8/4/2019 Dmitrij Orlov :Pet Stupnu Kolapsu

http://slidepdf.com/reader/full/dmitrij-orlov-pet-stupnu-kolapsu 1/4 WM MAGAZÍN 8612

555

5Názory

Následující text je pokusemo stručný souhrnmyšlenek Dmitrije Orlova. 

Dmitrij Orlov (*1963) jesoftwarový inženýr půso-bící v oborech fyziky vyso-kých energií a internetovébezpečnosti, a v neposled-ní řadě také jako aktivistahnutí ropného zlomu. Nar-

odil se v sovětském Lenin-gradu (dnes ruský SanktPetěrburg), odkud se jakodvanáctiletý odstěhovaldo USA a do SSSR/Ruskase vracel na dlouhodobépobyty v době nejhlubší krize na přelomu 80. a 90.let. Své zkušenosti z rozpa-du sovětského impéria sepokusil zobecnit ve formětezí o pěti stupních kolap-su průmyslové civilizace.Domnívá se, že podobnýproces jako v bývalémSSSR nyní probíhá v USA.

Současnou finanční krizipovažuje za první stupeň kolap-su americké společnosti, který předpověděl už v roce 2006.  Ve své knize ReinventingCollapse: Soviet Exampleand American Prospects (  Znovuvynalézání kolap- 

su: Sovětský příklad a americké vyhlídky , ISBN9780865716063) vyjadřuje přesvědčení, že Rusovébyli svého času na zhroucení sovětského impéria mno-hem lépe připraveni, než současní Američané na kolapssvého státu, a že pro řadové občany USA bude rozkladsoučasné podoby jejich společnosti mnohem bolestněj-ší a bude mít pro ně i svět dalekosáhlejší důsledky, nežsvého času rozpad SSSR.

Elisabeth Kübler-Ross popsala pět stupňů průběhuosobních tragédií člověka, včetně vyrovnávání se s vlast-ní smrtí, jako popření, zlost, smlouvání, depresi a přijetí.Někteří myslitelé a aktivisté, jako James Howard Kunst-

ler nebo John Michael Greer, si povšimli, že tento modelaž překvapivě dobře vyhovuje způsobu, jakým se spo-lečnost (nebo alespoň její informovanější a dosud myslí-cí části či jednotlivci) vyrovnává s nevyhnutelností blízkébudoucnosti v situaci, kdy život zajišťující instituce a sys-

témy podkopává kombinace z vyčerpání zdrojů,údajných katastrofálních klimatických změn apolitické impotence.

O jemnější struktuře brzkých změn však bylodosud řečeno jen málo. Můžeme najít širo-ké spektrum přístupů od „kruté a dlouhodobérecese“ finančních a ekonomických „odborní-ků“ přes Kunstlerovu „Dlouhou nouzi“ až po teo-rii Josepha Taintera o nutném zhroucení každécivilizace po dosažení určité míry její složitosti.

Pro ty z nás, kteří už jsme prošli všemi stupnismíření s perspektivou nadcházejících spole-čenských a hospodářských otřesů, by mohlobýt užitečné mít k dispozici přesnější termino-logii, která půjde za emocionálně zabarvenéfráze. Systematika kolapsu může posloužit pro

 vytváření specifických plánů společnosti, komu-nit i jednotlivců pro jeho konkrétní fáze. I kdyžnebude existence společnosti na současnéúrovni společensko-ekonomické komplexnostinadále možná, i když za určitých okolností je roz-pad společnosti nevyhnutelnou a funkční reakcína určité změny podmínek, přesto nemusí nut-ně dojít k masovému vymírání lidstva a přesununěkolika přeživších jedinců do bídné existence  v divočině. Kolaps lze koncipovat jako řádný aorganizovaný ústup místo bezhlavého útěku.

Orlov se domnívá, že osobní znalost procesů hrouceníobou supervelmocí – již uzavřeného sovětského a právěprobíhajícího amerického – ho opravňuje k následujícídefinici pěti stupňů kolapsu.

1. stupeň: finanční kolapsZtrácí se víra, že „obchody půjdou jako obvykle“. Pokud jde o odhad rizik a zajištění finančních aktiv, budoucnostuž nijak nebude podobná minulosti. Finanční institucese stávají insolventními, úspory jsou zmařeny, přístup kekapitálu mizí.

Hlavním gamblerem a dluhovým „závislákem“ je vládaUSA. Jedinci mohou být jakkoli morální a snažit se pocti- vě vyrovnat své dluhy, ale vláda nadále generuje astrono-mické zadlužení na účet občanů. Všechny úrovně státní

Pět stupňů k olapsu Jindřich Kalous

8/4/2019 Dmitrij Orlov :Pet Stupnu Kolapsu

http://slidepdf.com/reader/full/dmitrij-orlov-pet-stupnu-kolapsu 2/4 WM MAGAZÍN 86 13

správy, od obcí potřebujících finanční trh k financování veřejných prací a služeb, až po federální vládu závislouna zahraničním financování svých nekonečných válek,  jsou odkázány na veřejný dluh. Proto si nemohou pře-stat vypůjčovat a dělají všechno pro to, aby jim tato hra vydržela co nejdéle.

Před po

důchody vládní pomoc, charitavlastní bydlení squattinginvestice prodělky úspory hyperinflaceobchody na dluh obchody za hotové,

barter finanční nezávislost fyzická provázanost 

Jediné co vláda předvádí je další úvěrování těch, kte-ří jsou v potížích, snižování úrokové míry hluboko podinflaci a pumpování peněz do insolventních finančníchinstitucí. To snižuje hodnotu dolaru a vede k hyperinflaci,

která je špatná pro každou ekonomiku, ale hlavně protakovou, která je bytostně odkázána na dovozy. S vysy-chajícími importními toky se hroutí na nich závislá odvětvía nastává 2. stupeň – hospodářský kolaps.

2. stupeň: hospodářský kolapsZtrácí se víra, že „vše vyřeší trh“. Peníze jsou buď zne-hodnoceny, anebo se stávají nedostatkovými, komodity se hromadí, dovozní a prodejní řetězce se hroutí a nor-mou se stává všeobecný nedostatek potřeb k přežití.Hluboce zadlužená americká vláda je nucena přistupovatna podmínky zahraničních věřitelů, kteří už vlastní mno-ho národního bohatství – půdy, budov a podniků. Vnu-cuje obyvatelstvu úsporná opatření, udržuje zákonnosta pořádek drastickými prostředky a subvencuje výstavbutovárních měst a plantáží zahraničních vlastníků.

Před po

 peníze jsou výrobky jsou

nedostatkové nedostatkové

ekonomika služeb svépomocná ekonomika  zkonzumuj co můžeš ukradni co můžešnákupní centra bleší trhy supermarkety stánky sedláků

kult nového udrž v chodu staré věci dovezené zboží tuzemské náhražky 

Jakmile se lidé dopracují k poznání, že mít takovou vlá-du není právě nejlepší nápad, nazrávají podmínky pro 3.stupeň – politický kolaps.

3. stupeň: politický kolapsZtrácí se víra, že „vláda se o nás postará“. Pokusy úřa-dů zmírnit všeobecnou ztrátu přístupu ke komerčněposkytovaným životním nezbytnostem selhávají, politický establishment ztrácí oprávnění a důležitost.

 Většina země je pro to, co ještě zbývá z vládních a správ-ních orgánů, zakázaným územím. Zahraniční věřitelézjišťují, že jejich pohledávky nakonec nebudou splace-ny, odepisují ztráty a odcházejí. Zbytek světa se chová,

  jakoby žádné Spojené státy neexistovaly. Třetímu stupni je možné se vyhnout včasným nasazením mezinárodníchmírových jednotek a nevládních humanitárních organi-zací. Domácí úřady už nemají zdroje ani autoritu nebodokonce ani vůli brzdit dynamiku kolapsu a zreformovatse způsobem, který by obyvatelstvo akceptovalo.

  Vakuum vzniklé po nefunkčních federálních, státních amístních vládách je zaplněno řadou nových mocenskýchstruktur. Zbytky bývalých pořádkových a ozbrojených sil,městské gangy, etnické mafie, náboženské sekty a boha-tí vlastníci nemovitostí se snaží vytvořit si malá královstvína ruinách velkého státu a bojují všichni proti všem o úze-mí a přístup ke zbytkům zdrojů.

Před po

nároky a požadavky nesplněné sliby veřejné služby veřejná protekcedaně a rozpočty korupce

  policejní ochrana vojenské hlídky odvoz odpadků skládky v každé čtvrti silnice a mosty výmoly a objížďky 

Nastává čas Velkých Mužů: charismatických vůdců,davových řečníků, bezohledných machiavelských princůa válečných náčelníků. Na šťastnějších místech ke všeo-becnému užitku zjišťují, že je lepší spojit síly, sdílet zdrojea vytvářejí se nějaké formy legitimní místní vlády, zatím cona zbytku území vede přetlačování o moc ke spirále kon-fliktů a otevřené válce.

4. stupeň: Sociální kolapsZtrácí se víra, že „naši lidé se o nás postarají“. Místnímsociálním institucím jako charitám nebo jiným skupinám,snažícím se vyplnit mocenské vakuum, docházejí zdrojenebo se rozpadají ve vnitřních konfliktech.

8/4/2019 Dmitrij Orlov :Pet Stupnu Kolapsu

http://slidepdf.com/reader/full/dmitrij-orlov-pet-stupnu-kolapsu 3/4 WM MAGAZÍN 8614

NázoryPřed po

solidarita každý sám za sebevzájemná pomoc konfrontacesousedské skupiny toulavé tlupy diverzita etnické čistky 

Společnost se stává natolik dezorganizovanou a zbída-

čelou, že už nadále nemůže podporovat Velké Muže.Rozkládá se na širší rodiny a malé kmeny o několikarodinách, které shledávají výhodným držet pohromaděpro vzájemnou podporu a obranu. Tato forma společ-nosti trvala nějakých 98,5% doby existence lidstva jakobiologického druhu a může být považována za prazákladlidské existence. Na této úrovni organizace mohou lidépřežívat i tisíce let.

5. stupeň: Kulturní kolapsZtrácí se víra v humanitu. Lidé ztrácejí schopnost býtlaskaví, šlechetní, ohleduplní, schází vcítění, poctivost,pohostinnost, soucit a milosrdenství. Novým mottem sestává „zemři dnes ty, abych já mohl zemřít až zítra“.

Před po

chápeme nechápemea poznáváme a nepoznávámesami sebe a druhé sami sebe ani druhé

Jestliže je společnost před kolapsem natolik atomizo-

  vaná, odcizená a individualistická, že nemůže vytvořitsoudržné širší rodiny a kmeny, nebo pokud je životní pro-středí natolik zničené, že se hlad a bída obecně rozšíří,může nastat stupeň 5. Převládají nejjednodušší biologic-ké imperativy přežití párových rodin s dětmi. Širší rodiny se rozpadají, staří jsou ponecháni osudu. Soudržnostspolečnosti je zničena.

Jestliže stav společnosti před dosažením stupně 5 lzepovažovat za historickou normu, jeho dosažení přivádílidstvo na okraj fyzického vyhynutí.

Důvody k optimismuFinanční pyramidové hry a globální konzumerismus  jsou u konce. Bezvládí však není řešením. Ne všechny popsané stupně kolapsu jsou nevyhnutelné. Po jejichdosažení je možná částečná obnova. Vzájemné nača-

sování jednotlivých stupňů může být na různých mís-tech různé, některá místa mohou být stabilnější. To,co je odsouzeno k zániku, je však lepší nechat zkola-bovat. Zapomeňme tedy na vojenské základny v cizině,zapomeňme na „oprávněné“ nároky vůči jiným zemím,zapomeňme na trojitý kruh, který obepíná zastupitelskoudemokracii, ale stále bude potřeba, aby někdo vydával

pasy, hlídal sklady jaderných zbraní a poskytoval další, všední, ale nezbytné služby, které může poskytnout jencentrální vláda. Většině ostatních potřeb vyhoví lokálnísamosprávy.

Hospodářský rozvrat nemusí být konečný. Je dost dob-ře možné, že spontánně vznikne nová ekonomika, kte-rá zajistí většinu základních životních potřeb. V místechdosud sociálně a kulturně zcela nerozvrácených je sko-ro jisté, že lidé převezmou odpovědnost a začnou dělatto, co je potřeba, bez čekání na oficiální požehnání.

Někde už sociální a kulturní rozvrat zřejmě částečně

nastal, a je zatím dobře maskován dostupností financí,obchodováním a vládnutím. Může však být překonán.Společnost se opět může navrátit k humánním normám, jestliže obecná hrozivá očekávání probudí v lidech zdra- vé instinkty.

Rozumná očekávání a závěry  Vědomí toho, co přijde, může poskytnout duševní klid

dokonce i uprostřed kolapsu. Nostalgie po starých dob-rých časech ani popírání nadcházejících rozsáhlýchzměn – to nejsou rozumné reakce. Zoufalá snaha zacho- vat status quo   je úkolem pro pošetilce a blázny. Jest-liže víme, co přijde, můžeme začít aktivně ignorovat to,na čem nebudeme moci zůstat závislí. Jestliže to udělá v dostatečné míře dost lidí, můžeme se dost rychle ocit-nout v lepším světě. Můžeme čekat, až styl života, který ničí planetu i lidi, nebude nadále fyzicky možné udržet.Nebo se z něj můžeme vyvázat, dokud je čas.

Kolaps se tak může stát rájem i peklem – záleží na sílespolečnosti a kultury.

8/4/2019 Dmitrij Orlov :Pet Stupnu Kolapsu

http://slidepdf.com/reader/full/dmitrij-orlov-pet-stupnu-kolapsu 4/4 WM MAGAZÍN 86 15

Pojďme tedy učinit závěry.

1. Finanční kolaps je v běhu a bude pokračovat  ve svém směru a svým tempem. Insolventní ban-ky se budou ještě nějaký čas po nalití veřejnýchpeněz tvářit solventně, ale samy už peníze nebu-dou schopny poskytovat. Portfolia úvěrů a hypotékna předměstské domy dostupné jen auty se brzy stanou bezcennými. Bude-li pokračovat znárod-ňování špatných dluhů, zahraniční věřitelé se brzy odvrátí i od státních dluhopisů jako od nadměrnéhorizika. Bude následovat hyperinflace a ztráta dovo-zů.

2. Hospodářský kolaps se takřka jistě dostaví.Klíčovou dovozní položkou je ropa, kterou USA zedvou třetin dovážejí. Bez ropy se v USA nepohnenic, a dvě třetiny ekonomiky jsou proto odsouze-

ny k odstavení. Bude nutno přijít s novými, energeticky nenáročnými způsoby obstarávání základních potřeb.

3. Zaručen je i politický kolaps. S poklesem daňovýchpříjmů nebudou obce a státy schopny naplnit minimál-ní požadavky na údržbu infrastruktury a poskytováníkomunálních služeb. Ty lépe organizované snad najdou

cesty k řešení, ale mnoho z nich se stane nedostup-nými a neobyvatelnými, což způsobí vlny vnitrostátnímigrace. Politici, kteří mají hodně daleko k pochopenítoho, co se děje, se zabývají vymýšlením způsobů jakutratit peníze, které nemají. Zabývat se politikou je protoztrátou času, snad s výjimkou té místní.

4. Sociálnímu kolapsu se snad bude možné vyhnout,ale ne všude. Zřejmě k němu dojde tam, kde struktury společnosti zcela závisí na financích, obchodu a vlá-dě. Proto je nutné přistoupit k rekonstituci společnostidříve, než nastanou tři první stupně kolapsu. Leckdeovšem už může být pozdě. Je to však oblast, kde se

musíme postupujícímu kolapsu postavit na odpor, i kdy-by jen proto, abychom potomkům odkázali alespoň oněco víc, než jen seznam našich pochybení.

5. Kulturní kolaps je něco, o čem je hrozné vůbec pře-mýšlet, i když někde už k němu možná došlo a je

dobře zamaskován dosud funkčními institucemi.Doufejme, že se většina lidí vzpamatuje a pod tlakemtemných perspektiv si ještě dokáže připomenout svélidství. Možná bude potřeba vytvořit, napodobit neboimportovat zatím nepostižené životaschopné subkul-tury jako jsou Hopi, přistěhovalecké komunity, Amišo-  vé a Menonité, hippies, různé lóže a řády apod. Tatospolečenství donedávna musela čelit nepřízni a různýmústrkům a špatné zkušenosti v nich probudily sociálnísoudržnost. Mohou také přijímat různá vědomá rozhod-nutí k preventivnímu zjednodušení a uspořádání svéhoživota. Musíme udělat vše, abychom se konečnémustupni kolapsu za každou cenu vyhnuli, protože v sázcenení nic menšího než osud našeho lidství.

Z uvedeného vyplývají rozumné individuální i společenskéreakce na jednotlivé stupně kolapsu, které lze závěrem struč-ně shrnout takto:

1. Žít s co nejmenší potřebou peněz.

2. Zajišťovat si základní potřeby svépomocí.

3. Vládnout si sami.

4. Vytvářet soudržné a vzájem- ně odpovědné komunity.

5. Obnovovat a podporovat kla- sické lidské ctnosti.