swap (odkldac oddl, neco jako pagefile.sys ve Windows, doporucuje se 2xkapacita RAM, rozumn maximum se pohybuje kolem 2GB). Velmi casto se pouvrozdelen na tri oddly, prvn na korenov souborov systm, "/", kde bude vekersoftware a systmov konfigurace, druh na swap a tret na domovsk adresre uiva-telu, "/home", kde budou veker uivatelsk data.

3.3.2.3 Linuxov souborov systmy

V GNU/Linuxu mte irok vber souborovch systmu. Maj sv ruzn specifika auit, o jejich vlastnostech se lze docst vce na odborneji zamerench webech, prodomc pouit postac ext3 nebo reiserfs.

3.3.3 Vber softwaru k instalaciTen m vetinou podobu volen kategori, ze kterch se zpravidla nainstaluje nejakpredem dan vber, kter by mel vetine uivatelu vyhovovat. Doporucuji spe volitmne balcku a doinstalovvat pozdeji ne naopak, abyste se v t zplave softwaruneztratili.

3.3.4 InstalacePohodlne se usadte a pozorujte progressbar nebo si jdete uvarit caj, bude to chvilkutrvat.

3.3.5 Konfigurace zavadecePosledn krok tkajc se celho poctace a nikoliv pouze GNU/Linuxu je konfiguracezavadece. Mte celou radu monost, jak v tomto prpade postupovat, vetinou po-stac zvolit instalaci do MBR (hlavnho zavdecho zznamu), linuxov zavadece jsouschopn bez problmu zavst Windows (naopak to jde tak, ale chce to troku hac-kingu). GNU/Linux m k dispozici dva zavadece, LILO a GRUB. Co zvolte zle navs. Ve zkratce, Lilo je minimalistick zavadec, Grub je pomerne komplexn a nabzvce monost, ale je o to vet.

Zavdec disketu je urcite dobr vytvorit, protoe MS Windows maj ten neslunzvyk pri sv instalaci prepsat bez ptan MBR svm zavadecem, a kompletne tak v tomtoprpade zborit "most" ke GNU/Linuxu (nebo jinm OS). To se d samozrejme ex-postnapravit, ale i tak je dobr mt zlohu, pokud nebudete mt nejak zchrann CD zrovnapo ruce.

3.3.6 Zadn hesla superuivateleSuperuivatel (uivatel root) v GNU/Linuxu je Buh, mue cokoliv, neplat pro nejdn omezen. Mue systm libovolne upravit, ale mue ho i znicit. Je dobr zvolit ne-jak silnej heslo a dobre si jej zapamatovat. V nekterch distribucch (napr. Ubuntu)

25

se heslo pro uivatele root nezadv, administrtorsk cinnosti se realizuj pres sudo,kde postac zadat heslo k uivatelskmu ctu (viz ne).

3.3.7 Vytvoren uivatelskho ctuVelmi silne se nedoporucuje pracovat v GNU/Linuxu pod ctem superuivatele. Sys-tm oprvnen je v unixovch systmech vyladen tak, aby uivateli nic nebrnilo reali-zovat jeho prci, bude-li prihlen jako obycejn uivatel, a pritom byl systm samotndobre chrnen. Pokud bude uivatel potrebovat patricn privilegia, mue si je pro dankol jednodue opatrit, i kdy bude prihlen jako obycejn uivatel.

3.3.8 Nastaven firewalluLinuxov systmy obsahuj stavov firewall fungujc na rovni jdra OS. Viry a spy-ware v GNU/Linuxu problm nepredstavuj, a proto je nastaven firewallu to jedin(krome prirozen ostraitosti), co budete pro bezpecnost svho systmu delat. Distri-buce zameren na ben uivatele obsahuj vetinou velmi jednoduch klikac nstrojk jeho nastaven. Pro potreby domcho uivatele doporucuji:

ujistit se, e je firewall zapnut

nepovolit prstup zvenc k dn slube (pokud to vyloene nepotrebujete)

Nekter distribuce (napr. Ubuntu) firewall ve vchoz instalaci nenastavuj, protoedn stov sluba ve vchozm nastaven neposlouch na sti. V takovm prpadefirewall opravdu nen treba.

3.4 Zdroje a odkazy ABC Linuxu, Rastislav Stanik, Na co se casto ptme: Organizcia disku

ABC Linuxu, Vlastimil Ott, Na co se casto ptme 1: LILO

Audiovizuln centrum Silicon hill, InstallFest (videa)

26

Kapitola 4

Prce s GNU/Linuxem

Prvn, co ns cek, je prihlen do systmu. Zadme sv uivatelsk jmno a heslo aprihlsme se. Nebudou-li se zobrazovat hvezdicky u hesla, nenechme se tm vyvstz mry, je to bezpecnostn opatren zabranujc potencilnmu tocnkovi zjistit, kolikznaku m nae heslo.

Prihlaujeme-li se do prkazovho rdku, na vzvu login: zadme uivatelsk jmnoa na vzvu password: heslo. Pokud jsme nainstalovali grafick rozhran, meli bychombt schopni ho nastartovat pomoc prkazu: startx

Za nekolik sekund se dostaneme do grafickho rozhran systmu GNU/Linux. Nynzle na tom, jak grafick prostred jsme si vybrali nebo nm bylo prideleno. V vahupro vetinu distribuc prichz dve. Gnome a KDE.

4.1 Spolecn prvky Gnome a KDEOvldn Gnome, KDE a dalch prostred v GNU/Linuxu m nekolik spolecnchprvku. Tm prvnm a nejduleitejm je funkce levho a pravho tlactka myi. Levtlactko provd volbu, prav tlactko vyvolv vlastnosti. Dalm prvkem je konceptvirtulnch ploch. Na kad "ploe" muete mt sputen ruzn aplikace a mezi plo-chami se muete snadno prepnat.

Plocha jako takov, tj. ikony na pozad, je ovldacm prvkem prtomnm vGnome aKDE. V jinch, odlehcench prostredch, bt nemus (lze vak doplnit jako samostatnprogram). Obsah plochy, pokud je plocha k dispozici, je uloen v adresri /home/uzivatel/Desktop, kde uzivatel je vae uivatelsk jmno. Tolik ke spolecnmprvkum. Podvejme se ted na jednotliv prostred.

Schrnka funguje klasickm zpusobem pres menu nebo klvesov zkratky (Ctrl-C nebo Ctrl-Insert kopruje, Ctrl-V nebo Shift-Insert vkld, Ctrl-X vyrzne). Fungujeale jete pohodlneji. Pokud my oznacte nejak text, automaticky se zkopruje doschrnky. Pak se stac presunout jinam a pout prostredn tlactko myi, kter zkopro-van text vlo.

27

4.2 Prostred KDEProstred KDE m plochu s ikonami a spodn litu. Na spodn lite plne vlevo se na-chz tlactko K (at u tak vypad ci ne), kter je branou k aplikacm a hlavnm funkcm(tj. odhlen, nastaven prostred, sputen programu, vyhledvn). Po pravici tohototlactka jsou tlactka dal, vedouc k tem nejduleitejm aplikacm. Nsleduje prep-nac virtulnch ploch, pruh loh (zde se zobrazuj sputen programy), systmov litaa hodiny.

Spodn lita je vysoce konfigurovateln (prav tlactko), lze do n pridvat i tzv. ap-plety (bec progrmky, napr. predpoved pocas) a ruzne menit jej velikost, umstena prvky. Tlactko K i ve ostatn lze libovolne presouvat. Plocha je rovne konfiguro-vateln (prav tlactko).

Nastaven prostred se nachz v menu K (pod polokou Nastaven systmu neboSystem settings). Tato nastaven se prevne tkaj prostred, nikoliv systmu jako ta-kovho. Lze tu snadno nastavit rozloen klvesnice, co je dobr prvn krok. Je topoloka rozvren klvesnice v mstnch zvyklostech a zprstupnen. Implicitn klve-sov zkratka pro prepnut klvesnice je Ctrl-Alt-K.

Operace "thni a pust" se v KDE provd pouze levm tlactkem myi (pravmprovst nejde), s tm, e po presunut poloky se prostred samo zept, co m ude-lat (koprovat, presunout, vytvorit odkaz, ap.). Podrte-li Shift pri pouten poloky,poloka se do novho umsten presune. Pokud podrte Ctrl, poloka se zkopruje.Pokud podrte oboj, vytvor se odkaz.

4.3 Prostred GNOMEProstred Gnome m dve lity a desktop. Spodn lita obsahuje pruh loh a prepnacvirtulnch ploch. Horn lita obsahuje tri menu, aplikace, msta a systm. Nzvy jsousamovysvetlujc. Menu aplikace zobraz strukturovanou nabdku aplikac, menu mstazobraz vechny pripojen datov jednotky, vcetne ste. Nabz i vyhledvn souboru.Systm pak nabz systmov funkce - konfiguraci, sprvu prostred i systmu a odhl-en uivatele. Po prav strane od menu se na lite nachz tlactka pro rychl spoutenvybranch aplikac. Nsleduje systmov lita a hodiny. Jednotliv funkcn prvky sedaj nastavovat po kliknut pravm tlactkem myi.

Do horn lity Roloen klvesnice lze v Gnome nastavit pomoc menu Systm, vnem stac zvolit Nastaven-Klvesnice. Implicitn klvesov zkratka pro prenut kl-vesnice je soucasn stlacen obou Shiftu, eventuelne Altu.

Operace "thni a pust" se provd pouze levm tlactkem myi (pravm provstnejde). Na rozdl od KDE se po presunut poloky provede to, co si prostred mysl,e chcete provst. Pokud presouvte poloky ve stejnm kontextu (na jedn datovjednotce), zvol se operace "presunout". V jinm kontextu (na ruznch datovch jed-notkch) se zvol operace "koprovat". Podrte-li Shift pri pouten poloky, polokase do novho umsten presune. Pokud podrte Ctrl, poloka se zkopruje. Pokud po-drte oboj, vytvor se symbolick odkaz.

28

4.4 Tipy a trikyPotrebujete-li zadat znak z anglick klvesnice (typicky zavinc, krek, apod.), alezvolenou budete mt ceskou, nemuste se prepnat zpet na anglickou. Podrte pravAlt a muete vloit znaky z anglick klvesnice. Muete pri tom klidne pouvat Shift,a dostat se tak k dalm specilnm znakum.

Jednou z monost, jak rychle spustit aplikaci, je pout klvesovou zkratku Alt-F2.Zobraz se dialog s editacnm polckem, kam stac zapsat nzev aplikace, napr. konsole,a "odentrovat". Pro nekoho, kdo um rychle pst a m dobrou pamet, to mue bt velmiuitecn.

Pokud pouvte prostred KDE a z nejakho jinho adresre se pokuste operac"thni a pust" prenst na plochu obrzek, jedna monost v nabdce bude "Nastavit jakotapetu". Je to velmi jednoduch zpusob, jak zmenit obrzek na ploe.

4.5 Prkazov rdkaK prkazov rdce se lze dostat prmo v grafickm reimu pomoc terminlovho pro-gramu (konsole, gnome-terminal, xterm, eterm, ap.), kter urcite najdete pod Systmo-vmi nstroji (nebo necm podobnm). Grafick prostred ale tak muete opustit, adostat se tak do textovho reimu. To provedete klvesovou zkratkou Ctrl-Alt-Fx, kdex je cslo od 1 zpravidla do 7, podle toho, na jakou virtuln konzoli se chcete prepnout.Ano, i textov reim m neco jako virtuln plochy. Na prvn virtuln konzoli se pre-pnete klvesovou zkratkou Ctrl-Alt-F1. Mezi jednotlivmi virtulnmi konzolemi se uv textovm reimu prepnte pomoc Altu (tj. Alt-F1, Alt-F2, apod.). Na jedn z vir-tulnch konzol sdl samotn grafick prostred, zpravidla na sedm. Take zptky sedostanete pomoc Alt-F7.

4.6 AplikaceJak aplikace pout, to nechm samozrejme na vs. Jsou serazen podle kategori,take by nemel bt problm najt takovou aplikaci, kterou potrebujete. Doporucujivm se podvat, jak aplikace mte k dispozici a provst takov rychl osobn pru-zkum. Kdy nebudete vedet, co zkusit, pak tu mm pr tipu. Firefox, Konqueror jsouwebov prohlece (Konqueror je navc i sprvce souboru). Jako kancelrsk balk ur-cite zkuste OpenOffice. Jako jednoduch textov editor postac Kwrite ci Gedit. Cose tce her, urcite vyzkouejte Frozen Bubble (pozor, nvykov!). K prehrvn hudbydoporucuji Amarok, Rhythmbox ci Xmms. K prehrvn videa muete pout Totemnebo Mplayer.

Chcete najt linuxov ekvivalent urcit aplikace? Pak se vm mon hod tabulkaekvivalentu1. A nebomuete pout databzi linuxovho softwaru na adrese www.linuxsoft.cz.

1 http://proc.linux.cz/ekvivalenty.html

29

4.7 Sprva souboruJak poutet aplikace, to u vme. Druh nezbytn vec, kterou uivatel ke sv cinnostipotrebuje, je pracovat se soubory, kter vytvoril, presouvat je, koprovat, mazat. K tomuje treba nejakho sprvce souboru. Tm nejzkladnejm zpusobem, jak toho lze dosh-nout, je v KDE pout ikonku "Muj adresr", v Gnome "Msta" - "Domovsk adresr",cm doshneme sputen sprvce souboru. Mezi vce okny sprvce souboru stac pou-t operaci "thni a pust".

Sprvcu souboru existuje vce, j doporucm jete dva. Prvnm je vynikajc sprvcesouboru Midnight Commander pro prkazovou rdku (prkazmc), druhm je Krusader,sprvce pro grafick prostred. Velkou cst operac lze tak realizovat pomoc pravhotlactka myi (napr. zabalit, zaifrovat, apod.).

4.8 Adresrov strukturaV GNU/Linuxu jsou datov jednotky pripojen do jedn adresrov struktury. Dis-kov jednotka se pro uivatele jev jako obycejn adresr (tomuto adresri se rkprpojn bod alias "mount point"). Adresrov struktura zacn korenovm adres-rem, kter se oznacuje znakem /. M sv prsn pravidla, ale o tech a jindy. Pro-zatm vm postac vedet, e v domovsk adresr, kde muete realizovat cokoliv,je /home/uzivatel, kde uzivatel je vae uivatelsk jmno. Dodatecn da-tov jednotky se pripojuj do adresre /mnt nebo /media, zpravidla dle nzvu (tj./media/cdrom je prpojn bod va CD/DVD-ROM/RW mechaniky). V techto ad-resrch muete tak najt identifikovan oddly s daty patrc jinm operacnm syst-mum.

4.9 Velk a mal psmenaUnixov systmy rozliuj v nzvech souboru a adresru velk a mal psmena. Je tedyrozdl mezi souborem s nzvem "ahoj" a souborem s nzvem "Ahoj".

4.10 Prce s mdiiPrvetiv distribuce mvaj vdy svuj vlastn recept, jak zachzet s mdii, a proto ne-mohu ne vm spe ozrejmit principy tto prce, s tm, e nekter kroky, kter nast-nm, ve vmi zvolen distribuci mon nebudete muset realizovat.

Prvnm krokem je pripojen mdia k prpojnmu bodu (tj. adresri, kde budou jehodata prstupn). Detekovan mdium se vm velmi pravdepodobne objev prmo naploe.

Jakmile je mdium detekovno, je treba jej pripojit. Pokud ikonu otevreme (klik-nutm nebo dvojklikem, podle nastaven), dojde k automatickmu pripojen. Nebo mu-eme pout prav tlactko a zvolit "Pripojit". Kdy budeme chtt mdium odpojit, zvo-lme "Odpojit" nebo "Odstranit" v prpade flash disku a pametovch karet. Mdium

30

mueme nechat vysnout zvolenm "Vysunout". Ve samozrejme z menu pravho tla-ctka.

Stane se, e nm systm oznm, e zarzen nen schopen odpojit. Je to zpusobenotm, e mte otevren program, kter k datum z mdia pristupuje. V takovm prpadese mdium odpojit ned, dokud neukoncme prci s takovm programem. Toto chovnzajituje konzistenci dat.

4.11 Systm oprvnenZkusm upustit od teorie a rci jen pr praktickch poznmek. Systm oprvnen vGNU/Linuxu zajituje, aby uivatel nezlikvidoval omylem nebo myslne cel systm.Pracuje-li se pod benm ctem, ve podlh systmu oprvnen. Uivatel je krlemjen ve svm domovskm adresri, ale jinde ne. Z tohoto duvodu, budete-li pracovatjako ben uivatel, nemuste se obvat, e neco pokodte.

Pri instalaci jste pravdepodobne zadvali heslo uivatele "root" (superuivatele).Tento uivatel je vemocn, tj. pro nej oprvnen neplat, mue vechno. Jako normlnuivatel si muete vypujcit jeho oprvnen pri sputen aplikace provdejc sprvu sys-tmu - v grafickm prostred budete podni o zadn patricnho hesla. Dan programpak bude pracovat s oprvnenm uivatele root. Pouze v tto dobe a pouze pri prci stmto programem muete systm relne ohrozit. Nebo pokud se jako root prmo prihl-ste, a to silne doporucuji nedelat. Je to nebezpecn a nen to nutn.

4.12 Nouzov proceduryPokud neco prestalo fungovat, muete vyut nouzovou proceduru, kterou jsem sestavilpro benho uivatele. Nsledujte zvolen kroky podle situace, pokud mono v porad.Pomoc Alt-Tab se mueme prepnout do jinho programu na stejn ploe. Mueme seprepnout na jinou virtuln plochu, v KDE je to Ctrl-Fx (kde x je cslo od 1 do poctuvirtulnch ploch).

Program mueme ukoncit pomoc Alt-F4. Vzpurn program mueme ukoncit po-moc programu xkill, kter m v KDE bene namapovanou zkratku Ctrl-Alt-Esc. Hntus lebkami namrme na program k sestrelen a stiskneme lev tlactko myi. Vetinouse mueme nouzove odhlsit pomoc Ctrl-Alt-Del. Grafick rozhran je mon celsestrelit pomoc Ctrl-Alt-Backspace. Mueme se prepnout do textovho reimu po-moc Ctrl-Alt-F1. V tto situaci pomue klvesov zkratka Ctrl-Alt-Del k vyvolnnouzovho restartu.

Pokud jste doli a sem, znamen to, e dolo k vnej porue. Nsledujc postupse mon bude zdt sloitej, ale nen na nem co zkazit. Respektive, zkaz se mne prijeho proveden ne pri studenm restartu rovnou. Mezi kadm krokem je dobr prsekund pockat. Dluno dodat, e na nekterch distribucch je tato funkce vypnut prmov jdre (bezpecnostn opatren). Tak jako tak, lze ji alespon vyzkouet. Nue:

Alt-PrintScreen-R (uvoln klvesnici)

Alt-PrintScreen-S (vyprzdn vyrovnvac pameti)

31

Alt-PrintScreen-E (pod programy o ukoncen)

Alt-PrintScreen-I (sestrel vechny programy)

Alt-PrintScreen-U (odpoj souborov systmy)

Alt-PrintScreen-B (restartuje poctac)

Pord nic? Pak je mon, e v jdre je tato funkce vypnut, nebo jdro prestalofungovat plne. Ted u se ned delat nic jinho ne restartovat stroj nsilm (tlactkoRESET) nebo mainu vypnout.

4.13 Rady do zactkuPokud se rozhodnete nainstalovat a pouvat GNU/Linux, pak se vm do zactku ur-cite hod nekolik postrehu, kter jsem za dobu svho pruzkumu problmu linuxovchzactecnku ucinil.

4.13.1 GNU/Linux nen WindowsJakkoliv se tato veta mue zdt banln, vedom o tomto faktu bv casto klcem k za-chovn uivatelsk przne ke GNU/Linuxu. Pokud si clovek neuvedom, e GNU/Li-nux nevychz z Windows, ale z Unixu, a spravuje jej stejnmi postupy jako Windows,mue narazit na problmy zpusoben odlinost techto systmu a treba jej zavrhnout,byt by bvalo stacilo pout linuxov postup a celou zleitost by realizoval v naprostpohode. Velmi castm prkladem je nepouvn sprvce balcku (viz dle). Osobnedoporucuji aplikovat prstup "Jak na to v GNU/Linuxu?" msto castho a netastnho"Proc to nejde jako ve Windows?".

4.13.2 Vber sprvn distribuceBez sprvn distribuce to nejde. Kad uivatel m jin preference a kad uivatel siod GNU/Linuxu bude slibovat neco jinho. Stejne tak bude chtt kad uivatel zajtv seznmen s GNU/Linuxem do ruzn hloubky. Nekdo bude chtt jt a na kost,jinmu postac pohyb v grafickm rozhran a spouten aplikac. U Windows je clovekzvykl na monost vybrat maximlne nekolik prakticky shodnch verz licch se vmalickostech, zatmco linuxovch distribuc je hodne a bvaj dost odlin.

Obecne, existuj distribuce vhodn pro zactecnky (user friendly) a distribuce vhodnpro pokrocil uivatele GNU/Linuxu (expert friendly). Pokud zacnme s GNU/Linu-xem a nechceme jeho poznvn venovat prli casu, bylo by vhodn zvolit uivatelskyprvetivou distribuci. Pouze pokud mme spoustu casu a zjem poznat GNU/Linux dohloubky (a nsledne nleite vyut nabyt znalosti), pouijeme nekterou z distribucurcench pro pokrocilej uivatele.

Dodvm, e vber patn distribuce bv velmi castm, byt zbytecnm, duvodemzavren GNU/Linuxu. Proto se pokusme uvit, jak mme znalosti a predpoklady,casov zzem a vuli a chut se ucit, a vyberme distribuci podle toho.

32

4.13.3 Cst dokumentaciBez dokumentace to opravdu nejde. Alespon dokumentaci k vmi zvolen distribucibyste si meli projt. Samozrejme cm vce toho o GNU/Linuxu prectete, tm lpe, alekdy nic, tak alespon distribucn dokumentaci. Tam najdete informace o specifikchdistribuce, ale i ruzn tipy a triky, jak nekter operace provdet rychleji a efektivneji.Zejmna uivatel prechzejc z neunixovho operacnho systmu potrebuj vstrebatrozdly mezi temito systmy, a k tomu je dokumentace velmi duleit.

4.13.4 Stvajc operacn systm ponechatOpravdu nen dobr npad (alespon v zactcch) kompletne zruit stvajc operacnsystm, byt treba zjistme, e nm ji nevyhovuje. Umme se v nem toti stle velmisnadno zorientovat, co nm pomue v situaci, kdy honem nebudeme vedet, jak necorealizovat v GNU/Linuxu. Teprve a zjistme, e nm puvodn operacn systm u pulroku le jen tak ladem a prostor, kter zabr, nm citelne chyb, zacneme uvaovat ojeho kompletnm zruen.

4.13.5 Nepracovat pod rootemPokud jste z jinho systmu zvykl provdet benou prci pod administrtorskm ctem(tj. pod rootem), v GNU/Linuxu to nedelejte. Opravdu to nen dobr npad. V GNU-/Linuxu nen prce pod uivatelskm ctem nijak handicapovan, protoe je monvelice snadno zskat rootovsk oprvnen pro specifick kon. Je dokonce ben, e jeuivatel v prpade, e si z menu vybere nejak konfiguracn nstroj vyadujc prvauivatele root, automaticky podn o rootovsk heslo, a mue tedy danou cinnost bezproblmu realizovat.

4.13.6 Nemenit distribuci v zactcchNen to pouze specifikem ceskch diskusnch fr (a poraden), ale velmi casto se muetesetkat s tm, e vm nekdo msto dobre mren a presn odpovedi na v problmnabdne prechod na jinou distribuci (nezrdka stylem opravdu neslunm). Za takovprspevky se vm predem jmnem vech rozumnch linuxovch uivatelu omlouvm(to vte, i my mme mezi sebou tupce). Osobne doporucuji takov prspevky ignorovata a na vjimky nemenit v zactcch distribuci, kterou si vyberete.

Pravdou je, e dn distribuce nen zcela bezproblmov a kad m sv specifika,kter je potreba znt. Clovek, kter vm bude chtt pomoci a ne si jen masrovat svojeego, bude vai svobodu volby zcela respektovat a pokus se vm poradit, jak dan pro-blm vyreit v distribuci, kterou pouvte. Bude si toti velmi dobre uvedomovat, ejakmile byste preli na jinou distribuci, setkali byste se s jinmi problmy a nejpozdejidruh den by od vs nael ve fru ci konferenci dal dotaz.

Dobrou strategi do zactku je zvolit si distribuci a vydret s n nejakou dobu. Pokudnarazte na problmy, snate se je vyreit msto prechodu na jinou distribuci. Ten sischovejte na pozdeji, a budete Linux ovldat na dostatecn rovni. Do t doby bv

33

prechod na jinou distribuci kontraproduktivn, protoe vs jete vce zmate a mue ssebou prinst dal problmy, kter bude treba reit.

Na druhou stranu, v urcitch situacch se tomu nevyhnete, naprklad v situaci, kdysi vyberete distribuci, kter se pro vs nehod (prli sloit nebo prli klikac), popr-pade kdy budete vedet, e ta vae m nejak problmy, kter jsou pro vs fatln, aona druh je nem. To ale jiste poznte sami.

4.13.7 Netreba se vechno ucit hnedGNU/Linux je pomerne komplexn operacn systm, navc zcela otevren a dobre zdo-kumentovan. V uivateli leckdy mnostv dokumentace a okolnosti vyvolvaj pocit,e to vechno bude muset projt, aby systm mohl pouvat, ale tak tomu nen. Jakouivatel si muete vybrat, kam a v seznamovn s GNU/Linuxem budete chtt za-jt. Muete zustat na rovni klikn v grafickm rozhran nebo pokrocit a na rovenzdrojovho kdu, volba je ciste a pouze na vs.

4.13.8 Preferovat sprvce balckuV GNU/Linuxu je sprva softwaru reena centrlne, prostrednictvm sprvce balcku.A to je presne zpusob, kter by mel zactecnk preferovat a, je-li mono, neinstalovatsoftware jinak, je to sloitej a m to sv skal. Vetinou to ale nen vubec nutn,protoe prakticky vetina softwaru, kter kdy budete chtt pout, se nainstaluje ubehem instalace, nebo je k dispozici prostrednictvm sprvce balcku. Prce s nm jepodrobne popsna v kapitole Sprva softwaru.

4.13.9 Uprednostnovat nativn aplikaceNekdy se dostanete do situace, kdy budete mt na jedn strane monost pouvat apli-kaci urcenou pro jin operacn systm v emultoru a na strane druh budete mt mo-nost pouvat nativn aplikaci pro GNU/Linux. Z hlediska praxe je vhodnej preferovatv tomto prpade ekvivalentn nativn aplikaci pro GNU/Linux.

4.13.10 Nevzdvat se predcasneNebudu se pokouet vm tvrdit, e GNU/Linux je zcela bezproblmov operacn sys-tm. Na nejak problm nepochybne drve ci pozdeji narazte. Skeptik by v tto souvis-losti mohl rozdl mezi GNU/Linuxem a jinm operacnm systmem videt v ruzn kleproblmu, kter budete reit. V tto souvislosti nemohu ne doufat, e se nevzdte pred-casne, pokud na nejak problm narazte. Preci jen, kdy u ujdete tak dlouhou cestu achcete vyzkouet jin operacn systm, meli byste mu dt frovou anci.

4.14 Co dl?Pokud vs zajm, jak GNU/Linux funguje, muete si procst kapitoly zameren naarchitekturu a sprvu GNU/Linuxu. Urcite si proctete kapitolu oznacenou jako Sprva

34

softwaru, urcite se vm hod, a budete chtt nainstalovat nejak program nebo aktua-lizovat distribuci.

4.14.1 MultimdiaPokud zjistte, e vae distribuce nepodporuje prehrvn urcitch multimedilnchsouboru, je to otzka doinstalovn prslunch kodeku. Za tmto celem nahldnetedo distribucn dokumentace nebo se podvejte do diskusnch fr. Nepochybne nalez-nete podrobn nvod, jak podporu proprietrnch formtu doplnit.

4.14.2 Doplnujc dokumentaceProjdete si zdroje a odkazy zejmna pod touto kapitolou, kde naleznete mj. odkazy nadokumentace podobn tto.

4.14.3 OdkazyPosledn kapitolu tvor rozshl databze odkazu na weby o GNU/Linuxu, at u por-tly, dokumentacn weby, distribucn weby, vyhledvac sluby, apod.

4.15 Zdroje a odkazy ABC Linuxu, ctenri, Ucebnice GNU/Linuxu

Petr Mach, vod do systmu Linux

Covex, Otzky uivatelu, kter se zacnaj zajmat o Linux

Dokumentacn projekt http://www.tldp.org/

Dokumentacn archv http://docs.linux.cz/

Tutorily na Rootu, http://tutorialy.root.cz/

Really Linux (anglicky), http://www.reallylinux.com/

35

Kapitola 5

Architektura GNU/Linuxu

Pokud chceme efektivne spravovat GNU/Linux, musme porozumet tomu, jak vlastnefunguje. Musme se podvat "pod kapotu" a pochopit, jak principy le pod slupkougrafickch rozhran a pomocnch grafickch nstroju pro konfiguraci. Vzhledem ktomu, e GNU/Linux je unixov systm, ocekvejte v dokumentaci velmi cast zmi-novn o "unixovch systmech", jeliko se prevne jedn o obecne platn principy.

Zkladn charakteristika GNU/Linuxu je modulrnost. To znamen, e se sestvz mnoha relativne nezvislch cst. Pro vetinu z nich navc existuj alternativy, aproto vdy zle na sprvci distribuce, jak systm sestav. Modulrnost tak vysvetlujerozdly mezi jednotlivmi distribucemi. I kdy je ve GNU/Linux, odlinosti bvajnatolik markantn, e pri prechodu na jinou distribuci mue bt uivatel minimlnelehce zmaten. J vm budu sdelovat informace nezvisl na zvolen linuxov distribuci.

Modularita vychz z unixov filozofie. Ta je zaloena na existenci mnoha jednodu-chch programu, kter provd jednu vec, ale provd ji velice dobre. Jejich kombinacprostrednictvm prkazov rdky lze doshnout presne toho, co clovek potrebuje. Tytoprogrmky tvor zklad kadho unixovho systmu a i kdy je clovek nechce vyut,je dobr alespon vedet, e tam jsou.

Je jasn, e GNU/Linux u dvno nen pouze o prkazov rdce. Je to komplexnsystm nabzejc prvetiv grafick rozhran a klasick integrovan reen (jeden pro-gram realizujc mnoh). Podstatn je, e to ve stoj na pevnm unixovm zklade a jejenom na uivateli, jestli bude pracovat v pohodl grafickho rozhran, jestli se posunene nebo jestli oboj zkombinuje. Volba je na vs.

Vetina zleitost se v unixovm systmu realizuje prostrednictvm souborovhosystmu. Narozdl od jinch systmu, v unixovch systmech existuje pouze jedinadresrov struktura, do kter se pripojuj vechy dal souborov systmy (tj. mdia,stov disky, flash disky, apod.). Prce se systmem i prce s hardwarem je de factoprac se soubory, nebot v unixovch systmech plat heslo "ve je soubor", tud vtechto systmech je i vae tiskrna ci pevn disk soubor, se kterm lze zachzet pro-strednictvm obslunch programu, nebo prmo pomoc unixovch nstroju.

Unixov architektura je jednoduch, vnitrne konzistentn, a um velmi dobre vyu-vat svch vhod. Kuprkladu, pravidlo "ve je soubor" koresponduje s ve zmnenmpravidlem o mocnch nstrojch, kter mj. velmi dobre pracuj se soubory. To je duvo-

36

dem, proc jsou tyto systmy stle tolik populrn.Navc u od poctku byly tyto systmy navren jako vcelohov a vceuiva-

telsk, a proto s nimi mue bez problmu a bezpecne pracovat vce uivatelu, treba inajednou. Uivatele jednouivatelskho poctace bude z techto vlastnost zajmat onazminovan bezpecnost. Tu zajituje systm oprvnen, kter dv uivatelum pocitjistoty, e dokud nezskaj oprvnen uivatele root (superuivatele), nemohou systmpokodit.

5.1 Od hardwaru a k aplikaciHierarchie komponent GNU/Linuxu zacn jdrem systmu, tedy kernelem. Ten zod-povd za ty nejzkladnej funkce, inicializace hardware a jeho prostredky poskytujeprogramum podle specifickch pravidel. Zroven hld oprvnenost prstupu k jednot-livm prostredkum, a zajituje tak bezpec samotnho systmu. Programum poskytujesvoje programtorsk komunikacn rozhran zvan API.

Nad jdrem stoj knihovny v cele s libc (knihovna poskytujc ty nejzsadnejfunkce, soucst projektu GNU). Knihovna je soubor funkc, kter mohou programyvolat. Dky tomu si s sebou prohlece obrzku nemus vlcet schopnost zpracovatobrzek PNG. Proste zavol patricn funkce knihovny libpng, kter ve zard. Totooddelen funkcionality m nesporn vhody. Pokud nekdo nalezne zpusob, jak zpra-covvat tyto obrzky rychleji, stac mu pozmenit knihovnu a vechny programy, kterpracuj s temito obrzky, tuto vlastnost okamite prebraj.

M to ovem i stinn strnky. Knihovny se vyvjej a svoje komunikacn rozhranmen. Mue se stt, e star program bude vyadovat star verzi knihovny. V GNU/Li-nuxu s tm nen problm, protoe cslo jej verze je soucst nzvu patricnho souboru,take muete mt v systmu soucasne nainstalovno vce verz jedn knihovny. Dleje jasn, e ve zmnen prohlec obrzku bez sprvn knihovny odmtne fungovat.Proto je nutn zajistit, aby mel program k dispozici vechny potrebn knihovny.

Knihovny tedy stoj mezi jdrem a programy, ale samotn programy mohou vyu-vat rozhran jdra takt. Je jasn, e nekter programy mohou pro svou funkci po-trebovat dal programy. Kuprkladu, znm vypalovac program K3B pro svou funkcivyaduje rdkov nstroje pro vypalovn. Vyaduje ale i grafick prostred a knihovnuqt. Program, kter stoj prmo nad jdrem a knihovnami, a kter nepotrebuje jin pro-gramy, se nazv nzkorovnov. Naopak program, kter vyaduje jin programy jevysokorovnov.

Nezbytnm vazbm mezi konkrtnmi komponenty se rk rk zvislosti. Ty zpra-vidla re msto uivatele sprvce balcku.

5.2 Jdro, kernel, LinuxPrimrn komponentou systmu GNU/Linux je kernel, jdro operacnho systmu, Li-nux. Zajituje sprvu procesu (alias becch programu), sprvu pameti, multitasking(prce vce loh soucasne) a TCP/IP stovn.

37

Linux je monolitick jdro, take veker jeho funkcionalita je uloena v jednomcelku, ovem s rozrenm o moduly (ovladace hardwaru a dal funkcionalita), kterlze do jdra vloit a opet z neho vyjmout, a to prmo za behu. Jdro be v plne pri-vilegovanm reimu procesoru (tj. s plnm prstupem k hardwaru). Naopak vechnoostatn be v plne neprivilegovanm reimu a mus o prstup k danmu prostredkupodat jdro, kter peclive kontroluje, m-li dan program prslun oprvnen.

5.2.1 Kernel panic a oopsPri behu jdra mue dojt k chybovmu stavu. Ty jsou podle fatlnosti dva, kerneloops a kernel panic. Kernel oops je nefatln chyba, ze kter se kernel zotav, i kdypri tom dojde k urcitm kodm na becm systmu, nekter prostredky ji nemusbt k dispozici. Informace o chybovm stavu bvaj dohledateln v systmovm logu(ve /var/log). Kernel panic oznamuje fatln chybu, ze kter se jdro nem ancizotavit.

Tyto chyby mohou bt zpusobeny bud skutecnou programtorskou chybou v jdre,ale mohou bt tak projevem patne fungujcho hardwaru nebo ovladace. Typickmproblmem je chyba v pameti RAM.

5.2.2 Cslovn verz jdraVerze jdra m tvar A.B.C.D, kde A je verze jdra, B je hlavn revize jdra, pricemlich cslo znac vvojovou a sud stabiln revizi, C je vedlej revize, kter se mens provedenm nejak podstatnej zmeny (pridn ovladace, apod.), a konecne D jecslo, jeho poven naznacuje drobnou zmenu (opravu chyby, apod.). Momentlneexistuj dve rady jdra, star 2.4 a novej 2.6. Aktuln verzi jdra zjistte treba zwebu kernel.org, odkud si muete samotn jdro sthnout.

5.2.3 Vanilla a distribucn jdraJdro lze ruznmi zpusoby upravovat, lze na nej aplikovat patche, kter do nej prid-vaj dal (neoficiln) funkcionalitu. Cistmu jdru bez patchu se rk vanilla jdro alze jej zskat prmo ze strnek kernel.org. Jdra, kter se nachz v distribucch, b-vaj patchovan a upraven treba tak, aby distribuce fungovala na tmer jakmkolivhardwaru.

5.2.4 Kompilace jdraJdro si muete sestavit sami, odstranit z nej podporu zarzen, kter nepouvte, aprizpusobit jej presne pro v poctac. Muete sami rozhodnout, kterou funkcionalituzkompilujete jako modul a kterou pevne zakotvte v jdre. Muete sami aplikovat pa-tricn patche, kter uznte za vhodn. A samozrejme, muete kd jdra upravit sami.Kompilaci jdra bych doporucil pouze v prpade, kdy k tomu mte dobr duvod.

38

5.2.5 Iniciln ramdisk (initrd)U jsme si rekli, e nekter funkcionalita a nekter ovladace mohou bt v jdre pr-stupn jako moduly. Moduly se samozrejme nachzej mimo jdro, jsou to obycejnsoubory. Je jasn, e k tomu, aby se jdro mohlo dostat k modulu, potrebuje pripo-jit prslun oddl, na kterm jsou moduly uloeny. M-li vak treba ovladac radicenebo souborovho systmu zakompilovan jako modul, nem anci se k nemu dostat.V takovm prpade ohls kernel panic a odmtne pokracovat.

Tuto situaci re mal komprimovan souborov systm obsahujc mj. prslunmoduly, kter se zkopruje do pameti za jdro, jdro jej rozbal a pripoj na korenovadresr. Z nej pak nathne prslun moduly a mue pokracovat dle.

5.2.6 Predvn parametru jdruParametry se jdru predvaj pomoc zavadece (LILO nebo GRUB). Ty mu treba rek-nou, kter oddl m pripojit na korenov adresr, kter cinnosti m a nem provdet,jak velikou m ocekvat pamet, apod. Parametry jdra tedy umonuj upravovat jehofunkci a vyreit nekter problmy se patne fungujcm hardwarem (tak, e danou funk-cionalitu vypnou).

5.3 Soubory a adresreSoubory a adresre se nachz v rmci souborovch systmu, kter jsou vytvoreny voddlech pevnch disku nebo vmennch zarzench. V unixech jsou jednotliv soubo-rov systmy pripojovny na adresre, take ve se jev jako jedna velik adresrovstruktura. Nejenom z toho duvodu m adresrov struktura v unixovch systmechspecifick pravidla, kde se co nachz. Ale zacneme od zactku.

5.3.1 Souborov systmy, diskov oddly a pevn diskySouborov systm je sada pravidel pro ukldn souboru a adresru na pevn disktak, aby bylo mon je opet precst. Bv v n vymezeno, kde na pevnm disku sedan soubor nachz, jak se jmenuje, v jakm je adresri a jak m prstupov prva.Souborov systmy existuj na pevnch discch v oblasti definovan jako tzv. diskovoddl. Tech mue mt pevn disk vce. Vmenn zarzen obsahuj zpravidla pouzejedin souborov systm, nejsou cleneny na oddly.

V unixovch systmech jsou souborov systmy na oddlech pevnch disku i najinch zarzench pripojovny na adresre. Zklad tvor korenov souborov systm,kter se pripoj na korenov adresr, a do jeho struktury se pak zapoutej (pripojuj)dal souborov systmy podle poadavku uivatele. Pripojovn souborovch systmumue probhat automaticky (napr. po vloen mdia), nebo mue bt vyadovno pro-vst rucn pripojen.

39

5.3.2 SouboryV unixovch systmech plat, e ve je soubor. Na rozdl od jinch systmu nerozdelujeGNU/Linux nzev souboru na jmna a prponu. Prpona, pokud je, je proste soucstjmna souboru. Unixov systmy tak rozliuj velk a mal psmena v nzvech sou-boru, take, kuprkladu, soubor se jmnem "novak" je neco jinho ne soubor "Novak".Soubor (adresr) se jmnem zacnajcm teckou je povaovn za skryt soubour, naco reaguj prslun programy tak, e jej nezobraz. K zobrazen takovch souboru jezpravidla nutn pout adekvtn volbu v nastaven prslunho programu. Rozliujemensledujc typy souboru:

obycejn soubor

adresr (v terminologii MS Windows "sloka")

symbolick odkaz

pevn odkaz

znakov zarzen

blokov zarzen

pojmenovan roura

socket

5.3.2.1 Adresr (directory)

Adresr je vlastne urcit typ souboru, kter obsahuje odkazy na jin soubory. Tytoodkazy mus bt alespon dva, odkaz na sama sebe (reprezentovan teckou) a odkaz napredchoz adresr (reprezentovan dvema teckami).

5.3.2.2 Symbolick odkaz (symbolic link)

Symbolick odkaz je de facto soubor s odkazem na jin soubor. Vztah mezi odkazema puvodnm souborem rd jdro, take vechny programy se k symbolickm odka-zum chovaj stejne. Respektive, pokuste-li se otevrt odkaz prslunm programem(treba textovm editorem, nebo prohlecem ci jinm programem), jdro zachyt pat-ricn poadavek, a jeliko v, e se jedn o odkaz, provede presmerovn na puvodnsoubor. Take vm se zobraz obsah souboru, na kter odkaz odkazuje. Pri kterkolivjin operaci (koprovn, presouvn, mazn, apod.) se zmena dotkne pouze odkazusamotnho, a nikoliv puvodnho souboru. Symbolick odkaz mue odkazovat i na ne-existujc (nebo docasne neexistujc) soubor.

40

5.3.2.3 Pevn odkaz (hard link)

Pevn odkaz je vlastne jin nzev pro stejn soubor. Stejn data jsou prstupn podvce soubory. Na rozdl od symbolickho odkazu je tedy omezen na stejn souborovsystm. Pri vytvoren pevnho odkazu se zv patricn pocet odkazu v zznamechsouborovho systmu. Rozlien na puvodn soubor a odkaz pozbv smyslu, protoeoba soubory vedou ke stejnm datum. Data se vak nekopruj, proste oba souboryodkazuj na stejn msto na pevnm disku. Pokud smaete pevn odkaz, klesne pocetodkazu na prslun data. Klesne-li na nulu (v prpade, e smaete posledn odkaz),dojde k uvolnen souboru ze souborovho systmu (vymazn).

5.3.2.4 Znakov a blokov zarzen

Zarzen jsou speciln soubory, kde prce s nimi je jdrem zachycena a provedenana zarzen, kter reprezentuj. Del se na znakov a blokov, pricem blokov jsouschopna nhodnho prstupu (treba pevn disk - precti sektor 24), zatmco znakovzarzen pracuj s proudy dat (tiskrna, scanner, apod.). Tyto speciln soubory jsouumsteny v adresri /dev a z jejich symboliky bych rd probral alespon symbolikumdi (hvezdicka supluje libovolnou chybejc cst):

IDE zarzen - hd* (pevn disky i CD mechaniky)

primrn zarzen na prvnm radici - hda sekundrn zarzen na prvnm radici - hdb primrn zarzen na druhm radici - hdc sekundrn zarzen na druhm radici - hdd oddly: prvn oddl hda1, druh oddl hda2, tret oddl hda3, atd.

SCSI/SATA zarzen - pevn disky sd*, CD mechaniky scd*

primrn zarzen na prvnm radici - sda sekundrn zarzen na prvnm radici - sdb primrn zarzen na druhm radici - sdc sekundrn zarzen na druhm radici - sdd oddly: prvn oddl sda1, druh oddl sda2, tret oddl sda3, atd. rozlien jednotlivch CD mechanik: prvn mechanika scd0, druh scd1,atd.

disketov mechanika - fd*

rozlien jednotlivch mechanik: prvn mechanika fd0, druh mechanikafd1, atd.

Mezi dal zajmav zarzen patr:

/dev/random - genertor nhodnch csel

41

/dev/urandom - genertor pseudo-nhodnch csel (je rychlej, ale "mnenhodn")

/dev/null - cern dra, cokoliv sem presunete, to zmiz

/dev/zero - genertor nul

Zarzen jsou rozpoznvna pomoc dvou csel identifikujcch prslun hardware,tzv. major a minor. Nzvy souboru zarzen jdro v vahu nebere.

5.3.2.5 Pojmenovan roura (named pipe)

Pojmenovan roura je zpusob, jakm si vymenuj informace procesy (bec programy).Jejich pouit je automatick, pro uivatele nemaj vznam. Velk vznam maj naopakpro programtory. Tyto pojmenovan roury se casto vyskytuj v adresri /tmp, a protoje krajne nevhodn jej za behu systmu mazat, protoe tak becm programum utnetejejich vzjemn komunikacn kanly.

5.3.2.6 Socket

Socekty jsou zleitost programtoru, ve zkratce, jsou to soubory, kter reprezentujstov spojen.

5.3.3 Adresrov strukturaAdresrov struktura zacn korenovm adresrem, kter se oznacuje normlnm lo-mtkem. Nsleduj jednotliv adresre a jejich popis:

5.3.3.1 /bin

Nepostradateln spustiteln soubory vyuvan vemi uivateli. Nalezneme tu mj. in-terprety prkazov rdky (shelly) a zkladn rdkov nstroje pro prci se systmem.

5.3.3.2 /boot

Obrazy jader (zpravidla soubory zacnajc na vmlinuz) a iniciln ramdisky.

5.3.3.3 /dev

Soubory zarzen, tedy speciln soubory, kter reprezentuj jednotliv zarzen.

5.3