Bf 110C/E over MTO 1164 - Eduard · PDF fileBf 110C/E over MTO 1164 GERMAN ... Their earlier...
21
Bf 110C/E over MTO 1164 GERMAN WW II HEAVY FIGHTER Messerschmitt Bf 110 intro The first pages of history for the famous Zerstörer Bf 110 were written at the end of 1934, when C-Amt RLM (the technical branch of the Reich’s Air Ministry) issued a specification for a two seat, twin engined aircraft to fulfill a need within the Kamfzerstörer category. Submitted proposals came from Focke-Wulf (Fw 57), Henschel (Hs 124) and BFW (Messerschmitt Bf 110). In the spring of 1935, the RLM changed its thinking on the spec and cancelled the universal Kamfzerstörer category in favor of two specific types, the Schnellbomber and the Zerstörer. The new concept of a heavy fighter of the RLM were best satisfied by the Messerschmitt design, which wasn’t really dictated as much by the original specifications. The first prototype, the Bf 110 V1, first flew May 12, 1936, and the modified second prototype V2 was submitted to the Erprobungstelle in Rechlin on January 14, 1937. Four development aircraft, A-01 to A-04, powered by JUMO 210Da engines, were delivered at the beginning of 1938. A production run of 45 Bf 110B’s began in July, powered by JUMO 210Ga engines, delivering some 500kW (680hp). At the end of 1938, the production line for the high performance DB 601 finally got going, and these were mounted into the first major Bf 110 version, the Bf 110C. The Bf 110C, as was the case with the Bf 110B, was armed with two MG FF cannon, mounted in the fuselage below the cockpit floor, four MG 17 machine guns mounted in the nose and one rear firing MG 15 machine gun manned by the gunner/radio operator. There was a crew of two. The Luftwaffe received a total of 169 Bf 110C’s by September, 1939. The first combat experience of the type in Norway and France uncovered a small operational radius, unsuitable for an escort fighter. The first attempt to remedy the shortcoming came in the form of a large, underfuselage conformal type external fuel tank, called the Dackelbauch. The Bf 110C-3, adapted to carry this tank, were redesignated D-0. Results were not entirely satisfactory with the D version, and so there was a reconstruction of the fuel system, after which aircraft of the D version carried two drop tanks under the wings, and a small oil tank under the fuselage. The Bf 110D also standardized a longer fuselage, by way of an extension at the rear carrying a life raft and other emergency survival gear. This was a feature also evident on some subsequent Bf 110E’s, which were equipped with bomb racks under the fuselage and wings. The majority of Bf 110E’s were powered by the DB 601N engines. The following Bf 110F received the DB 601F engines housed in reshaped nacelles, with newer, more rounded spinners, aerodynamic features taken from the Bf 109F. Upgrading efforts were noted in the armament as well, where the MG FF were replaced by MG 151’s. Significant changes came with the Bf 110G, powered by new DB 605 engines. The rear firing MG 82Z double gun appeared on the G-2, and with the G-4 came the replacement of four forward firing machine guns with two 30 mm MK 108 cannon. The G-4 also saw larger rudders mounted. The Bf 110 went through not only technical changes throughout its career, but also through a development of its operational use. It entered the war as a heavy escort and attack fighter. By the time of the Battle of Britain, it became apparent that the aircraft, in the role of escort fighter, had been pushing the envelope of its capabilities. On the contrary, as a defensive weapon against British bombers, the Bf 110 made an extremely good showing of itself, and remained a deadly foe through to the end of the war. The placement of RAF bombing operations within nighttime hours from 1941 brought the Bf 110 into the realm of nightfighting on the Western Front. On the Eastern Front, they excelled as fast fighter bombers. Their earlier role as a day attack fighter was still fulfilled not only on the Eastern Front (where they were employed throughout the war successfully even as the originally envisioned escort fighter), but also on the Western Front into the depths of the summer of 1944, where the role was abandoned primarily, and finally, due to the effectiveness of American fighter escorts. As a nightfighter in the G-4 version, thanks to a heavy forward firing armament and radar, they soldiered on literally until the very end of the war. As such, it was the nightfighter role that would prove to be the most significant for the Bf 110 during the course of the Second World War. Historie slavného Zerstöreru Bf 110 se zaèala psát na konci roku 1934, kdy C-Amt RLM (Technický úøad Øíšského ministerstva letectví) vydal specifikace pro dvoumístné dvoumotorové letouny kategorie Kamfzerstörer. Do konkurzu vstoupily firmy Focke-Wulf (Fw 57), Henschel (Hs 124) a BFW (Messerschmitt Bf 110). Na jaøe 1935 RLM své názory pøehodnotilo, univerzální kategorii Kamfzerstörer zrušilo ve prospìch dvou specializovaných kategorií Schnellbomber a Zerstörer. Požadavkùm RLM na tìžký stíhací stroj Zerstörer nejlépe vyhovovala Messerschmittova konstrukce, která se pøíliš nevázala na pùvodní zadání. První prototyp Bf 110 V1 byl zalétán 12. 5. 1936, modifikovaný druhý prototyp V2 byl do Erprobungstelle v Rechlinu pøedán 14. 1. 1937. Ètyøi stroje zkušební série A-01 až A-04, pohánìné motorem JUMO 210Da, byly dodány zaèátkem roku 1938, v èervenci pak zaèala výroba 45 kusù série Bf 110B, pohánìné motory JUMO 210Ga o max. výkonu 500 kW (680 k). Na konci roku 1938 se koneènì rozbìhla výroba výkonných motorù DB 601, které byly montovány do první velkosériové verze C. Verze C, stejnì jako pøedchozí B, mìla výzbroj tvoøenou dvìma kanóny MG FF, montovanými do trupu pod podlahou prostoru posádky, ètyømi kulomety MG 17 lafetovanými v nose letounu, a jedním vzad støílejícím kulometem MG 15, obsluhovaným radistou/støelcem. Posádka byla dvouèlenná. Do záøí 1939 dostala Luftwaffe 169 strojù Bf 110C. Již první bojové zkušenosti z Norska a Francie ukázaly na malý operaèní dolet, nevyhovující pro doprovodné stíhaèky. Prvním øešením tohoto problému byla známá velká podtrupová pøídavná nádrž zvaná Dackelbauch. Stroje verze C-3, adaptované k nesení této nádrže, byly pøeznaèeny na D-0. Výsledky nebyly zcela uspokojivé, u verze D proto došlo k rekonstrukci palivové soustavy, po které stroje øady D nesly dvì pøídavné nádrže pod køídly a malou pøídavnou olejovou nádrž pod trupem. Stroje Bf 110D mìly také standardnì prodloužený trup, v nástavci za ocasem byl uložen záchranný èlun a další vybavení pro pøežití posádky pøi nouzovém pøistání. Prodloužené trupy zùstaly i na nìkterých sériích následující verze Bf 110E, která byla vybavena pumovými závìsníky pod trupem a pod køídlem. Vìtšina Bf 110E byla pohánìna motory DB 601N. Následující verze Bf 110F dostala nové motory DB 601F v novì tvarovaných kapotách, s novými, mohutnìjšími vrtulovými kužely – aerodynamika stroje byla zjemnìna ve stylu Bf 109F. Modernizací prošla i výzbroj, staré kanóny MG FF byly nahrazeny modernìjšími MG 151. Významnou zmìnu pøinesly stroje øady Bf 110G, pohánìné novými výkonnými motory DB 605. Od verze G-2 byl instalován vzad støílející dvojkulomet MG 82Z, u verze G-4 pak byly ètyøi kulomety v pøídi nahrazeny dvìma 30 mm kanóny MK 108. U G-4 byly také zvìtšeny smìrovky. Bf 110 prošel bìhem své váleèné služby nejen øadou technických zmìn, k významným zmìnám došlo také v jeho operaèním nasazení. Do války typ vstupoval jako tìžký doprovodný a pøepadový stíhaè. Již v dobì Bitvy o Anglii bylo zøetelné, že role doprovodné stíhaèky je na hranicích možností stroje. Naopak v obranných bojích proti britským bombardérùm se Bf 110 velmi osvìdèily a jako pøepadový tìžký stíhaè byl Bf 110 smrtelnì nebezpeèným protivníkem až do konce války. Vzhledem k pøesunu bombardovacích operací RAF do noèních hodin pak od roku 1941 Bf 110 pøecházely na západì do role noèních stíhaèek. Na východní frontì se zase významnì prosadily jako rychlé stíhací bombardéry. Svojí pùvodní úlohu tìžké denní pøepadové stíhaèky pøesto plnily dál jak na východì (zde po celou válku úspìšnì bojovaly i ve své pùvodní roli doprovodných stíhaèek), tak na západì až hluboko do léta roku 1944, kdy jí pro tìžké ztráty, zpùsobované pøedevším americkými doprovodnými stíhaèkami, definitivnì opustily. Jako noèní stíhaèky ve verzi G-4, díky silné hlavòové výzbroji a instalovanému radaru, ovšem efektivnì bojovaly až do samotného konce války. Noèní stíhání se tak nakonec stalo jednou z nejdùležitìjších èinností Bf 110 ve 2. svìtové válce. 1:48 SCALE PLASTIC KIT This mount was flown by Heinz Nacke who achieved 14 victories in WW2. All his victories are dated from May 12 to August 30, 1940. Nacke was awarded the Knight's Cross on November 2, 1940. His combat career started in the Spanish Civil War and he participated in the Balkans campaign as a 6./ZG 76 member. Later, he commanded II./ZG 76 (redesignated III./ NJG 3 later on), Erprobungskommando 25 that tested heavy weapons for the destruction of four-engined bombers. He returned to the Mediterranean area as the CO of II./ZG 1 based in Montecorvino, Italy. He had to withdraw from the frontline unit thanks to an injury suffered in a crash landing. Oberst Heinz Nacke passed away in 1984. E Bf 110E, Heinz Nacke, 6./ZG 76, Greece, 1941 FOR COMPLETE PROFILE PLEASE REFER KOMPLETNÍ KAMUFLÁŽNÍ SCHÉMA NALEZNETE NA www.eduard.com/info/photos/1164
Transcript of Bf 110C/E over MTO 1164 - Eduard · PDF fileBf 110C/E over MTO 1164 GERMAN ... Their earlier...
Bf 110C/E over MTO 1164GERMAN WW II HEAVY FIGHTER
Messerschmitt Bf 110 introThe first pages of history for the famous Zerstörer Bf 110 were written at the end of 1934, when C-Amt RLM (the technical branch of the Reich’s Air Ministry) issued
a specification for a two seat, twin engined aircraft to fulfill a need within the Kamfzerstörer category. Submitted proposals came from Focke-Wulf (Fw 57), Henschel (Hs 124) and BFW (Messerschmitt Bf 110). In the spring of 1935, the RLM changed its thinking on the spec and cancelled the universal Kamfzerstörer category in favor of two specific types, the Schnellbomber and the Zerstörer. The new concept of a heavy fighter of the RLM were best satisfied by the Messerschmitt design, which wasn’t really dictated as much by the original specifications. The first prototype, the Bf 110 V1, first flew May 12, 1936, and the modified second prototype V2 was submitted to the Erprobungstelle in Rechlinon January 14, 1937. Four development aircraft, A-01 to A-04, powered by JUMO 210Da engines, were delivered at the beginning of 1938. A production run of 45 Bf 110B’s beganin July, powered by JUMO 210Ga engines, delivering some 500kW (680hp). At the end of 1938, the production line for the high performance DB 601 finally got going, and these were mounted into the first major Bf 110 version, the Bf 110C. The Bf 110C, as was the case with the Bf 110B, was armed with two MG FF cannon, mounted in the fuselage below the cockpit floor, four MG 17 machine guns mounted in the nose and one rear firing MG 15 machine gun manned by the gunner/radio operator. There was a crew of two. The Luftwaffe received a total of 169 Bf 110C’s by September, 1939. The first combat experience of the type in Norway and France uncovered a small operational radius, unsuitable for an escort fighter. The first attempt to remedy the shortcoming came in the form of a large, underfuselage conformal type external fuel tank, called the Dackelbauch. The Bf 110C-3, adapted to carry this tank, were redesignated D-0. Results were not entirely satisfactory with the D version, and so there was a reconstruction of the fuel system, after which aircraft of the D version carried two drop tanks under the wings, and a small oil tank under the fuselage. The Bf 110D also standardized a longer fuselage, by way of an extension at the rear carrying a life raft and other emergency survival gear. This was a feature also evident on some subsequent Bf 110E’s, which were equipped with bomb racks under the fuselage and wings. The majority of Bf 110E’s were powered by the DB 601N engines. The following Bf 110F received the DB 601F engines housed in reshaped nacelles, with newer, more rounded spinners, aerodynamic features taken from the Bf 109F. Upgrading efforts were noted in the armament as well, where the MG FF were replaced by MG 151’s. Significant changes came with the Bf 110G, powered by new DB 605 engines. The rear firing MG 82Z double gun appeared on the G-2, and with the G-4 came the replacement of four forward firing machine guns with two 30 mm MK 108 cannon. The G-4 also saw larger rudders mounted.
The Bf 110 went through not only technical changes throughout its career, but also through a development of its operational use. It entered the war as a heavy escort and attack fighter. By the time of the Battle of Britain, it became apparent that the aircraft, in the role of escort fighter, had been pushing the envelope of its capabilities.On the contrary, as a defensive weapon against British bombers, the Bf 110 made an extremely good showing of itself, and remained a deadly foe through to the endof the war. The placement of RAF bombing operations within nighttime hours from 1941 brought the Bf 110 into the realm of nightfighting on the Western Front. On the Eastern Front, they excelled as fast fighter bombers. Their earlier role as a day attack fighter was still fulfilled not only on the Eastern Front (where they were employed throughout the war successfully even as the originally envisioned escort fighter), but also on the Western Front into the depths of the summer of 1944, where the role was abandoned primarily, and finally, due to the effectiveness of American fighter escorts. As a nightfighter in the G-4 version, thanks to a heavy forward firing armament and radar, they soldiered on literally until the very end of the war. As such, it was the nightfighter role that would prove to be the most significant for the Bf 110 during the course of the Second World War.
Historie slavného Zerstöreru Bf 110 se zaèala psát na konci roku 1934, kdy C-Amt RLM (Technický úøad Øíšského ministerstva letectví) vydal specifikace pro dvoumístné dvoumotorové letouny kategorie Kamfzerstörer. Do konkurzu vstoupily firmy Focke-Wulf (Fw 57), Henschel (Hs 124) a BFW (Messerschmitt Bf 110). Na jaøe 1935 RLM své názory pøehodnotilo, univerzální kategorii Kamfzerstörer zrušilo ve prospìch dvou specializovaných kategorií Schnellbomber a Zerstörer. Požadavkùm RLM na tìžký stíhací stroj Zerstörer nejlépe vyhovovala Messerschmittova konstrukce, která se pøíliš nevázala na pùvodní zadání. První prototyp Bf 110 V1 byl zalétán 12. 5. 1936, modifikovaný druhý prototyp V2 byl do Erprobungstelle v Rechlinu pøedán 14. 1. 1937. Ètyøi stroje zkušební série A-01 až A-04, pohánìné motorem JUMO 210Da, byly dodány zaèátkem roku 1938,v èervenci pak zaèala výroba 45 kusù série Bf 110B, pohánìné motory JUMO 210Ga o max. výkonu 500 kW (680 k). Na konci roku 1938 se koneènì rozbìhla výroba výkonných motorù DB 601, které byly montovány do první velkosériové verze C. Verze C, stejnì jako pøedchozí B, mìla výzbroj tvoøenou dvìma kanóny MG FF, montovanými do trupu pod podlahou prostoru posádky, ètyømi kulomety MG 17 lafetovanými v nose letounu, a jedním vzad støílejícím kulometem MG 15, obsluhovaným radistou/støelcem. Posádka byla dvouèlenná. Do záøí 1939 dostala Luftwaffe 169 strojù Bf 110C. Již první bojové zkušenosti z Norska a Francie ukázaly na malý operaèní dolet, nevyhovující pro doprovodné stíhaèky. Prvním øešením tohoto problému byla známá velká podtrupová pøídavná nádrž zvaná Dackelbauch. Stroje verze C-3, adaptované k nesení této nádrže, byly pøeznaèenyna D-0. Výsledky nebyly zcela uspokojivé, u verze D proto došlo k rekonstrukci palivové soustavy, po které stroje øady D nesly dvì pøídavné nádrže pod køídly a malou pøídavnou olejovou nádrž pod trupem. Stroje Bf 110D mìly také standardnì prodloužený trup, v nástavci za ocasem byl uložen záchranný èlun a další vybavení pro pøežití posádky pøi nouzovém pøistání. Prodloužené trupy zùstaly i na nìkterých sériích následující verze Bf 110E, která byla vybavena pumovými závìsníky pod trupem a pod køídlem. VìtšinaBf 110E byla pohánìna motory DB 601N. Následující verze Bf 110F dostala nové motory DB 601F v novì tvarovaných kapotách, s novými, mohutnìjšími vrtulovými kužely – aerodynamika stroje byla zjemnìna ve stylu Bf 109F. Modernizací prošla i výzbroj, staré kanóny MG FF byly nahrazeny modernìjšími MG 151. Významnou zmìnu pøinesly stroje øady Bf 110G, pohánìné novými výkonnými motory DB 605. Od verze G-2 byl instalován vzad støílející dvojkulomet MG 82Z, u verze G-4 pak byly ètyøi kulomety v pøídi nahrazeny dvìma 30 mm kanóny MK 108. U G-4 byly také zvìtšeny smìrovky.
Bf 110 prošel bìhem své váleèné služby nejen øadou technických zmìn, k významným zmìnám došlo také v jeho operaèním nasazení. Do války typ vstupoval jako tìžký doprovodný a pøepadový stíhaè. Již v dobì Bitvy o Anglii bylo zøetelné, že role doprovodné stíhaèky je na hranicích možností stroje. Naopak v obranných bojích proti britským bombardérùm se Bf 110 velmi osvìdèily a jako pøepadový tìžký stíhaè byl Bf 110 smrtelnì nebezpeèným protivníkem až do konce války. Vzhledem k pøesunu bombardovacích operací RAF do noèních hodin pak od roku 1941 Bf 110 pøecházely na západì do role noèních stíhaèek. Na východní frontì se zase významnì prosadily jako rychlé stíhací bombardéry. Svojí pùvodní úlohu tìžké denní pøepadové stíhaèky pøesto plnily dál jak na východì (zde po celou válku úspìšnì bojovaly i ve své pùvodní roli doprovodných stíhaèek), tak na západì až hluboko do léta roku 1944, kdy jí pro tìžké ztráty, zpùsobované pøedevším americkými doprovodnými stíhaèkami, definitivnì opustily. Jako noèní stíhaèky ve verzi G-4, díky silné hlavòové výzbroji a instalovanému radaru, ovšem efektivnì bojovaly až do samotného konce války. Noèní stíhání se tak nakonec stalo jednouz nejdùležitìjších èinností Bf 110 ve 2. svìtové válce.
1:48 SCALE PLASTIC KIT
This mount was flown by Heinz Nacke who achieved 14 victories in WW2. All his victories are dated from May 12 to August 30, 1940. Nacke was awarded the Knight's Crosson November 2, 1940. His combat career started in the Spanish Civil War and he participated in the Balkans campaign as a 6./ZG 76 member. Later, he commanded II./ZG 76 (redesignated III./ NJG 3 later on), Erprobungskommando 25 that tested heavy weapons for the destruction of four-engined bombers. He returned to the Mediterranean area as the CO of II./ZG 1 based in Montecorvino, Italy. He had to withdraw from the frontline unit thanks to an injury suffered in a crash landing. Oberst Heinz Nacke passed away in 1984.
E Bf 110E, Heinz Nacke, 6./ZG 76, Greece, 1941
FOR COMPLETE PROFILE PLEASE REFER KOMPLETNÍ KAMUFLÁŽNÍ SCHÉMA NALEZNETE NAwww.eduard.com/info/photos/1164
BARVYCOLOURS FARBEN PEINTURE
PLASTIC PARTS
eduard
A> B> C>
E> H> J>G>
F>
PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS
Pred zapocetím stavby si peclive prostudujte stavební návod. Pri používání barev a lepidel pracujte v dobre vetrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevreného ohne. Model není urcen malým detem, mohlo by dojít k požití drobných dílu.
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a p roximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pieces, o u p asser u n s achet v inyl s ur l a t ete.
`
INSTRUKTION SINNBILDEN INSTR. SYMBOLY SYMBOLES INSTRUCTION SIGNS
APPLY EDUARD MASKAND PAINT
POUŽÍT EDUARD MASKNABARVIT
OPTIONALVOLBA
FACULTATIFNACH BELIEBEN
BENDOHNOUT
PLIER SIL VOUS PLAITBITTE BIEGEN
OPEN HOLEVYVRTAT OTVORFAIRE UN TROU
OFFNEN
SYMETRICAL ASSEMBLYSYMETRICKÁ MONTÁŽ
MONTAGE SYMÉTRIQUESYMMETRISCHE AUFBAU
NOTCHZÁØEZ
L INCISIONDER EINSCHNITT
REMOVEODØÍZNOUT
RETIRERENTFERNEN
UPOZORNÌNÍ ATTENTION ACHTUNG ATTENTION
DÍLYPARTS TEILE PIECES
2
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte pøi stavbì. -
P>
D>
Q>
8200 A
8200 B
8200 C 8200 D
8200 E
8200 F
8200 G 8200 H
8200 J
8200 P
8200 Q
R - RESIN PARTSR1 R2
R3 R4R5 R6
R7 R8R9 R10
C3H 3
C4H 4
Mr.COLORAQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
RED
YELLOW
C5H 5 BLUE
C3H 13
C61H 11 WHITE
FLAT RED
RED BROWNC41H 47
C7H 7 BROWN
WOOD BROWNC43H 37
C18H 65 DARK GREEN RLM70
C17H 64 BLACK GREEN RLM71
C33H 12 FLAT BLACK
C119H 66 SAND YELLOW RLM79
C37H 69 GRAY RLM65
TIRE BLACKH 77 C137
Mr.COLORAQUEOUS
RUSTH 344
BRASS
MC214
MC219
DARK IRON
Mr.METAL COLOR
C60H 70 GRAY RLM02
C117 GRAY RLM76
C36H 68 DARK GRAY RLM74
H 80 KHAKI GREEN
C120 OLIVE GREEN
ALUMINIUMMC218
C116 BLACK GRAY RLM66
C118 LIGHT BLUE RLM78
A B
PE7
PE27
PE6
PE49PE7
PE5
PE27
G22
G66
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
H13
C33H 12
FLAT BLACK
PE48
2 pcs.
PE48
PE48
G57
G57
J28
PE12
G50G51
G49
G49
G47C29
C33H 12
FLAT BLACK
C3H 3
RED
C4H 4
YELLOW C4H 4
YELLOW
C3H 3
RED
C27PE3
PE1
PE40
PE24
PE11 PE10
PE15
PE16
3
G56
PE34
PE34
G56
PE34
2 pcs.
PE2
PE4
PE47
C27
PE10
PE11PE20
DMARKING
A BMARKINGS ; C; E;
DMARKING
MARKINGS
A B; C; E;
DMARKING A BMARKINGS ; C; E;
G53
G55 J29
J40
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
B
A
PE25 PE26
B17
C7
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
OPTIONAL:DECAL 38, 39, 42
OPTIONAL:DECAL 38, 40, 41
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C
C
C5
B6
CG20
G32
J13
J3
J2
J19J19
C41H 47
RED BROWN
PE43
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
J1
G7
C60H 70
GRAY RLM02
MC214DARK IRON
G2
G2
J1
G7MC214
DARK IRON
C60H 70
GRAY RLM02
C5H 5
BLUE
C60H 70
GRAY RLM02
C5H 5
BLUE
G54
J31
DO NOT GLUE!NELEPIT!
4
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
AB
G5
A
B
C
G77
B12
G68
G68
G83
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
G12
G12
G13
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
C
C
G36
G36
G61
C33H 12
FLAT BLACK
C
G77
J4
G38
J14
J14
J4
5
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C12
B5
C7H 7
BROWN
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
PE42
G586 pcs.
G24, G65
G59
C12
B11
C18
6
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
CQ
2 -
MA
RK
ING
B2
- M
AR
KIN
GS
AB
;D
;E
;
PE
9P
E8
J2
5
B1
6
B9
B1
Q2
Q1
B2B2
C2
8
G4
4P
E1
4
PE
19
C3
3H
12
FL
AT
BL
AC
K
7
C3
3H
12
FL
AT
BL
AC
K
PE
17
PE
18
PE
22
PE
23 P
E2
1P
E3
6
PE
13
G3
1
G8
4
B1
Q1
MA
RK
ING
S
ON
LY
AB
;C
;E
;
PE
17
, P
E1
8, P
E2
1, P
E3
6
CQ
1 -
MA
RK
ING
B1
- M
AR
KIN
GS
AB
;D
;E
;
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
OP
TIO
NA
L:
DE
CA
L 4
3
J2
5
J2
7
G4
6
C2
2
C3
3H
12
FL
AT
BL
AC
K
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
C11
6B
LA
CK
GR
AY
RL
M6
6
8
G21
G76
C21
B8
C9
G4G4
G25
G25
G43
G35G43
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
MC214DARK IRON
C33H 12
FLAT BLACK
C60H 70
GRAY RLM02
C19
G2
G2
2 pcs.
2 pcs.G8C60
H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
C5H 5
BLUE
C5H 5
BLUE
C60H 70
GRAY RLM02
B10
G9
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
G74
G3 G62
G6
G1
G75
B15
G60
C20
C10G34
G34
G33
G63G63
G79
G79
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
MC214DARK IRON
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
C6
G58, PE42
PE38
G78
C33H 12
FLAT BLACK
MC214DARK IRON
C33H 12
FLAT BLACK
C41H 47
RED BROWN
B14
B7
B7
G67
G82
C30
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
B14
G67
G82
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
DMARKING
A BMARKINGS ; C; E;
A BC10 - MARKINGS ; C; E;
DC6 - MARKING
A BB7, C30 - MARKINGS ; C; E;
DB14 - MARKING
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
C116BLACK GRAY
RLM66
J20 J18
A1 A3
A2 A4
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
H8 H9
C16
C24
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
J5
J11
H6 H7
P12 P11
C16
C24
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
J5
J11 MC219BRASS
MC219BRASS P7
P4 P3
LEFT
RIGHT
C24+ J11
C16+ J5
H9+ C25H7+ C26
H8+ C36H6+ C35
-
-
LEFT
RIGHT
C24+ J11
C16+ J5
P11+ C25P3+ C26
P12+ C36P4+ C35
-
-
F4
C33H 12
FLAT BLACK
9
A1 A3
J6
J22
J16
C4H 4
YELLOW
C60H 70
GRAY RLM02
B CMARKINGS ; D; E; AMARKING
A1
0,6mm
0,8mm A3
0,8mmA1 A3FOR ONLY A1
0,6mmFOR ONLY A1
DMARKING ONLY
MARKINGS
ONLYA B; C; E;
C17 C23
C31 C33
C32 C34
PE44C60H 70
GRAY RLM02
H2 H1
H4 H11
H2 H1
C33H 12
FLAT BLACK C60H 70
GRAY RLM02
H4 H11
C35 C26C36 C25
C60H 70
GRAY RLM02
GLUE THE WHEEL WELL SIDESSTRICTLY AFTER THE ENGINE NACELLES ARE GLUED ONTO THE WING!
BOKY PODVOZKOVÉ ŠACHTY LEPTE AŽ PO NALEPENÍ MOTOROVÉ GONDOLY NA KØÍDLO!
C32
PE30
C34
PE28
MC219BRASS
C31 C33
PE31 PE29MC219BRASS
10
J3
6
J1
2
J3
7
C3
3H
12
FL
AT
BL
AC
K
C6
0H
70
GR
AY
RL
M0
2
C6
0H
70
GR
AY
RL
M0
2
C1
37
H 7
7
TIR
E B
LA
CK
H1
0
B3
J3
9
B4
H5
C1
3
G1
5
G1
4
C1
4
A6
A5
C3
3H
12
FL
AT
BL
AC
K
C6
0H
70
GR
AY
RL
M0
2
C1
37
H 7
7
TIR
E B
LA
CK
11
AB
A5
- M
AR
KIN
GS
;C
;E
;
DA
6 -
MA
RK
ING
12
C33H 12
FLAT BLACK
J23 J30
J9J15
J26
C137H 77
TIRE BLACK
C60H 70
GRAY RLM02
C41H 47
RED BROWN
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
MC218ALUMINIUM
J34 J38
J35
J20
J18
J22
J16
C60H 70
GRAY RLM02
A BMARKINGS ; C; E;
DMARKING
A BMARKINGS ; C; ONLYE;
A BMARKINGS ; C; E;DMARKING
C1
C2
R3 R4
R5 R6
R7 R8
R9 R10
CORRECT POSITION OF WHEELS
C60H 70
GRAY RLM02
J17
J21
C11
C15
C15
C11
PE32
PE32
G30J10
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
C60H 70
GRAY RLM02
RP1
G16G19
G18G17
J24
J32
G166 pcs.
J24
G696 pcs.
J32
G69
G70
G71
G72
E F G H
WE RECOMMEND TO GLUE J24/J32 EXHAUST BASES TO ENGINE NACELLES FIRST,NEXT GLUE THE EXHAUST PIPES TO THE BASES.
DOPORUÈUJEME NEJPRVE NALEPIT ZÁKLADNY VÝFUKÙ J24/J32 DO MOTOROVÝCH GONDOL,TEPRVE POTÉ VLEPOVAT JEDNOTLIVÉ VÝFUKY DO SESTAVY.
PE39
A3, A4
A1, A2
G48
G48
F8
RP2
ARP2 - MARKING ONLY
13
D
ARP1 - MARKING ONLY
F1 F2
PE33
C60H 70
GRAY RLM02
OPEN
CLOSED
G45
G85
PE46G52
E3 E1 E2
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
E5
E4PE41
PE37E5 ONLY
C33H 12
FLAT BLACK
C33H 12
FLAT BLACK
STEP 1
STEP 2J33
F7 E4
E5
E3
C43H 37
WOOD BROWN
C3
C8C4
2 pcs.
PE45
PE45 C60H 70
GRAY RLM02
E
F
G
H
OPEN
CLOSED
F1F2
F6
DECAL V
DH 344
RUST
H 344
RUST
H 344
RUST
H 344
RUST
F5
314
PE37
F5
C33H 12
FLAT BLACK
PE35
F3
F5
PE41
C33H 12
FLAT BLACK
F6
B CF3, PE35 - MARKINGS ; D; ONLYE;
J33
E1
C43H 37
WOOD BROWN
A BMARKINGS ; C; E;
E2
J33
C43H 37
WOOD BROWN
DMARKING
A B MARKINGSE4 - ; C; E;
DE5 - MARKING
1164
eduard
B13
DECAL K
DECAL V
15
2 pcs. D6
D20
2 pcs.
D19 G64
G42
H 80
KHAKI GREEN
F6
F7
E4
D13
D16D12
D11
D14
H 80
KHAKI GREEN
D13
D16D12
D11
H 80
KHAKI GREEN
D15
2 pcs.2 pcs.
E1 E2
F3F5
F2 F1
E5
C1 2pcs.
E3
C2 2pcs.
J12
R3 R4
R7 R8
eduard
The wreck of this 8./ZG 26 aircraft was found by the Allies on one of the North African airfields. Note the red individual letter on the fuselage and the red spinner tips - the markingof the 8th Staffel´s aircraft. The camouflage scheme consists of desert colours - RLM 79 Sandgelb and RLM 78 Hellblau. The white stripe on the tail identifies the aircraft flown in the Mediterranean Theatre of Operations (MTO).
Vrak tohoto letounu, který patøil do 8. Staffel Zerstörergeschwader 26, byl vyfotografován na jednom z letiš� v severní Africe. Kromì èerveného individuálního písmena na boku trupu a spodku køídla má také èervené špièky vrtulových kuželù, oznaèení strojù 8. Staffel. Kamuflážní nátìr je tvoøen typickou pouštní kombinací barev RLM 79 Sandgelb a RLM 78 Hellblau. Bílý pruh na zádi oznaèuje letoun nasazený ve Støedomoøí, nìkdy byl doplnìn i bílými konci køídla.
A Bf 110E Trop, 8./ ZG 26, Derna airbase, Libya, 1942
16
RLM 79H66119
RLM 78118
WHITE62
H11RLM 70
H6518
REDH13
3
1 2 3 423 32+32 ? 37
1 2 3 423
32+32 ? 37
24
24
5
27
5
27
N
N
H6518
H133
H66119
H1162
H66119
118
H1162
H66119
T
eduard17
This aircraft belonged to Nachtjagd Division or Nachtjagd Division 1, as evidenced from the unit´s badge on the nose. The all-black camouflage indicates the aircraft was ready for night operations. The white stripe on the tail remains on the aircraft from the time of its inspection flight probably to the Mediterranean area.
Tento letoun patøil do Nachtjagd Division nebo Nachtjagd Division 1, což symbolizuje znak jednotky na pøídi letounu. Celoèerná kamufláž stroje jej pøedurèuje k noèním operacím. Bílý pruh na zádi zøejmì upomíná na pobyt letounu na støedomoøském bojišti, kdy byl použit jako dopravní prostøedek pro dùstojníky provádìjící inspekci.
B Bf 110E, Nachtjagd Division, Mediterranean, 1941
WHITE62
H11YELLOW
4H4
RLM 70H6518
BLACKH1233
16 17 18 1920 32+32 ? 37
19181716 20
32+32 ? 37
21
21
29
29
N
N
H6518
62H11
H1233
28
4H4
62H11
28
3H13
H1162
28
H1233
H1233
H1233
4H4
4H4
H1233
H1233
T
eduard
Theodor Rossiwall gained 17 victories during WW2. He entered combat in the Spanish Civil War and managed to destroy two enemy aircraft. On August 6, 1941 he was awarded the Knight's Cross. At that time, he held the rank of Captain and led 5./ZG 26. Rossiwall´s Bf 110 wears the yellow marking typical for the Balkans campaign. Subsequently,he served with nightfighter units NJG 101, NJG 4 and became the CO of the entire ZG 76 in August, 1943. As can be seen, the Ace of Spades was not exclusively the unit badgeof JG 52. The Clog is the unit crest of II. Gruppe of ZG 26.
Theodor Rossiwall dosáhl za 2. svìtové války celkem 17 sestøelù. Bojové ostruhy získal ve španìlské obèanské válce, kde se mu podaøilo sestøelit dva letouny. Dne 6. srpna 1941 se stal držitelem Rytíøského køíže. V té dobì již mìl hodnost kapitána a velel 5. Staffel ZG 26. Rossiwallùv letoun nese žluté doplòky typické pro tažení na Balkánì. Pozdìji sloužil u noèních stíhacích jednotek NJG 101 a NJG 4 a v srpnu 1943 se ujal velení celé ZG 76. Na tomto stroji je vidìt, že pikové eso nepoužívala jako svùj znak pouze JG 53,ale také 5./ZG 26. Døevák je znakem II. Gruppe ZG 26.
C Bf 110E, Oblt. Theodor Rossiwall, CO of 5./ZG 26, Argos, Greece, May - June, 1941
18
RLM 75H6937
RLM 76117
WHITE62
H11YELLOW
4H4
RLM 70H6518
RLM 7436
H68RED
3H13
6 7 8 923 32+32 ? 37
9876 23
32+32 ? 37
24
24
10
27
10
27
N
N
H6518
H133
117
4H4
62H11
36H68
36H68H69
372235 4H4
H6937
4H4
4H4
H6518
4H4
4H4
22 344H4
36H68 H69
37
4H4
36?
4H4
4H4
H6937
36H68
2235H6937 36
H68
T
eduard19
This airplane sports the original German camouflage scheme of RLM 70 and RLM 71 on the upper surfaces. The lower surfaces were painted black. The former German marking was overpainted using the Verde Oliva Scuro 2 colour. Note the interesting mixture of Italian and German national insignia. This airplane was flown by Capt. Arami Ammannato who downed a British Lancaster four-engined bomber on July 16/17, 1943.
Základem kamufláže tohoto letounu, užívaného italským letectvem, je pùvodní nìmecké zbarvení. Je tvoøeno lomenými poli barev RLM 70 a RLM 71 na horních plochách. Spodní plochy byly natøeny na èerno. Místa, kde se na trupu objevovalo pùvodní nìmecké oznaèení, byla pøetøena jiným odstínem, zøejmì barvou Verde Oliva Scuro 2. Zajímavá je kombinace nìmeckých a italských výsostných znakù. Jedním z pilotù tohoto stroje byl také cap. Arami Ammannato, vítìz nad britským Lancasterem z noci 16./17. èervence 1943.
D Bf 110C-3, 235a Squadriglia, Lonate Pozzolo airbase, Italy, Spring, 1943
RLM 71H6417
WHITE62
H11VERDE OLIVA
120RLM 70
H6518
BLACKH1233
33 25
33
26
21
21
N
N
H6518
62H11
62H11
H1162
H1233
H6417
H6518 120
120
H6417
H6518
H6518
H6518120
H6417
T
120
120
11 12 13 1423 32+32 ? 37
14131211 23
32+32 ? 37
24
24
15
27
15
27
N
N
H6518
11736H68
36H68H69
37
31
4H4
H6937
4H4
4H4
4H4
36H68
4H4
H6937
36H68
31
H7060
H7060
4H4
H6937
4H4
30
31
30
T
eduard
This mount was flown by Heinz Nacke who achieved 14 victories in WW2. All his victories are dated from May 12 to August 30, 1940. Nacke was awarded the Knight's Cross on November 2, 1940. His combat career started in the Spanish Civil War and he participated in the Balkans campaign as a 6./ZG 76 member. Later, he commanded II./ZG 76 (redesignated III./ NJG 3 later on), Erprobungskommando 25 that tested heavy weapons for the destruction of four-engined bombers. He returned to the Mediterranean area as the CO of II./ZG 1 based in Montecorvino, Italy. He had to withdraw from the frontline unit thanks to an injury suffered in a crash landing. Oberst Heinz Nacke passed away in 1984.
Na tomto stroji létal Heinz Nacke, stíhací eso se 14 vítìzstvími. Nacke dosáhl všechna svá vítìzství na západní frontì od 12. kvìtna do 30. srpna 1940, jako pøíslušník 6. Staffel ZG 76. Dne 2. listopadu byl vyznamenán Rytíøským køížem. Kariéru váleèného letce zaèal ve španìlské obèanské válce. Jako pøíslušník 6./ZG 76 se zúèastnil také taženína Balkánì. Pozdìji velel II./ZG 76 (pozdìji pøeznaèené na III./ NJG 3), Erprobungskommandu 25, které testovalo tìžké zbranì k nièení bombardérù a do Støedomoøí se vrátilv roce 1943 jako velitel II./ZG 1 se základnou v italském Montecorvino. Zde utrpìl pøi pøeletu jednoho stroje tìžká zranìní, jež mu dále neumožnila velet prvoliniové jednotce. Oberst Heinz Nacke zemøel v roce 1984.
E Bf 110E, Heinz Nacke, 6./ZG 76, Greece, 1941
H11 H4
RLM 75H6937
RLM 76117
WHITE62
YELLOW4
RLM 70H6518
RLM 7436
H68RLM 02
H7060
eduard20
© EDUARD M.A. 2011 www.eduard.com Printed in Czech Republic
E
B
NN
Glykol Wasser
Glykol Wasser
50/50
50/50
S
A A
87
87
87
87
87
87
Ro
trin
gR
otr
ing
Ro
trin
gR
otr
ing
E
E
E
O
O
M
M
87
87
24 Volt
24 Volt
C
P
QA
K
M
LI 1
1
87
87
a0 tu51
tu51 a0
A J D
B
E
I
L
T
K
MFUR
1
1
H
a0 tu51
Bf 110C/E STENCIL VARIANTS
