Helena Suková (1940) Spoøilovští obcanéHelena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel...

2
Helena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel fotografie zazní jméno spoøilovské rodaèky Heleny Sukové, ozve se zpravidla i echo tohoto jména - šachy. Nebo daleko za hranicemi nejen naší republiky, ale i celé Evropy a možná celé sluneèní soustavy nenajdeme nikoho, kdo by toto téma fotograficky pojednal tak zasvìcenì, láskyplnì a tak vyèerpávajícím zpùsobem. Ironií osudu se totiž Helena Suková kdysi stala fotografkou z povolání, ale jejím koníèkem se na dlouhou dobu stala hra králù. Teprve daleko pozdìji objevila možnosti a kouzlo vlastní fotografické tvorby a to zpùsobilo, že mezi maturitou na vysoce prestižní grafické prùmyslové škole v Praze a absolutoriem Institutu výtvarné fotografie Svazu èeských fotografù je èasová mezera dvaceti let. Helena Suková ze zdánlivé nesourodosti obou svých lásek tìží zpùsobem sobì vlastním - v jejích rukou totiž fotografie je hra, ve které rozhodují nejen hluboké znalosti, rozvaha a rutina, ale pøedevším tvùrèí invence, odvaha a fantazie. Dodejme, že fantazie èasto spojovaná s laskavým humorem, pro ženy ne zvláštì typickým. Helena Suková totiž ve své fotografické tvorbì humorné situace nikoli vyhledává, ale vytváøí. Autorka vystavovala na mnoha samostatných výstavách doma i v zahranièí, napø. na Slovensku, v Maïarsku a v Nìmecku. V rozsáhlém cyklu nám nabízí strukturu zamrzlých spoøilovských oken jednou jako abstraktní ornament, podruhé jako snivou noèní krajinu a vzápìtí jako stylizovaný akt. Další fotografie pøedstavují rùzné postøehy ze života. Spoøilovští obcané a Geofyzikální ústav AV ÈR, v. v. i. Vás srdeènì zvou na Spoøilovský salon VI Helena Suková -10°C na Spoøilovì a jiné fotopostøehy Své fotografie vystaví též úèastníci Spoøilovských salonù I-V Jiøí Bárta, Radko Pechar, Vladimír Pechar, Vojtìch Jiøièka a dále Výstavu podporuje Mìstská èást Praha 4 Na vernisáži vystoupí houslista Jakub Junek zahájení ve ètvrtek 1. záøí 2011 v 17.00 hodin otevøeno 2. záøí - 10. øíjna 2011 po-pá 8.00 - 16.00 hodin Geofyzikální ústav AV ÈR, v.v.i. Boèní II, 141 31 Praha 4-Spoøilov tel. 267 103 327 www.ig.cas.cz Klára Vaculíková

Transcript of Helena Suková (1940) Spoøilovští obcanéHelena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel...

Page 1: Helena Suková (1940) Spoøilovští obcanéHelena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel fotografie zazní jméno spoøilovské rodaèky Heleny Sukové, ozve se zpravidla i

Helena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel fotografie zazní jméno spoøilovské rodaèky Heleny Sukové, ozve se zpravidla i echo tohoto jména - šachy. Nebo� daleko za hranicemi nejen naší republiky, ale i celé Evropy a možná celé sluneèní soustavy nenajdeme nikoho, kdo by toto téma fotograficky pojednal tak zasvìcenì, láskyplnì a tak vyèerpávajícím zpùsobem. Ironií osudu se totiž Helena Suková kdysi stala fotografkou z povolání, ale jejím koníèkem se na dlouhou dobu stala hra králù. Teprve daleko pozdìji objevila možnosti a kouzlo vlastní fotografické tvorby a to zpùsobilo, že mezi maturitou na vysoce prestižní grafické prùmyslové škole v Praze a absolutoriem Institutu výtvarné fotografie Svazu èeských fotografù je èasová mezera dvaceti let. Helena Suková ze zdánlivé nesourodosti obou svých lásek tìží zpùsobem sobì vlastním - v jejích rukou totiž fotografie je hra, ve které rozhodují nejen hluboké znalosti, rozvaha a rutina, ale pøedevším tvùrèí invence, odvaha a fantazie. Dodejme, že fantazie èasto spojovaná s laskavým humorem, pro ženy ne zvláštì typickým. Helena Suková totiž ve své fotografické tvorbì humorné situace nikoli vyhledává, ale vytváøí. Autorka vystavovala na mnoha samostatných výstavách doma i v zahranièí, napø. na Slovensku, v Maïarsku a v Nìmecku. V rozsáhlém cyklu nám nabízí strukturu zamrzlých spoøilovských oken jednou jako abstraktní ornament, podruhé jako snivou noèní krajinu a vzápìtí jako stylizovaný akt. Další fotografie pøedstavují rùzné postøehy ze života.

Spoøilovští obcanéa

Geofyzikální ústav AV ÈR, v. v. i.

Vás srdeènì zvou na

Spoøilovský salon VI

Helena Suková -10°C na Spoøilovì a jiné fotopostøehy

Své fotografie vystaví též úèastníci Spoøilovských salonù I-VJiøí Bárta, Radko Pechar, Vladimír Pechar, Vojtìch Jiøièka

a dále

Výstavu podporuje Mìstská èást Praha 4

Na vernisáži vystoupí houslista Jakub Junek

zahájení ve ètvrtek1. záøí 2011 v 17.00 hodin

otevøeno 2. záøí - 10. øíjna 2011po-pá 8.00 - 16.00 hodin

Geofyzikální ústav AV ÈR, v.v.i.Boèní II, 141 31 Praha 4-Spoøilov

tel. 267 103 327www.ig.cas.cz

Klára Vaculíková

Page 2: Helena Suková (1940) Spoøilovští obcanéHelena Suková (1940) Když ve spoleènosti pøátel fotografie zazní jméno spoøilovské rodaèky Heleny Sukové, ozve se zpravidla i

Radko Pechar (1963) - Spoøilovský Salon IV-VNarodil se na jaøe roku 1963 v pražském Podolí.Od dìtství ho fascinovala voda, pravìk Zemì, nižší obratlovci, starovìké kultury, exotické krajiny a lety do vesmíru. Vystudoval biologii na Pøírodovìdecké fakultì Univerzity Karlovy v Praze.Asi v deseti letech dostal o Vánocích svùj první fotoaparát – staøièký Pionýr, ale staèil ho rozbít, ještì než ho poprvé použil. Nìjaký èas na to ale dostal další pøístroj, nový Corina I, a s tím už nìkolik let opravdu fotografoval. Postupnì používal asi dvacet fotopøístrojù rùzných tøíd a znaèek, v souèasnosti již nìkolik let zùstává vìrný lehké zrcadlovce Nikon. Je èlenem Syndikátu výtvarných umìlcù a Syndikátu novináøù ÈR, navštívil 4 desítky zemí, a z cest pøivezl také velmi rozsáhlý fotografický materiál. V roce 2008 objevuje Gingiánii, a v roce 2010 se pod jeho rukama rodí éterický Gin'a.Na letošním fotografickém salónu pøedstaví kompozici snímkù nazvanou Trojice.Má rád své bližní, pøátele, pøírodu, èaj, kávu a koøení, maluje, potápí se a obdivuje delfíny. Žije a pracuje v Praze a na Velesu na jihu Èech, hodnì èasu tráví v Gingiánii.

Klára Vaculíková (1980)Klára Vaculíková se narodila v Praze 8. Od tøí let vìku však vyrùstala na starém Spoøilovì, kde absolvovala školku, základní školu v Jižní ulici i gymnázium v Postupické ulici. Po gymnáziu absolvovala úspìšnì magisterské a doktorské studium na právnické fakultì v Praze. Fotografii se vìnuje ve volném èase jako amatér od roku 2006. Zálibu spatøuje v klasickém procesu filmu a tedy analogové technice. Její oblibou je barevná fotografie, pøedevším krajinná témata, a s tím spojené kouzlo diapozitivu. Alternativou k tomu jsou èernobílé fotografie takových motivù, jako jsou portréty nebo cestovní fotografie zachycující pøedevším atmosféru místa a lidí. Na Spoøilovském salónu vystavuje autorka poprvé a jedná se vùbec o její první výstavu fotografií.

Jiøí Bárta (1932) - Spoøilovský Salon I-V

Vojtìch Jiøièka (1951) - Spoøilovský Salon II, V

Narodil se v Pyšelích u Prahy. Zde se už od dìtství zaèaly formovat jeho výtvarné ambice, ovlivòované zvláštì profesorem kreslení na gymnasiu v Benešovì. Po peripetiích pøijímacích øízení na VŠ byl zamìstnán v družstvu AMS (architekti-malíøi-sochaøi) jako grafik. Toto zamìstnání pøispìlo k dalšímu formování jeho profesního vývoje. Seznámil se zde s prací keramikù, sochaøù, grafikù, malíøù a architektù.V r. 1961 promoval na fakultì architektury a pozemního stavitelství ÈVUT. Celé toto období se vìnoval výtvarné èinnost, pøedevším užité grafice, která zároveò sloužila k financování studií. V r. 1968 byl pøijat do Svazu ès. výtvarných umìlcù. Posléze se tìžištì jeho zájmù pøesunulo na tvorbu interiérù, ale i cca 30 realizací výtvarných dìl v architektuøe, pøevážnì ve spolupráci s renomovaným skláøem V.Jelínkem. Úèastnil se též nìkolika architektonických, ale i výtvarných soutìží. Vystavoval v Evropì, v USA a v Japonsku. Jeho díla jsou zastoupena v UP muzeu v Praze, ale i v soukromých sbírkách v Èechách i v zahranièí. Vìnuje se také pastelu, který svými technologickými podmínkami, alei prostorovou nenároèností lépe vyhovuje souèasným autorovým možnostem.Fotografovat zaèal ve dvaceti letech na starší kompakt 4.5x6cm na svitkový film. Pozdìji pøešel na kinofilm a zrcadlovky, aby posléze skonèil na Mamiyi 645. Dnes nejradìji používá digitální Canon. Rád fotografuje pøírodu, ale i interiéry a architekturu. Fotografování zároveò slouží jako pohotový zápisník námìtù pro výtvarnou èinnost.

Akademický malíø Vojtìch Jiøièka se narodil a vyrùstal v Praze Spoøilovì (žádná naplavenina, je promoøen spoøilovskou umìleckou múzou). Po støední škole všeobecnì vzdìlávací a výtvarné odborné škole ukonèil v r. 1981 Vysokou školu umìleckoprùmyslovou, atelier propagaèní grafiky. Má zkušenosti z Výtvarné školy Václava Hollara, kde v letech 1983-1987 vyuèoval návrhové kreslení, sítotisk a nauku o papíru, ze Støední

školy umìleckoprùmyslové, kde v letech 1987-1989 vyuèoval sítotisk a ze soukromé støední školy reklamní tvorby, kde v roce 2001 uèil poèítaèovou grafiku. Nyní se po krásném období svobodného umìlce musel, bohužel, zapojit do šedého pracovního pomìru v reklamní agentuøe, což jeho umìlecký rozlet trochu podlomilo. K jeho koníèkùm patøí serigrafie, keramika, malba a plastika.Prùbìžnì se vìnoval i èernobílé fotografii, kterou se snažil pøevést na barevnou serigrafii.

Vladimír Pechar (1931) - Spoøilovský Salon II-V Vladimír Pechar se narodil v Pøíbrami. Od r. 1957 žije trvale v Praze. Zde také vystudoval SOŠV. Byl pøijat za èlena Svazu ès. výtvarných umìlcù, pak do Unie výtvarných umìlcù, posléze se stal èlenem Syndikátu výtvarných umìlcù. Vìnuje se pøedevším portrétní malbì, a� již originální formou specifické reliéfní olejové omítky, èi v rùzných tradièních technikách. Po mnoho let se vìnoval zpracování souboru staroegyptské mytologie, symboliky a portrétù, v 70. letech rozpracoval cyklus portrétù z dramat W.Shakespeara. V r.1985 se hluboce ponoøil do studia rané èeské historie a postupnì vytvoøil galerii ètyøiceti mýtických i historických postav Knížat a králù zemí Koruny èeské. Jeho umìleckou èinnost ovlivnily i studijní cesty, pøedevším nìkolik návštìv Egypta, Asie, Kanady a vìtšiny zemí Evropy. V nìkolika desítkách samostatných a ve velkém poètu spoleèných výstav se pøedstavil jak doma, tak ve svìtì. Postupnì také vystavil všechny portrétní cykly i obsáhlý výbìr abstrakcí a krajináøské tvorby. Jeho práce jsou zastoupeny v mnoha soukromých i oficiálních sbírkách u nás i v zahranièí. Jako výtvarník je zamìøen na èlovìka, a� už na figuru nebo na portrét. Jako inspiraèní zdroj pøi fotografování to znamenalo jen okrajovou parketu. Je konzumentem okamžikù, kdy potkává zajímavé postavy v zajímavém prostøedí. Výtvarný pohled na tváø èi figuru je dílem èasto usilovného studia a bádání, zatímco fotografie je výsledkem okamžitého zájmu o nahodilý objekt. Nabízí pohled na svìt, který má rád a který jako malíø nezpracovává.