Focke-Wulf Fw 190A-8/R2 1:48 R0004 - Eduard · 2013. 5. 22. · Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by...
20
The second half of the Second World War saw the Focke-Wulf Fw 190, in its various forms, emerge as the best of what was available to the Luftwaffe. The dedicated fighter version was a high performance, heavily armed machine. Its development had a precarious beginning, against a 1938 specification issued by the Technishes Amt, RLM. The first prototype took to the air on June 1, 1939. After a series of improvements and even radical changes, the design culminated in the fall of 1940 in the pre-series version Fw 190A-0 to the tune of twenty-eight pieces. Six of these were retained by the test unit Erprobungsstaffel 190 at Rechlin, which was tasked with conducting service trials. These revealed a wide range of flaws to the point where the RLM halted further development. Despite this, on the basis of urgings from the test unit staff, the aircraft was not shelved. After a series of some fifty modifications, the RLM gave the go ahead for the Fw 190 to be taken into inventory of the Luftwaffe. In June, 1941, the Luftwaffe accepted the first of 100 ordered Fw 190A-1s, armed with four 7.9 mm MG 17s. By September, 1941, II/JG 26 was completely equipped with the type, operating on the Western Front. November saw the production of the next version Fw 190A-2, powered by a BMW 801C-2, and armed with two 7.9 mm MG 17s and two MG 151s of 20 mm caliber in the wings. Part of this series received an additional pair of 20 mm MG FFs, thus attaining an armament standard of later types. A significant advancement to the design came in the spring of 1942, when the BMW 801D-2 became available, who’s installation gave birth to the Fw 190A-3. July saw the development of the improved A-4. Both were armed with what became the standard two fuselage mounted MG 17s, two wing mounted MG 151 cannon, and two MG FF cannon, placed inboard of the wheel wells. During 1942, production had intensified, and a production facility was set up under license at Fieseler. Thanks in part to this, production rose in 1942 to 1,878 units as opposed to 224 in 1941. Large-scale production of the A-5 was initiated in April, 1943, with an identical wing to the A-4, but with a nose extension that would become standard on all subsequent Fw 190A versions up to the A-9, and also on the corresponding F types. July saw the development of a new, strengthened wing, which incorporated MG 151s instead of the MG FFs in the outer position. The adoption of this wing developed the A-6 version. Further changes developed the A-7, produced during the end of 1943. This version came about with the replacement of the fuselage mounted MG 17s with 13 mm MG 131s. Further improvements led to the Fw 190A-8, and this version became the most widely produced with some 1400 units made. The most significant change to this variant was the installation of the GM-1 nitrous-oxide injection system, for temporary power boost in combat. A portion of A-8 production was built as the A-8/R2 and A-8/R8, armed with MK 108 cannon in the outer wing location, and with armoured slabs added to the cockpit sides and a modified canopy. The final production version of the BMW 801 powered fighter was the Fw190A-9, equipped with the BMW 801TS of 2000 hp (1470 kW). There was a parallel development of these fighter optimized aircraft with a dedicated fighter-bomber version, the Fw 190F. These aircraft had reduced wing armament to two MG 151 cannon in the wingroot position. The engine was optimized for low level operation, and the armament options varied to satisfy the ground attack role, including bombs of various weight classes and a variety of anti-tank rockets. This branched into the extended range Fw 190G version. Development of the thoroughbred fighter continued in the guise of the Fw 190D, which began to reach Luftwaffe units in the second half of 1944, and was the result of mounting an in-line Jumo 213A-1 engine into a modified Fw 190A-8 airframe. Although the Fw 190 never achieved the widespread usage of the competing Bf 109, its contribution to the German Air Force was certainly significant through the second half of WWII. Fw 190s saw service on the Western Front as well as in the East. As heavy fighters with imposing firepower, they found themselves integral components, from 1943 onwards, within the units tasked with the protection of the Reich from the ominous clouds of allied four-engined bombers. This is where the A-8 version was instrumental, along with it’sA-8/R2 armoured development. This version, with its firepower, was a very ominous and daunting foe for the bomber crews. From the second half of 1944, their danger was kept in check to a degree by escorting P-47s, and necessitated the development of the P-51 Mustang. Ve druhé polovině 2. světové války patřil Focke-Wulf Fw 190 různých verzí k tomu nejlep ímu, ím Luftwaffe disponovala. Stíhací verze Fw 190 představovaly výkonný, tě ce vyzbrojený stroj. Jeho nesnadný vývoj za al v roce 1938 na základě specifikací Technishes Amtu RLM. První prototyp poprvé vzlétl 1. ervna 1939. Po řadě změn a mnohdy radikálních úprav se vývoj na podzim roku 1940 dopracoval k předsériové verzi Fw 190A-0, vyrobené ve 28 kusech. est těchto strojů obdr ela na jaře 1941 zku ební jednotka Erprobungsstaffel 190 na leti ti v Rechlinu, která s nimi prováděla provozní zkou ky.Ty odhalily takové mno ství nedostatků, e RLM téměř zastavil dal í vývoj. Nicméně, na doporu ení personálu zku ební jednotky dostal stroj anci. Po provedení více ne 50 změn na draku letounu vydalo RLM povolení k zařazení Fw 190 do řadové slu by u Luftwaffe. V ervnu 1941 převzala Luftwaffe první za sta objednaných sériových Fw 190A-1, vyzbrojených tyřmi kulomety MG 17 rá e 7,9 mm. V září 1941 jimi byla vyzbrojena celá II/JG 26 na západní frontě. V listopadu pak za ala výroba dal í verze, Fw 190A-2, poháněné motorem BMW 801C-2 a vyzbrojené dvěma kulomety MG 17 a dvěma kanóny MG 151 rá e 20 mm v křídlech. ást této série měla také přídavné kanóny MG FF rá e 20 mm, ím se výzbroj dostávala na pozděj í vysoký standard. K významné změně do lo na jaře 1942, kdy byl k dispozici motor BMW 801D-2, jeho montá dala vzniknout verzi A-3. V ervenci pak výroba plynule pře la na zlep enou verzi A-4. Obě u byly standardně vyzbrojeny dvěma trupovými kulomety MG 17, dvěma křídelními kanóny MG 151 a dvěma kanóny MG FF, montovanými rovně do křídla vně podvozkových achet. V roce 1942 u výroba nabíhala do vysokých obrátek, rozjela se rovně licen ní stavba Fw 190 u firmy Fieseler. I díky tomu dosáhla celková produkce roku 1942 1 878 strojů, oproti 224 kusům vyrobených v roce 1941. V dubnu 1943 výroba pře la na velkosériovou verzi A-5, s identickým křídlem jako u verze A-4, ale s prodlou eným trupem, který se stal nadále základní sou ástí draku v ech pozděj ích verzí a poA-9, v etně bitevních verzí Fw 190 F. V ervenci bylo k dispozici nové, zesílené křídlo, v něm byly na vněj í pozici instalovány kulomety MG 151 místo MG FF. Instalace tohoto křídla přinesla verzi A-6. Dal í změnou na výrobních linkách byla verze A-7, vyráběná na konci roku 1943. Vznikla nahrazením trupových kulometů MG 17 kulomety MG 131 rá e 13 mm. V únoru 1944 pak dal í úpravy vedly k verzi A-8, která se stala nejroz ířeněj í verzí tohoto letounu s bezmála 1400 vyrobenými stroji. Nejpodstatněj í změnou byla instalace zařízení GM-1, krátkodobě zvy ujícího výkon motoru vstřikováním oxidu dusného do motoru. ást produkce verze A-8 byla vyrobena ve variantě A-8/R2 a A-8/R8, vybavené kanóny MK 108 na vněj ích pozicích křídel, a přídavným pancéřováním pilotního prostoru a překrytu kabiny. Poslední sériově vyráběnou stíhací verzí s motorem BMW 801 byla v roce 1945 verze A-9, vybavená motorem BMW 801TS o výkonu 2 000 k (1 470 kW). Paralelně s vývojem stíhacích verzí probíhal vývoj bitevních verzí Fw 190F. Tyto strojem měly křídelní výzbroj redukovánu na dva kanóny MG 151 na vnitřních pozicích. Výkon motoru byl optimalizován pro operace v ni ích letových hladinách. Stroje disponovaly velkou kálou podvě ené výzbroje pro protizemní útoky, zahrnující bomby různých rá í a řadu variant protitankových raket. Vzniklo rovně několik variant verze G, co byl stíhací bombardér s prodlou eným doletem. Vývoj istě stíhacích verzí pokra oval verzí Fw 190D, dodávanou jednotkám Luftwaffe od srpna 1944. Fw 190D vznikl instalací motoru Jumo 213A-1 do upraveného draku Fw 190A-8. A koli Fw 190 nikdy nedosáhl u stíhacích jednotek Luftwaffe tak velkého roz íření jako konkuren ní Bf 109, stal se významnou sou ástí vále ného úsilí německého letectva ve druhé polovině 2. světové války. Fw 190 bojovaly jak na západní, tak na východní v frontě. Jako tě ké stíhací stroje s impozantní výzbrojí získávaly od roku 1943 na významu v jednotkách protivzdu né obrany Ří e, kde se uplatnily v boji proti tě kým tyřmotorovým bombardérům. V této roli byla významná předev ím verze A-8 a její pancéřovaná varianta A-8/R2. Tyto stroje s jejich zesílenou výzbrojí byly pro spojenecké bombardéry skute ně vra edné. Od druhé poloviny roku 1944 ov em jejich hrozbu stále úspě něji eliminovaly doprovodné stíha ky P-47D a předev ím vynikající P-51D Mustang. Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by Oberfahnrich Franz Schaar. Despite his age of twenty, he was the commander of the Staffel. It would appear that the aircraft in question is his third 'White 16', and explains the insignia 'Fratz III'. He achieved four kills, and two of these, B-17s, came on September 11, 1944. With this aircraft, he bellied in after downing a B-24 on the 27th of September. On January 1st, 1945, Schaar was shot down by light flak flying Operation Bodenplatte in 'White 18', which was photographed earlier at Prague-Kbely airfield. One of his subordinates, Gefr. Walter Wagner, was taken prisoner at St. Trond with his well known Focke-Wulf White '11'. Fw 190A-8/R2 z 5./JG 4 pilota Oberfähnricha Franze Schaara. A koli mu bylo jen 20 let, byl u velitelem Staffel. Jedná se zřejmě o jeho třetí „bílou 16“, a proto ji má ozna enou jako Fratz III. Docílil přinejmen ím 4 vítězství, z toho dvě (B-17) připadají právě na 11. září 1944. S tímto strojem přistál 27. září na břicho po sestřelu Liberatoru. Schaar byl 1. ledna 1945 při operaci Bodenplatte sestřelen lehkým flakem s letounem „bílá 18“, který by dříve vyfotografován na základně Praha-Kbely. Jeden z jeho podřízených, Gefr. Walter Wagner, padl do zajetí na základně St. Trond s dobře známým Focke-Wulfem „bílá 11“. š ž Š ž š š š ž ž š š š ž ž ž š ž ž ž š š ž ž š š ž ž š ž ž š ž š š ž ž š š ž š š š š š š žš š š ž ž ž ž š ž š š ž š ž š š š ž š č č č č č č č Č č č č č č č Č č č č č č č č č č č č TECHNICALSPECIFICATIONS Fw 190A-8: Span: 10.506 m Length: 9.100 m Empty Weight: 3,050 kg Take-OffWeight: 4,272 kg Maximum Speed at 5500m: 647 km/h Cruising Speed: 480 km/h Climb Rate: 17.5 m/sec Time to 6,000 m: 9.1 minutes Ceiling: 10,300 m Range: 1,035 km (1,470 km with external drop tank) Powerplant: One BMW 801D-2, 2100 hp (1567 kw) 14 cylinder engine Armament:Varied, but typically two 13 mm MG131 machine guns, and four 20 mm MG 151 cannon TECHNICKÁ DATAFw 190A-8 rozpětí: 10,506 m délka: 9,1 m prázdná váha: 3 050 kg vzletová váha: 4 272 kg maximální rychlost: ve vý ce 5 500 m 647 km/h cestovní rychlost: 480 km/h stoupavost: 17,5 m/s doba výstupu do 6 000 m: 9,1 min dostup: 10 300 m dolet 1 035 km (s přídavnou nádr í 1 470 km) motor: BMW 801D-2 o výkonu 1730 k (1272 kW) výzbroj: 2x MG 131 rá e 13 mm, 4x MG 151 rá e 20 mm š ž ž ž 1:48 R0004 A FEW WORDS FIRST Focke-Wulf Fw 190A-8/R2 NĚKOLIK SLOV ÚVODEM
Transcript of Focke-Wulf Fw 190A-8/R2 1:48 R0004 - Eduard · 2013. 5. 22. · Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by...
The second half of the Second World War saw the Focke-Wulf Fw 190, in its various forms, emerge as the best of what was available to the Luftwaffe. The dedicated fighter version was a highperformance, heavily armed machine. Its development had a precarious beginning, against a 1938 specification issued by the TechnishesAmt, RLM. The first prototype took to the air on June 1, 1939.After a series of improvements and even radical changes, the design culminated in the fall of 1940 in the pre-series version Fw 190A-0 to the tune of twenty-eight pieces. Six of these were retained bythe test unit Erprobungsstaffel 190 at Rechlin, which was tasked with conducting service trials. These revealed a wide range of flaws to the point where the RLM halted further development. Despitethis, on the basis of urgings from the test unit staff, the aircraft was not shelved. After a series of some fifty modifications, the RLM gave the go ahead for the Fw 190 to be taken into inventoryof the Luftwaffe. In June, 1941, the Luftwaffe accepted the first of 100 ordered Fw 190A-1s, armed with four 7.9 mm MG 17s. By September, 1941, II/JG 26 was completely equipped with the type,operating on the Western Front. November saw the production of the next version Fw 190A-2, powered by a BMW 801C-2, and armed with two 7.9 mm MG 17s and two MG 151s of 20 mm caliber inthe wings. Part of this series received an additional pair of 20 mm MG FFs, thus attaining an armament standard of later types.Asignificant advancement to the design came in the spring of 1942, whenthe BMW 801D-2 became available, who’s installation gave birth to the Fw 190A-3. July saw the development of the improved A-4. Both were armed with what became the standard two fuselagemounted MG 17s, two wing mounted MG 151 cannon, and two MG FF cannon, placed inboard of the wheel wells. During 1942, production had intensified, and a production facility was set up underlicense at Fieseler. Thanks in part to this, production rose in 1942 to 1,878 units as opposed to 224 in 1941. Large-scale production of the A-5 was initiated in April, 1943, with an identical wingto the A-4, but with a nose extension that would become standard on all subsequent Fw 190A versions up to the A-9, and also on the corresponding F types. July saw the development of a new,strengthened wing, which incorporated MG 151s instead of the MG FFs in the outer position. The adoption of this wing developed theA-6 version. Further changes developed theA-7, produced duringthe end of 1943. This version came about with the replacement of the fuselage mounted MG 17s with 13 mm MG 131s. Further improvements led to the Fw 190A-8, and this version became the mostwidely produced with some 1400 units made. The most significant change to this variant was the installation of the GM-1 nitrous-oxide injection system, for temporary power boost in combat.A portion of A-8 production was built as the A-8/R2 and A-8/R8, armed with MK 108 cannon in the outer wing location, and with armoured slabs added to the cockpit sides and a modified canopy.The final production version of the BMW 801 powered fighter was the Fw190A-9, equipped with the BMW 801TS of 2000 hp (1470 kW). There was a parallel development of these fighter optimizedaircraft with a dedicated fighter-bomber version, the Fw 190F. These aircraft had reduced wing armament to two MG 151 cannon in the wingroot position. The engine was optimized for low leveloperation, and the armament options varied to satisfy the ground attack role, including bombs of various weight classes and a variety of anti-tank rockets. This branched into the extended rangeFw 190G version. Development of the thoroughbred fighter continued in the guise of the Fw 190D, which began to reach Luftwaffe units in the second half of 1944, and was the result of mounting anin-line Jumo 213A-1 engine into a modified Fw 190A-8 airframe. Although the Fw 190 never achieved the widespread usage of the competing Bf 109, its contribution to the German Air Force wascertainly significant through the second half of WWII. Fw 190s saw service on the Western Front as well as in the East. As heavy fighters with imposing firepower, they found themselves integralcomponents, from 1943 onwards, within the units tasked with the protection of the Reich from the ominous clouds of allied four-engined bombers. This is where the A-8 version was instrumental,along with it’sA-8/R2 armoured development. This version, with its firepower, was a very ominous and daunting foe for the bomber crews. From the second half of 1944, their danger was kept in checkto a degree by escorting P-47s, and necessitated the development of the P-51 Mustang.
Ve druhé polovině 2. světové války patřil Focke-Wulf Fw 190 různých verzí k tomu nejlep ímu, ím Luftwaffe disponovala. Stíhací verze Fw 190 představovaly výkonný, tě ce vyzbrojený stroj. Jehonesnadný vývoj za al v roce 1938 na základě specifikací TechnishesAmtu RLM. První prototyp poprvé vzlétl 1. ervna 1939. Po řadě změn a mnohdy radikálních úprav se vývoj na podzim roku 1940dopracoval k předsériové verzi Fw 190A-0, vyrobené ve 28 kusech. est těchto strojů obdr ela na jaře 1941 zku ební jednotka Erprobungsstaffel 190 na leti ti v Rechlinu, která s nimi provádělaprovozní zkou ky. Ty odhalily takové mno ství nedostatků, e RLM téměř zastavil dal í vývoj. Nicméně, na doporu ení personálu zku ební jednotky dostal stroj anci. Po provedení více ne 50 změnna draku letounu vydalo RLM povolení k zařazení Fw 190 do řadové slu by u Luftwaffe. V ervnu 1941 převzala Luftwaffe první za sta objednaných sériových Fw 190A-1, vyzbrojených tyřmikulomety MG 17 rá e 7,9 mm. V září 1941 jimi byla vyzbrojena celá II/JG 26 na západní frontě. V listopadu pak za ala výroba dal í verze, Fw 190A-2, poháněné motorem BMW 801C-2 a vyzbrojenédvěma kulomety MG 17 a dvěma kanóny MG 151 rá e 20 mm v křídlech. ást této série měla také přídavné kanóny MG FF rá e 20 mm, ím se výzbroj dostávala na pozděj í vysoký standard.K významné změně do lo na jaře 1942, kdy byl k dispozici motor BMW 801D-2, jeho montá dala vzniknout verzi A-3. V ervenci pak výroba plynule pře la na zlep enou verzi A-4. Obě u bylystandardně vyzbrojeny dvěma trupovými kulomety MG 17, dvěma křídelními kanóny MG 151 a dvěma kanóny MG FF, montovanými rovně do křídla vně podvozkových achet. V roce 1942 uvýroba nabíhala do vysokých obrátek, rozjela se rovně licen ní stavba Fw 190 u firmy Fieseler. I díky tomu dosáhla celková produkce roku 1942 1 878 strojů, oproti 224 kusům vyrobených v roce1941. V dubnu 1943 výroba pře la na velkosériovou verziA-5, s identickým křídlem jako u verzeA-4, ale s prodlou eným trupem, který se stal nadále základní sou ástí draku v ech pozděj ích verzí apo A-9, v etně bitevních verzí Fw 190 F. V ervenci bylo k dispozici nové, zesílené křídlo, v něm byly na vněj í pozici instalovány kulomety MG 151 místo MG FF. Instalace tohoto křídla přineslaverzi A-6. Dal í změnou na výrobních linkách byla verze A-7, vyráběná na konci roku 1943. Vznikla nahrazením trupových kulometů MG 17 kulomety MG 131 rá e 13 mm. V únoru 1944 pak dal íúpravy vedly k verzi A-8, která se stala nejroz ířeněj í verzí tohoto letounu s bezmála 1400 vyrobenými stroji. Nejpodstatněj í změnou byla instalace zařízení GM-1, krátkodobě zvy ujícího výkonmotoru vstřikováním oxidu dusného do motoru. ást produkce verze A-8 byla vyrobena ve variantě A-8/R2 a A-8/R8, vybavené kanóny MK 108 na vněj ích pozicích křídel, a přídavnýmpancéřováním pilotního prostoru a překrytu kabiny. Poslední sériově vyráběnou stíhací verzí s motorem BMW 801 byla v roce 1945 verze A-9, vybavená motorem BMW 801TS o výkonu 2 000 k(1 470 kW). Paralelně s vývojem stíhacích verzí probíhal vývoj bitevních verzí Fw 190F. Tyto strojem měly křídelní výzbroj redukovánu na dva kanóny MG 151 na vnitřních pozicích. Výkon motorubyl optimalizován pro operace v ni ích letových hladinách. Stroje disponovaly velkou kálou podvě ené výzbroje pro protizemní útoky, zahrnující bomby různých rá í a řadu variant protitankovýchraket. Vzniklo rovně několik variant verze G, co byl stíhací bombardér s prodlou eným doletem. Vývoj istě stíhacích verzí pokra oval verzí Fw 190D, dodávanou jednotkám Luftwaffe od srpna1944. Fw 190D vznikl instalací motoru Jumo 213A-1 do upraveného draku Fw 190A-8. A koli Fw 190 nikdy nedosáhl u stíhacích jednotek Luftwaffe tak velkého roz íření jako konkuren ní Bf 109,stal se významnou sou ástí vále ného úsilí německého letectva ve druhé polovině 2. světové války. Fw 190 bojovaly jak na západní, tak na východní v frontě. Jako tě ké stíhací stroje s impozantnívýzbrojí získávaly od roku 1943 na významu v jednotkách protivzdu né obrany Ří e, kde se uplatnily v boji proti tě kým tyřmotorovým bombardérům. V této roli byla významná předev ím verzeA-8 a její pancéřovaná varianta A-8/R2. Tyto stroje s jejich zesílenou výzbrojí byly pro spojenecké bombardéry skute ně vra edné. Od druhé poloviny roku 1944 ov em jejich hrozbu stále úspě nějieliminovaly doprovodné stíha ky P-47D a předev ím vynikající P-51D Mustang.
Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by Oberfahnrich Franz Schaar. Despite his age of twenty, he was the commander of the Staffel. It would appear that the aircraft in question is his third 'White 16',and explains the insignia 'Fratz III'. He achieved four kills, and two of these, B-17s, came on September 11, 1944. With this aircraft, he bellied in after downing a B-24 on the 27th of September.On January 1st, 1945, Schaar was shot down by light flak flying Operation Bodenplatte in 'White 18', which was photographed earlier at Prague-Kbely airfield. One of his subordinates, Gefr. WalterWagner, was taken prisoner at St. Trond with his well known Focke-Wulf White '11'.
Fw 190A-8/R2 z 5./JG 4 pilota Oberfähnricha Franze Schaara.A koli mu bylo jen 20 let, byl u velitelem Staffel. Jedná se zřejmě o jeho třetí „bílou 16“, a proto ji má ozna enou jako Fratz III. Docílilpřinejmen ím 4 vítězství, z toho dvě (B-17) připadají právě na 11. září 1944. S tímto strojem přistál 27. září na břicho po sestřelu Liberatoru. Schaar byl 1. ledna 1945 při operaci Bodenplatte sestřelenlehkým flakem s letounem „bílá 18“, který by dříve vyfotografován na základně Praha-Kbely. Jeden z jeho podřízených, Gefr. Walter Wagner, padl do zajetí na základně St. Trond s dobře známýmFocke-Wulfem „bílá 11“.
š ž
Š ž š šš ž ž š š š ž
žž š
ž ž ž šš ž ž š š ž
ž š žž
š ž š š žž š
š ž šš š š š
š
žš š š žž ž ž
šž
š š ž šž š š
š
žš
čč č
čč č
čČ č
č
čč
č č
Č
č čč č
č čč
čč
č č
TECHNICALSPECIFICATIONSFw 190A-8:Span: 10.506 mLength: 9.100 mEmpty Weight: 3,050 kgTake-Off Weight: 4,272 kgMaximum Speed at 5500m: 647 km/hCruising Speed: 480 km/hClimb Rate: 17.5 m/secTime to 6,000 m: 9.1 minutesCeiling: 10,300 mRange: 1,035 km (1,470 km with external drop tank)Powerplant: One BMW 801D-2, 2100 hp (1567 kw) 14 cylinder engineArmament: Varied, but typically two 13 mm MG131 machine guns, and four 20 mm MG 151 cannon
TECHNICKÁ DATA Fw 190A-8rozpětí: 10,506 m
délka: 9,1 mprázdná váha: 3 050 kgvzletová váha: 4 272 kg
maximální rychlost: ve vý ce 5 500 m 647 km/hcestovní rychlost: 480 km/h
stoupavost: 17,5 m/sdoba výstupu do 6 000 m: 9,1 min
dostup: 10 300 mdolet 1 035 km (s přídavnou nádr í 1 470 km)
motor: BMW 801D-2 o výkonu 1730 k (1272 kW)výzbroj: 2x MG 131 rá e 13 mm, 4x MG 151 rá e 20 mm
š
ž
ž ž
1:48R0004
A FEW WORDS FIRST
Focke-Wulf Fw 190A-8/R2
NĚKOLIK SLOV ÚVODEM
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children.Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatzvon kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garderhors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pie ces, ou passer un sachet vinyl sur la tete.
`
INSTRUKTION SINNBILDENINSTR. SYMBOLY SYMBOLESINSTRUKTION SIGNS
APPLY EXPRESS MASK
AND PAINT BEFOREGLUING
POUŽÍT EXPRESS MASKNABARVIT PŘED SLEPENÍM
OPTIONAL
FACULTATIFNACH BELIEBEN
VOLBABEND
PLIER SIL VOUS PLAITBITTE BIEGEN
OHNOUTOPEN HOLE
FAIRE UN TROUOFFNEN
VYVRTAT OTVORSYMETRICALASSEMBLY
MONTAGE SYMÉTRIQUESYMMETRISCHE AUFBAU
SYMETRICKÁ MONTÁŽNOTCH
L INCISIONDER EINSCHNITT
ZÁŘEZREMOVE
RETIRERENTFERNEN
ODŘÍZNOUT
UPOZORNĚNÍATTENTION ACHTUNG ATTENTION
DÍLYPARTS TEILE PIECES
PLASTIC PARTS
2
BARVYCOLOURS FARBEN PEINTURE
MC213 STEEL
MC218 ALUMINIUM
MC214 DARK IRON
Mr.METAL COLOR
SM01 SUPER CHROME
Mr.COLOR SUPER METALLIC
Mr.COLORAQUEOUS
C123 RLM83 DARK GREEN
C116 RLM66 BLACK GRAY
C117 RLM76 LIGHT BLUE
RLM81 BROWN VIOLETH 421 C121
C304 OLIVE DRABH 304
RUSTH 344
C137 TIRE BLACKH 77
Mr.COLORAQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
H 7 BROWNC007
H 3 REDC003
H 12 C018 FLAT BLACK
C037H 69 RLM75 GRAY
C017H 64 RLM71 DARK GREEN
C060H 70 RLM02 GRAY
C018H 65 RLM70 BLACK GREEN
FLAT WHITEC062H 11
C004H 4 YELLOW
H 2 BLACKC002
C041 RED BROWNH 47
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte při stavbě. -
2 pcs.K>1 2 3 4
5 6
7
8
9 10 11 12
13 1415 16
17 1819
20 21
2224
2325
26
27
28
E>
2 pcs.H>1
2
3
4 5 6
7 8
9 9
10
11 28
12
13
14
15 16
17
18 19
20 21
22 24
23
25
26
27
2 pcs.J>1
2
3
3
4 5 6
4 78
9
10
10
11
913 14
141
15 16 1718 19
2022 23 24
25
2628 28
29
30 3233
34
35
2637
38 39 4041 42
43 4445
4647 10
10
5051 52
53
54 55
5657
5859 5960 61
64 65
6667
68
27
27
36
4849
62 63
3121
12
eduard
C>1
4 2
3
2 pcs.I>
1
2 3 4 5 5 5 5 6 6
7 89 10
11 12
13 1314
15
17
18
19
20
21
22
16
N>2 pcs.1 2
3
4
5
6
9
10
11
7 8
PE - PHOTO ETCHEDDETAIL PARTS
2 pcs.
B>
1
B>
2
3
Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevřenéhoohně.Model není určenmalýmdětem,mohlo by dojít k požití drobných dílů.
PE11
PE8
I17
H22
PE5
PE30
PE21
PE19
PE30
PE19
PE20
K28
J59
J59
PE25
J68PE6
PE7
PE24 PE27 PE33 PE16
PE31
PE29
J19
J22PE2PE1
PE30
PE30
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAYC116RLM 66
BLACK GRAY
PE34PE23
H22
PE4
PE36
plastic
PE282 pcs.
PE3
H16
PE36
plastic
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
J43, J44
I17
PE9 J17
H16
H22
I17
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
J43
J44
J23
C116RLM 66
BLACK GRAYC116
RLM 66BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
3
H6H5
H3
I4
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
I21
H20
H21
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
K15K14
K13
C137H 77
TIRE BLACK
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C002H 2
BLACK
4
A B C D EMARKING ONLY; ; ; ;
PE14
PE13
PE15C3
B2
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
H18
H19
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
PE32 C1
B3C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
A
E
B
F
B2, B3 - MARKING
C1, C3 - MARKING
; C D; ;
G H; ;;
K22
C116RLM 66
BLACK GRAY
C1
B3
C3
B2
5
B1
E
J66
J57
J65
J56
J9
J9
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAYC060H 70
RLM02 GRAY
ROCKETW.Gr.21
W.Gr.21ROCKET
ANTENNA
I16
K20
J18
J24
B1
E
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
H344RUST
IF K23/ K2 DROP TANKRACK IS TO BE INSTALLED
JEN POKUD BUDETE INSTALOVATZÁVĚSNÍK K23/ K2
I16
J18
E FB1 - MARKING ; G;
A BE - MARKING C D H; ; ;;
B1
E
J4
J4H12
J62
J27
J63
J27
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
CLOSED HATCH I18/ I19 ONLYJEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19
OPEN
J10
C2
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J3
I15
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
CLOSED HATCH I18/ I19 ONLYJEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19
OPEN
J10
C4
C060H 70
RLM02 GRAY
J3
I14
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
DON’T USE PART J3IF CANNON BAY HATCH I18/ I19IS TO BE CLOSED POSITION
DON’T USE PART J3IF CANNON BAY HATCH I18/ I19IS TO BE CLOSED POSITION
6
NEINSTALUJTE DÍL J3POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
NEINSTALUJTE DÍL J3POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
B1 E
C2
C4
K16
K9
PE17PE18
PE26
H7
N4C116
RLM 66BLACK GRAY
K6
C116RLM 66
BLACK GRAYC041H 47
RED BROWN N4
K6
H27
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
7
GLUE PART H27 INTO PART K6 FIRST,THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS
PE17/PE18 ONTO PART H27
VLEPTE NEJPRVE DÍL H27 DO DÍLU K6,POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY
PE17/PE18 NA DÍL H27
I2 ŠABLONA! NELEPIT!SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKŮ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKŮ SE ODSTRANÍ
J16
J2
J15J13
I2K27
H 344RUST
H 344RUST
C033H 12
FLAT BLACK
J33
J42
J55J51
H 344RUST
H 344RUST
C033H 12
FLAT BLACK
C033H 12
FLAT BLACK
J39
K5
J31
K4
MC213STEEL
C033H 12
FLAT BLACK
J50
K3
J36MC213STEEL
C033H 12
FLAT BLACK
K1
J38
J29
K21
MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
C033H 12
FLAT BLACK
C033H 12
FLAT BLACK
8
TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE!THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS
J35
J34I4
J34
J25I4
J34
J35
J25
K18STEP 1
STEP 2 STEP 3
K25
K26
J11
J58
J53
J58
J53
H6
H5MC218
ALUMINIUM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J47 J46C060H 70
RLM02 GRAY
9
DON’T USEIF CANNON BAY HATCH I18/ I19IS TO BE CLOSED POSITION
NEINSTALUJTEPOKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
H13
H25
N6H4
HN6 - MARKING
C137H 77
TIRE BLACK
K11K10
K17
J28
K7
SM01SUPER CHROM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
H1
C060H 70
RLM02 GRAY
J28
K8
SM01SUPER CHROM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
H2
C060H 70
RLM02 GRAY
J37
H8PE39
J30
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
8o
C137H 77
TIRE BLACK
J1
J14
C002H 2
BLACK
J1
J14
C002H 2
BLACK
10
J32J40
I12
I11
I9
I10I22
PE104 pcs.
I5
I5
I13
I6PE12
MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
2 pcs. W.Gr.21 ROCKETS USED ON SOME AIRCRAFT ONLYRAKETY W.Gr.21 BYLY POUŽITYJEN NA NĚKTERÝCH LETADLECH
K2K24
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
H 80KHAKI GREEN
K2K24
J21
J49
J8J5
J48
J7
J20
J6
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C060H 70
RLM02 GRAYC008H 8
SILVER
C008H 8
SILVER
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J61
J26
J26
J52
J60
PE37
I13 I6
FWD
11
J60 ? PE37 - MARKING
A B D; ;C G H; ; ;
EMARKING ONLY
EMARKING ONLY
N2 - OPEN CANOPYN8 - CLOSED CANOPY
PE37
CLOSED HATCH ONLY
N7 - CLOSED CANOPYN1 - OPEN CANOPY
PE35
N2 N8
DMARKING
N5 N9
I1
RLM 70BLACK GREEN
C018H 65
PE40
3 pcs.
12
A
F
B
G
C
H
E
MARKING
;
;
;;
;
;J45
J67K12
PE22
C116RLM 66
BLACK GRAYC116
RLM 66BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
J45
K19
K12
PE22
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
A
E
B
G
N5 - MARKING
N9 - MARKING
;
;
E GN10, N11 - MARKING ;
C FD H; ;; ;
PE35
N1
N10
N11 N7
I8RLM 70
BLACK GREEN
C018H 65
OPENOPEN
OPEN
CLOSED
CLOSED H17
I18
I18I19
I19
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
H6417
H6417
117
117
117
117
A ALFRED BINDSEIL, 6./JG 1, Störmede, Germany, Spring 1944
eduard
28
28
54
43
3 3
10 10
8
8
41
41
26
26
6 ( 13 )
6 ( 13 )
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
Fw 190A-8, 6./JG 1, based at Stormede, Germany, spring of 1944. The pilot of this machine was Feldwebel Alfred Bindseil, who's commanding officer at the time was Heinz Bär.Bindseil achieved five victories, one of which was on the 13th of May, 1944, when he severed the tail surfaces of a Mustang with his propeller. Despite damage to his own aircraft,he managed to land safely back at his base. He went MIAon June 20, 1944, after combat with Spitfires at St. Lo, in France. His aircraft is currently reconstructed and displayed inGermany.
Fw 190A-8, 6./JG 1, základna Störmede, Německo, jaro 1944. Pilotem tohoto stroje byl Feldwebel Alfred Bindseil a jeho velitelem byl v té době proslulý Heinz Bär. Fw. Bindseilzískal celkem5 vítězství. Jedno z nich,Mustang z 13. května 1944, docílil tak, že svou vrtulí odsekl protivníkovu stroji část ocasních ploch. JehoFocke-Wulfměl poškozenou vrtuli,ale podařilo se mu bezpečně přistát na základně. Od 20. července 1944 je nezvěstný po boji se Spitfiry u St. Lo ve Francii. Jeho letoun je v současnosti v této podobězrekonstruován a vystaven vNěmecku.
RLM 71H6417
4H4
4H4
H6937
H6937
H6937
H6937
H6937
H6937
304H304
304H304
304H304
304H304
304H304
REDH33
RLM 76 117
YELLOW4H4
RLM 75H6937
RLM 74304H304
13
One of the personal mounts of Rudolf Artner, in which he flew combat against British aircraft on February 9th, 1945. During this engagement, he achieved two aerial victories. Histotal ran to some twenty, and besides Soviet and British aircraft to his credit, he also counted two Finnish aircraft towards the end of the conflict. One of these was a Ju 88, which hedestroyed flying aBf 109 on the 10th ofOctober, 1944. He also downedSoviet P-40s,Airacobras andBostons.Artner hailed from southernAustria, and for his capabilities as a pilot,hewas chosen as awingmanby such aces asHeinrichEhrler andWalter Schuck.¨Jedná se o osobní letoun Fw. RudolfaArtnera, který s ním absolvoval proslulý boj s britskými letouny 9. února 1945. Během tohoto střetnutí docílil dvou sestřelů. Celkemměl cca20 vítězství. Mimo britských a sovětských letounů byly na jeho kontě i dva finské stroje z tzv. Laponské války. Jeden z nich byl Junkers Ju 88, kterýArtner se svou stodevítkou zničilv boji 10. října 1944. Na jeho kontě jsou i ruské Curtissy P-40,Airacobry a Bostony. Artner pochází z Dolního Rakouska a kvůli jeho pilotním a střeleckým schopnostem si ho bralijakowingmana taková esa jakoHeinrichEhrler neboWalter Schuck.
H6937
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
4H4
4H4
117
117
117
117
117
eduard
33
43
43
16
16
3 3
10 10
2424
8
8
25
25
36
37
304H304
304H304
304H304
B RUDOLF ARTNER, 9./JG 5, Herdla, Norway, Spring 1945
304H304
304H304 H69
37H6937
H22
H22
6 ( 13 )
6 ( 13 )
REDH33
YELLOW4H4 BLACK
H22
WHITE62H11
62H11
62H11
62H11
H6417
H6417
RLM 71 H6417RLM 76 117 RLM 75
H6937 RLM 74 304
H304
14
H6937
H6937
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
4H4
4H4
4H4
117
117
117
117 117
eduard
55
48
?
?
56
49
20
20
38
31
3 3
10 10
2
8304H304
304H304
C WATHER DAHL, Stab/JG 300, Jüterborg, Germany, December 1944
REDH33
YELLOW4H4
304H304
304H304H69
37
Y1 ? Y2 Y1 ? Y2
AB
Z1 ? Z2
6 ( 13 )
6 ( 13 )
H6417
H6417
RLM 71 H6417RLM 76 117 RLM 75
H6937
RLM 74304H304
15
This was the personal mount of Major Walther Dahl, commander of JG 300. It cannot be ruled out that this aircraft was armed with 30 mm cannon at the wing roots. The unit markingcarried by JG300may have been applied to the opposite side of the forward fuselage aswell as that illustrated. There are no photographs documenting the rear of this aircraft, and so it ispossible that the quick recognition blue-white-blue fuselage band replaced the red band used by JG 300 up to around the end of November, 1944. Walther Dahl flew initially with JG 3,saw combat on theEastern Front, overMalta, and later overGermany. In June, 1944, hewas given commandof JG300.Thiswas lost at the end ofNovember, 1944 due to a falling out offavor with Hermann Göring, but stayed on with the unit for some time after. Later, he became an inspector of day fighters and as opportunities presented themselves, participated incombat flights, duringwhich by the end of thewar, he achieved thirty kills, someon theMe262.Over a total of some700 sorties, 129 aerial victorieswere attained, 45 of whichwere in thewest, including 30 four-engined bombers and eightMustangs. In the east, 84 victoriesmadeupapart of his total, including 34 Il-2s. Hewas awarded theKnight’sCrosswithOak Leaf.
Osobní stroj MajoraWaltheraDahla, velitele JG 300. Není vyloučeno, že byl vybaven 30mmkanóny ve vnějších křídelních schránkách. Znak na přídi, který nosily letouny štábu JG300,mohl být aplikován i z druhé strany. Zadní část stroje zatím není známa z fotografií a tak nelze vyloučit, že jako prvek rychlé identifikace byl na trupu modro-bílo-modrý pruh namístočerveného, který se u JG 300 používal přibližně do konce roku 1944. Walther Dahl zpočátku létal u JG 3, bojoval na východní frontě, nad Maltou a později i nad Německem.Kommodorem JG300 se stal v červnu 1944, kvůli svým sporům sHermannemGöringembyl na konci listopadu 1944 z funkce odvolán, ale u jednotky ještě nějaký čas zůstal. Později sestal Inspektorem denních stíhačů a příležitostně podnikal bojové lety, při nichž až do konce války zaznamenal dalších 30 sestřelů (několik na Me 262). Celkem při takřka 700 bojovýchletech dosáhl 129 vítězství, z toho 45 naZápadě (včetně 30 čtyřmotoráků a 8Mustangů) a 84 naVýchodě (včetně 34 Il-2). Byl vyznamenánRytířskýmkřížemsDubovou ratolestí.
The red/yellow fuselage band places this aircraft in the services of JG 301. Reportedly, its werk number was 737 938, but it is possible that the tail section on this aircraft wasa replacement unit fromanother. JG301was formed as one of several “WildeSau” units, taskedwith night fightingwith single engined fighters. Later, it was taskedwith interceptionof American bomber units, and by the end of the war, had been moved to eastern Germany for the defense of Berlin. By that time encounters with both American and Britishmachineswere common.This aircraft was abandoned at Leck in northernGermany.
Červeno-žlutý pruh na trupu určuje příslušnost tohoto stroje k JG 301. Údajně měl výrobní číslo 737 938, ale je možné, že ocasní část stroje a tedy i výrobní číslo pocházelaz jiného stroje. Není vyloučeno, že trupové číslo bylo černé. JG 301 byla založena jako jedna z jednotek „Wilde Sau“, tedy útvarů pro noční stíhání jednomotorovými stroji. Pozdějilétala proti americkým bombardovacím svazům a na konci války byla nasazena i ve východním Německu v rámci obrany Berlína. Současně se ale střetávala i s britskýmia americkými stroji. Kapitulovala v Lecku na severuNěmecka.
H6937
H6937 H69
37
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
4H4
4H4
117
117
117
117
eduard
17
17
?
?
18
18
3 3
1 1
2
2
9 ( 12 )
9 ( 12 )
22
22
D W.Nr.737 938, JG 301, North Germany, May 1945
H6937
H6937 123
123
123
123123
121H421
121H421
REDH33
YELLOW4H4
RLM 83123
RLM 81121H421
H6417
H6417
RLM 71H6417
RLM 76117
RLM 75H6937
16
H6937
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
117
117
117
eduard
5231
53 32
43
43
40
40 15
3 3
115 11
8
814
14
304H304
304H304
E WILHELM MORITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Memmingen, Germany, July 1944
304H304
304H304 H69
37
Y1 ? Y2 Y1 ? Y2
AB
Z1 ? Z2
6 ( 13 )
6 ( 13 )
62H11
62H11
62H11
H22
H22
H22
H22
H22
H22
H22
REDH33
BLACKH22
WHITE62H11
RLM 76 117 RLM 75H6937 RLM 74 304
H304
17
Fw 190A-8/R2, flown by Commander of IV.(Sturm) / JG 3 'Udet', Hptm.WilhelmMoritz. The aircraft was based at Memmingen, June, 1944. Moritz propagated the dark coloring ofthe front end of the Focke-Wulfs of hisGruppe. The unit emblemof 'Udet' appeared typically on the starboard side of the engine cowling only. Moritz accumulated a total of over 500combat flights over the Eastern and Western Fronts, and achieved 44 victories. He was awarded the Knight's Cross and was among the most successful of fighter unitcommanders taskedwith confronting four engined heavy bombers.
Fw 190A-8/R2 velitele IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“ Hptm. Wilhelma Moritze. Základna Memmingen, červenec 1944. Moritz byl iniciátorem tmavého zbarvení přídí Focke-Wulfů jehoGruppe. Emblémeskadry „Udet“ byl namotorových krytech Focke-Wulfů většinou jen zprava.Moritz běhemdruhé světové války na západní a východní frontě absolvoval přes 500bojových letů a sestřelil 44 letounů. Byl vyznamenánRytířskýmkřížemapatřil mezi nejúspěšnější velitele stíhacích jednotek nasazených proti čtyřmotorovýmbombardérům.
Fw 190A-8/R2, 11. Staffel IV. (Sturm)/JG 3 'Udet', flown out of Dreux by Uffz.Willi Maximowitz during the invasion in June, 1944. At the time, this aircraft was equipped with bombracks. Maximowitz began combat flying at the beginning of 1944 with Sturmstaffel 1, which was tasked with the development of tactics to combat four-engined heavy bombers. Heachieved a total of 22 aerial victories, andwas awarded theGermanCross inGold. HewentMIAafter engaging Soviet fighters on the 20th ofApril, 1945, near Frankfurt. Most of hisvictorieswere four engined bombers.
Fw 190 A-8/R2 s nímž létal z Dreux v červnu 1944 během spojenecké invaze Uffz. Willi Maximowitz u 11. Staffel IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“. Jeho stroj byl v této době vybavenzávěsníkem pro pumový náklad. Maximowitz začal bojově létat na počátku roku 1944 u Sturmstaffel 1, která ověřovala nové metody boje proti čtyřmotorovým bombardérům. Dokonce války získal 22 vítězství a byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Zůstal nezvěstný po boji se sovětskými stíhači 20. dubna 1945 u Frankfurtu. Většinu jeho vítězstvípředstavovaly čtyřmotorové bombardéry.
H6937
H33
H33
117
117
eduard
5233
53 34
42
42
39
39 154
4
14
304H304304
H304
F 1944WILLI MAXIMOWITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Dreux, France, June
304H304
304H304 H69
37
6 ( 13 )
6 ( 13 )
62H11
62H11
H22
H22
H22
H22
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
117
3 3
10 10
304H304
62H11
H22
H22
H22
REDH33
BLACKH22
WHITE62H11
RLM 76 117 RLM 75H6937
RLM 74 304H304
18
Reconstruction of Fw 190A-8/R2 (W.Nr. 681323), Yellow '8', of II.(Sturm) / JG 4, which was shot down on September 11th, 1944 over the Ore Mountains, and a piece of which isincluded with your kit. The pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, bailed successfully. II.(Sturm) / JG4 fielded a good number of aircraft in the fall of 1944. For example, the inventory at thebeginning of September included 71 Focke-Wulfs. However, during the course of the same month, over 40 of these were lost, and thirty had to go through general repairs andoverhauls.
Rekonstrukce stroje Fw 190A-8/R2 (W. Nr. 681323) „žlutá 8“ z II.(Sturm) / JG 4, který byl 11. září 1944 sestřelen v boji nad Krušnohořím a jeho část je přibalena k vaší stavebnici.Jeho pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, seskočil na padáku. II(Sturm). / JG 4 disponovala na podzim 1944 vysokým počtem letadel. Například na počátku září měla 71 Focke-Wulfů.Avšak během tohotoměsíce bylo přes 40 jejích strojů sestřeleno a asi 30 jichmuselo být předáno ke generální opravě.
H6937
H6937 H69
37
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
117
117
117
eduard
47
19
19
29
29 15
3 3
11 11
8
8
304H304
304H304
G FRIEDRICH-KARL FRANK, II.(Sturm) / JG 4, Welzow, Germany, September 1944
304H304
304H304 H69
37H6937
6 ( 13 )
23
236 ( 13 )
62H11
62H11
H22
H22
H22
H22
H22
H22
REDH33
H6417
H6417
BLACKH22
WHITE62H11
RLM 71 H6417RLM 76 117 RLM 75
H6937
RLM 74304H304
19
Fw 190A-8/R 2, 6./JG 300 'Wilde Sau' piloted by Uffz. Paul Lixfeld. Thismachine had itsmachine guns removed, and the unused troughswere faired over with special aerodynamicfairings. 6./JG 300 was a part of II.(Sturm) / JG 300. It was one of three Sturmgruppe, which were formed by the Luftwaffe specifically to counter four engined heavy bombers.Lixfeld achieved two aerial victories, one of which was a B-24 Liberator, on December 17, 1944, over Moravia. He was downed during combat and managed to bail out of hisstricken aircraft.
Fw 190A-8/R2, 6./JG 300 „Wilde Sau“ jehož pilotem byl Uffz. Paul Lixfeld. Stroj měl odmontované kulomety a nevyužité výstřelné kanálky byly kapotovány speciálními aero-dynamickými kryty. 6./JG 300 byla součástí II.(Sturm) / JG 300. Byla jednou ze tří Sturmgruppe, které Luftwaffe zorganizovala speciálně pro boj se čtyřmotorovými bombardéry.Lixfeld docílil celkemdvou vítězství. Jednímznich byl B-24 Liberator, který sestřelil 17. prosince 1944 nadMoravou. Sámbyl ale v boji sestřelen a seskočil na padáku.
H6937
H6937
H6937
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
117
117
117
117117
eduard
50
43
43
30 5144
3045 44
3 3
11 11
8
8
304H304
304H304
H PAUL LIXFELD, 6./JG 300, late 1944
304H304
304H304 H69
37H6937
6 ( 13 )
6 ( 13 )
H22
REDH33
H6417
H6417
BROWNH77
H77
H774
H4
4H4
4H4YELLOW
4H4
RLM 71 H6417RLM 76 117 RLM 75
H6937 RLM 74 304
H304
20
© EDUARD M.A., 2007 www.eduard.com Printed in Czech Republic
![FW: [Fwd: FW: Beautiful_TIBET]](https://static.fdocuments.in/doc/165x107/54b8dcf94a79592d6a8b4612/fw-fwd-fw-beautifultibet.jpg)
